Angry Birds ve filmu

V zábavném animovaném dobrodružství na motivy oblíbené mobilní hry konečně zjistíte, proč jsou ptáci takoví, jací jsou. Až na pár výjimek. Ruďák, věčně vzteklý opeřenec, neposedný Žluťas a výbušný Bombas tvoří v tropickém ráji partičku neoblíbených outsiderů. Když však na ostrov dorazí záhadná zelená prasata, musí tahle nesourodá skupinka zjistit, co mají vepři za lubem, a svůj ostrov před nimi zachránit.

V prosinci 2009 si lidé po celém světě začali do svých telefonů stahovat hru, která stála na počátku jednoho fenoménu. Malá zelená prasátka se rozhodla sebrat vejce jistých nelétavých ptáků - a ti ptáci kvůli tomu byli...inu, existuje jen jeden výraz. Jak byste se cítili vy, kdyby někdo vtrhl k vám domů a sebral vám děti?

Nejstahovanější mobilní hra všech dob - hra Angry Birds zaznamenala i se všemi svými variacemi více než tři miliardy stažení - přichází na filmová plátna a filmoví diváci se konečně dozvědí, jak přišli rozzlobení ptáci Angry Birds ke svému jménu.

Podle producenta Johna Cohena byla tato klasická mobilní hra perfektním výchozím bodem pro vznik filmu, který jeho tvůrci chtěli natočit. „Podstata hry samotné v sobě ukrývala zárodky něčeho, z čeho by mohla vzniknout výtečná animovaná komedie,“ říká. „Měli jsme šanci rozvést podrobněji její postavy, udělat z ptáků plnohodnotné postavy se specifickými povahami a zábavnými a ojedinělými schopnostmi. Ale podstatou filmu je také velice silná a působivá myšlenka: podstatou hry je příběh o rozzlobených ptácích, kterým zelená prasata sebrala vejce - jejich děti. A ptáci musí zahájit záchrannou operaci, aby své děti získali zpátky.“

Díky spolupráci s týmem společnosti Rovio tvůrci filmu vypracovali a rozvinuli základní myšlenky hry. „Jednoznačně nejčastější otázkou, kterou Roviu fanoušci pokládají, je to, proč jsou ti ptáci tak rozzlobení,“ říká Cohen. „Tenhle film pojednává o tom, jak celý konflikt mezi nelétavými ptáky a zelenými prasaty vznikl. Bylo ohromně zábavné mít možnost tvořit základy celého světa Angry Birds. Miliardám lidí jsou jeho postavy velice blízké, ale hry samotné v podstatě neměly žádný pevně daný příběh. Měli jsme zcela volnou ruku - jako bychom začínali naprosto od začátku se zcela původním nápadem. Samozřejmě existovaly jisté důležité prvky, které fanoušci z her znají a zbožňují - rozzlobení nelétaví ptáci se schopnostmi, které budou divákům povědomé, bojují pomocí katapultů se zelenými prasaty, jež jim ukradla vejce - ale jinak jsme měli možnost vytvořit zcela původní příběh.“

Clay Kaytis, který film společně s Fergalem Reillym režíruje, dokonce poznamenává, že jim fanoušci hry umožnili částečně pozměnit jejich očekávání. „Diváci předpokládají, že vědí, o čem film bude, protože hráli hru,“ popisuje, „ale pravda je taková, že tvoříme něco, co diváky překvapí, až do kina půjdou. Snažíme se natočit film, který bychom sami chtěli vidět.“

Na základní premise celé hry proto tvůrci filmu vytvořili zcela nový příběh - charakterní komedii. „Ruďas je rozhodně rozzlobený, a Žluťák a Bombas mají své vlastní problémy, ale je to ve své podstatě prostě jen skupinka outsiderů,“ popisuje Reilly. „Doopravdy vám na nich záleží - nejen že mají své vlastní problémy, se kterými se potřebují vypořádat, ale navíc jsou postaveni před problém v podobě prasat. Musejí zachránit vlastní civilizaci, i když rozhodně nejsou těmi, které byste si za takovým účelem vybrali.“

Cohen dodává, že Ruďákova snaha vypořádat se s vlastním hněvem je něčím, co dokáže oslovit každého diváka. „Každý rodič a každé dítě se učí hledat způsoby, jak se vypořádat s náročnými situacemi ve svém životě,“ míní Cohen. „Myslím, že spoustě dětí bude Ruďák velice blízký, protože se snaží přijít na způsob, jak svou energii využít pozitivně.“

Zatímco se postavy filmu zvolna formovaly, nastal pro tvůrce filmu čas obsadit herce, kteří by jim vdechli život. „Když herec přijde do nahrávacího studia, aby nadaboval svou postavu, přichází o veškeré své výrazové prostředky - nemá už k dispozici svůj fyzický projev, své grimasy, pohyby či gesta, ostatní herce - má k dispozici jenom svůj hlas,“ říká Cohen. „Skvělí improvizační herci jako Jason Sudeikis, Josh Gad, Maya Rudolph, Danny McBride, Keegan-Michael Key nebo Kate McKinnon jsou schopni nejen přijít se skvělými komediálními nápady, ale také jsou schopni svůj výkon prodchnout přirozeností, která animovaným postavám výrazně dodává na věrohodnosti.“

„Když herce poprvé slyšíte namlouvat své postavy, je to magická chvilka,“ popisuje vedoucí výroby Mikael Hed. „Tehdy začnou ty postavy skutečně ožívat. Herci do nich vkládají část své povahy a ty jsou rázem mnohem skutečnější, než kdy předtím.“

První diskuse o zfilmování Angry Birds začaly už v roce 2011 a účastnili se jich Hed a David Maisel. Vedoucí výroby David Maisel, který je jedním ze zakladatelů společnosti Marvel Studios a podílel se na přípravách prvních filmů této společnosti, mezi něž patří i Iron Man, Thor a Captain America: První Avenger, právě hledal nové výzvy. „Koupil jsem své osmdesátileté matce iPad a jednoho dne jsem slyšel, jak nadává jakýmsi prasatům,“ vzpomíná. „Zaujalo mě to - tu hru hrály děti, jejich rodiče i prarodiče. Je jedním z kulturních prvků současnosti, které jsou sdílené několika generacemi.“

Maisel kontaktoval Mikaela Heda, zakladatele společnosti Rovio, který je nyní také vedoucím výroby tohoto filmu. „Zavolali mi z Hollywoodu a zajímali se o to, jestli by mohli o Angry Birds natočit film. A to bylo vlastně poprvé, kdy mi došlo, že by filmová podoba naší hry byla skutečně reálná. Byl to počátek celého tohoto dobrodružství.“

Když se John Cohen, který na filmová plátna přivedl snímek Já, padouch, doslechl, že Hed s Maiselem zvažují filmovou adaptaci, spojil se ihned s Maiselem sám. „Jakmile jsem se na filmu začal podílet, dozvěděl jsem se, že jsem byl ve skutečnosti vůbec prvním, kdo se Davidovi ozval s přáním Angry Birds ve filmu produkovat. Strávil jsem hraním té hry bezpočet hodin a teď mohu s klidným svědomím tvrdit, že jsem se ve skutečnosti připravoval na produkci filmu.“

Za účelem natočení filmu společnost Rovio založila dceřinou společnost Rovio Animation, která by si zachovala tvůrčí kontrolu nad postavami a film sama financovala. To mělo zajistit, že se do výsledného filmu dostanou klíčové prvky, které diváci na Angry Birds milují. V roce 2012 pak Hed, Mikko Polla a Cohen začali spolupracovat na původním příběhu filmu.

Snaha vybudovat animační studio zcela od základů přilákala pozornost širokého spektra špičkových odborníků z oboru animace. Cohen, Hed a Maisel nejprve najali scenáristu Jona Vittiho, který se proslavil jako odborník na Simpsonovy a podílel se na celé řadě epizod tohoto seriálu a také na jeho celovečerní podobě a který s Cohenem spolupracoval na sérii Doba ledová, na sérii Alvin a chipmunkové a na filmu Horton. Cohen poté povolal na pomoc Catherine Winder, která společně s ním film měla produkovat. Winder v minulosti pracovala ve společnosti Twentieth Century Fox Animation a ve spolupráci s Georgem Lucasem se podílela na animovaných filmech a seriálech ze série Star Wars.

Podle Maisela je kombinace specifických dovedností těchto klíčových členů tvůrčího týmu jedním z důvodů, proč snímek Angry Birds ve filmu dokáže pobavit celé generace diváků. V roce 2013 se pak jako distribuční partner snímku ujala také společnost Sony Pictures.

Winder prohlašuje, že jednou z nejzajímavějších složek náročného úkolu přivést Angry Birds na filmová plátna byla skutečnost, že původní hra oslovila takové množství hráčů. „O existenci Angry Birds má povědomí 91 % lidí na světě,“ říká. „Všichni vědí, co jsou ty postavy zač, takže mají vysoká očekávání. Museli jsme proto mířit velice vysoko. Chtěli jsme zajistit, že budou diváci po celém světě s filmem spokojení.“

Snímek Angry Birds ve filmu je ve všech ohledech vyvrcholením dlouhodobých plánů k převedení hry na filmová plátna. Ačkoliv se animované postavy ze hry již objevily v jiných médiích, například v kresleném seriálu Angry Birds Toons, celovečerní film vše posouvá na zcela novou úroveň. Společnost Rovio si například dávala velice záležet na tom, aby její postavy až do této chvíle nepromluvily. „Společnost Rovio vynaložila velké úsilí na to, aby byla zápletka na pozadí celé herní série zahalena tajemstvím a k jejímu odhalení došlo poprvé až v celovečerním filmu,“ říká Maisel.

Co se týče prostředí, ve kterém ptáci žijí, bylo opět cílem vycházet ze základů, které poskytovala hra, a následně vytvořit pestré a vizuálně bohaté prostředí, které výtvarník filmu Pete Oswald označuje jako „stylizované s jistou dávkou realismu“ a které je pro fanoušky hry „povědomé, ale neočekávané“. „Chtěli jsme svět Angry Birds rozšířit o zcela nový rozměr - ať už jde o vizuální podobu filmu, barvu textur či animaci, mohli jsme pracovat na příběhu a komediálních situacích, které nám scenárista nachystal.“

Tvůrci filmu samozřejmě museli vytvořit dva hlavní světy - krásný přírozený svět ptačího ostrova a podivný vratký svět Kvíklandu. A v rámci těchto světů mohli výtvarníci naplno popustit uzdy své tvořivosti. „Ve filmu najdete spousty nejrůznějších vizuálních vtípků,“ říká Oswald.

O příběhu

Vítejte na Ptačím ostrově, kde vedou nelétaví ptáci víceméně spokojený život. Ať už zrovna toužíte po nákupu čerstvých červů nebo si chcete nechat nabarvit peří v salónu krásy, najdete tu všechno, po čem by jakýkoliv pták mohl toužit. A smyslem života místních ptáků jsou vejce - protože děti jsou koneckonců budoucnost.

Ale i ta nejkrásnější věc má nějakou vadu. A tou je Ruďák - velmi rozzlobený pták. Není to jeho vina - prostě se jen nedokáže vyrovnat s každodenními nepříjemnostmi, které jiní dokáží přejít mávnutím křídla. A velice záhy se kvůli tomu ocitá na kurzech pro zvládání hněvu, kde se setkává se svými podobně postiženými kamarády, Žluťákem a Bombasem.

Protože na ostrově neexistuje elektřina - a samozřejmě také proto, že jsou jejich křídla tak nepotřebná a zakrnělá - jsou ptáci z ostrova velice naivní a nemají povědomí o tom, jak vypadá svět za hranicemi ostrova. A nemají s tím nejmenší problém...až se jednoho dne u břehů ostrova objeví loď, na které připlula tajemná zelená prasata. A jak jinak - vrazí s ní přímo do Ruďákova domku na pláži.

Pro většinu ptáků je příjezd prasat tou nejvýznamnější událostí v dějinách...takže když prasata na ostrov vstoupí, uvítají je ptáci s otevřenými křídly. A proč také ne? Prasata mají k dispozici úžasnou technologii, o kterou se s ptáky velice rádi podělí. Mají výbušninu, pomocí které můžete vyhazovat věci do povětří. Mají zařízení zvané trampolína. A především mají k dispozici úžasný systém pro dopravu předmětů na velké vzdálenosti, zvaný katapult.

Jenom Ruďák tuší, že prasata mají za lubem více, než se na první pohled zdá. Začínají ho vlastně pořádně štvát. A pozoruhodné je, že - společně se Žluťákem a Bombasem - svůj hněv využije ke sjednocení ptáků v boji proti společnému nepříteli, jakmile se mu podaří odhalit, co bylo pravou příčinou příjezdu prasat na Ptačí ostrov. Nápověda: jde o ptačí vejce.

Ruďák je velmi rozzlobený pták. Žije na Ptačím ostrově, který je obydlený těmi nejnaivnějšími a nejšťastnějšími bytostmi na světě - takže není třeba vysvětlovat, že sem Ruďák jaksi nezapadá. Bezstarostné a veselé ptačí životy silně kontrastují s tím Ruďákovým: má pramálo přátel, kvůli své nekontrolovatelně výbušné povaze si není schopen udržet stálou práci a žije osaměle v domku na pláži. Kromě toho navíc postrádá základní společenské schopnosti, díky kterým by byl schopen navázat s ostatními bližší vztah. Protože si uvědomuje, že se od všech ostatních výrazně liší, snaží se své trápení zamaskovat sarkastickým a odměřeným chováním, které má za následek jen to, že se ho ostatní straní o to víc. Ruďák se nebojí pokládat druhým nepříjemné otázky a zabývat se věcmi, které ostatní s rozpaky obcházejí.

Žluťas je ve všech ohledech skutečný rychlík. Rychle přemýšlí, rychle mluví a pohybuje se ještě rychleji. Kmitá po ostrově sem a tam rychlostí blesku. Žluťák naprosto postrádá jakékoliv zábrany - takže nikdy nevíte, co z něj zrovna vypadne. Nezvladatelná energie, které je plný, způsobuje, že neustále skáče z jednoho tématu na druhé, aniž by se zabýval tím, jestli ho ostatní vůbec stíhají vnímat a chápat. Žluťák je impulzivní a nestálý a naprosto bezmezně touží po kamarádech.

Bombas je tak trochu nekňuba s laskavým srdcem. Je jediným ptákem na ostrově, kterému byla diagnostikována Nepravidelná výbušná porucha, způsobující, že pokud ho někdo nebo něco překvapí či vyvede z míry, pak skutečně doslova vybouchne. Za každou cenu touží po tom, aby se svou NVP naučil zvládat, ale čeká ho ještě dlouhá cesta! Kvůli své nepředvídatelné a výbušné schopnosti je Bombas mnohem obezřetnějším ptákem než většina ostatních a mluví velice pomalu a rozvážně.

Terenc je záhadný. Je největším ze všech ptáků, a když je třeba, umí toho využít. Komunikuje s okolím pouze hlubokým hrdelným mručením a skřeky. Vzhledem ke své nezanedbatelné velikosti se pohybuje velice pomalu, což mu dodává na hrozivosti. Všichni ze sousedství se ho tak trochu bojí. Je obecně považován za násilníka. My ale nakonec zjistíme, že se v Terencovi všichni docela mýlili - ve svém jádru je to obr s vlídným srdcem.

Matylda je mírumilovnou a zenovou vedoucí Centra nekonečného porozumění, kde vede hodiny zvládání vzteku. Sama kdysi mívala se vztekem velké problémy, ale uvědomila si, jak pomýlené takové chování bylo a od té doby se tak trochu uchyluje k opačnému extrému a působí až nepřirozeně vyrovnaně a vlídně. Máme z ní ale tak trochu pocit, že kdesi hluboko v jejím nitru stále vře do ruda rozžhavené semínko hněvu, které jen čeká na to, až Matyldu potká nějaká extrémně stresující či frustrující událost, aby všem dokázalo, že ještě dokáže natropit pořádnou paseku a také natropí. Ačkoliv musí mít se svými novými studenty Ruďákem, Žluťasem a Bombasem nezměrnou trpělivost, snaží se je vést po cestě klidu a pokoje, ať už o to oni sami stojí nebo ne.

Stela je věčným optimistou a je velice bystrá. Díky své zvídavé povaze se stala jednou z předních odbornic Ptačího ostrova. Je na své sousedy hrdá a snaží se mít přehled prakticky o všem, co se v ptačí vesnici odehrálo, od její historie až po soukromé životy ostatních ptáků. Proto také víceméně zastává i úlohu turistické průvodkyně po ostrově a ohromně ráda své znalosti druhým sděluje svým štěbetavým, milým hlasem.

Orel Vazoun je v ptačí komunitě legendou mýtických rozměrů. Všichni ptáci vyrůstali na písních a historkách o jeho úžasných dobrodružstvích a odvážných činech. Díky svým obřím, majestátním křídlům je jediným z ptáků, který kdy dokázal létat. Dokonce i jinak cynický Ruďák vnímá Orla Vazouna jako vzor ctnosti. Jeho existenci ale obklopuje záhada - už celé roky ho nikdo neviděl, ani o něm neslyšel. Zjišťujeme, že skutečný Orel Vazoun se ani trochu nepodobá onomu bájnému hrdinovi - údajný svalnatý hrdina má přes dvacet kilo nadváhu a zdá se, že je tak trochu senilní. Sám Orel Vazoun si toho ale zatím nevšiml, nebo je mu to jedno, a s radostí je ochotný se o nekonečný proud svých starých příhod a historek podělit s kýmkoliv, kdo naslouchá nebo nemá kam utéct. Za jeho halasným a autoritativním projevem se ukrývá sebestředný, nesebejistý a zkrachovalý hrdina, který žije ve své slavné minulosti. Výjevy z ní jsou k vidění na stěnách jeho zaprášené jeskyně v Hale hrdinství, muzeu, které vystavěl na svou počest.

Soudce Pařátek je namyšlený řečník, který neustále druhé poučuje a poslouchá sám sebe tak rád, že se stal soudcem. Jeho venkovská soudní síň, ze které dohlíží na bezpečnou a šťastnou ptačí komunitu, obvykle zeje prázdnotou. Aby byl vyšší než ostatní, sedí na ramenou Cyruse a dívá se na ostatní spatra, vychutnává si svou moc a upřímně se směje svým vlastním vtipům. Učarovali mu jeho noví přátelé - prasata a je ochoten udělat vše pro to, aby se při své návštěvě Ptačího ostrova cítili co nejspokojeněji.

Cyrus má jedno z nejhorších povolání na Ptačím ostrově - je „nosičem“ soudce Pařátka, který mu sedí na ramenou, aby byl vyšší než kterýkoliv jiný pták v této malé komunitě a působil významněji. Jako by to nestačilo, je navíc Cyrus velmi silně alergický na materiál podšívky soudcova taláru, což znamená, že nezvladatelně a vytrvale kýchá, kdykoliv na něm soudce sedí. Navzdory dlouhým hodinám stráveným popotahováním ve tmě je Cyrus velice veselý a zvídavý a neustále se svým charakteristickým hlasem ptáka s věčně ucpaným nosem na něco vyptává.

Leonard je okouzlujícím a charismatickým mluvčím všech prasat. Leonard, v jehož osobě se mezinárodní velvyslanec pojí s podomním obchodníkem a šejdířem, si okamžitě všechny ptáky získá svou vstřícnou a milou povahou. Jedná s ostatními s velkou dávkou upřímnosti a nadšení a předává naivním a důvěřivým ptákům množství darů z Prasečáku. Jeho světáctví na ně udělá ohromný dojem a nadšeně mezi sebe prasata přijmou. Nám ale začíná pomalu docházet, že na Leonardově až příliš širokém a diplomatickém úsměvu není možná tak docela vše v pořádku. Leonard je chytřejší, než vypadá, a jeho přátelství by mohlo být jenom zástěrkou pro nějaký záludnější a zákeřnější plán.

Ross je Leonardovo „pravé kopýtko“. Ačkoliv nepatří k těm nejinteligentnějším prasatům, přistupuje ke své práci s velkou dávkou nadšení. Ať už se zrovna v roli prasečího diplomata vřele objímá s ptáky, nebo se pokouší obsluhovat zařízení, jakými jsou kladky či výtahy, má u toho Ross obvykle na tváři přihlouplý úsměv a smyčka na jeho ocásku působí velice čiperným dojmem.

Shirley je jednoznačně nejstarším ptákem na ostrově, ale navzdory svému pokročilému věku neztratila nic ze svého mladického elánu. Odjakživa se chovala velice přímočaře a řídila se heslem „co na srdci, to na jazyku“. Shirley se nestará o to, co si druzí myslí, a směje se vlastním vtipům a postřehům. Kdysi dávno mezi ní a Orlem Vazounem bylo něco víc - a je docela dobře možné, že jiskřičky onoho vztahu ještě stále slabě žhnou.

Hal je městský bubeník, který hraje na bonga, je pozoruhodně nadaný hudebník. Je také velice veselý a přátelský. Kvůli svému obřímu zobáku, který způsobuje, že svou postavou tak trochu připomíná bumerang, mívá občas jisté problémy s rovnováhou.

Bubla je velký stydlín a nemluva s velice příjemným vystupováním, je miláčkem všech. Má ojedinělou schopnost nafouknout se na mnohonásobek své obvyklé velikosti, pokud je zrovna rozrušený nebo pokud ho snad dokonce něco rozzlobilo.