Carmen

Filmová verze divadelního muzikálového hitu CARMEN v hlavní roli s Lucií Bílou je druhým počinem režiséra F. A. Brabce, připravovaném kompletně ve 3D. Efektní podívanou slibuje nejen 3D formát, ale i celý příběh, jehož část se odehrává v cirkusu. V ohromné hloubce jeviště pražského Hudebního divadla v Karlíně se tak objevují i živí lvi velbloud, lama a krajta. Zajímavostí je, že budova karlínského divadla sloužila původně (na konci 19. a počátku 20.století) pro cirkusová představení. Děj oživili profesionální tanečníci flamenca a salsy, kteří skvěle dotvořili temperamentní atmosféru. Nápaditá je i bojová choreografie při souboji Garcíi se Zunigou. Kostýmy jsou úžasné, stejně jako velkolepá scéna, v níž nechybí fontána na náměstí, les, pláž, kaple nebo hra s odrazy v zrcadlech. Film Carmen je muzikál, kde ožívají dobré i zlé vztahy, které se ukrývají v našich myšlenkách. Téma čisté a nevinné lásky milostné dvojice, jež je narušena příchodem vášnivé ženy, která muže uhrane, omámí a plně si jej podmaní . Hudební dobrodružství pak vyvrcholí přímo dramaticky.

O ději:

Operní Carmen je dělnicí v tabákové továrně, ta muzikálová je hvězdou cirkusu, který přijíždí do přímořského španělského města zrovna v době zásnub starostovy dcery Kataríny s policistou Josém Riverou. Oba jsou charakterově čistí až naivní, což se rozhodně nedá říci o mafiánském starostovi Mendozovi a jeho hlavním pomocníkovi, policejním kapitánu Zunigovi. José je přeci jen nedočkavý a rád by lásku snoubenců posunul z platonické úrovně dál, ale zbožná Katarína je pevně a neoblomně rozhodnutá počkat až na svatební noc a nezvyklá ji ani Josého naléhání ani pragmatické rady tety Inéz. José se snaží s Katarininým odmítáním smířit, ale první setkání s Carmen mu převrátí život na ruby. Marně jí a vlastně především sám sobě vysvětluje, že je zasnouben a navíc vázán pracovními povinnostmi. Síla, která je táhne k sobě, svou mohutností překvapí nejen Josého, ale i samotnou Carmen. To však nenechá chladným majitele cirkusu Garcíu, který se ke Carmen chová zcela majetnicky a je připraven použít jakékoli prostředky, aby si Carmen, o kterou jeví zájem i Zuniga se starostou, uchoval pouze pro sebe. García beze svědků zastřelí kapitána Zunigu Josého pistolí a obvinění tudíž padne na Josého. Ten se před starostovým hněvem ukryje v lesích, kam za ním přichází Carmen, aby jej varovala, že Garcíova pomsta teď může zasáhnout nejen Josého, ale i všechny, na kom Josému záleží. Nebezpečí od psychopatického Garcíi hrozí tedy i Kataríně, což se může zdát přitažené za vlasy, ale pro tento okamžik musíme věřit Carmen, že zná Garcíu natolik dobře, aby věděla, že je skutečně schopný všeho. José odmítne utéci, naopak požádá Carmen, aby mu pomohla ochránit Katarínu.

V Carmen zazní mnoho přitažlivých písní a krásných hudebních motivů. Hudbu k filmu složil Frank Wildhorn, který se v roce 1999 stal prvním americkým skladatelem po dvaceti dvou letech, jemuž se hrály tři tituly na Broadwayi současně. Byl to Jekyll&Hyde - dvě nominace na cenu TONY, The Scarlet Pimpernel - čtyři nominace TONY a The Civil War - dvě nominace. Všechny tyto show obletěly celé Spojené státy a viděli je diváci v mnoha zemích všech kontinentů.

Carmen nabízí převážně nesmírně melodický pop s latinskými vlivy, skrývající hned celou řadu mimořádných hitů v bezkonkurenčním podání Lucie Bílé, mj. „Symbol žen“, Každý jsme sám“, „Tak kráčí ženská“, „Kéž sílu mám“ nebo duet Lucie s Václavem Noidem Bártou „Patříš mně“. Diváci si určitě oblíbí i pánský kvartet „Taková ženská“, árii Katariny „Svatá Tereza, Josého sólovku „Cizinec - můj stín“ nebo songy „ Viva Amor!“ a „Ženská jako já“. Zajímavé jsou i melodie pěveckých čísel Tety Inézve ve stylu „old - fashion“ muzikálu. Písně, jakými se představuje cirkusové prostředí a zpívá je postava Vyvolávače, vstoupí do hlavy a už se jich také jen tak nezbavíte.

Texty napsal Jack Murphy, který je autorem celé řady divadelních projektů a to nejenom jako textař, ale i jako skladatel. Překlad libreta a textů písní do češtiny připravil zkušený muzikálový autor Adam Novák. Jak to tak u přebásnění bývá, hodně věcí vyzní lépe v češtině, v některých obratech má navrch angličtina. Jde o srovnání více než zajímavé.

Libreto napsal dramatik Norman Allen, který je držitelem prestižní ceny Helen Hayes Award a dvou cen Emmy Awards za své scénáře pro PBS-TV. Režie divadelního představení se ujal Gabriel Barre, který se osobně zúčastnil i natáčení filmové verze.

Velkolepé je obsazení filmu, kde zpívá a tančí kurážná Lucie Bílá. O famózním pěveckém výkonu určitě netřeba pochybovat, velkým překvapením je ale její herectví a tanec. V roli Josého se objeví Peter Strenáčik. V divácky vděčných rolích tety Inéz a starosty se předství Pavla Břínková a Jiří Korn. García Václava Noida Bárty je zlý na povrchu. Lukáš Kumpricht pojímá Zunigu jako velitele, který má své zásady a neustoupí od nich. Na závěr zmiňme Athinu Langoskou v roli Vědmy, která nás provází celým příběhem.

Carmen je ohromná show plná barevných světel, akrobatických a eskamotérských dovedností a hromadných tanečních čísel. Protipól velkolepým scénám dělají scény komorní . V tuzemsku nebývalou senzací je i přítomnost živých zvířat, které dodával trenér Ludvík Berousek. Filmové natáčení muzikálu Carmen realizuje společnost Nogup agency s.r.o..

Idea původního amerického muzikálu a jeho celosvětová premiéra v Praze vznikla v hlavě zkušeného producenta Egona Kulhánka již na jaře 2005, kdy byl Hudebním divadlem Karlín uveden muzikál Jekyll&Hyde, na jehož premiéře byli i autoři Leslie Bricusse a Frank Wildhorn. Provedením muzikálu nadšený Frank Wildhorn se pro tuto myšlenku také okamžitě nadchl, zpracování příběhu, cesta k finálnímu dílu, oslovení a přizvání Lucie Bílé, pro níž byly pak některé písně psány přímo „na tělo“, byla však ještě náročná a dlouhá.

Filmové muzikály
6 věcí, bez nichž se muzikál neobejde

Už se vám někdy stalo, že jste vyšli z kina a měli jste pocit, že lidé, čekající na autobusové zastávce nebo spořádaně stojící ve frontě u pokladny se zničehonic musejí dát do zpěvu a tance?

Ano, takový pocit míváme po zhlédnutí těch doopravdy dobrých muzikálů. Jejich hlavním smyslem - kromě vyprávění příběhu - je totiž předávání energie mezi aktéry a diváky. Energie především ve smyslu radosti, jiskření, nadšení a elánu. A co všechno by tedy dokonalý muzikál měl mít?

Hrdiny, které si zamilujete: Audrey Hepburn jako Líza Doolittlová z My Fair Lady. Jaroslav Pucholt ve Starcích na chmelu. Nebo Meryl Streep jako osobitá matka v Mamma Mia!. Co mají tyhle postavy společného? Chytí vás za srdce...a už na ně nezapomenete.

V muzikálu Carmen najdete takových nezapomenutelných hrdinů hned několik: ať už to bude odvážná Carmen v podání Lucie Bílé nebo José v podání Petera Strenáčika.

Svět na pomezí fantazie a reality: Ty nejkrásnější muzikály jsou rozkročené mezi světem, který známe, a světem nejbujnější fantazie. Mary Poppins dokázala skutečný svět roztančit a rozezpívat s pomocí postavy kouzelné chůvy. V Kouzelné romanci se naivní princezna z disneyovským pohádek ocitne v současném New Yorku. A Čaroděj ze země Oz nás pro změnu odnese do světa pohádek prostřednictvím ničivého tornáda. Muzikál Carmen se odehrává v cirkusu, ve světě, kterému podlehne snad každý z nás...

Spousta barev: Právě proto se muzikály tak často odehrávají v místech, kde je barev dostatek. Muzikál Carmen rozzářil barvami a skvělými artistickými výkony Hudební divalo Karlín a filmové plátno.

Okouzlující romantickou zápletku: Nejkrásnější muzikálové příběhy patří zároveň k nejkrásnějším milostným romancím světové kinematografie. Stačí vzpomenout na West Side Story, Pomádu nebo Moulin Rouge! V muzikálu Carmen se můžete těšit na kouzelnou romanci mezi José a Carmen.

Postavy bláznivých excentriků: Výstřední, záporácké a excentrické postavy jsou pro muzikál jako stvořené. Možná proto se světové muzikály tak často odehrávají v prostředí šoubyznysu, který je jich plný. Připomeňme třeba Producenty, Hairspray legendární Kabaret. V muzikálu Carmen najdete takových postav několik. Je libo Garciu v podání Václava Noida Bárty? Zunigu nebo starostu v podání Lukáše Kumprichta a Jiřího Korna? Nebo charismatickou vědmu Athiny Langosky?

Nejméně jedno tajemství: Nejeden skvělý muzikál je vystavěn na tajuplné či přímo detektivní zápletce. Stačí vzpomenout na velkolepého Fantoma Opery nebo komorní podívanou 8 žen. Muzikál Carmen přináší těch tajemství hned několik.

Taháky?
První český muzikál natočený jako 3D film

Výlet do třetího rozměru
Filmovým hitem současnosti jsou filmy ve 3D. Leckdo srovnává jejich nástup s příchodem zvukového nebo barevného filmu, hollywoodská studia investují do jejich vzniku a kina podstupují nákladné úpravy, aby je mohla promítat. Tím průkopnickým filmem u nás, který se pustil do 3D dobrodružství a který na špičkové úrovni objevuje nové cesty, byla hudební komedie V peřině.

Druhým snímkem, který stejný tvůrce zrealizoval, je právě zfilmovaný muzikál Carmen. Proč se režisér F. A. Brabec rozhodl pro tento velkolepý technologický posun oproti svým dřívějším filmům? „Žádný tvůrce nechce předčasně zestárnout a vyhýbat se novým technologiím. Takže když se mi do rukou dostal projekt, který tomuto záměru vyhovoval, okamžitě jsem po 3D vystartoval.“

Cesty ke 3D
Řada 3D filmů dostává svůj třetí rozměr až v počítači - buď jsou animované, nebo natáčené klasicky a zpětně jsou do 3D převáděny. Jenom část z nich vzniká ve 3D formátu už od samého počátku a jsou snímány stereoskopicky na speciální 3D kameru. Dříve tak vznikaly pouze dokumenty pro kina IMAX, na kterých se magii tří rozměrů učil James Cameron. Dokonce i tvůrci nového dílu Pirátů z Karibiku zdůrazňovali, že jejich 3D piráti jsou jedineční tím, že vznikali prostorově už přímo na place. Takový způsob je totiž složitější a technologicky náročnější a odměnou je pak nesrovnatelně lepší obraz a hloubka 3D efektů.

3D prostor
Ve střižně to znamená 3D formát především intenzivněji sledovat prostor a přitahovat diváka do prostoru nebo jít za ním do toho prostoru. Třetí dimenze dávám tvůrcům šanci vtáhnout diváka do filmu ještě víc a udělat ho součástí příběhu. Taková je alespoň ambice Carmen.

Průkopníci ve 3D
Základní princip 3D - neboli stereoskopických filmů - je už dnes celkem známý. Film se natáčí na „dvoukameru“ neboli na dvě kamery naráz, které v daný moment suplují dvě lidské oči. Tím se docílí prostorového efektu třetího rozměru. Výsledný obraz na plochém plátně je díky rozdílným úhlům kamer rozmazaný ( obraz pravého oka v tuto chvíli vidíte i levým a naopak ) a do finální 3D podívané ho nakonec spojí brýle na nosech diváků. Díky nim vidí každé oko svůj úhel pohledu a divákům se najednou otevře hluboký svět ve 3D. Princip je snadný, realizace celovečerního filmu ve 3D už ale tolik ne.

3D kamera
Lidské oči jsou umístěny v průměru šest centimetrů od sebe. Kamery ovšem takto blízko u sebe být nemohou, protože jejich optická soustava je daleko větší. Při 3D natáčení jsou obě kamery usazeny na speciálním držáku - takzvaném rigu - a to tak, že jedna směřuje klasicky a hledí na scénu před sebou, druhá kamera ale směřuje kolmo na ní a svým objektivem hledí dolů. Díky tomuto mimoúrovňovému řešení je možné se vzdáleností kamer od sebe dále pracovat. Jejich obrazy se pak spojují prostřednictvím zrcadla a obraz vypadá, jako by kamery byly vedle sebe. Práce dvou kamer najednou znamená i více práce při přípravě. Před každým jednotlivým záběrem pro film, kdykoliv měla kamera něco snímat, bylo třeba obě kamery synchronizovat, aby vždy na 100% ladily. Jakýkoliv rozdíl mezi nimi by byl vidět a obrazy by se pak do 3D efektu správně nespojily. To trvalo 20-30 minut. K tomu sloužily speciálně vyrobené kalibrační terče, s jejichž pomocí se vyrovnávala barevnost a geometrie obou kamer. S tím souvisí i zcela nová funkce při natáčení, 3D rigař, který se stará právě o správné sesazení kamer.

Zásadní je příprava
Režisér F. A. Brabec s nadsázkou konstatuje: „Rozdíl mezi 2D a 3D natáčením je obrovský, děsivý a jenom pro otrlé. Pokud jste jako filmař například zvyklý natočit si rezervní detaily nebo si nějakou scénu sjet ještě jednou ve větším celku, ve 3D nic takového není možné. Můžete pracovat jen s tím, co si dopředu připravíte.“ Během natáčení tvůrci zjistili, že práce ve 3D je omezující nejen v tom, jaké záběry si kameraman může dovolit (velmi široké nebo naopak velmi detailní záběry nepřipadají v úvahu), ale i v časové náročnosti (výměna objektivů zabere hodně času) a také v tom, že se znásobuje počet lidí, pracujících kolem kamery: zatímco dříve to býval jenom hlavní kameraman a ostřič, nyní je to celý tým lidí včetně již zmíněného rig mana.

Vzdálenosti
Důležitou součásti natáčení ve formátu 3D jsou vzdálenosti od kamery. Nepracuje se pouze s výškou a šířkou, jako u běžného natáčení, ale i s třetím rozměrem - hloubkou. A ta se musí stále měřit a vše před kamerou musí mít jasně stanovenou vzdálenost od ní.