Abraham Lincoln: Lovec upírů

Prezidenta Abrahama Lincolna, široce uznávaného díky jeho snaze o zachování Unie a osvobození otroků, žene k odhodlanémů úsilí po získání moci skrytá motivace: touha bojovat proti temným silám neživých bytostí. Z malého chlapce, kterému matka zemřela před očima na následky napadení upírem, se tak stal mstitel. Jeho životním posláním je vymýtit národ upírů, který během Občanské války málem přivedl Spojené státy k rozpadu.

Abraham Lincoln: Lovec upírů odhaluje tajný život šestnáctého amerického prezidenta a jeho nikdy nezveřejněný příběh, který částečně utvářel americké dějiny. Vizionářští filmaři Tim Burton a Timur Bekmambetov přináší svěží pohled na téma krvežíznivých upírů a Lincolna představují jako největšího lovce nesmrtelných v historii.

Abraham Lincoln. Lovec upírů. Slova, jež dohromady evokují spojení, které je nečekané, ne-li přímo bizarní. Přesto to byl nápad, kterému autoři zcela propadli. Jejich práce je portrétem muže a vůdce, o kterém jsme se učili a klíčových událostí, jež ovlivnily osud jeho i amerického národa, a který je nyní promíchán s akčním příběhem o upírech.

Film ukazuje „Velkého zakladatele“ jako prvního superhrdinu Ameriky. Tim Burton k tomu říká: „Lincolnův celý život je jako příběh klasického komiksového hrdiny. Vede dvojí život: Přes den je prezidentem Spojených států a v noci lovcem upírů.“

Tento rozpor je podstatou Lincolna, jakého potkáváme ve filmu. „Byl obyčejný a výjimečný zároveň,” říká režisér Timur Bekmambetov. Scénárista Seth Grahame-Smith, který adaptoval svoji nejúspěšnější, stejnojmennou knížku, vysvětluje: „Lincolnův život je archetypem originálního příběhu superhrdiny. Zapomeňte nyní na upíry. Lincoln nebyl ze slavné rodiny ani neměl peníze. Jeho matka zemřela, když byl malý. V podstatě každý, koho měl rád, zemřel. Neměl patřičné vzdělání a přesto se, obrněn jen svojí myslí a vůlí, stal prezidentem, který zachránil svůj národ.”

Tato témata zaujala Burtona a jeho kolegy Jima Lemleya a Timura Bekmambetova. Burton o knize slyšel, ještě než ji spisovatel Grahame-Smith dopsal a už tehdy začala jeho mysl pracovat na plné obrátky. “Přišlo mi, že je to typ filmu, jaký chci dělat. Mělo to bláznivý náboj filmů mého mládí, které byly plné divných hororových situací.“

„Abraham Lincoln: Lovec upírů“ skvěle zapadl také do Bekmanbetovova kreativního a estetického soudku. Ruský filmař natočil film “Wanted” a před tím populární „Noční hlídku” a “Denní hlídku,” kde ukázal zajímavé portréty upírů v běžném i nadpřirozeném světě.

Z počátku bylo v plánu, že Bekmambetov do filmu vstoupí jako producent, ale Burton ho přesvědčil, aby vzal do svých rukou i režisérské otěže. “Chtěl jsem vidět jeho verzi filmu,” říká. “Velkou výhodou bylo, že Timur je z jiné země, takže může nabídnout jiný pohled na postavy i historické události.”

Část o „lovci upírů“ nabízí napínavé pasáže, lekavé momenty a působivé triky, ale filmaři ani na chvíli nezapomněli, že ukazují portrét oblíbené postavy a důležité události, které ovlivnily vývoj amerického národa a udaly jeho směr. “Všechno bylo zobrazeno v pravdivé podobě,” říká spisovatel Grahame-Smith. “Nikdy jsme diváky neošálili; ani jednou. Tim Burton nás hodně podporoval a ochraňoval tuto vizi.”

Grahame-Smith vysvětluje, že nápad napsat knihu o Abrahamovi Lincolnovi a upírech vzešel z postřehů v roce 2009 během prezentování předchozí knihy Pride and Prejudice and Zombies (Pýcha a předsudek a zombie), dalšího nečekaného spojení nesourodých kulturních oblastí. “Na ten rok připadalo dvousté výročí Lincolnova narození a během své promo cesty jsem zaregistroval, že spousta knihkupectví měla vystavena dvě témata - knihy o životě Abrahama Lincolna a upíří ságu Twilight plus knihy Sookie Stackhouse (podle kterých byla natočena televizní show “True Blood: Pravá krev”). To mě přivedlo k myšlence zkombinovat obě témata.”

Jeho upíři jsou pravým opakem romantických postav, které viděl ve vystavených knihách. Jeho stvůry jsou přesně to, co známe z klasických filmů o upírech. “Nejsou romantičtí, vtipní ani se neblýskají. Jsou krvežízniví a mazaní a co je nejděsivější, stanou se součástí běžného života, pracují jako kováři, lékárníci a bankéři.”

Jejich největším nepřítelem je jedna z nejoblíbenějších postav americké historie a zároveň nejoblíbenější americký prezident. Příběh zahrnuje 45 let Lincolnova života, od roku 1820 do roku 1865, a odehrává se ve městě Kentucky ve státě Illinois a samozřejmě v Louisianě, tehdejším hlavním městě.

Který z herců by si odvážil jít ve šlépějích tak slavné postavy? Tipy dovedly filmaře k divadelnímu herci Benjaminovi Walkerovi, který shodou okolností již měl „prezidentské“ zkušenosti ze hry “Bloody Bloody Andrew Jackson,” která se hrála na Broadwayi v roce 2010.

Podle tvůrců dal Ben Walker svojí nové roli především lidskost i zlomyslné vlastnosti, čestnost, zásadovost a odvahu. Pro Walkera bylo nejdůležitější, že mohl hrát Lincolna jako normálního člověka. “Na roli ikony je nebezpečné nedovolit postavě být lidská,” říká herec. “Musíte jí dovolit být zranitelná nebo i pošetilá. Naštěstí Tim i Timur se nebránili, abych Lincolna hrál jako zábavného chlapíka, který má své chyby a je konfliktní.”

“Lidská stránka je vždycky nejdůležitější,” souhlasí Burton. “A smysl pro humor také, protože nikdo by bez něj nemohl jako lovec upírů přežít.“ Poměrně vysoký Walker lehce napodobil vysokého Lincolna. Mohl ale devětadvacetiletý herec přesvědčit jako zralý pětapadesátník, tak jak ho známe z historických knih o americké občanské válce? Bekmambetov, Burton a Lemley udělali s Wolkerem kamerové zkoušky. Nalíčený musel přednést jeden z jeho nejznámějších projevů, Gettysburgskou adresu. Wolker všechny více než překvapil. Přesto jeho přípravy na roli nebyly snadné. Musel zhubnout 15 kilo, aby získal prezidentovu štíhlost a strávil hodiny trénováním se zbraněmi, aby se z něj stal neohrožený lovec nesmrtelných.

Nejprve se s Lincolnem setkáváme jako s dítětem. Příběh začíná v době, kdy jeho matka Nancy onemocní neznámou nemocí, kterou dostala z kousnutí upírem. Nancy byla velmi inteligentní a srdečná žena, která svému synovi stále opakovala, že „dokud nejsou všichni svobodní, jsme všichni otroky“. Abraham její slova nikdy nezapomněl, což ovlivnilo jeho pohled na otroctví. Nikdy také nezapomněl na nesmrtelného padoucha zodpovědného za matčinu smrt: upíra (a místního byznysmena) jménem Jack Barts kterému přísahal pomstu.

První pokus o pomstu nevyšel a Licoln vyvázl s holým životem. Zachránil jej charismatický Henry, dobře postavený milovník žen s vybranými způsoby. Henryho nezajímá Lincolnova prostá touha po pomstě. Místo toho ho učí, aby kontroloval svůj vztek, učil se být silnějším a bojoval za vyšší cíle než je obyčejná msta.

Henry je ale dalek dokonalosti. Určitá zjištění vedou Lincolna k otázkám, co jsou Henryho pravé důvody. Je to zanícený potírač nepopsatelného zla nebo je to ďábelský manipulátor s černými úmysly? Další postavou v Lincolnově životě je jeho přítel a bodyguard Will. Postava, která v knize neexistovala, se ve filmu stala katalyzátorem v životě hlavní postavy.

Jediná osoba, která je prezidentovi blíže než Will, je jeho žena Mary. Začátek jejich vztahu vypadá jako romantická komedie. Jsou mladí a je mezi nimi silné pouto. Ona obdivuje jeho inteligenci, zásadovost a vtip. Vzájemné city vyvrcholí během pikniku, kdy Abraham Mary prozradí detaily svého druhého života. Ale slunce a romantická atmosféra způsobí, že si Mary myslí, že je to jen jeho další výborný vtip.

Samozřejmě na jeho tajemství je pramálo vtipného. Po „odhalení“ na pikniku se Abraham rozhodne, že je lepší Mary detailů z jeho života upířího lovce ušetřit. “Jejich vztah komplikuje Lincolnovo poselství. Musí se rozhodnout, co je pro něj důležitější -manželství nebo slib zabíjet nesmrtelné,” říká Walker. “Jak všichni víme, Lincoln je čestný muž, proto se musí ptát sám sebe, pokud až má být k Mary upřímný?”

“Je to zajímavé, s tímto tématem se setkávají všechny páry, ať v 19. století nebo v současnosti,” pokračuje Walker. “Jak udržíte v rovnováze vztah a vaši životní vášeň?” Jen že, Lincolnova “vášeň” je zabíjení upírů. Toto tajemství vede k neshodám v manželství. “Mary není do této části jeho života zasvěcena, což způsobuje napětí,” říká herečka. “Ví, že před ní její muž něco skrývá, ale nemůže se zeptat co.”

Mezi Lincolnem a Adamem, hlavním šéfem upírů, je několik tajemství. Adam, první existující stvůra svého druhu, je nestvůra s téměř neomezenou sílou. Scénárista - spisovatel vymyslel hlavního zloducha speciálně pro film.

Adam je bojovník, vůdce, politik a pragmatik. S aristokratickým původem a jižanskými plantážemi je jako nenávistný Rhett Butler - mix elegance a nebezpečí. Jeho cíle jsou svým způsobem pochopitelné. “Když si odmyslíte morální hlediska, tak jediné, co Adam chce, je, aby on a jemu podobní měli místo, které můžou nazývat domovem. Chce pro svůj druh svobodu, ale samozřejmě za strašnou cenu pro všechny ostatní.”

Adam doufá, že Abraham se stane jeho silným spojencem. Při osobním setkání má pocit, že se setkává prezident s prezidentem, protože sám si připadá jako vůdce národa upírů. Napoprvé proti Lincolnovi ani nepoužije sílu, neboť ho chce mít na své straně.

Abraham Adamovi pokusy o jakékoliv sblížení zcela odmítá, takže musí čelit upírovu zlu v plné míře. Adam stojí v čele upíří armády, které velí okouzlující upířice a jeho bodyguardka Vadoma. Jednou z nejpůsobivějších scén je boj mezi Lincolnem a několika upíry, odehrávající se v Adamově vile na jeho plantážích. Vše začíná jako noblesní tanec waltze a končí jako temná a násilná bitva.

Kromě mely na plantáži je ve filmu několik dalších velkých akčních scén, včetně bitvy v Občanské válce, kde jsou unijní vojáci přepadeni nepřáteli z Konfederace, kteří jsou víc, než se zdá. Další působivá scéna je ta, ve které se Lincoln konečně vypořádá s Jackem Bartsem, jenž zabil jeho matku. Za dech beroucími vizuálními efekty stojí slavná společnost Weta Digital (práce na „Avataru“ nebo „Zrození planety opic“.)

Abraham je o mnoho let starší a na cestě stát se prezidentem Ameriky, když se naposledy postaví upířím nepřátelům. Stane se tak na střeše jedoucího vlaku, který ho veze do Gettysburgu, místa závěrečné bitvy Občanské války Akční scény byly netypicky vymyšlené v Kazachstánu, kde působí jejich tvůrce, choreograf Igor Tsay a jeho herecká škola bojových umění.

Týdny před zahájením natáčení trénovali známý odborník na kaskadérské triky Mic Rodgers (“Pán a paní Smithovi,” “Wanted,” “Rychlí a zběsilí”) a bojový koordinátor Don Lee (“Piráti z Karibiku: Na vlnách podivna”) s hlavním představitelem boxování, strečink, jógu a kopy, ale hlavně nekonečné hodiny nacvičování bojů s prezidentovým speciálním nástrojem na likvidování upírů - sekyrou. Trenéři si práci s Walkerem nemohli vynachválit: „Skromný Ben maximálně řekl: ´No, trochu jsem se bouchl sekyrou do hlavy´.“

Natáčení probíhalo hlavně v historické části New Orleans. Louisianská metropole má s upíry zkušenost, natáčelo se tu také „Interview s upírem“. O výpravu se postaral François Audouy. Další důležitou postavou byl kameraman Caleb Deschanel, ASC, pětinásobný držitel nominace na Oscara. Každopádně film Abraham Lincoln: Lovec upírů je prací především dvou filmařů - Tima Burtona a Timura Bekmambetova - kteří jsou mistry ve způsobu zachycení věcí zcela novým způsobem.