Bílá paní

Ve vsi Komonice, ležící pod stejnojmenným hradem, dojde k zázraku. Krásná Perchta, zvaná Bílá paní komonická, vystoupí jednoho dne z obrazu, vyhoví prosbám výměnkářky Blažkové a zařídí jí v chalupě vodovod. Té noci totiž navštívila hrad skupina místních, trochu podnapilých občanů, kteří právě vedli spor o to, zda Bílá paní opravdu za úplňkových nocí chodí po hradě. Kastelán Pupenec vyluštil nápis na obraze "Věř, ale komu věříš, měř" a formulku vyslovil nahlas. Jako jediný pak byl svědkem Perchtina počínání. Život ve vsi je vzhůru nohama... Předseda MNV a jeho tajemník se vzájemně podezírají z líbivé politiky vůči občanům a do vsi je vypravena zvláštní komise z ministerstva. Na hradbách se objeví i jiná Bílá paní, servírka Andula, kterou tam poslal v kostýmu z divadelní hry tajemník, aby se pomstil předsedovi. Komise je ale svědkem skutečného vystoupení Perchty z obrazu, a protože se nehodí, aby nedostatky v práci řešily zázraky nějakého ducha, delegace z Prahy obraz ukradne a odveze jej do depozitáře. Most, který měla Bílá paní ještě postavit, tak nad řekou chybí, i když oslava je už naplánovaná a konat se musí. Za zvuků hudby se občané vrhnou do vody v místě, kde měl most stát, a plavou. Jen Bílá paní se nedá spoutat, projde mřížemi a jde dál.