Za celou jeho kariéru ho ještě žádný detail tak netrápil. U každého zločinu, s nímž se dosud setkal, se mu dříve nebo později podařilo odhalit motiv. Tentokrát však tápe v temnotách. Hercule Poirot a kapitán Hastings jsou hosty ve venkovském domě paní Emily. Hned první noc málem došlo k neštěstí, majitelka se zřítila ze schodů. Naštěstí pád odnesla jen šokem. Všeobecně se soudí, že se jí pod nohy připletl pes, geniální detektiv ale chová zcela jiné podezření. V náhody příliš nevěří a tuší, že příčinou potíží může být závěť paní Emily. Poradí jí, co má udělat, aby se vyhnula případným dalším vražedným útokům. Ani jeho prozíravé opatření však nezabrání tragédii a stará dáma zanedlouho umírá na otravu. Komu mohla prospět smrt bohaté tety Emily, když všichni potenciální dědici dobře věděli, že právě změnila svou závěť a že nikdo z nich nedostane ani penny? V zájmu všech přece naopak bylo, aby žila dál a mohla je zase někdy třeba vzít na milost! Poirot musí chtě nechtě připustit, že podezřelí jsou sice všichni, důkazy však nemá ani proti jednomu z nich. Kdyby tak mohl mluvit foxteriér Bob! Ten určitě zná pachatele. Vždyť se volně pohybuje po celém domě, a určitě byl svědkem všech těch nepravostí, které se tu děly. Jenomže Bob se zatím ještě komunikovat s lidmi nenaučil. Nebo že by ano? Hastings si už pomalu začíná myslet, že mezi ním a Poirotem přece jen nějaký druh dorozumívání existuje.