film / drama, Česká republika,
2014,
103 min., od 12 let
Kinopremiéra v ČR 29.5.2014 v SK 26.6.2014
Režie:
Petr VáclavHerci:
Klaudia Dudová,
David Ištok,
Mária Zajcová-Ferencová,
Milan CifraOcenění:
2014,
Český Lev,
Nejlepší film2014,
Český Lev,
Režie,
Petr Václav 2014,
Český Lev,
Herečka v hlavní roli,
Klaudia Dudová 2014,
Český Lev,
Scénář,
Petr Václav 2014,
Český Lev,
Kamera,
Štěpán Kučera 2014,
Český Lev,
Střih,
Florent Mangeot 2014,
Český Lev,
Zvuk,
Daniel Němec ,
Ivan Horák Režisér Petr Václav přichází s novým celovečerním snímkem Cesta ven - příběhem silné
mladé matky, která se odmítá smířit s nepříznivým společenským statusem a snaží se vybojovat lepší život pro sebe a svou dceru Sárinku. Cesta ven z obtížné situace je lemována zklamáním, ale také nadějí. Odvaha a rodičovský cit pomáhají Žanetě překonat překážky v podobě dluhů, mantinelů většinové společnosti i problémů ve vlastní komunitě. Syrový snímek se vyhýbá soudům i patosu a k tématu přistupuje s věcným nadhledem a místy i svérázným humorem.
Uprav informace o filmuKomentář k filmu No... to zas byla jednou akce, když nás učitelky vzaly do kina. Než ale přejdeme k tomu nejdůležitějšímu, musíme si položit několik zásadních otázek: Opravdu je Klaudia Dudová nejlepší hlavní herečkou za rok 2014? Proč, proboha? A opravdu je Cesta ven nejlepším filmem za rok 2014? Proč, proč, brobohy? Protože jsou všichni posraní z cikánů? Tohle je naopak přiměje k tomu, aby tady zůstali a bylo jich víc, ale nevadí. Nechápu rozhodnutí členů naší Filmové Akademie i když je to důkaz toho, že v téhle zemi je možné už všechno... A pak taky nechápu, proč tomu dávám tři a nemám, prostě nemám srdce dát méně (i když jsem to zkoušel). Vždyť jsem si pořád říkal, že jsou to dementi a trapáci a že by je nejradši měl někdo vybít.., Neberte mě jako rasistu, já tyhle lidi neberu jako rasu a i když je to nejspíš jen filmová fikce, říkám si, že přece jen jsou někteří slušní a snaží se chovat normálně... Ale to jejich věčné nadávání a hrozně špatná čeština i spousta dalších faktorů, dokázali, že byl ten film i vtipný, i když nechtěně, zejména pak v části s tim zfetovanym individuem, co lezlo na reklamní tabuli a nezabilo se... Jinak tam samozřejmě nic nechybí - hledání práce, stará protivná baba, který není rozumět. tucet cikánů v jednom maličkým bytě, dluhy, mafiáni a všichni do jednoho jsou totálně vypatlaný idioti, snad jen tu Žanetu (Klaudii) tak nějak chápu, ale tomu filmu prostě nevěřím, v čemž mi pomahá i ten konec nekonec (aspoň ten to mít mohlo, když už to nemělo nic, dokonce ani hudbu). Navíc jsem pak byl i psychicky vynervovanej z toho, co jsem právě viděl za nehoráznou blbost bez příběhu, obzvlášť, když jedou v kině Avengers. Tenhel film je pro mě nepochopitelná anomálie, stejně jako ty Český lvy. No, nedá se nic dělat, stalo se. Doufám, že časem zapomenu a už to nikdy v životě neuvidím. 50%.
Všechny komentáře k filmu 19+ Napiš komentář k filmu a získej DVDWeb:
IMDB,
Oficiální stránka Videotéka:
přidat si do ní film
Pojďme si představit na úvod samotný příběh filmu. Ten se točí kolem rodiny „lepších cikánů“. Rozuměj takových, kteří sice jsou nezaměstnaní, ale nespokojí se s jednoduchým argumentem, že za tím stojí barva kůže. To znamená mají něco, čemu jsme si zvykli říkat sebereflexe. (To ovšem neznamená, že to budou mít jednodušší, ba naopak!) Z nemožnosti najít práci se roztáčí ten dobře známý kruh dluhových past, instantních řešení, kriminálních osidel.
Syžet je otevřen krátkou, ospalou scénkou z poloprobuzeného pelíšku. Žaneta (Klaudia Dudová) v kuchyni narazí na přelud své zesnulé matky. Jejím vůbec ne vyděšeným vydechnutím „mami“ efektně uvede diváka do vlastního života. Je v tom beznaděj, strach, nejistota, smutek. Matka vyfoukne cigaretový kouř, který elegantně prolne s exteriérovou scénou tu hořící, tu doutnající Ostravy. Několik panoramatických záběrů na město
Ocitáme se u doktora. Scéna je rámovaná pouze postavou hlavní hrdinky. Doktor ji lustruje, kamera na něj nezabírá. Ža...
Celá recenzeJeho Cesta ven je příběhem mladé romské ženy, která bojuje o obyčejně šťastný život. Naráží však na předsudky většinové společnosti a na mnohé další překážky, které jí zabraňují obstát v dnešním světě, v němž díky globalizaci a finanční krizi zmizela zejména pro Romy jak vyhlídka na práci, tak na důstojné bydlení. Kde hledat pomoc? Úřady nastavily ve jménu úspor pravidla vylučování ze systému sociálních podpor. Romská soudržnost také naší hrdince nepomůže, jelikož přestala existovat: všichni tonou v dluzích, vydáni na pospas lichvářům a exekutorům. Každý hledá cestu, jak přežije on sám. Ani rodina naší hrdince nemůže pomoci: otec nemá již deset let práci, finanční potíže jej přivedly do ghetta a matka zemřela již dávno.
Cesta ven se natáčela výhradně v reálném prostředí a do hlavních rolí byli obsazeni neherci. Pro českou kinematografii tak byla přítomnost snímku Cesta ven v Cannes úspěchem, na který se čekalo 16 let. Naposledy byl v roce 1998 do programu festivalu v Cannes zařazen celovečerní hraný film Postel Oskara Reifa v sekci Semaine de la Critique.
Film Cesta ven, která má nejvíce (šest) nominací na Ceny české filmové kritiky 2014, se stal vítězným filmem Mezinárodního filmového festivalu Art Film Fest 2014, na němž získala cenu za nejlepší ženský herecký výkon i představitelka filmové Žanety Klaudie Dudová. Stejnou cenu získala Dudová i o půl roku později ve francouzském Essonne na Festivalu evropských filmů.
Klaudia Dudová nedávno s režisérem a scenáristou Petrem Václavem dokončila natáčení dalšího filmu s názvem Nikdy nejsme sami s Karlem Rodenem, Lenkou Vlasákovou a Miroslavem Hanušem v hlavních rolích. Film vzniká v produkci společnosti Mimesis Film a v koprodukci s Českou televizí. Premiéra filmu je naplánována na podzim příštího roku.
Cesta ven je příběhem mladé romské ženy, která bojuje o obyčejně šťastný
život. Naráží však na předsudky většinové společnosti a na mnohé další
překážky, které jí zabraňují obstát v dnešním světě, v němž díky globalizaci a
finanční krizi zmizela zejména pro Romy jak vyhlídka na práci, tak na důstojné
bydlení. Hrdinka filmu bojuje s materiálními problémy, s pocitem opovržení,
ale také s vlastní determinací. Kde hledat pomoc? Úřady nastavily ve jménu
úspor pravidla vylučování ze systému sociálních podpor. Romská soudržnost
také naší hrdince nepomůže, jelikož přestala existovat: všichni tonou
v dluzích, vydáni na pospas lichvářům a exekutorům. Každý hledá cestu jak
přežije on sám. Ani rodina naší hrdince nemůže pomoci: otec nemá již deset
let práci, finanční potíže jej přivedly do ghetta a matka zemřela již dávno.
Myšlenka na tento film se poprvé objevila počátkem ledna 2012 a samotné
natáčení probíhalo v únoru a březnu 2013. Petr Václav našel předobraz
příběhu Žanety a Davida na návštěvě u svých přátel. A pak jej doplňoval o
životní reálie dalších lidí, se kterými se potkával.
Česká televize i francouzský koproducent Cinéma Defacto se pro spolupráci
s produkční společností moloko film rozhodli už ve fázi námětu, Fond
kinematografie projekt podpořil i přes to, že v roce 2012 musel operovat s
minimem prostředků. Cesta ven se natáčela výhradně v reálném prostředí
převážně na Ostravsku při velmi nízkých teplotách a na velmi obtížných
lokacích.
Herecké castingy začaly v srpnu 2012 a probíhaly vlastně nepřetržitě až do
začátku natáčení. Režisér obsazoval drobné role ještě při natáčení přímo
v lokacích, kde se natáčelo: v romských ghettech ale také v továrnách a na
úřadech. Od samého počátku projektu tvůrci počítali s tím, že do hlavních rolí
budou obsazeni neherci, protože autenticita příběhu byla jedním z hlavních
cílů tohoto filmu, jehož vypovídací hodnota je nezpochybnitelná. Režisér
poskytoval nehercům prostor zůstat sami sebou, měli možnost obeznámit se
s konkrétní situací, do které se museli vžít a sami jí prostřednictvím svého
charakteru a mentality dodat věrohodnost a nepředvídatelnost. Záměrně je
nevedl k tomu, aby se učili nazpaměť své repliky, nýbrž aby přirozeně
reagovali v konkrétních okamžicích.
Klaudia DudováPadla režiséru Václavovi do oka na romské zábavě.
Herecké ambice původně neměla. Pracovala jako
pokladní v obchodě se smíšeným zbožím. Momentálně
je na mateřské dovolené s prvorozenou dcerou.
David IštokByl jedním z prvních, kteří pomáhali při scénáristických
obhlídkách. A byl jedním z posledních, kdo nakonec
dostal roli ve filmu, jelikož volba dvou hlavních
představitelů byla uzavřena až po dlouhém a rozsáhlém
castingu. V současné době pracuje jako romský
asistent prevence kriminality.
Mária Ferencová-ZajacováS herectvím měla již zkušenost: zahrála si
v bollywoodském filmu Rockstar a v několika reklamách
a epizodních rolích. Přišla na pražský casting, na němž
byla angažována jako asistentka castingu. Postupem
času ji režisér obsadil do role Andrey. Má syna, po
dlouhá leta pracovala jako číšnice a nyní dálkově
studuje Střední školu sociálně-právní se zaměřením na
etnikum.
Milan CifraNa filmovém plátně se poprvé objevil v titulní roli
dramatu Petra Václava Marian o chlapci z dětského
výchovného ústavu. Po této zkušenosti si tentokrát
natáčení Cesty ven podle svých slov užíval. I on byl
přítomen již u zrodu scénáře. Je mu 38 let, je
trojnásobným otcem, žije nedaleko hranic a do práce
dojíždí do Německa.
Petr Václav (rozhovor)
Jaké byly počátky filmu Cesta ven?
Když jsem bydlel v Římě, donesly se ke mně informace o protiromských
demonstracích ve Šluknově a Varnsdorfu, o zadlužení, které se stalo v
Čechách strašným fenoménem a které vedlo k vytěsňování čím dál tím
většího počtu lidí, a zejména Romů, do stále horšího bydlení a tak zvaných
vyloučených lokalit. Tyto zprostředkované informace mne zasáhly a kladl
jsem si otázku, jak se asi žije v takové atmosféře lidem a kamarádům, se
kterými jsem si byl blízko v druhé polovině 90. let při natáčení mého debutu
Marian. V Itálii jsem byl nicméně velmi daleko této realitě a neměl pro ni místo
a čas. Psal se rok 2010, pracoval jsem na scénáři, který se odehrává v Itálii
osmnáctého století. Přesto mne ale tato informace zasáhla a vracela se.
V euforii roku 1989 by mne nebylo bývalo ani ve snu napadlo, že se osud
Romů nezlepší, ale naopak bude ještě horší než za komunismu. Když jsem
na konci roku 2011 mluvil s producenty Janem Macolou a Milošem
Lochmanem o tom, že by se mnou chtěli natočit nějaký film, zmínil jsem se
jim o tomto tématu. Sešli jsme se tedy na začátku roku 2012 na filmovém
festivalu v Berlíně. Tam jsem nastoupil do jejich auta a o dvě stě sedmdesát
kilometrů dále jsem zaklepal na dveře mých bývalých herců, a vedl rešerše k
tématu. Moje obhlídky začaly, myslím, 16. února a na konci dubna byl scénář
na světě.
Zkusil byste zavzpomínat na castingy? Kde všude jste byli, jak dlouho
trvaly? Podle čeho jste se rozhodoval?
Byli jsme úplně všude. Od Aše až po Karvinou a Břeclav. Pochopit téma
nebylo zase tak těžké, ve chvíli, kdy jsem se do něj ponořil a žil s lidmi, o
kterých jsem chtěl psát. Já jsem vlastně od roku 1999 nesledoval neustále se
zhoršující situaci Romů, byl jsem soustředěn na jiná témata. A v Čechách
jsem pak téměř deset let nebyl, nečetl český tisk, nezajímal se o to, co se tu
dělo. Když jsem v roce 2012 začal pracovat na Cestě ven, žasnul jsem,
k jakým posunům došlo, jak se změnila zejména situace na poli pracovních
příležitostí, bydlení a zadluženosti chudého obyvatelstva. A rasismu. Z kluků,
které jsem znal, teď byli otcové rodin. Znát lidi dlouho a sledovat jejich vývoj
dává věcem reliéf. Když byl scénář hotový v první verzi, pustili jsme se
s producenty do intenzívního castingu. Ten trval více než 6 měsíců, protáhl se
a prodražil. Najezdili jsme po Čechách přes 25 000 kilometrů, viděl jsem více
než 3 000 lidí a s každým trochu mluvil. Téměř každý mi něco řekl, odkryl
něco ze svých pocitů nebo konkrétní sociální situace. Tímto cestováním jsme
zároveň provedli dokonalé obhlídky lokací. Mnohé, co jsem na castingu zažil,
jsem dále vtěloval do scénáře a různě vstřebával s nadějí, že se mi podaří do
filmu ještě nějak zahrnout.
Jistě není náhoda, že Vaše filmografie obsahuje po uznávaném Marianovi
už druhý snímek o Romech - čím to?
Mě vždy zajímali odlišní lidé, jiné zvyky, odlišné chápání světa a vzdálené
krajiny. V té děsné nudě komunismu, kdy jsem byl v zemi, kde jsem se
narodil, zavřený jak v kriminále, byli Romové jediní odlišní lidé, jediná
dosažitelná exotika. Jejich osud přinášel otázky, setkávání s nimi bylo
dobrodružstvím a velkým ponaučením o životě.
Jaké reakce očekáváš v Česku a jaké u mezinárodního publika?
V Čechách bude zhruba trojí reakce. Zaprvé tu bude reakce publika, které
toto téma bude zajímat, neboť bude citlivé k tomuto společensky důležitému
tématu, a které se zajímá o kinematografii. Pak tu samozřejmě bude velké
množství vlastenců, kterým bude film vadit už jen svým tématem, nikdy jej
neuvidí, ale budou nám nadávat, že jsme ho natočili za peníze daňových
poplatníků. Film bude především důležitý pro Romy, jelikož téměř nejsou ve
filmu a v médiích zobrazováni z blízka a s vážností. Každý národ a každé
etnikum má potřebu si vyprávět vlastní příběhy, dnes díky kinematografii, o
což jsou Romové víceméně ochuzeni. V tom, jak jsou v Česku většinou
zobrazováni, se nemohou rozpoznat. V neposlední řadě je pro každého
filmaře nesmírně důležité přijetí filmovou a mediální obcí, národní a
mezinárodní, jelikož ta rozhoduje o tom, zda dostanete další příležitost.
Proč název “Cesta ven"?
Protagonisté filmu hledají cestu ven z chudoby, nenávisti okolní společnosti a
z předurčenosti vlastní existence.
Osobní strážce(The Bodyguard) Osamělý Kevin Costner se uvolil, že bude osobním strážcem populární zpěvač... dnes 16.55 | |  |
| Špinavá hra(Play Dirty) Dva muži mohou zastavit Hitlera v severní Africe. Britský válečný film s Mich... dnes 20.00 | |  |
| PepaPodpantoflák Pepa v podání Michala Suchánka se rozhodne změnit svůj život na úplném sklonk... dnes 20.00 | |  |
| Podobné filmy |
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů
napiš nám.