Vladimír Merta

Narozen 20. 1. 1946 v Praze. Absolvent FAMU - filmová a televizní scénáristika a režie, hudebník, publicista, esejista a spisovatel. V mládí se zabýval malířskými a básnickými pokusy. Během studia architektury (člen studentského parlamentu v r.1968, diplom ČVUT 1971) a během pobytu ve Francii začal skládat vlastní písně. Vydal brzy první LP desku u francouzské společnosti Vogue. Další publikační možnosti byly silně omezený represivní politikou režimu. Na sklonku osmdesátých let mu Panton vydal dvojdesku s živým koncertem. S přestávkami vystupoval, publikoval a pokoušel se o vlastní filmařské projekty (scénář celovečerního filmu Opera ve vinici, FS Barrandov, režie J.Jireš, režie pořadu Tak ti ď... věnovanému památce J. Ježka a Semaforu v Lucerně, Čas her, Krajiny duše, krajiny těl, …). Člen OSA, pracoval dva a půl roku jako člen výboru - vedoucí analytické skupiny, která sledovala metody rozkrádání na půdě svazu. Zakládající člen Evropského kulturního klubu, za který se zúčastnil setkání sítí evropských kulturních sítí v Irsku v roce 1992. Psal podněty pro Ministerstvo kultury, ČT, úvahy a reflexe pro LN, Reportéra, MF dnes, AD, Jonáš, Sborník folkloristických studií národopisné aktuality. Fotografoval a účinkoval ve Strážnici. Během osmdesátých let psal a režíroval animované filmy.

Od roku 1991 vydává ve vlastním nakladatelství ARTeM knihy a zvukové nosiče. Doprovází soubor Mišpacha (dvě cd), Janu Lewitovou - (cd Sefardské inspirace), píše scénáře a realizuje dokumentární pořady, většinou s hudebním a humanistickým zaměřením (Divadlo světa Mezi ploty, Chci bejt černej, Tajná řeč těla, Mišpacha je rodina). Uváděl přímé přenosy z kavárny Paseka. Účastní se dobročinných akcí a koncertů (Nadace tolerance, Pro patria, Lapis et lucis, Nadace Kaple Ctibora Turby). Dělá scénickou a filmovou hudbu, píše náměty animovaných filmů, zhudebňuje verše a pokračuje ve vlastní skladatelské, textařské a koncertní činnosti. (festivaly: American folk life, Washington, Vancouver folk festival, Roskilde, Tokyo, Chelltenham). Kromě folkové a lidové hudby se zajímá i o jejich přesah do soudobých experimentálních žánrů (monoopera Ikariána, koncerty a cd s Mariánem Vargou). Multietnickou kulturu a její otázky reflektuje formou rozhovorů a esejů (spolupráce se slovenskými časopisy Mosty, Sme). O problémy animace kultury, kterou čtvrtým rokem přednáší na UK - Katedra kulturologie, se zajímá dlouhodobě, patří do sféry jeho profesionálních i obecně lidských zájmů.