77% |
Matt Damon vzpomíná: "Když jsme skončili s filmem Agent bez minulosti, řekl jsem: "tady je malá šance, že bychom mohli dělat pokračování, protože nikdo z celého týmu by se asi nechtěl pustit do práce, která by znamenala jen opakování příběhu z prvního dílu." "Věděli jsme, že je nutno vytvořit něco radikálně odlišného," říká Marshall, "a tehdy přišel scenárista Tony Gilroy s báječným nápadem, že Jason Bourne se vydá ,samurajskou cestou', cestou vykoupení." Producent Sandberg ho doplňuje: "Ponechali jsme si Bourneův charakter, i jeho původní problémy a pocity, ale museli jsme změnit příběh - Bourneho cestu, protože svět se od publikování knihy velice změnil." Scenárista Gilroy vzpomíná. "Napsal jsem dopis Mattu Damonovi a vysvětlil mu, že nemůžeme točit film, kde by šlo o nějakou Bourneovu pomstu. Vždyť on je zabiják, má na svědomí životy lidí, nemůže proto vstupovat do nového příběhu s čistým štítem. Je třeba si uvědomit, že má na svých rukou spoustu krve. Ještě se nemůže cítit jako čistý. Všechno, co ve jménu své nápravy udělal je, že si uvědomil kým je, co má za sebou a že už by nic podobného znova dělat nechtěl. A to je také výchozí bod filmu." |
<>Obrázek nenalezen<>
Když byl na světě náčrtek budoucího příběhu a začínalo se pracovat na scénáři, zbývalo jediné: najít vhodného režiséra. Producenti zhlédli film britského režiséra Paula Greengrasse Krvavá neděle (natočeno 2002 - je to historické ohlédnutí za 30. lednem 1972 v Severním Irsku, kdy se mírový pochod za lidská práva změnil v krvavou lázeň). Tento film získal po celém světě řadu ocenění, včetně Zlatého medvěda na Festivalu v Berlíně a Cenu publika na Festivalu Sundance. Bylo rozhodnuto: on je tím pravým režisérem pro pokračování filmu Agent bez minulosti - snímek Bournův mýtus. "Líbil se mi film Agent bez minulosti (režíroval ho Doug Liman), byl velmi svižný a vedle hollywoodského hlavního proudu si zachoval svou osobitost." Greengrass začal svou dráhu jako investigativní žurnalista, získal vyznamenání jako dokumentarista a konečně se stal i režisérem hraných filmů. Nápad "pracovat opět na něčem zcela odlišném od mé minulé práce, byl velmi lákavý. Noví herci, nová technika - to je dobré, člověk se přitom hodně naučí," říká Greengrass. |
Tehdy se rozjel do Prahy za Mattem Damonem, který zde natáčel. "Je to genius všednosti a já o něm tak přemýšlím, takový je Matt Damon v roli Jasona Bournea. Je to charakter naprosto neotřelý - a to je nový rys, který do této postavy Damon vnáší. Všichni vědí, že Matt je milý člověk, je na něm vidět dobrota. A když takového člověka necháte, aby hrál postavu velmi temnou, vždyť je to vlastně nájemný vrah se všemi vlastnostmi nájemného vraha - zaměříte na něj svou pozornost a vidíte Matta Damona, který ho ztělesňuje, naskytne se vám absolutně jedinečný pohled." Greengrass měl před sebou pevnou představu: všechno ve filmu musí být nečekané. Příběh se musí odvíjet v krátkém časovém úseku a tak, jako by nám ho Bourne sám vyprávěl. "Je rozdíl mezi kamerou, která ví a tou, která jen zachycuje," říká režisér. "Vědoucí kamera vypravuje příběh, protože je jí známo kde a co se odehrává. A to je myslím pro tento film správné stanovisko. Kamera reaguje na to, co se před ní děje. Obojí ale zavádí, protože pravdou je, že divák nemůže ihned reagovat, musí nejprve situaci posoudit, ale okamžitým efektem je, že tu vzniká vnitřní pocit naléhavosti." Damon dodává: "Paul Greengrass skutečně chápe charakter Jasona Bournea, fakt, že je to vyškolený zabiják přes všechno, čím prošel. Ocitl se ve víru událostí, jež ho přinutily dát se jistou cestou. Paul dokáže ukázat klasický konflikt ,muž proti světu' velmi filmovými prostředky." Greengrass říká: "Nemyslím, že je to příběh muže, který ztratil paměť - i když tento motiv je součástí filmu - je to více o tom, co následuje potom, kdy se člověku paměť vrátí a usvědčí ho, že byl opravdovým zloduchem." |
Po dvou letech od úspěšného špionážního dramatu Agent bez minulosti, přichází k divákům pokračování, které vzniklo na základě románu Roberta Ludluma. Někdejší agent Jason Bourne je ovšem oproti románové předloze ,přesazen' z doby studené války do doby po pádu Berlínské zdi a konečně do nového tisíciletí. "Vytvořili jsme intelektuální špionážní drama, thriller, který však má nekonvenční podobu," říká producent Frank Marshall. "Výborný nápad byl obsadit Matta Damona do role agenta. Bylo to zcela proti charakteru jeho povahy a film tak zrodil naprosto jedinečný typ hrdiny. Ten nápad se nám zdál tak výborný, že jsme se rozhodli v líčení jeho osudu pokračovat." Matt Damon vzpomíná: "Nebyl jsem prvním, kdo přemýšlel o správnosti svého obsazení do role chladnokrevného zabijáka. Ale možnost hrát proti jakémukoli očekávání jsem považoval za opravdovou šanci, pokus vytvořit něco naprosto odlišného od ostatních filmů. Velice jsme se snažili udělat všechno pro to, aby má postava byla přesvědčivá, ať už šlo o fyzický projev nebo intelektuální řešení situací." |
Kniha Roberta Ludluma (orig. tit. The Bourne Supremacy), druhé pokračování osudu agenta Jasona Bournea, byla vydána v roce 1986. Udržela se po 25 týdnů v žebříčku nejúspěšnějších bestsellerů New York Times, z toho 8 týdnů dokonce na 1. místě. Tvůrci proto usilovali, aby filmová postava profesionálního zabijáka, který trpí amnesií a teprve pomalu proniká ke své minulosti, zůstala na úrovni oblíbeného románu. Producenti Marshall a Crowley byli proto v úzkém styku se scenáristou Tony Gilroyem (spoluscenáristou prvního dílu), v zájmu udržení kontinuity obou filmů. "Jedna z věcí, která na mne vždy zapůsobila," říká producent Crowley, "byla, že lidé film komentovali: ,Je to úžasné, že nás přinutil myslet, že nám nenapovídal, jak se bude příběh dál vyvíjet.' Bylo tedy jasné, že v tom musíme pokračovat, ale na vyšší úrovni." |
Damon poznamenává: "Drželi jsme se myšlenky, že hrdina vyrůstá z akcí a jeho charakter se stále vyvíjí vlivem okolností, které prožívá. Chtěli jsme vytvořit příběh, kde akce přímo souvisejí s hrdiny a situacemi, v nichž se nacházejí - prostě je třeba uvěřit, že to všechno jsou obyčejní lidé, kteří se ocitli v extrémních situacích."
Marshall souhlasí: "Akce je poháněna charakterem hrdiny a charakter a jeho motivace jsou poháněny realistickými okolnostmi - není to tedy jen samoúčelná akce, která naplňuje děj filmu." Na konci prvního dílu ponechali tvůrci Marii a Jasona v bezpečí, v prosluněné vesnici na pobřeží Řecka. Bylo proto třeba najít nějaký startovací moment, jak začít nový příběh. "Úkol zněl: musíme dostat Jasona zpět do hry," říká producent Marshall. Ale nechtěli jsme to udělat nějakým stereotypním způsobem. Hledali jsme zkrátka něco více." |
Vedle intenzívní práce na scénáři byl ve stadiu přípravných prací nejdůležitějším úkolem výběr a zajištění lokalit, vhodných k natáčení. Dosud zavedla cesta Jasona Bournea do Paříže, Curichu a Itálie - i když příběh vyžadoval ukazovat méně příjemnou tvář těchto světových velkoměst. Tvůrci se totiž snažili vést příběh po realistický zvolených lokalitách a to chtěli dodržet i ve filmu Bournův mýtus. Producent Frank Marshall zdůrazňuje, že zde byla příležitost vzdát hold místům, které hrály roli v Ludlumově románu. "Měli jsme možnost prezentovat filmový příběh v místech, které byly skutečně středem studené války. Šlo o město, které bylo centrem agentů ve střední Evropě a nyní je neuvěřitelně živé, vzrušující a i vizuálně vděčné." Jedná se samozřejmě o Berlín, v němž se odehrává podstatná část filmu Bournův mýtus, ovšem některé scény - ačkoli byly natáčeny v Berlíně -se odehrávají také v Moskvě. Producent Crowley zdůvodňuje: "Berlín byl v době studené války určitým druhem fronty, byla to naše výspa, ale také existovala Moskva, odkud se všechno řídilo. Takže se zdá, že právě to jsou příčiny, které těmto místům propůjčovaly jejich nebezpečnost, vzrušení a nepředvídatelnost." |
Berlín a Moskva se staly novým vizuálním pozadím pro druhé pokračování špionážního příběhu. "První, který je v podstatě uzavřený, byl natáčen v Paříži," říká režisér Greengrass. "Myslím, že zde jde o zajímavou cestu z dusna a barevnosti Indie do ponuré šedi moskevské zimy. Je to zřejmě osamělejší a v mnohém nebezpečnější mise pro Bournea - je to opravdu cesta k jeho charakteru. Prochází rozsáhlými prostorami Evropy a současně se snaží vyrovnat se svými minulými skutky, kterých lituje. Berlín patří k větrným městům, kde je spousta otevřeného prostoru. A odtud jdeš na východ, rozlehlou krajinou až do Moskvy. Tady se Bourne cítí ještě izolovanější." Od pádu berlínské zdi v roce 1989 a následného znovu sjednocení Berlína se z tohoto města stalo živé evropské centrum. Se svou směsí starého a nového, západního a východního, to byla ideální lokalita pro natáčení filmu Bournův mýtus. Produkční štáb se usídlil ve studiu Babelsberg, kde již Fritz Lang natáčel svou Metropolis a Josef von Sternberg Modrého anděla. Natáčelo se v celém Berlíně a přilehlém okolí, kdy někdejší východní sektor byl vhodnou náhradou moskevských ulic. |
Filmový štáb využil rozdílů mezi minulostí, přítomností a budoucností: např. v lokalitě "Mitte" tedy středu bývalého východního Berlína, kde se natáčel Bourneův odvážný útěk na mostě přes řeku Sprévu ve Friedrichstrasse, také zadržení agentky Nicky na východoberlínském náměstí Alexanderplatz. Dále na východ do Friedrichsheinu využil štáb první sníh na známé Karl Marx Allee. Naproti tomu na západoberlínském "Kudammu" - Kurfürstendammu, obchodním centru města se natáčel Hotel Brecker. V berlínském předměstí ve Wannsee byl snímán "skleněný dům" a v Postupimi se částečně odehrála finální automobilová honička. Natáčení probíhalo také na nádraží Ostbahnhof (v někdejším východním Berlíně), které představuje nádraží v Moskvě. Dále na obou berlínských letištích Tegelu (setkání Kirilla a Gretkova) a Tempelhofu (kam přilétají agenti CIA). "Berlín byl pro natáčení fantastickým místem," říká režisér Greengrass. "Je to velmi současné, nepředvídatelné a živé město." |
Vedle Moskvy natáčel filmový štáb dále exteriérové scény v indickém Goa. "Bylo to místo, kam jsem chtěl jet na začátku 70. let,," říká producent Marshall. "Zjistil jsem, že sem stále přichází řada Evropanů. Točili jsme zde dva týdny, ale příprava na natáčení trvala šest měsíců. Přesto myslím, že se vyplatila." Goa leží na jihozápadním pobřeží Indie. Je to přitažlivé místo pro turisty, se svými dlouhými písečnými plážemi a kokosovými palmami, které lákají hippies, mladé i staré, vždy je zde pestrá směsice turistů. "Mezi místy, kde se můžeš pokusit skrýt," říká Crowley "je právě tohle to ideální, protože zde splyneš s ostatními. Nejprve jsme mysleli na Čínu, mluvili jsme i o mnoha dalších lokalitách, ale to, co dělá Goa tak přitažlivým, je přítomnost spousty mladých lidí, což byly nejlepší podmínky pro Jasona a Marii, protože zde splynuli s davem." |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
Podobné filmy |