Arthur a souboj dvou světů

Pomocou ľsti sa Maltazardovi v nadľudskej veľkosti podarilo dostať medzi ľudí. Má jasný cieľ - zostaviť armádu obrích netvorov a prevziať nadvládu nad celým svetom. Jeho plány môže zmariť iba Arthur, ktorý sa však musí najskôr dostať do svojej spálne a vrátiť sa do svojej pôvodnej veľkosti. Uväznený v drobučkom telíčku Minimoja sa môže, samozrejme, spoľahnúť na pomoc Selenie a Betamechea a na počudovanie aj Maltazardovho syna Darkosa, ktorý tvrdí, že chce prejsť na jeho stranu. Arthur so svojimi kamarátmi sa v našom svete pohybuje peši, na bicykli, v aute a dokonca aj na motorke Harley-Davidson. V záverečnom boji proti Maltazardov budú potrebovať všetku pomoc, akú zoženú. Bitka sa začína.

Černý Darkos & Železný Maltazard

Darkos vypadá se svým účesem dost jako punková ikona. Není to samozřejmě náhoda, že této postavě propůjčil svůj hlas tygr rocku - Iggy Pop, který postavu srovnává s Gene Simmonsenem, frontmanem a baskytaristou skupiny Kiss! Když se Iggy Popa zeptali, jaká písnička sedí Darkosovi nejlépe, bez váhání vybírá Paranoid od Black Sabbath, legendární heavymetalovou skladbu. Je logické, že Maltazarda dabuje další rocková legenda - Lou Reed, hlavní zpěvák kapely the Velvet Underground, jejichž Walk on the Wild Side byl masový solo hit. Role ušitá na míru muži, kterému se říkalo „princ noci.“

Návrat do šedesátých let

Nejtěžším úkolem při natáčení živých scén byla postavit Daisy Town, americké městečko na počátku 60. let, které bylo postaveno na venkově Normandii na ploše přes 40,000 m2. Hugues Tissandier, filmový architekt vytvořil znovu tlukoucí srdce života na malém městě - kostel, obchody, supermarket, prodejnu aut, obchod se smíšeným zbožím, policejní stanici, kino a podobně. Nechal se přitom inspirovat dobovými odkazy, především dílem hlavních postav amerického naturalismu Normana Rockwella a Edwarda Hoppera.

M jako Mandrake

Aby se Maltazard dostal do světa lidí, oblékne si úbor kouzelníka Mandraka, velmi populární komiksové postavičky z 50.-60 let, kterou vytvořil Lee Falk a nakreslil Phil Davis. Mandrake se objevil poprvé v červnu v roce 1934, oblečený v tradičním úboru kouzelníka s černým kloboukem a černou pláštěnkou. S přístroji podobnými Batmanovi a úžasnými hypnotizujícími technikami dostal Mandrake jméno podle rostliny, která má údajné magickou moc a je všeobecně uznáván jako první superhrdina komiksových příběhů.

Vizuální výzva

Všechny nástroje použité v trilogii Arthur jsou patentované systémy vytvořené pomocí BUF, zařízení na speciální efekty, známé po celém světě z filmů jako jsou Fight Club (David Fincher), Matrix (Andy a Larry Wachowski), Batman Begins (Christopher Nolan) a 2046 (Wong Kar-Wai).

Mezi prvním a třetím pokračováním se vývojáři systému BUF zaměřili na to, jak vytvořit ještě realističtější efekty. Největší výzvou v třetím díle bylo, jak úspěšně animovat úplně fiktivní postavy v prostředí reálného života.

Publikum si rychle zvyká na technologický pokrok, takže chce pořád víc a víc. Když se dívám na film, který je starý patnáct let, triky jsou moc okaté a neohrabané, i když v té době lidem vyráželi dech. U trilogie Arthur, byl hlavní prioritou realismus postaviček 3D. Takže teď, v třetím filmu to působí přirozeně, když je vidíte v prostředí reálného života. Pierre Buffin, z oddělení 3D obrazů a efektů.

V posledních dvou dílech trilogie je 3000 animovaných záběrů.

Technicky nejtěžší částí byla interakce mezi 3D a prostředím z reálných lokací. Obraz je dost jiný. Obraz formátu A 35mm je měkčí, než obraz vytvořený počítači, takže je dost pracné docílit, aby se záběry k sobě hodily. To je přesně to, co dělá z třetího dílu Arthura atraktivní film se speciálními efekty spíš, než animovaný film. Pierre Buffin, z oddělení 3D obrazů a efektů.

Kombinovat živé scény s 3D je zvláště obtížné, protože oko má určitý bod reference. Pokud osvětlení není dobré, je to hned vidět.Ten samý problém nastal, když se Darkos ocitne sám proti Arthurovu dědečkovi: referenční bod oka je dědečkova kůže a my jsme museli vytvořit její strukturu. Stéphane Naze, hlavní supervizor.

Jedna z nejtěžších scén v Arthurovi a válce dvou světů byla sekvence 3D se včelínem. Otázkou bylo, zda si vybereme formu komiksu, nebo realismus dokumentu z přírody. Nakonec jsme žonglovali mezi oběma přístupy podle toho, jaké požadavky který záběr vyžadoval z uměleckého a narativního pohledu. Yann Avenati, supervizor animace.

Hlavní fáze procesu 3D

Příprava postav

Toto je úplně první fáze procesu, kdy jsou všechny postavy speciálně vytvořeny pomoci BUF podle jednotného lidského „referenčního modelu“ jež má všechny anatomické vlastnosti potřebné k animaci - strukturu kostí, podkožní svaly, 32 zubů.

Design Okolí

Scény jsou buď založené na modelech, které postavil tým Huguese Tissandiera, nebo jsou přímo vytvořeny v 3D, scéna s včelínem je toho dobrým důkazem.

Animace

Klíčová fáze procesu 3D na základě záběrů VMC natočených Lucem Bessonem, kde jsou živí herci, kteří poskytují animátorům referenční odkazy ohledně akce, času a animace každého záběru filmu.

Rozvržení / Modelování scén a postav

Modelování je proces, kterým získáváte texturu scén. Je to první fáze ztvárnění, potom co bylo definováno rozvržení scén 3D. Stejný proces se používá k získání textury postav, na základě práce poskytnuté výtvarníky 2D.

Osvětlení

Scény a postavy jsou osvětlené výtvarníky 3D. Je to důležitá fáze, která definuje různé nálady filmu.

Speciální efekty

Je potřeba vytvořit určité množství nástrojů k animaci všeho, co nemohou udělat výtvarníci "ručně". Většinou se to týká procesních a matematických efektů - generovaných skriptem - jako je dynamika toku, částice, prach a podobně.

Vizuální triky / Efekty

Třetí díl trilogie Arthura obsahuje velké množství vizuálních efektů, které zahrnují všechny efekty vytvořené v post-produkci, a složené záběry z reálu a animaci 3D. Mezi nejpůsobivější je scéna se závěrečným bojem uprostřed městečka Daisy Town.

Deset let, jedna sága

Luc Besson dostal první nápad s Arthurem už v roce 1999, když viděl jedinou fotku, kterou mu poslal autor komiksů Patrice Garcia. Trvalo to pět let tvrdé práce a technologických inovací se společností BUF Compagnie a týmu 120 grafických designérů a supervizorů, než se zrodil první díl dobrodružství Arthura a Minimojů.

Jako otec vím, jak těžké je s dětmi mluvit o respektu a o morálce. Psát Arthura a pak ho převést na plátno, bylo do určité míry jako bych mluvil ke svým dětem prostřednictvím postav. Luc Besson.

Záběry prvního dílu trilogie Arthur jsou už z roku 2001, kdy jsme natočili pilotní projekt jako test kvůli kombinaci 3D a živých akcí zamýšlených pro celovečerní film.

Když jsme natočili tu pilotní část, Arthur vypadal spíš jako nějaký hmyz a Selenia vypadala víc dětsky než sexy. Konečný design byl výsledkem dlouhého procesu, na kterém pracovaly týmy výtvarníků a designérů 2D a 3D. Působilo to trochu jako byste dávali dohromady kousky puzzle. Patrice Garcia, výtvarnice

Arthur a Maltazardova pomsta a Arthur a souboj dvou světů je jeden příběh rozdělený do dvou částí. Obě části se natáčely ve stejnou dobu, aby se Freddie Highmore jako Arthur výrazně nezměnil v důsledku toho, jak roste a vypadá starší. Výzvou pro tým pracovníků 3D bylo vyrobit dva filmy za stejně dlouhou dobu, jako trvalo natáčení první části - tedy dva a půl roku.

Nejpozoruhodnější věcí na této trilogii je, že se nám podařilo to natočit! Že se nám podařilo dát dohromady lidi a zorganizovat to tak, aby tyto filmy vznikly a zaujaly publikum. Před deseti lety jsme neměli žádnou záruku, že se nám to podaří. Pierre Buffin.

Luc Besson pracoval na všech třech dílech se stejným týmem věrných spolupracovníků: filmovým architektem Huguesem Tissandierem, kameramenem Thierry Arbogastem a kostýmním výtvarníkem Olivierem Bériotem, spolu s týmem mladých animátorů vyškolených Pierrem Buffinem ve společnosti BUF Compagnie.

Nejtěžší část celého toho dobrodružství? Pokaždé, když jsem byl ve stejném basketbalovém týmu s Lucem Bessonem, abychom hráli Bogo-Matassalai. Dávali nám oběma pocit, že jsme skuteční Minimojové! Freddie Highmore.