Bajkeři

<>Obrázek nenalezen<> Scénář k Bajkerům napsal vyhledávaný autor Petr Kolečko. „Tím, co rozhodlo, že jsem na návrh napsat teenagerovskou komedii přistoupil, byl nápad, že to bude o klucích na sociálních sítích, kteří jsou trochu odtažení od reality a kola jsou prostředek, jak je dostat do reálného života. To mě zaujalo, styk s tou youtubovou a twiterovo- facebookovou generací, která mě zajímá a zároveň je pro mě naprosto nepochopitelná,“ říká Petr Kolečko. „Je tady absence reálné komunikace, snad můžu prozradit, že tam máme kluka, který má asi sedmnáct přítelkyň na facebooku, ale vlastně v tom reálném životě není schopen říct skutečné holce souvislou větu a dokonce je pro něj nepřirozené na dívku mluvit. A o tom ten film je, jak to s pomocí kol a krásné přírody v těch klucích zlomit.“

Cestu vzniku popisuje i producent filmu Bajkeři Tomáš Vican. „Vždycky ve filmu hledám trošku přesah. V komediích Bobule nebo seriálu Vinaři jsem chtěl podpořit víno a vinařský kraj a ve filmu Lidice trochu toho národobuditelství. Film Martin a Venuše byl zase o chlapech, kteří když mají malé děti, tak by s nimi měli být a nejen tvořit kariéru a tohle bylo takové vyvrcholení toho, že miluju kola a jízdu na kole a mám rád tento kraj. Když jsem vídal vrstevníky svých dětí, jak sedí a jen se dívají na placatý obrazovky, jenom koukají do mobilu, tak jsem si řekl, že velká ambice je vytáhnout je od těch počítačů do reálného světa. My jim samozřejmě nemůžeme říkat: Teď vás jdeme vytáhnout, ale musíme jim ukázat jejich opinion leadery, jejich vzory, kteří to takhle udělají. Podobně zafungovali kdysi Snowboarďáci, najednou všichni začali jezdit na snowboardech a odložili lyže. To mě inspirovalo, že to jde, ale svět se posunul, proto jsem oslovil Petra Kolečka. Ti tři naši hlavní hrdinové jsou totální nerdi, to je dnešní generace, kdy jeden je youtuber, jeden pořád paří onlineové hry a třetí má sedmnáct přítelkyň na facebooku ale žádnou neviděl na živo. A tito kluci najednou mají z nějakého uvěřitelného důvodu ujet dvě stě kilometrů za pět dní, a to jim totálně změní život. Prostě zjistí, že i ty zpocený holky jsou ve skutečnosti mnohem lepší, než placatý modrý orkyně na obrazovkách. A doufám, že si někdo z těch mladých, kteří na film půjdou, řekne: tak to je vlastně dobrý nápad - to zkusím taky,“ říká producent.

Říká se, že dneska se neumějí lidi spolu bavit, a když si potřebují něco sdělit tak si napíšou na facebooku…Jak se dá vlastně proniknout do myslí mlaďáků? „Složitě. Já myslím, že teenagerovská komedie je v tomhle hrozně těžký žánr, protože ji vždycky dělají lidí, kteří to nežijí v tu chvíli. Málokdy najdete v tvůrčích profesích lidi, kteří jsou pod třicet, takže je to vždycky jistý odhad toho, jak to vypadá .. pokus o scénu. Člověk čerpá z lidí, které z té generace zná, ale v tomhle je to vždycky ošemetný… Když my jsme byli v těch teenagerovských letech, tak jsme to všechno měli jinak, těch deset - patnáct let rozdílu mezi mnou a postavami filmu udělá hodně. Já jsem v tomhle věku řešil úplně jiný věci. Taky jsem měl trošku jiný kulisy pro dospívání,“ přiznává Petr Kolečko.

Petr je známý sportovec, ale jak moc ho baví kola? „Kola málo…to je takový pohyb..no. A nemám moc rád cyklisty v Praze, cyklisti v Praze mě štvou, ale občas na kolo sednu, ona z toho bolí dost prdel, když člověk nejezdí často, takže to se dá dělat buď pořádně, pravidelně anebo skoro vůbec, což je můj případ. Jsem spíš běžecký typ, snažím se spíš běhat.“

Zato Tomáš Vican se svou vášní netají. Kolik ujede producent filmu Bajkeři na kole naráz? „Nedávno jsem ujel sedmdesát kiláků, ale to mě ani nějak zvlášť nebavilo. Spíš mě baví jezdit dvě a půl hodiny v tahu a je jedno, kolik ujedu. Někdy zase třeba jedeme celý den s přestávkami, a je to prostě fajn. V sezóně jezdím i čtyřikrát týdně, a když si urvu hodinu, tak mám svou trasu, prostě sednu a za šedesát minut přesně jsem nazpět a když mám dvě hodiny, tak mám trasu na dvě hodiny a obvykle jedu těch dvacet, třicet kiláků,“ říká Tomáš Vican.

Natáčení letní komedie Bajkeři probíhalo v pražských lokacích, následně se štáb přesunul do Jedovnice, točilo v půvabném přírodním prostředí v okolí Telče ale především v České Kanadě v jižních Čechách. V Penzionu Panský dvůr Telč se také natáčela úvodní scéna filmu.

Řekli o svých rolích

„Já hraju takovýho kluka z trochu jinýho světa, řekl bych, že je z Marsu a dostane se sem na planetu Zemi,“ představuje svého hrdinu Adam Mišík, který se za cyklistu nepovažuje.

„Já jsem naposledy jel na kole tak před šesti lety, a když mi řekli, jestli bych nechtěl dělat film Bajkeři, tak jsem si původně myslel, že to je film o motorkách… Ale pak mi řekli, že to je o kolech a já na to, že na kolech nejezdím. A oni řekli, že to je dobře a že se to k tomu příběhu vlastně hodí,“ vzpomíná s úsměvem Adam Mišík. David, kterého hraje, podobně jako jeho kamarádi žije spíš ve světě sociálních sítí, než v přírodě. Adam přiznává, že se svou postavou má společné, že není příliš přírodní typ. „Já nemám ke kolům zase úplně vztah, my jsme taková městská rodina, takže jsem nikdy nebyl ten typ člověka, který by jel někam do přírody.“ A jaký je naopak jeho vztah k sociálním sítím? „Určitě to patří k životu i mladých i starších lidí. Je to součást mojí práce, za prvé a za druhé si myslím, že to fakt ulehčuje spoustu věcí. Na druhou stranu je samozřejmě potřeba najít nějaký balanc.“

S ostatními herci se shoduje na tom, že při natáčení se sešla skvělá parta. „To určitě je, to bylo fajn. Já jsem vlastně všechny už znal před tím, minimálně z těch mladých, takže to bylo takový příjemný shledání se všemi,“ říká Adam Mišík.

Jeho parťák Jan Komínek přiznává, že pokud by měl volit mezi autem a kolem, tak přednost dostane motor. „Jako dítě jsem jezdil ve Stromovce nebo na Letné, tehdy ještě nebyly tak rozšířené cyklostezky, tak tohle byla naše místa.“ Nicméně Honzův vztah ke sportu je kladný. „Já jsem hodně sportoval, hrál jsem tenis, hrál jsem fotbal, hrál jsem florbal, dělal jsem karate, ale tohle jsem všechno bohužel přestal dělat v deseti letech, kdy jsem začal točit první seriál Horákovi. A teď mi ten sport chybí, proto jsem začal znovu konečně něco dělat. Začal jsem posilovat, jíst zdravě, a hlavně jsem úplně přestal pít alkohol, protože to organismu nedělá dobře,“ říká filmový Jáchym a představuje svého hrdinu: „Je inteligentní, ale je to spíš takový asociálek, v chatování s holkama se orientuje, ale při reálném setkání není moc zdatný řečník.“

Co se týká sociálních sítí je Honza naprostý opak svého hrdiny. „Jáchym je kluk, který tráví spoustu času na sociálních sítích, píše si s šestnácti holkama najednou a vymýšlí si příběhy typu: Ahoj, zrovna jsem na Bahamách .. a udělá fotokoláž a fotku se svým obličejem a postavou a dosadí to na pláž a postne to na facebooku nebo na Instagramu. Na to balí holky a ve finále nikdy žádnou neviděl, a pak když se s nějakou setká, tak neví, co říct a stydí se. Takže naprostý opak mě, já zase napíšu třeba jenom: „Kafe?“ a jde se na kafe, a víc si s holkama nepíšu. Já žiju stoprocentně v reálu. Mám facebook skoro deset let a trávím na něm pár minut denně, nepostuju tolik fotek a zaspal jsem dobu, kdy všichni začali frčet na Instagramu a já jsem dělal facebook v domnění, že to je ta hlavní síť, ale teď frčí Instagram. Tak jsem si ho asi před rokem založil a mám tam pár tisíc sledovaných - je to hodně málo a je to taky kvůli tomu, že mě to nebaví. Nebaví mě dělat ze sebe něco, co jsem nebo nejsem. Připadám si trapně tam dávat: ahoj, lidi, jak se máte a teď jsem tady před tím barákem. Já si nedovedu představit, že to někoho zajímá. Ale až tam bude deset tisíc nebo třicet tisíc nebo padesát tisíc někdy, tak mě to třeba začne bavit, nevím, uvidíme...“

Třetím do party Bajkerů je Saša , kterého ztvárnil Vojtěch Machuta. „V Bajkerech hraju Sašu, co je youtuber, který má fashionblog. S klukama jedu za trest na kola, kde se mám vrátit do reálnýho světa.“

Lze najít nějakou podobnost mezi hercem a týpkem, kterého vytváří ve filmu? Jaký je Vojtův vztah k módě?

„Můj vztah k fashion.. já to mám tak, že mi je jedno, co si na sebe vezmu - jenom to nesmí být úplně sprostý obrázek na tričku, to není úplně fajn. Ale ráno si vezmu to, co je nahoře na poličce,“ směje se Vojta a přiznává, že se právě scén se Sašovou internetovou fashion show trochu obával. „Zní to lehce, ale já předstírám na internetu, že jsem gay. Bylo náročné posadit to, aby to bylo reálné, a nebylo to zas až tak přestřelené, protože to, že jsem gay se prolíná s mým heterosexuálním egem celý ten film a holky si myslí, že jsem teplej až téměř do konce, kdy udělám opačnej comingout…“

A naopak jaký je Vojtův vztah ke sportu a ke kolům? „Jako malý jsem hodně jezdil na kole, trávil jsem prázdniny na kole, ale už tak čtyři roky jsem na kole nejel, kolo mám, ale prostě na něm často nejezdím. Ale dělám vedoucího na táboře pro děti a letní sporty dělám tak rekreačně.“

Hana Vágnerová hraje přítelkyni Davidova otce, která coby půvabný starší dozor vezme trojici kluků na cyklistickou túru, čímž jim připraví řadu perných chvilek. „To je vlastně strašně vtipné, že už jsem v rolích dozoru,“ říká Hana Vagnerová, „ale vzhledem k tomu, že moje postava není žádná semetrika, tak jsem spíš takový článek toho ´tábora´ a na to se těším. Mám radost, že vznikl hezký scénář od mého oblíbeného autora Péti Kolečka a věřím, že to bude opravdu hezká letní komedie.“

Jaký je vztah herečky Hany Vagnerové k cyklistice? „Veskrze kladný,“ směje se. „Celá moje rodina totiž jezdí na kolech a já sama jsem hodně jezdila už jako malá. Táta jezdí hodně moc, ségra jezdí hodně moc, jenom já jsem přestala, naposledy jsem jela asi před deseti lety, tedy pokud nepočítám městská kola, která občas využiju. Jsem ze sportovní rodiny - moje sestra třeba běhá maratony - a já jsem ten nejlínější článek. Ale sport mám ráda, chodím na pilates, tancuju a nyní jsou moje největší srdcovka trampolíny,“ popírá Hanka jedním dechem svůj výrok o vlastní lenosti.

Na cyklovýletě se partička seznámí s týmem rychlobruslařek, které v okolí Telče mají letní soustředění. Inspirace Martinou Sáblíkovou je více než zřejmá. Drsný trénink děvčat vede Záhorský neboli Pavel Nečas.

„Kola miluju, jezdím od dětství, ale jezdím tak od hospody k hospodě. Mám rád ty věci okolo, ty partičky a když si můžu máknout do kopce...a mám rád, když pak za odměnu jedu z kopce. A je to báječně strávený den, “ vyznává se Pavel Nečas.

Jednu z jeho svěřenkyň vytvoří populární zpěvačka Celeste Buckingham. „Neměla jsem ke kolům nějak obzvláště silný vztah, jezdívali jsme rekreačně s tatínkem, ale právě kvůli tomuto filmu jsem bicykl vytáhla, a na natáčení se těšila.“ A ještě své těšení doplňuje. „Kvůli práci se pohybuji hodně mezi staršími lidmi, tak jsem se těšila na partičku stejně starých lidí. Jsme si, myslím, navzájem velmi sympatičtí. S Adamem Mišíkem se známe už delší dobu, podobně jako s Esther, ,“ dodává. Také Celeste má ke sportu blízko, v dětství se hrála třeba baseball nebo volejbal, ale brzy začal vítězit zpěv a tanec. „Pět let jsem profesionálně soutěžila v latinskoamerických a společenských tancích, a to byl vlastně můj hlavní sport. Ale když jsem šla na střední školu, musela jsem si vybrat, zda tanec nebo zpěv a zpěv zvítězil,“ říká Celeste, která hraje Hanku, která je spolu s parťačkami a trenérem na letním soustředění, kde potkají Davida a jeho kamarády. Celeste přiznala, že natáčení na kolech bylo docela náročné. „Ráda jezdím jen tak lážo plážo, to je super sport, ale takový extrém jsem ještě nezažila, některé scény byly hodně náročné. Myslím, že vám ta postava bude dost sympatická,“ dodává s úsměvem. „Letní aktivity mám velmi ráda. Ráda se chodím koupat, ale nejen sedět ve vodě, skutečně plavat, ráda běhám, ráda chodím pěšky na túry, nahoru kopci a dolů, i když moje kondička už není tak dobrá jako kdysi…“

A byla ve scénáři nějaká situace, na kterou se těšila? „Líbala jsem se s Janem Komínkem, takže já jsem spokojená,“ směje se Celeste. „To si dělám srandu, no já jsem se těšila všeobecně na to celé, na to že budu po dlouhé době v bandě mladých lidí a v přírodě. Spolu se budeme bavit zároveň zažijeme ty těžkosti na kolech. Takže já jsem nadšená.“

Její tréninkovou parťačku hraje Esther Lubadika. „Hraju Irču, rychlobruslařku. Je do toho strašně zapálená, je to její život a vzhlíží k Martině Sáblíkové, takže na sobě pilně pracuje, aby byla na stejné úrovni,“ představuje Esther svou postavu. A jaký má vztah ke sportu ona sama? „Já jsem v minulosti sportovala a dělala jsem atletiku, reprezentovala jsem školu, získávala jsem medaile, ale postupem času jsem se spíš dala na cestu umění - k tanci, ke zpěvu. Takže teď už momentálně nesportuju, občas si zajdu do fitka, ale už to není tak pravidelné.“

Její kolegyně Štěpánka Fingerhutová se přiznává, že film změnil její vztah ke kolům. „Teď je lepší než před tím, ale zároveň z nich mám respekt, když jsme jezdily nějaký těžký trasy.“ Nicméně natáčení si užívala. „Na tábory jsem nikdy nejezdila a hrozně mě to mrzelo, tak jsem si takový náš soukromý tábor, mám to ráda, když je člověk v přírodě. Já jsem si vždycky přála dělat film, do kterého se budu muset učit nějaký typ sportu, nebo nějaké dovednosti a za to jsem velmi vděčná, líbí se mi, že je to první letní komedie, která má takovýhle přesah.“

A jak se jí žilo pod drilem drsného trenéra v podání Pavla Nečase? „Pavel toho trenéra výborně ztvárnil, je to reálná postava, myslím, že přesně takto vypadá trenér, který si o sobě hodně myslí a zároveň se snaží být vtipnej. Myslím, že bych ve skutečnosti sice kroutila očima, ale zároveň bych ho měla hrozně ráda, kdyby tohle byl v reálu můj trenér,“ říká Štěpánka Fingerhutová.

Do role Davidova otce, který má poněkud zvláštní zálibu, snad i úchylku a ta ho dostane téměř za hranici zákona, hraje Tomáš Matonoha, který s režisérem natáčel již seriál Vinaři.

„Můj vztah ke kolům je velmi pozitivní. Geniální vynález a čím je člověk starší, tím si víc váží zdraví, takže od té doby, co mám klouby v pořádku, tak se snažím jezdit,“ říká Tomáš Matonoha, jemuž nejsou cizí ani další sportovní aktivity. „Mám rád celoroční sportovní aktivity, i v zimě je spousta zajímavých sportů, nejen na horách, ale samozřejmě koupaliště, bazény, tělocvičny a tak dále a tak dále,“ dodává herec.

Scénář Petra Kolečka vzkřísil tak trochu jeden poněkud zapomenutý sport, jímž je kolová. Československo bývalo jeho velmocí především díky legendárním bratřím Pospíšilovým, mnohonásobným mistrům světa.

„Kdysi Tomáš Svoboda, můj divadelní spolurežisér, měl sen, a já si myslím, že ho má furt, udělat divadelní představení o bratrech Pospíšilech. Já stejně myslím, že to dřív nebo později zrealizujeme. Nabízeli jsem to tenkrát dokonce Národnímu divadlu… V Bajkerech nejsou bratři Pospíšilové, ale snažil jsem se najít nějaké spojení starší generace postav s koly, a myslím si, že prostě do filmu o kolech v české kotlině kolová patří. A dost sázím na to, že to bude věc, která film hodně osvěží. Těší mě i obsazení Michala Suchánka jako fanouška kolové, od počátku bylo jasný, že tohle bude role, kterou těžko odmítne. Michal byl hrozně rád a na premiéře Masaryka mluvil jenom o tom, jak bude dělat tu kolovou, že se na to těší,“ vzpomíná Petr Kolečko.

Režisér Kopp si jako reprezentanta tohoto sportu vybral Václava Postráneckého, jehož také velmi dobře zná ze seriálu Vinaři.

„Mě potkalo velké štěstí, protože hraju vítěze východoněmeckého poháru v kolové. Čili je to taková druhá česká liga, kousíček za bratry Pospíšilovými,“ říká herec a prozrazuje také svůj téměř profesionální vztah k cyklistice „Já jsem se jako kluk dokonce pokoušel o závodní dráhu na strašnickém velodromu a do mého, nyní již vysokého věku je kolo mým oddaným přítelem, takže v okolí Říčan mne může potkat spousta dalších fandů cyklistiky. Zůstal jsem kolu věrný. Mám ho moc rád.“

Kolová zlákala do filmu také Michala Suchánka. „Já mám cyklistiku rád, ale jakože hodně a vlastně na to jsem se nechal nalákat. na tu kolovou, protože Češi dali světu kolovou a košandu, a to myslím, že je velký čin …“ říká Michal Suchánek, který hraje ve filmu partnera Vandy Hybnerové. Poněkud ušlápnutý muž se při nekonečném turnaji v kolové nad lahví něčeho ostřejšího spřátelí s jejím bývalým manželem. A Michal Suchánek dokládá, že každá role je výzva: „Hraju Dušana. Dušan je dobrej chlap …teď hraju ožralýho Dušana, a to se mi hraje dobře, ale jestli půjde Dušan do knihovny nebo Technickýho muzea, to nevím, jak zvládnu,“ tvrdil při natáčení.

Tak trochu výjimečnou pozici ve filmu má Vanda Hybnerová, coby Davidova matka a bývalá manželka Tomáše Matonohy. Syn žije ve střídavé péči rodičů, takže tráví čas chvíli s velmi volnomyšlenkářským otcem a chvíli s matkou-psychiatričkou a jejími nesnesitelnými rozbory. Vanda ve filmu není na kolo nucena usednout, a sama přiznává, že dává přednost jiným aktivitám. „Můj vztah ke kolům je ten, že potřebuju, aby moje kolo mělo čtyři nohy, nejlépe kopyta. Já jsem se naučila jezdit na kole až asi ve čtrnácti letech, když mi maminka dovezla z Polska takovou oranžovou skládačku, kterou mám dosud. Takže nejsem vášnivý cyklista a ani pro tento film vlastně můj vztah ke kolům není podstatný, protože moje pošahaná psychiatrička se spíš živí tím, co říkám než tím, co dělá.“

Známá milovnice koní se však nevyhýbá ani dalším sportům: „Já mám ráda léto a mám ráda vlastně úplně všechny aktivity, které k tomu patří, a dokonce čím jsem starší, tak tím se pouštím do nebezpečnějších aktivit, protože vím, že už toho života tolik nezbývá... Takže jsem se začala učit surfovat, na wakeboardu - jsou to teda spíš vodní sporty, ale jinak samozřejmě mě celý život provázejí koně, takže s těma trávím většinu prázdnin.“