CHE Guevara - revoluce

Historické pozadí

V roce 1952 generál Fulgencio Batista zorganizoval na Kubě politický puč, stal se prezidentem a pozastavil svobodné volby. Ačkoliv byla jeho zkorumpovaná diktatura zaštítěna armádou 40 000 mužů, mladý právník jménem Fidel Castro se pokusil podnítit národní povstání útokem na kasárna Moncada 26. července 1953. Útok se však nezdařil a Castro strávil dva roky ve vězení. Poté odešel do exilu do Mexika.

Mezitím se mladý argentinský idealista jménem Ernesto Guevara zapojil do politických aktivit v Guatemale. V roce 1954, když byla zvolená vláda Jacoboa Árbenze svržena vojenskou jednotkou řízenou CIA, Guevara unikl do Mexika. Následoval kontakty vytvořené v Guatemale a vyhledal skupinu kubánských revolucionářů - exulantů.

13. červenec 1955 znamenal tehdy nejvýznamnější den v historii kubánské revoluce. V prostém bytě v Mexico City byl Ernesto Guevara představen Fidelu Castrovi Fidelovým mladším bratrem, Raulem. Guevara se okamžitě připojil k partyzánské misi svrhnout kubánského diktátora. Kubánci dali mladému rebelovi přezdívku ‚Che‘ (tehdy oblíbené argentinské oslovení).

26. listopadu 1956 se Fidel Castro přeplavil na Kubu s osmdesáti povstalci - jen dvanáct z nich přežilo. Jedním z nich byl Che, který se přidal ke skupině jako doktor. Che si však rychle osvojil techniky boje a prosadil se i jako vynikající bojovník. Jakmile se Che pustil do boje, s nadšením ho uvítali jeho kamarádi i kubánský lid.

Che Guevara Revoluce sleduje vzestup Che během kubánské revoluce, od doktora, přes velitele povstalecké armády, k hrdinovi revoluce.

„Čtyřicet let po jeho smrti stále existuje mnoho důvodů, proč Che zůstává i dnes mocným symbolem,“ vysvětluje Laura Bickfordová, jedna z producentů filmu Che Guevara Revoluce. „On je nepochybně symbolem mladé rebelie a idealismu a já myslím, že tyto dvě věci jsou věčné, nadčasové. Nás nezajímá současná politika na Kubě. My jsme filmaři, kteří natočili film o specifickém období viděného očima Che.

„Mluvili jsme s každým na každé straně a všechen náš průzkum se dostal do scénáře. Nikdy se však nezavděčíme všem. Je zcela nemožné zachytit přesně všechny detaily. Tři roky jsme strávili průzkumem toho, co se nakonec proměnilo v 2. část filmu o Che. Původní představou bylo, že do detailu prozkoumáme jednu část života Che. My jsme však přišli na to, že bez natočení druhé části byste neporozuměli kontextu, ve kterém se rozhodl odejít do Bolívie.

„Když jsme se rozhodli přidat Kubu a New York a začali jsme pracovat na struktuře, pořád a pořád to narůstalo. V tu chvíli nám došlo, že musíme natočit dva filmy.

„Když jsme se Benicio a já začali poprvé zajímat o Che a obraceli se na různé scénáristy, byl nám doporučen Peter Buchman, který napsal scénář k filmu Alexander Veliký. Peter strávil rok čtením všech knih a přípravou na psaní scénáře. Když se výroba filmu Traffic - nadvláda gangů stala realitou, byli jsme na pár let odstaveni na vedlejší kolej. Když jsme se k našemu projektu vrátili, Steven souhlasil, že film natočí. Byl to Steven, který se chtěl zaměřit na Kubu a New York a přezkoumat i Bolivii.

„Jednou z největších obtíží bylo pro Stevena a Benicia v rámci scénáře to, že jsme měli příliš mnoho informací a potkali jsme tolik lidí, kteří nám vyprávěli své úchvatné příběhy,“ pokračuje Bickfordová. „Jak to vše zhustit a přitom stále vyprávět tento rozsáhlý příběh, aby to působilo skutečně? To bylo neskutečně náročné.

„Každý scénárista ve městě chtěl pomoci Stevenovi napsat jeho verzi, ale trvalo by jim nejméně rok, aby něco vytvořili. Pak mi zavolal Peter, aby mi připomněl, že už svůj průzkum udělal. Byla jsem mu velmi vděčná. On byl naprosto úžasný, když nám pomáhal sestavit strukturu filmu.“

Buchman vzpomíná: „Pamatuji si, že když jsem volal Lauře před pěti lety nebo tak nějak poté, co jsem udělal svůj průzkum, řekl jsem jí, že jestli chtějí scénáristu, který by diskutoval se Stevenem, byl bych šťastný, kdybych to mohl být já. To bylo před dvěma a půl lety. Letěl jsem do New Yorku a setkal jsem se s ním a Beniciem. Mým největším problémem s napsáním Bolívie bylo to, že představuje tragický konec příběhu, o kterém jsem chtěl vědět víc. Měl jsem pocit, že to dostatečně nevyjadřovalo tu ztrátu, protože jsme skutečně nevěděli, co se stalo před tím.

„A tak jsem napsal samostatný scénář se třemi příběhy: život Che a kubánská revoluce v jednom, jeho pád v druhém a mezi nimi výlet do New Yorku, kde promlouval ke Spojeným národům.

„Velkou nevýhodou natočení jednoho filmu s tak rozsáhlým příběhem je, že kdykoliv musíte stlačit čas, začínáte deformovat příběh. My všichni jsme věděli, že v sázce bylo příliš mnoho materiálu. Vždy se snažím zachovat ducha historie, ale v tomto případě je tam tolik lidí na obou stranách, kteří jsou stále posedlí touto osobou.

„Podle Stevena jsme nemohli spravedlivě udělat scénář pro každý příběh, a tak se rozhodl, že bychom udělali dva filmy. Jelikož Spojené národy poté prodělaly výraznou úpravu, šli jsme dál a natočili jsme scény Che hovořícího k Valnému shromáždění (OSN) v roce 1964. Laura se na mne obrátila a řekla: „Není to slavnostní chvíle?“ a já řekl, že je to vážně úžasná chvíle - jen kdybych nemusel jít hned domů a napsat dva scénáře!

„Musel jsem přehodnotit celou strukturu kubánského příběhu, protože jsem původně napsal dosti zhuštěnou verzi. Musel jsem se vrátit do historie a to byl proces, který pro Stevena, Benicia a Lauru skutečně hodně znamenal.“

7 let průzkumu

„Proces hraní Che byl pro mne velmi odlišný od ostatních filmů, které jsem kdy točil,“ uznává producent a hvězda obou filmů, Benicio Del Toro. „V tomto případě, jako skutečná osoba, začínáte s mužem samotným a tím, co napsal. To nás vedlo k sedmi letům průzkumu toho, co o něm napsali také druzí.“

„Během těch posledních sedmi let,“ říká Bickfordová, „jsme jeli na Kubu a do Bolívie a Paříže a Miami - téměř všude byl někdo, kdo nám měl co říci. Jednou z nejúžasnějších věcí na přípravě filmu o kubánské revoluci je ta, že je na živu stále mnoho lidí, kteří v ní bojovali. Když točíte příběh o americké, francouzské nebo mexické revoluci, není tu už nikdo, kdo by vám o nich pověděl.

„Také existuje řada dokumentů a fotografií z té doby. Povstalci byli vážně dobří v zaznamenávání svých zkušeností.

„Existují tři muži, kteří potkali Che během kubánské revoluce a kteří ho následovali do Bolívie a přežili: Pombo, Urbano a Benigno. Všichni tři si zahráli v obou částech filmu. S každým zvlášť jsme dělali rozhovory a občas s Pomboem a Urbanoem dohromady o tom, co se jim stalo na Kubě a v Bolívii. Urbano byl poradcem ve Španělsku. Co to znamenalo pro nás a pro herce? Dokonale nám vnukli pocit reality, který můžete získat jen od někoho, kdo tam skutečně byl. Pravdou je, že můžete natočit samostatný film o každém z nich; každý z nich má svůj vlastní příběh.

„Informace, které herci od nich potřebovali, byly velmi specifické. Detaily jako: Jak by v určité situaci drželi zbraně? Jak věděli, jak se dostat z jednoho místa do druhého? Rozmístili by náhodné formace nebo by prošli hustým porostem lesa? Byly to také velmi specifické informace ohledně taktiky a to dodávalo hercům energii. V naší skupině herců zobrazující tento kus kubánské revoluce a tento kus života Che máme celé politické spektrum. Každý jednotlivý politický pohled na kubánský problém je v tomto filmu zastoupen.“

„Myslím si, že nebýt Stevena, nemohli bychom oba tyto filmy natočit s rozpočtem, jaký jsme měli. Rychlost, jakou jsme se potřebovali pohybovat, byla velkou výzvou každý den jak pro herce, tak i pro štáb,“ říká Bickfordová.

Byl to vždy Soderberghův záměr natočit co nejvíce, co bylo jen možné, za pomoci přirozeného světla. Většina akčních scén filmu se odehrává venku. Umělé osvětlení lamp bylo nakonec použito jen výjimečně.“

Jeden způsob, jak byla produkce schopná stlačit čas, bylo díky Soderberghovi, který použil novou, pokrokovou kameru: RED. Ze začátku doufali, že ji budou moci použít, ale kamera v tu chvíli nebyla dostupná. Bickfordová vzpomíná: „Měli jsme ‚šťastnou‘ nehodu, protože naše španělská pracovní povolení a víza nepřišla včas. Steven, Benicio a já jsme museli zůstat týden v Los Angeles a ten samý týden nám volali, že prototyp kamery je hotov.“

RED kamera je vysoce profesionální digitální kinematografická kamera s kvalitou 35mm filmu a výhodou čistého digitálu. Trup kamery byl vytvořen pro flexibilitu a funkčnost. Má zaoblený tvar a váží cca 200 gramů.

„Natáčení s RED je jako slyšet poprvé Beatles,“ říká Soderbergh. „RED vidí věci tak, jak je vidím já. Jednoho dne doufám, že přijdu na to, jak vytvořili něco tak technicky vyspělého a přitom tak jednoduchého; tak krásně sladěného s tím největším přírodním fenoménem - světlem. Ale nyní jsem rád za to, že ji můžu mít v ruce, protože díky ní jsou filmy lepší.“

Ernesto Che Guevara

Pro jedny hrdina, pro jiné možná vrah a terorista.

Jak vnímat Dr. Ernesto Rafaela Guevaru de la Serna, který je bez pochyby významnou osobností světových dějin?

Che Guevara nebo také el Che je více než 40 let symbolem mladé rebelie a idealismu. Jeho tvář je možné spatřit na řadě plakátů, triček, tašek apod., ale vědí skutečně ti, kteří se tak hrdě hlásí k tomuto fenoménu, kdo tento muž skutečně byl? Mají reálnou představu, v jaké době žil, čím vším si prošel a za co bojoval? Byly jeho ideály vždy tak čestné a nesobecké, nebo se mýlíme?

Letos je tomu 80 let, co se tento velký revolucionář narodil. Připomeňme si tedy několik významných bodů jeho života:

- Ernesto Guevara se narodil 14. června 1928 v Argentině a zemřel 9. října 1967 v Bolívii.

- Od mládí trpěl těžkým astmatem (který ho i v závěru života dosti oslabovalo), a tak nenavštěvoval běžnou školu. Učila ho matka, která v něm probudila lásku ke knihám, a byla to také ona, která v něm probudila zájem o komunismus a levici (prostřednictvím knih Marxe a Engelse).

- Jako nadaný student bez problémů vystudoval lékařskou fakultu na Univerzitě v Buenos Aires.

- Během studia na vysoké škole procestoval Guevara jak Argentinu, tak i Latinskou Ameriku. Z těchto cest pak vznikla jeho kniha Motocyklové deníky.

- Po ukončení studia v roce 1953 se místo plánované cesty do Venezuely vydal s právníkem Ricardem Rojem do Guatemaly, která odstartovala jeho do té doby téměř nulovou politickou angažovanost.

- 13. července 1955 byl Ernesto Guevara oficiálně představen Fidelu Castrovi Fidélovým mladším bratrem Raulem.

- 26. listopadu 1956 se Fidel Castro s osmdesáti povstalci (mezi nimi i Che Guevara) přeplavil na Kubu.

- V roce 1959 získal kubánské občanství a začal působit na různých postech v Castrově vládě (prezident kubánské národní banky, ministr průmyslu apod.).

- V roce 1966 kvůli rozporům s Fidélem Castrem odjíždí z Kuby a snaží se o šíření revoluce a svých idejí v dalších zemích světa.

- Při vojenské operaci zorganizované americkou CIA byl Che Guevara v roce 1967 zatčen a 9. října pak drasticky popraven bolivijskými vojáky. Utajený hrob s jeho ostatky pak při svém průzkumu v Bolívii a sepisování Che Guevarova životopisu našel Jon Lee Anderson, který je nechal převézt na Kubu, kde byly v roce 1997 řádně exhumovány.