Vladimír Michálek

1998, Český Lev, Režie, Je třeba zabít Sekala
2000, Český Lev, Výtvarný počin, Anděl exit


Jméno Vladimíra Michálka by zřejmě muselo zaznít při vyhlašování pomyslné filmové ceny za nejširší žánrový záběr filmového tvůrce. Tento třiačtyřicetiletý režisér má na svém kontě prozatím čtyři filmy, ale pokaždé přišel s něčím jiným. Začal ryze experimentátorským přepisem Kafkova románu (Amerika), překvapil psychologickým retrem z 80. let (Zapomenuté světlo), natočil westernové drama (Je třeba zabít Sekala) a naposled si vyzkoušel generační baladu s kriminální zápletkou (Anděl Exit). Nedostatkem invence Michálek netrpí. Stejně tak jako nedostatkem humoru a pozoruhodným nadhledem - o kvalitách jeho filmů si můžeme myslet cokoliv, ale Michálek jako osobnost při bližším seznámení asi nejednoho donutí poopravit si zažitou obecnou představu o filmovém režisérovi, takto tedy smrtelně vážné bytosti. Rodák z Mladé Boleslavi nastoupil studia na pražské FAMU (obor dokumentární tvorby) až ve svých jedenatřiceti letech a v roce 1992, kdy školu dokončil, měl za sebou již několik samostatných dokumentů. Kromě v USA realizovaného snímku Junkies (Feťáci) to byly například portréty umělce Petra Kavana Ticho, které bolí a anglického režiséra Lindsaye Andersona O´ Mr. Anderson.

Během studií měl také nevšední příležitost přičichnout k zakázkové tvorbě - jako pomocný režisér se podílel na filmech Burning Secret (Žhavé tajemství) a Das Spinnennetz (Pavučina). Od dokumentu je jenom skok k hranému filmu a ani Michálek se této ambici mnoha dokumentaristů neubránil. Napoprvé si ale ukousl větší sousto, než mohl spolknout: takřka nezfilmovatelný román Franze Kafky Amerika (v novějším překladu je toto nedokončené dílo opatřeno titulem Nezvěstný). Mezi klady snímku lze jistě zařadit nezvyklou výtvarnou stylizaci, výbornou hudbu a znamenitého Jiřího Lábuse v roli bohatého podnikatele Jacoba, ale celkový dojem z filmu byl přinejmenším rozpačitý. Nepříznivé kritiky na úvod asi nepotěší žádného začínajícího filmaře. A jak vnímá filmové recenze sám Michálek? "Neříkám, že to člověk nevnímá. Vnímá a bolí to. Je to bolestivý, ale pak mě syn kousne do zad a je to daleko bolestivější." Překvapen byl o dvě léta později ten, kdo si Michálka zařadil do škatulky "antidivácké experimenty".

I tentokráte autor sáhl po literární předloze a na motivy knihy Jakuba Demla Zapomenuté světlo natočil snímek, který se stal jedním z největších filmových překvapení roku 1996. Půvabně neokázalý příběh faráře Holého v malé vesničce kdesi na severu Čech byl zasazen do už jen setrvačností poháněného socialistického Československa a Michálek si v něm dovolil nevídanou věc. Obsadit do hlavní role takového filmu bytostného komika a mima, to už vyžaduje jistou dávku odvahy. Bolek Polívka se však režisérovi za tuto ojedinělou šanci odměnil vskutku královsky a výborným výkonem ujistil všechny o svém hereckém nadání, které neobnáší jen úsměvné grimasy a pitvoření se v manéži. Kritici si na Zapomenutém světle nějaký ten chlup našli, ale bylo zřejmé, že v Michálkovi se objevila nesporně talentovaná režisérská osobnost. Když probleskly zprávy, že se Michálek chystá točit koprodukční snímek Je třeba zabít Sekala, drama s westernovými prvky, bylo jasné, že nás opět překvapí. "Já nechci chcípnout nudou", tvrdí režisér, který pokud něco nemusí, pak je to tzv. ´hezký český film´. Úzko těsno musí být Michálkovi v české kotlině, kde je - podle jeho slov - neustále tendence natírat zemi jinak, než jaká ve skutečnosti je: "Strašně mě serou současný retra, dokumenty o tom, jak bylo príma, když se v Tuzexu stálo na kozačky a přišel novej mixér. Já na to koukám a naskakuje mi husí kůže.

" Z přemíry vlastenectví režiséra podezřívat rozhodně nelze a k toliko přetřásanému fenoménu čecháčkovství se svérázem sobě vlastním dodává: "Vždycky čtu v rozhovorech, že někdo přijede zpátky do Prahy a je celej šťastnej, že vidí Hradčany. Já osobně jsem se z toho několikrát hned na nádraží poblil." S trochou cynismu bychom na Michálkův třetí film mohli uplatnit cimrmanovskou poučku o míře zklamání, která je přímo úměrná míře očekávání. Ambiciózní projekt Je třeba zabít Sekala provázel už od počátku jeho vzniku velký zájem novinářů, upoutávky na něj běžely v kinech od jara (film měl premiéru v září) a všeobecně se kolem snímku utvořila aureola ´spásy českého filmu´. Po zhlédnutí bylo ovšem jasné, že na onu spásu si bude nucen český film ještě nějaký ten pátek počkat. Ne příliš zdařilému výsledku také moc nepomohl značně nemastný český dabing obou polských hvězd v hlavních rolích - Boguslawa Lindy a Olafa Lubaszenka, kteří ve filmu udílejí lekci z vysoké školy herecké (nezapomenutelná je jejich rvačka v hospodě). Nicméně film si získal srdce akademiků a z vyhlašování cen Českého lva za rok 1998 si odnesl celkem deset (!) sošek.

Škoda že ne všechny, bylo by to přehlednější. Nebyl by to ale Michálek, kdyby si inflaci filmových cen v případě tohoto snímku nedokázal příjemně shodit: "Není třeba bejt nadšenej, když ti dají lva. Stejně to překáží instalatérovi, co jde montovat hajzl." O rok později točí svůj příspěvek do povídkového filmu Praha očima... a na scénáři ke své povídce Karty jsou rozdaný, jemně ironickém příběhu z novinářského prostředí, spolupracoval se spisovatelem Jáchymem Topolem. Ti dva si evidentně padli do noty a protože Topol "potřeboval zaplatit dluhy a koupit si kolo", začali pracovat na scénáři k celovečernímu filmu Anděl Exit, k jehož námětu posloužila - údajně nezfilmovatelná - Topolova novela Anděl. Módní trend natáčení na digitální kameru a následné překopírování materiálu na 35mm filmový pás se zalíbil i Michálkovi a ve svém čtvrtém filmu zachytil atmosféru části Smíchova, jehož pavlačovým činžákům už pomalu zvoní hrana. Ať už jsou názory na film jakékoli, opět není pochyby o zcela jiném stylu režiséra a především ctitelé ´Sekala´ budou řádně zaskočeni.

A Michálkovy další plány? "Teď budu točit psychothriller až horor, Tma. Sedmidenní roli tam bude mít Amanda Plummer. Bude to hodně ostrej thriller, celkem slušná magořina." Pokud bude režisér neustále měnit žánry jako ponožky, má na nejméně třicet let dopředu vystaráno. To máte ještě: sci-fi, pohádku, komedii, porno, road movie, romanci, muzikál, akční film, melodrama, detektivku... REŽIE: 1987 - V chrámu přírody - dokument 1988 - Pohoda - dokument 1989 - Junkies (Feťáci) - dokument 1990 - Ticho, které bolí - dokument 1992 - O´ Mr. Anderson - dokument 1994 - Amerika + spol. scénář 1996 - Zapomenuté světlo 1998 - Je třeba zabít Sekala 1999 - Praha očima... /povídka Karty jsou rozdaný/ + spol. scénář 2000 - Anděl Exit + spol. scénář --------- ? - Tma (připravuje se) OSTATNÍ: 1988 - Burning Secret (Žhavé tajemství) - pouze pomocná režie 1988 - Das Spinnennetz (Pavučina) - pouze pomocná režie 1989 - Blauäugig (Modrooký) - pouze asistent režie.


Babí léto - Česká republika, 2001
Anděl exit / Anděl exit / Angel Exit - Česká republika, 2000 reľie
Anděl exit / Anděl exit / Angel Exit - Česká republika, 2000 reľie