Enderova hra

Země přežila devastující mimozemský útok, je zničená a je jasné, že příští invaze bude totální a její výsledek definitivní. Lidstvo se proto rozhodne vycvičit novou generaci geniálních dětí na válečníky a vojevůdce, kteří mají misky vah v příští nevyhnutelné bitvě naklonit na naši stranu. Ti nejlepší a nejnadanější jsou vybráni a posláni do Válečné školy na orbitální stanici v kosmu, kde musí podstoupit mnohaletý výcvik a nekonečnou soutěž o to, kdo se nakonec stane hlavním velitelem mezinárodních sil. V atmosféře násilí a neustálého srovnávání cvičí na vojenských simulátorech stejně jako ve vzájemných válečných hrách. Nejefektnějším je takzvaný "Battle room", kde se ve stavu beztíže tříbí strategické i fyzické vlastnosti a kde díky kombinaci inteligence a empatie vyniká právě Ender. Jako hlavní favorit se pak Ender přesouvá do velitelské školy a vede ostatní do boje v simulované válce. Ta opravdová válka se ale blíží rychleji, než se zdálo, a teprve náctiletý Ender se stává jediným velitelem mezinárodní flotily v boji o záchranu lidstva. A jeho inteligence ho nutí pochybovat... je tohle ta pravá cesta?

<>Obrázek nenalezen<> Dlouho očekávaná filmová adaptace románu ověnčeného cenami Hugo a Nebula Enderova hra vypráví o mimořádně nadaném dvanáctiletém chlapci, který se má stát posledním vojevůdcem na Zemi. Od posledního ničivého útoku termiťanů - mimozemšťanů připomínajících hmyz - před několika lety se obyvatelé Země připravují na další útok. Vychovávají novou generaci mimořádně nadaných dětí a cvičí je jako válečníky. Ty nejlepší a nebystřejší děti navštěvují Bitevní školu, vesmírnou stanici na oběžné dráze, kde soupeří o to, kdo se stane velitelem mezinárodních sil. Výcvik probíhá za pomoci vyspělých počítačových simulací tvrdého vojenského výcviku a v ovzduší plném násilí a konkurence, protože všichni vědí, že vojevůdcem se může stát jen jeden.

Ender Wiggins mezi svými spolužáky vyniká. Jedinečná kombinace inteligence, empatie a strategického myšlení z něj dělá jedničku ve třídě i v bitevní místnosti, kde se prostřednictvím laser game ve stavu beztíže testují strategické a fyzické schopnosti účastníků výcviku. Enderovo jedinečné nadání však vyvolává u ostatních závist. Velitel školy plukovník Hyrum Graff proti Enderovi záměrně poštvává ostatní děti, aby se zdokonalily Enderovy individuální velitelské dovednosti.

Ender je zpočátku outsider, ale díky svému výjimečnému porozumění lidské povaze postupně vytvoří se svými vrstevníky spojenectví. Záhy je poslán do Velitelské školy na vzdálené planetě, kterou kdysi termiťané používali jako mezipřistání při invazi na Zemi. Pod přísným vedením Mazera Rackhama, vynikajícího generála, který porazil termiťany při minulém útoku, je Ender vybrán, aby velel svým spolužákům v simulovaných válečných bitvách proti znepřáteleným silám.

Je zřejmé, že další útok termiťanů se blíží. Graff a Rackham jsou přesvědčeni, že jim zbývá jen pár týdnu na to připravit Endera na velení mezinárodní flotile v bitvě o záchranu planety. Když se však chlapec připravuje na poslední zkoušku, začne o velkém úkolu, který ho čeká, pochybovat. Skutečně je to ta nejlepší strategie, jak dosáhnout míru?

O produkci

Uznávaný futuristický román Orsona Scotta Carda Enderova hra vyšel poprvé v roce 1985 a stal se knižní klasikou. Obdržel ceny Hugo a Nebula a získal si miliony příznivců na celém světě. Je to originální dobrodružný a současně vyzrálý dojemný a inspirativní příběh. Jasnozřivý obraz technologie budoucnosti a vhled do lidské povahy udělaly z románu Enderova hra oblíbenou knihu dospělých i dětských čtenářů na téměř třicet let. Román byl přeložen do dvaceti osmi jazyků a byl zařazen na seznam Professional Reading Programme Námořní pěchoty USA a na seznam sta nejlepších knih pro mládež Asociace amerických knihoven.

Ohromná popularita románu a barvitá fikce si o filmovou adaptaci samy říkaly, nicméně vytvořit Cardův pestrý obraz budoucnosti a spletitou dějovou linii vyžadovalo výjimečně odhodlaný a nadaný tým filmařů. Producentka Lynn Hendee, prezidentka Chartoff Productions, sledovala cestu Cardovy knihy přes deset let. Spolu s kolegou Robertem Chartoffem se během let s Cardem sblížili a staly se ambasadory tohoto v Severní Karolíně žijícího autora ve světě filmového průmyslu.

„Knihou jsem se začala zabývat před patnácti lety,“ říká Hendee. „Bob Chartoff mě požádal, abych si ji přečetla. Přestože nejsem příznivkyně sci-fi, nemohla jsem se od ní odtrhnout. Od té doby prošel nápad na film několika inkarnacemi a teprve když jsme se setkali s Gigi Pritzkerovou a Lindou McDonoughovou, daly se věci do pohybu. Cesta k cíli byla strhující.“

Pritzkerová, prezidentka OddLot Entertainment, se zajímala o práva na román od chvíle, kdy jí její náctiletá neteř knihu dala s tím, že by se podle ní dal natočit skvělý film. „V tom okamžiku pro mě začala dlouhá cesta,“ říká Pritzkerová. „Kniha nejenže měla schopnost rozpoutat konverzaci mezi čtrnáctiletou dívkou a dospělým, ale současně obsahovala ideální prvky pro natočení filmu. Pojednává o univerzálních tématech, kterými se zabývají lidé každého věku. Odehrává se v jedinečném, strhujícím a podmanivém prostředí a všechno je zabaleno do fantastického dobrodružství.“

Seznámila s knihou další členku produkčního týmu, svou kolegyni a viceprezidentku OddLot Entertaiment Lindu McDonoughovou. McDonoughovou zaujal důvtip a citlivost příběhu o nadaném chlapci vrženém do světa vojenského výcviku, který má jediný cíl. „Je to strhující příběh, který vyvolává důležitou debatu na téma vůdcovství, řešení konfliktů a empatie,“ tvrdí. „Mladí dospělí v něm současně rozpoznají pocit izolovanosti, jaké to bylo být outsiderem. Pro ty, kdo se tak cítí, může být svět děsivým místem.“

Když Pritzkerová oslovila Hendee s nabídkou spolupráce na filmové adaptaci Enderovy hry, Hendee byla ohromena jejím zanícením a respektem k románu a záhy na spolupráci s OddLot kývla. Pritzkerová a McDonoughová začaly sestavovat produkční tým, který vyniká svou šíří a hloubkou. „Od začátku jsme věděly, že dostat knihu takového formátu na plátno bude vyžadovat, aby hodně lidí táhlo za jeden provaz a aby skutečně spolupracovali jako tým,“ říká Pritzkerová.

Alex Kurtzman and Roberto Orci z K/O Paper Products byli požádáni o spolupráci. McDonoughová si byla vědoma, že předchozí zkušenost tvůrčího dua s epickými adaptacemi, jako jsou Transformers nebo Star Trek bude pro jejich ambiciózní projekt k nezaplacení. „Měli jsme intenzivní pocit, že potřebujeme jako produkčního partnera čtyřsetkilovou gorilu,“ říká, „protože rozsah a rozpočet filmu jsou enormní. Alex Kurtzman a Bob Orci pomohli produkci vydláždit cestu.“

„Vnesli do projektu určitý zápal,“ dodává Hendee. „Ve filmovém průmyslu platí, že když se to líbí jim, musí to být dobré.“ Ukázalo se, že Orci knihu četl ve dvanácti letech a vždy si přál vidět její filmovou adaptaci. „Myslím, že konečně dost lidí, kteří knihu četli v mládí, dospělo a dosáhlo jisté míry úspěchu v Hollywoodu,“ říká McDonoughová. „Zkombinujte to s pokrokem ve filmové technologii a Enderova hra konečně přichází na plátna kin.“

Orci tvrdí, že on i Kurtzman knihu obdivují už dlouhá léta. „Zaujala naši představivost, ještě když jsme byli teenageři, a už ji neopustila,“ říká. „Je to náročná, ale současně velmi zábavná a přístupná kniha. Zřídkakdy dostanete tohle všechno najednou. Nikdy nás nenapadlo, že na ní budeme pracovat, třebaže je to jedna z věcí, kvůli níž jsme toužili dělat naši práci.“

Produkční tým se nadále rozrůstal, když v tom tvůrci udělali nezvyklý krok a přijali za partnera Digital Domain. Vůbec poprvé pomáhal gigant vizuálních efektů produkovat film už ve fázi vývoje. „Děj Enderovy hry je zasazen do velkého množství různorodých prostředí, proto jsme zapojili Digital Domain, co nejdříve to bylo možné,“ říká Pritzkerová. „Fakt, že se stali nedílnou součástí našeho týmu, nám umožnilo zabývat se pečlivěji vizuální stránkou filmu.“

<>Obrázek nenalezen<> Jeden z producentů filmu, prezident Digital Domain Ed Ulbrich, říká, že pro společnost je to uskutečnění dvacetileté vize. „James Cameron zakládal Digital Domain v roce 1993 s myšlenkou vytvořit digitální studio, které bude soběstačné a bude dělat filmy neotřelým způsobem,“ vysvětluje. „Stejně jsme přistupovali k tomuto filmu. Zapojili jsme se ve fázi psaní scénáře. Vývoj vizuální stránky měl stejnou důležitost jako vývoj děje.“

Ve stejnou dobu, kdy se vyvíjel scénář, vytvářela Digital Domain svět filmu, svět, který Ulbrich rád popisuje jako „Enderovu poezii“. „Je to velmi ambiciózní projekt dokonce i pro Digital Domain,“ říká. „To, že jsme do projektu vstoupili brzy, bylo klíčové. Mít všechny na společné vizuální půdě od úplného začátku usnadnilo vyprávění i provedení. Tvrzení, že jsme tvůrci vizuálních efektů, neodpovídá přesně míře našeho zapojení.“

Rok hledal produkční tým scénáristu, který by vytvořil filmovou adaptaci Cardova románu. Nakonec vybral Gavina Hooda, který Enderovu hru zároveň režíroval. Hoodova jedinečná filmografie sahá od Oscarem za Nejlepší cizojazyčný film za rok 2005 oceněného intimního snímku Tsosi po epické kasovní trháky jako například X-Men Origins: Wolverine.

„Gavin pracoval na malých nezávislých filmech v Jihoafrické republice, které měly velký osobní význam,“ říká Pritzkerová. „Současně má však na kontě filmy velkých studií se speciálními efekty. Poradil si s oběma stránkami. V mládí byl navíc v armádě v Jihoafrické republice, a proto dobře rozumí hierarchii sil v tomto prostředí. To dodává příběhu skutečnou hloubku, které bychom nejspíš s jiným scénáristou nedosáhly.“

Na prvním setkání si Hood producenty získal svým zanícením, představivostí a emocionální vazbou na látku. „Setkání s Gavinem byl transformativní moment,“ říká McDonoughová. „Na konci jeho prezentace jsem plakala. Přesně to chceme, aby film v divácích vyvolal.“

„Gavin byl tím pravým, stejně jako byl tím pravým Ender,“ říká Hendee. „Je živel. O film mělo zájem hodně režisérů, ale jeho zanícení a vize byly nakažlivé a působivé. Od začátku měl stěžejní nápady týkající se jak scénáře, tak režie filmu, vizuální složky i stylu.“

Hood byl nadšený potenciálem příběhu přenést diváky do světa budoucnosti, velmi odlišného od toho našeho, s cílem osvětlit problémy, s kterými se lidé potýkají v současnosti. „Na veděckofantastické tvorbě je úžasné, že dokáže vyvolat diskuzi na témata a myšlenky, které mají význam v současném světě,“ říká. „Umožňuje, aby se konverzace, které by byly v politickém kontextu pobuřující, odehrávaly v imaginárním prostoru.“

Enderova hra zkoumá zásadní otázky, jako jsou skutečný význam vůdcovství, rovnováha mezi dobrem a zlem a ospravedlnění války. „Je cesta, kterou bylo dosaženo vítězství, stejně důležitá jako vítězství samo?“ ptá se Hood. „Kde je hranice mezi dobrem a zlem? Nespojujeme v sobě všichni obojí, někdy dokonce ve stejnou chvíli? Je skutečné vůdcovství uplatňováním brutální autority s cílem přinutit lidi, aby dělali, co chcete? Nebo se z nich spíš snaží dostat to nejlepší? To jsou otázky, které si Ender klade průběhu celého filmu.“

Podle scénáristy a režiséra je Enderova hra ve své podstatě skutečnou hrdinskou výpravou. „Mladý muž opouští bezpečí domova a vrhá se do neuvěřitelného dobrodružství. Setkává se s různými postavami, které ho tím či oním způsobem ovlivňují, ať už jsou to dospělí nebo ostatní děti. V mnoha ohledech připomíná film Tsotsi, například tím, že zblízka sleduje cestu a růst jedné konkrétní postavy. Na druhou stranu je velkolepý po vizuální stránce, takže moje zkušenost s prací na filmech s vizuálními efekty a akčních filmech mi pomohla vytvořit prostředí, jako jsou například scény ve stavu beztíže. Doufám, že Enderova hra v sobě spojuje z obou zmíněných světů to nejlepší.“

Filmová adaptace jakékoliv knihy je složitý proces a Enderova hra s nespočtem postav a spoustou vedlejších zápletek připravila pro scénáristu a režiséra v jedné osobě mnoho překážek. Hood poznamenává: „Kniha je navíc napsaná téměř výhradně z pohledu Endera. Autor podrobně popisuje, co si postava myslí a co cítí. Největší výzvou při adaptaci pro nás bylo zachovat duševno a intelekt Endera Wiggina, aniž bychom se museli příliš často uchylovat k voiceoveru.“

Hood vyřešil problém Cardova rozsáhlého vyprávění tak, že zredukoval příběh z šesti let na jeden rok. „Na začátku knihy je Enderovi šest,“ říká Hood. „Na konci je mu dvanáct. V praktickém ohledu by to představovalo velký problém s hercem, takže jako první bylo třeba přeorganizovat časovou osu. To, že jsme zasadili příběh do časového rozmezí jednoho roku nám umožnilo pracovat celou dobu s tím samým hercem.“

Současně zredukoval vyprávění do zvládnutelnějšího rozsahu tak, že se soustředil na Enderovu snahu stát se vůdcem, jakým má podle všech schopnost se stát. „Film je dvouhodinový zážitek, zatímco knihu čtete, odložíte a zase se k ní vrátíte,“ říká Hoods. „Měli jsme dostatek materiálu na několik filmů, takže jsme se museli rozhodnout, které strínky knihy jsou nejdůležitější. Nakonec jsme se zaměřili na Enderův příběh.“

Hood pracoval s producenty na dokončení scénáře asi dva roky. Za tu dobu lépe pochopil postavy a příběh, který chtěl, aby diváci viděli. „Psaní scénáře je pečlivá příprava. Myslím, že režíruji lépe, když pracuji s materiálem, s nímž jsem se předtím musel vypořádat jako autor.“

Po letech úsilí přenést Enderovu hru na plátno je Hendee s výsledkem více než spokojená. „Enderova hra je aktuální třicet let, protože nastoluje otázky týkající se humanity a společnosti a nenabízí na ně jednoduché odpovědi,“ říká. „Lidé se k ní vztahují nezávisle na politickém přesvědčení, pohlaví nebo kultuře.“

„A všechno je zabalené do nespoutaného, vzrušujícího a fantastického dobrodružství,“ dodává Orci. „Film i témata, která zpracovává, jsou zaměřené na dospělého diváka,“ říká Orci. „Najdeme v něm však i naplněná přání podívat se do vesmíru, naučit se vznášet ve stavu beztíže, řídit vesmírnou loď - nechybí tam opravdové dobrodružství. Je to skutečně epické dílo, které rozhodně není určeno pro méně náročné diváky proto, že hrdiny jsou děti. Je to skvělý příběh pro všechny.“

<>Obrázek nenalezen<> Připojení se k mezinárodní flotile

Ender Wiggin je geniální dítě, zrozené a vychované proto, aby zachránilo živočišné druhy. Nese na svých bedrech tíhu celého světa a neustále se snaží udělat tu správnou věc, přestože mu to láme srdce. Je ústřední postavou příběhu, kterou je obtížně ztvárnit a která je pro úspěch filmu klíčová. Role by byla nelehkým úkolem i pro dospělého herce. Najít dítě, které by přesvědčivým způsobem ztělesnilo Enderův vnitřní konflikt, byl pro tvůrce znepokojující úkol.

„Miliony příznivců knihy dlouhá léta do postavy projektují sami sebe,“ říká Hendee. „Lidé, kteří knihu milují, se v postavě vidí, a pro příběh bylo klíčové, abychom jim umožnili v tom pokračovat.“ Tvůrci spustili celosvětové pátrání, až nakonec vybrali Asu Butterfielda. Mladý herec měl za sebou čerstvý úspěch v roli po boku Sira Bena Kingsleyho ve filmu Martina Scoreseho Hugo a jeho velký objev.

„Asu Butterfielda jsem znali díky jeho účinkování ve filmu Hugo a jeho velký objev, které považujeme za fantastické,“ říká McDonoughová. „První zkouška byla mimořádná, takže jsme ho poslali do Los Angeles, aby pracoval osobně s Gavinem. Jakmile se potkali, bylo zřejmé, že jiná volba neexistuje. Nikdo jiný se mu ani zdaleka nevyrovnal.“

„Když jsme našli Asu, bylo to, jakoby se rozsvítila žárovka,“ říká Holdová. „Asa je na svůj věk velmi vyspělý, je neobyčejně milý, soucitný, inteligentní, zkrátka má všechno, co jsme pro Endera potřebovali. Postava Endera je neuvěřitelně komplikovaná jak z hlediska intelektu, tak z hlediska empatie. Nejtěžším úkolem bylo zachovat jeho ducha. Asa to zvládl na jedničku. Jakmile jsme ho měli, věděli jsme, že máme film.“

Butterfield říká, že scénář se mu líbil nejvíc ze všech, které po uvedení filmu Hugo a jeho velký objev dostal. „Chlapec zachraňuje svět a bojuje ve stavu beztíže - co víc jsem si mohl přát?“ ptá se. „Věděl jsem, že to bude vzrušující a zábavné natáčení.“

Ender je malý génius, který je celý život šikanován, protože je „třetím“ dítětem ve světě, kde rodiny mají striktně jen dvě děti. Stejně jako v minulosti jeho rodiče, bratr a sestra je i on vybrán, aby navštěvoval Bitevní školu, kde podstoupí výcvik, který ho nakonec přivede do bitevní místnosti. „Došel dál, než kdokoliv jiný z jeho rodiny,“ říká Butterfield. „V rámci programu se musí vypořádávat s nepřáteli, ale má schopnost vidět obě stránky každého konfliktu. Každý člověk dokáže být krajně sobecký i krajně obětavý. Ender po celou dobu bojuje s tímto rozporem.“

V mnoha smyšlených budoucnostech je Země pustou schránkou toho, čím byla kdysi, ale v Enderově hře je to naivní utopie. „To zvyšuje hrozbu invaze termiťanů,“ vysvětluje Butterfield. „V sázce je příliš mnoho a to je jedním z hlavních důvodů, proč se Ender rozhodne planetu zachránit.“

Tvůrci obklopili svou mladou hvězdu proslulými dospělými herci, počínaje Harrisonem Fordem v roli plukovníka Hyruma Graffa, velitele Bitevní školy a muže, který určí Endera jako potenciálního hrdinu. „Velmi náš těší, že jsme to byli právě my, kdo vrátil Harrisona Forda do vesmíru,“ říká Orci. „Plukovník Graff musí velet, ale tak, aby děti neodradil. Musí být vřelý a to Harrison je. Neustále mu lehce jiskří v očích za vším, co říká, se skrývá trocha humoru.“

Ford si uvědomoval komplikovanost a rozpor motivace své postavy. „Nese obrovské břímě,“ říká herec. „Jeho posláním je vyhrát bitvu ve prospěch lidstva. Prohra není možná. Graff vybírá k válčení velmi mladé lidi, protože přemýšlejí rychleji a dokážou se vypořádat s nesmírným množstvím technologií a informací, aniž by se vyčerpali.“

„Ve skutečném světě jsou vojáci mladí, ale na tom posílat děti do války je něco děsivého,“ pokračuje Ford. „Nevěřím, že s těmi mladými lidmi nesoucítí, ale chce-li dosáhnout většího cíle, musí jít soucit stranou. To z něj dělá člověka, který se nechce vázat nebo navazovat příliš intimní vztahy.“

Graff musí dovedně manipulovat s lidmi, aby dosáhl cíle, a Ender není výjimkou. „Ve snaze ho získat je k němu velmi vlídný a přátelský,“ říká Hood. „Ender přijede do školy s přesvědčením, že v něm má spojence, ale Graff ho nejen opustí, ale navíc proti němu poštve ostatní. Svým způsobem se to obrátí proti němu, protože kdyby byl k Enderovi upřímný, mohl mít z jeho inteligence prospěch.“

„Harrison dodal roli hodnověrnost a šarm,“ dodává Hood. „Jeho suchý humor krásně vyniká. Nikdy nic nepřehrává a k dětem se choval hezky. Pochopil, že je tam proto, aby je podporoval a byl pro ně učitelem jako herec i jako postava.“

Ford říká, že možnost pracovat s Hoodem a hrát po boku Bena Kingsleyho a Violy Davisové pro něj bylo jedním z lákadel. „Ben Kingsley je jedním z největších filmových herců současnosti,“ tvrdí. „Viola Davisová je neobyčejně talentovaná herečka, která svou roli promyslela do hloubky a dodala příběhu důležitou emocionální rovinu. A konečně Asa je nesmírně nadaný. Je pracovitý a soustředěný. Jsem pyšný, že jsem mohl točit takový film s tak skvělými herci.“

Davisová hraje majorku Gwen Andersonovou, která je zodpovědná za psychiku dětí, které procházejí programem Bitevní školy. Ačkoliv zasvětila život hledání dalšího velkého vojevůdce, znepokojuje ji, jak Graff citově zneužívá zranitelné děti ve své péči, zvláště pak Endera.

Rozhodnutí obsadit Davisovou znamenalo zásadní změnu postavy, která je v knize mužský instruktor. Tvůrci se shodli na tom, že ve filmu by se měla odrážet změna, kterou za takřka třicet let, které uplynuly od prvního vydání románu, prošla profesionální role žen. „Lynn navrhla, aby postava byla žena, a my jsme tento nápad přivítali,“ říká McDonoughová. „Vznikla tak zajímavější a komplexnější dynamika mezi ní a plukovníkem Graffem.“

„V jediné scéně nebo dvou dokázala Viola Davisová přiblížit podstatu své postavy, což ostatním hercům trvalo celý film - pokud se jim to vůbec podařilo,“ říká Hood. „Andersonová se snaží ztotožnit s Graffovým názorem, že je zapotřebí psychicky manipulovat děti v zájmů vyššího dobra, ale nakonec to nedokáže. Právě to ke konci vyústí ve spor mezi ní a Graffem. Více ji zajímá Enderovo osobní blaho, než konečný cíl. Harrison a Viola skvěle vyjadřují střet těchto dvou úhlů pohledu.“

Davisová, nominovaná na Oscara za role ve filmech Pochyby a Černobílý svět, studovala svou roli do hloubky. „Mladí muži a ženy odjakživa tvoří jádro ozbrojených sil, ale nevědí, jakou oběť vyžaduje stát se hrdinou,“ poznamenává. „Toto je extrémní případ, protože se jedná o děti. Tím, že zajdeme do extrému, však odhalíme, že děti jsou cvičené k tomu, aby zemřely.“

„Moje postava je psycholožka, vychovatelka, matka a svého druhu výzkumnice v oblasti emocí,“ říká. „Pomáhám cvičit děti k tomu, aby se staly bojovníky a vůdci. Ukáže se, že Ender je ten nejlepší vůdce, nebojácný a vášnivý. Avšak rozdíl mezi Graffem a Andersonovu spočívá v tom, že ona v Enderovi nepřestává vidět chlapce a bude se muset s nastalou situací vyrovnat.“

Hoodův předchozí film Tsotsi údajně patří k Davisové nejoblíbenějším a je jedním z důvodů, proč se rozhodla přijmout roli v Enderově hře. „Gavina si jako režiséra velmi vážím. Tsotsi humanizoval neobvyklý prvek v naší kultuře. Natočit film o postavě, která je ze své podstaty tak opovrženíhodná, způsobem, že se v srdci diváka něco pohne, je mistrovství.“

Studenti v Bitevní škole vyrůstají na příbězích legendárního vojevůdce Mazera Rackhama, hrdiny první války s termiťany, který téměř sám odrazil invazi mimozemšťanů díky svému pronikavému úsudku. „Teď všichni doufají, že Ender bude novým Mazerem Rackhamem,“ říká Orci. „Rackhama ztvárnil Ben Kingsley. S Asou Butterfieldem za sebou měli úspěšnou spolupráci na filmu Hugo a jeho velký objev a bylo skvělé, že jsme je opět mohli dát dohromady v našem filmu.“

Hood si prý představoval Kingsleyho v této roli už při psaní scénáře. „Tehdy jsem pochopitelně nemohl vědět, že ho pro film získáme, a byl jsem nadšený, když se nám to podařilo. Má v sobě mimořádný klid a přitom v něm pulzuje spousta energie. Hledali jsme kultovního, heroického bojovníka, který zachránil lidskou rasu. Existuje velmi málo herců, kteří dokážou zachovat smrtelný klid a současně vydávat takové vibrace energie jako Kingsley.“

Kingsley říká, že podepsal smlouvu kvůli kvalitě scénáře a současně příležitosti pracovat s Hoodem a Butterfieldem. „Gavin má v sobě spousty energie a entusiasmu, které s námi sdílel,“ říká herec. „K příběhu dítěte, které dospělí kolem něj využívají, přistoupil velmi citlivě a to je filmu. Natočil skvělý film - silný, dobrodružný, napínavý a velmi dojemný. Žádnou slátaninu. Je to film, který má kořeny v pravdě o lidském chování.“

Rackham je potomkem maorských bojovníků z Nového Zélandu a má rituální tetování na tváři, což je vizuálně působivý prvek ve filmu již tak bohatém na nezapomenutelné obrazy. „Maoři jsou neobyčejná lidská rasa s uctívanou starodávnou kulturou,“ říká Kingsley. „Měl jsem tu čest, že jsem do ní mohl proniknout a získat mnoho informací a podnětů. Tetování bylo navrženo na základě rodinné historie v kontextu scénáře.“

Režisér Hood se zpočátku obával, že Kingsley na tetování nepřistoupí. „Sir Ben však přistoupil ke své roli skvěle. Je herec s divadelní tradicí, což se projevuje jeho láskou k jazyku. Dává si záležet na každém slově, ví, co od postavy potřebujete, a dá vám to. Říká - a myslí to vážně: Jsem nepopsaný list. Namalujte mi tetování, budu ho nosit a budu tím, koho potřebujete. Každý den seděl hodinu a deset minut v maskérně. Skoro stejně dlouho trvalo na konci dne tetování odstranit.“

Kromě dospělých, kteří udávají Enderově cestě směr, je chlapec ovlivněn přátelstvími a rivalitou s ostatními dětmi. V souladu s Cardovým pojetím trvalé vojenské aliance s cílem ubránit Zemi představuje mladé herecké obsazení globální shromáždění potenciálu.

„Bylo náročné nechat některá témata z knihy vyjádřit dětskými herci,“ říká Orci. „Chcete, aby jejich chování odpovídalo jejich věku, ale současně chcete, aby si uvědomovali a chápali, o čem film je. Nebylo snadné toho dosáhnout.“

Dvě z klíčových postav v Enderově životě jsou jeho sestra Valentine a jeho bratr Peter. Na začátku filmu už ani jeden z nich nenavštěvuje Bitevní školu mezinárodních sil. Valentine se nemohla stát efektivní bojovnicí kvůli svému vrozenému soucitu a Peterův sklon k násilí převažoval nad jeho intelektem a empatií. S touto dualitou se Ender potýká během celého filmu, ale současně se právě díky tomu stane vůdcem.

„Vztah se sourozenci je jednou z velmi důležitých stránek postavy,“ říká Butterfield. „Chtěl jsem být Enderem právě proto, že v sobě spojuje silné stránky obou dvou. Valentininu schopnost navázat vztah s nepřítelem, dokonce je mít rád a chápat je, stejně jako Peterovu schopnost je zničit, je-li to nutné. Právě proto si Graff Endera vybere.“

Na Oscara nominovaná Abigail Breslinová vnáší do role Valentine ryzí upřímnost, soucit a inteligenci. „Zdá se, že Abigail nehraje, ale zkrátka je,“ říká Hood. „To je pochopitelně to nejlepší hraní. Je věrná a otevřená emocionální realitě filmu. Miluji scény mezi ní a Asou. Byli skutečně propojeni a myslím, že je to ve filmu znát.“ Breslinové, které bylo v době natáčení šestnáct, přišla řada scén mezi sourozenci srdcervoucí. „Skutečně jsou nejlepšími přáteli,“ vysvětluje. „Valentine je Enderova ochránkyně v rodině a naopak. Když musí Ender odejít, nevědí, jestli se ještě někdy shledají.“

Valentine je Enderův tlukot srdce. „Abigail využila každou vteřinu svého omezeného času na plátně. Neumím si představit, že by se někdo dokázal zhostit role tak, jak to zvládla ona.“ Herečku scénář okamžitě zaujal, ale údajně neměla tušení, kolik oddaných příznivců příběh má, dokud jí od nich nezačaly chodit zprávy na Twitteru. „Doufám, že se fanouškům film bude líbit. Všichni, kdo mají s filmem co dočinění, knihu zbožňují a chtějí jí vzdát hold. Gavin je příběhem natolik nadšený, že má jeho příznivce neustále na paměti. Je to opravdu báječný film. Místy je děsivý a místy smutný. Všechny emoce, které ve vás vyvolává kniha, najdete i ve filmu.“

Peter, kterého ztvárnil „Jax“ Pinchak, je daleko méně sympatická postava než Valentine. Enderův starší bratr stále trpí tím, že byl vyřazen z programu, a vytrvale svého mladšího bratra šikanuje. „Jimmymu se podařilo zachytit Peterovu bolest velmi věrohodně,“ říká Hood. „Lidé, kteří hodně trpí, dokážou dělat strašné věci, a to mě zajímá mnohem víc než bezdůvodná agrese. Peter byl jako hodně malý předurčen k úspěchu, ale v šestnácti letech byl z programu vyřazen. Jeho násilnické chování vůči bratrovi zčásti pohání jistý druh lásky. Má za to, že Ender se musí zocelit, jinak selže. Myslím, že Jimmy tomu přišel na kloub.“

Způsob, jakým se Ender vypořádává se složitou sociální strukturou školy, je jedním z důvodů, proč je plukovník Graff přesvědčen, že má kombinace dovedností, které mezinárodní flotila hledala. Studenti z celého světa soutěží v řadě her a cvičení, která je mají připravit na bitevní pole, ale všichni vědí, že jen jeden z nich zvítězí.

Když Ender přijede do Bitevní školy, jediný, kdo se s ním chce přátelit je Petra Arkanianová, jedna z mála tamních dívek. Petra vyniká v bitevní místnosti, cvičišti, kde panuje stav beztíže a který je ústředním bodem programu školy. „Bylo důležité obsadit do role herečku, které uvěříme, že opravdu dokáže soutěžit s chlapci,“ říká McDonoughová, která přirovnává Petru k hráčce fotbalu Mie Hammové. „Je stejně dobrá jako všichni okolo, vlastně lepší. Hailee Steinfeldová odvedla skvělou práci a do role vnesla energii.“

Hood popisuje Steinfeldovou, nominovanou na Oscara za roli v remaku bratrů Coenů Opravdová kuráž, jako „tu nejšarmantnější, nejnadšenější a nejživější dívku. Aby zazářila v roli Mattie Rossové, musela držet na uzdě svou osobnost. Viděl jsem s ní spousty interview a říkal jsem si: Počkat - je to ta samá dívka? Je to po čertech dobrá herečka.“

„Petra je pravý opak zmíněné postavy,“ pokračuje. „Je živá a duchaplná. Je ostrostřelkyně, která se nebojí říct nahlas, co si myslí, v ložnici plné vysoce soutěživých chlapců. Současně je srdečná, vlídná a soucitná. Myslím, že v tomto filmu se skutečně projeví šíře jejího záběru jako herečky.“

Steinfeldová říká, že roli v Enderově hře přijala proto, že film se jevil jako velmi zábavný. „Když jsem si přečetla scénář, představovala jsem si, jak bude vypadat natáčení i samotný film,“ vzpomíná. „Vypadalo to jako něco, co jsem chtěla zažít. Petra Arkanianová je velmi nezávislá, silná postava, kterou mám ráda. Je to jediná dívka v armádě Mloků, špičkové armádě v Bitevní škole.“

„Petra podá Enderovi pomocnou ruku, protože v něm vidí sama sebe,“ říká herečka. „Všichni do jednoho chtějí odvést svou práci a vrátit se ke svým rodinám,“ vysvětluje. „Rychle se mezi nimi vytvoří pevné pouto, ale ne romantické. Zkrátka jen cítí, jakoby se znali od nepaměti. Asa a já jsme si padli do oka stejně rychle. Je chytrý a kreativní a vždy se vším obeznámený.“

Profesionalita Steinfeldové udělala dojem na všechny, kdo s ní pracovali, především kvůli jejímu útlému věku „Je v hraní velmi důkladná, což odpovídá vlastnostem Petry,“ říká Hendee. „Petra není pošetilá, a stejně tak není pošetilá Hailee. Obě jsou plné energie a tak trochu uličnice.“

Ender nastoupí do školy spolu s dalšími nováčky, kterým se přezdívá „Bažanti“. Jako první přijde do kontaktu s Fazolkem, kterého hraje Aramis Knight, jenž v minulosti spolupracoval s Hoodem na filmu Odvlečen. „Aramisovi bylo teprve sedm, když jsme spolu poprvé pracovali,“ říká režisér. „Přesto už tehdy byl inteligentní osobnost a měl skvělý přístup. Aramis visel v bitevní místnosti na drátech, byl zjevně unavený a nesvůj a já jsem mu řekl: Aramisi, máš v sobě jiné já? A jeho odpověď pokaždé byla: Stovky! Je velmi zanícený a dokáže skvěle vyjádřovat emoce.“

Knight se nemohl svého prvního sci-fi dobrodružství dočkat. „Nikdy jsem nic takového nedělal, takže jsem byl nadšený,“ říká. „Fazolek má tvrdou skořápku, ale uvnitř je hodný. On a Ender se stanou nejlepšími přáteli, kteří si ze sebe navzájem střílejí a předhánějí se.“

Jako jeden z nejmladších herců na natáčení našel Knight společný bod se svou postavou. „Zpočátku jsem si připadal jako outsider,“ říká. „Vážně jsem nevěděl, jestli se mi podaří zapadnout. Musel jsem si proklestit cestu a bojovat za to, abych si připadal, že tam patřím. Myslím, že stejně se cítí Fazolek, protože je mu teprve deset, takže je to pro něj těžké.“

Být součástí týmu tak vynikajících herců bylo vzrušující, ale jeden z nich udělal na Knighta obzvlášť silný dojem. „Sir Ben je neuvěřitelný herec,“ říká Knight. „Jenom ho potkat a učit se od něj bylo úžasné. Na konci dne mi potřásl rukou a řekl: Bylo mi potěšením s tebou dnes pracovat.“

Dalšího přítele našel Ender v Alaiovi, kterého hrál Suraj Parthasarathy. „Suraj je na svůj věk mimořádně bystrý,“ říká Hood. „Má velké nevinné oči a opravdu vybízí Endera k násilí. Role vyžadovala skutečný talent a pochopení lidské povahy a Suraj toho má na rozdávání.“

Parthasarathy říká, že si přečetl knihu předtím, než šel na konkurz. „Moc se mi líbila a líbila se mi i moje postava. Vím, že lidé mají strach, že scénář nedosáhne kvalit knihy, ale když je srovnáte, najdete v nich hodně stejných dialogů a vývoje děje i postav. Byl jsem vážně ohromený.“

Mladý herec říká, že v jistých ohledech se své postavě podobá. „Alai je chytrolín,“ říká, „a když se zeptáte ostatních, řeknou vám, že i já jsem tak trochu takový. Rád se učím a chodím do školy a to máme s Alaiem společné. Na Zemi soucítí s Enderem Valentine a to mu pomáhá vyrovnat se se životem. Já jsem něco jako její protějšek ve vesmíru. Jsem jeden z Enderových prvních přátel a pomáhám mu překonat první týdny v Bitevní škole.“

Avšak ne všichni Bažanti si Endera okamžitě oblíbí. Jedním z nich je Bernard, největší a nejsilnější chlapec v týmu. „Bernard je tak trochu surovec,“ říká Hood. „Je větší než všechny ostatní děti a využívá své velikosti k tomu, aby je zastrašoval. Ale Conor Carrol, který Bernarda hraje, dostal nápad, že surovec může být někdo, kdo je ve skutečnosti osamělý a chce, aby ho ostatní přijali mezi sebe. Conorovi bylo tehdy teprve dvanáct a roli ztvárnil skvěle.“

Největšího protivníka má Ender v Bonzovi Madridovi, veliteli armády Mloků. Bonzo velí pomocí zastrašování a násilí a je pravým opakem Endera. „Moises Arias, který hraje Bonza, je neuvěřitelný živel,“ říká Hood. „Ve skutečnosti je to milý kluk, takže když hraje někoho tak zlého, svědčí to o jeho hereckých kvalitách. Ponořil se do své složité postavy a ztvárnil někoho, jehož vlastní obavy mu nedovolují nechat se vyzývat. Popuzuje ho Enderova schopnost velet ostatním tak, že jim jde příkladem, protože on sám dokáže velet jen pomocí zastrašování a zneužívání své autority.“

„S Bonzem je lepší si nic nezačínat,“ říká Arias. „ Všechno dělá po svém a když ho jeho vojáci neposlouchají, vyčiní jim nebo je dokonce zraní. Ví, že je jeden z nejlepších, ale okamžitě se cítí ohrožený Enderem, který se výjimečně rychle učí.“

Arias se nemůže dočkat, co budou na film říkat příznivci příběhu. Věří, že film je věrný postavám a myšlenkám originálu. „Knihu krásně napsal Orson Scott Card a scénář stejně tak krásně adaptoval Gavin Hood,“ říká Arias. „Když jsem došel na konec knihy, byl jsem šokován. Myslel jsem si: To se nemohlo stát. Bylo to velké překvapení a vím, že diváci budou ohromeni stejně, jako jsem byl já.“

Enderův svět

Tvůrci procestovali celý svět ve snaze najít ideální místo pro natáčení Enderovy hry. Nakonec našli přesně to, co hledali, tam, kde by to nejméně čekali. „Potřebovali jsme studiový prostor a ne malý,“ říká scénárista a režisér Gavin Hood. „Neexistuje mnoho míst, kde bychom našli velká studia, která jsme potřebovali pro naši výpravu. Řízením osudu jsme zjistili, že NASA vlastní rozlehlá nepoužívaná skladiště v New Orleans. Přetvořili jsme je na studia. Neumím si představit vhodnější místo pro natáčení Enderovy hry, odehrávající se ve vesmíru, než zařízení vlastněné NASA.“

Areál Michoud Assembly Facility posloužil jako základna. Poskytl potřebný prostor a snadný přístup k hlavním řemeslníkům a technické podpoře. „Film se natáčel ve skladištích montoven kosmických raket, upravených pro účely studia,“ říká McDonoughová. „Měli jsme velké kulisy, takže jsme potřebovali prostor, kam by se vešly naše konstrukce, a takových míst není na světě mnoho. Současně jsme potřebovali mít přístup ke zdrojům a pracovníkům, kteří by nám pomohli vytvořit svět budoucnosti. New Orleans je tři hodiny letu z Los Angeles, které má ty nejlepší zdroje pro výrobu hollywoodské výpravy na světě.“

„Nakonec se z toho stala kulturní výměna mezi vesmírným a filmovým průmyslem, která byla obohacující pro obě strany,“ říká McDonoughová. „Pro nás to znamenalo přidaný výzkumný rozměr, který by jinak neexistoval. Všechny děti a členové štábu mohli jít na prohlídku areálu. Kdokoliv se mohl ptát na věci týkající se fyziky a astrofyziky. Dostali příležitost setkat se kosmonautem a zeptat se ho, jaké to je být ve stavu beztíže. Tyto zkušenosti nebyly součástí plánování filmu, nýbrž výsledkem možnosti natáčet v zařízení NASA.“ New Orleans poskytlo i další lokace: pro dům Wigginsů - dům v rezidenční čtvrti Uptown blízko Tulanské univerzity, pro Enderovu pozemskou školu - St. Mary's Academy, a pro Domov pro veterány mezinárodní flotily - národní park Fontainebleau na severním břehu jezera Ponchatrain.

Avšak ještě předtím, než tvůrci objevili lokace, začal Hood s architektem Benem Procterem promýšlet výjimečné prostředí pro Enderovu hru. „Jelikož vizuální stránka je velmi podstatnou součástí filmu, chtěl jsem natočit teaser pro investory,“ říká. „Potřeboval jsem architekta, jenž by měl zkušenost s tvorbou počítačových simulací. Ben je jedním z nejnadanějších a nejpracovitějších lidí, které znám.“

Hood chtěl divákům poskytnout letmý pohled na zlatý hřeb Bitevní školy, bitevní místnost připomínající jeskyni, v níž panuje stav beztíže a kde mladí účastníci výcviku bojují v simulovaných bitvách. Román ponechal detaily prostoru na představivosti čtenáře, ale Hood měl svou vlastní představu. „Nemohla to být černá krabice,“ říká režisér. „Měl jsem představu obří skleněné koule, která by vám umožňovala cítit se, jako byste byli skutečně ve vesmíru, přestože jste v uzavřeném prostoru. Dal jsem Benovi a Scottovi Meadowsovi, previzuálním supervizorům, obrázky geodetických kopulí a skleněných koulí a požádal je, aby vytvořili hvězdný prvek připomínající Rubikovu kostku, který by se různě uspořádával a vymezoval tak prostor. Za dva dny přišli s prvním návrhem výjimečného vesmíru, který jsme vytvořili.“

Když tvůrci pustili teaser asi dvou set padesáti pozvaným zástupcům filmových distributorů z celého světa, byli odměněni bouřlivým potleskem. „Následující dva dny jsme se drželi zpátky, zatímco sales team navýšil náš rozpočet o příjmy ze zahraničních předprodejů,“ říká Hood.

Procterova inovativní práce na demu mu vysloužila první práci hlavního architekta u filmu, na kterém se podílel i Sean Haworth. „Práce na nezávislém filmu vám občas naskytne příležitost vystoupit z rutiny a myslet kreativněji,“ říká McDonoughová. „Nápad dát dohromady Bena, architekta konceptu filmu Avatar a architekta filmu Transformers 3, se Seanem Haworthem, který pracoval jako architekt filmů TRON: Dědictví a Thor, vyústil ve vskutku pozoruhodnou spolupráci.“

Procter a Haworth nejenže museli vytvořit materiální verzi Bitevní školy, která byla pro teaser vytvořena v počítačové CG animaci, ale museli se vypořádat s celou řadou světů, od zidealizované verze Země po planetu Eros, bývalou kolonii termiťanů, nyní obývanou mezinárodními silami.

Ve filmu je Země klidný a přepychový ráj, místo, kam se Ender touží vrátit. „Potřebovali jsme, aby Ender pocházel ze Země, kterou stojí za to zachránit,“ říká Haworth. „Současně musela navozovat pocit domova v kontrastu s těžkým životem vojáka ve vesmíru.“

Bitevní školu si Hood představoval jako futuristickou a funkční, chtěl, aby odrážela tvrdou realitu mladých lidí, kteří jsou nuceni rychle dospět. Bitevní místnost je koule o průměru sto metrů, kde probíhají soutěžní bitvy týmů ve stavu beztíže. Velké kovové hvězdy mohou být různě uspořádány a mohou být použity jako překážky nebo sloužit jako kryt.

„Benův a Seanův design neodpovídá vžité představě sci-fi a futuristického prostředí,“ říká Hood. „Vycházejí z vojenského světa. V Bitevní škole si připadáte jako na letadlové lodi. Věnovali mimořádnou pozornost detailům. Propůjčili scénám neuvěřitelnou prostorovost a strukturu.“ Z Bitevní školy je Ender poslán na Eros, bývalou termiťanskou kolonii, nyní obývanou mezinárodními silami. Tam podstupuje pokročilé simulace bitev jako závěrečný výcvik před tím, než se stane velitelem mezinárodní flotily. Při vytváření místnosti pro simulaci bitev velitelského střediska na Erosu, která zcela zaplnila studia o rozloze tři tisíce metrů čtverečních, se výtvarníci řídili podobou operačního střediska Severoamerického velitelství protivzdušné obrany v rozsáhlém podzemním protijaderném krytu v Cheyenne Mountain ve Skalistých horách.

Pro termiťanskou podzemní síť jeskyní, která nyní slouží jako úkryt lidem, se Hood inspiroval tajemnými a elegantními termitími mohylami, které si pamatuje ze svého afrického dětství. „Pro Gavina bylo zásadní, aby byla termiťanská architektura krásná,“ říká Procter. „Je na nich něco majestátního, dokonce i na provedení jejich kosmických lodí a měst, které ještě více nutí Endera k úvahám, proč mají být jeho nepřáteli.“ Věhlasný tvůrce mimozemských bytostí Tully Summers navrhl termiťanskou královnou, velitele nepřátelských sil připomínajícího hmyz a podílel se na interiérech jeskyní. „Podoba termiťanů se dlouho vyvíjela,“ říká McDonoughová. „Nechtěli jsme bytosti, kvůli nimž by byl film vizuálně otřelý. Nejsou to stereotypní zlí mimozemšťané, ale královna musí nahánět strach.“

Královnu vytvořil Summers pomocí digitálních nástrojů, včetně ZBrushe, pomocí něhož lze vytvářet různé textury a dokonce průsvitnost kůže bytosti. „Rychle jsme si uvědomili, že bychom ho měli zapojit do vývoje prostředí,“ říká Procter. „Výsledek byl stejně přirozený a ladný a úžasný jako jeho návrhy postav.“ Přes důraz na vizuální stránku trval Hood během celého natáčení na tom, že postava a příběh mají přednost. „Design je esteticky krásný, není příliš okázalý ani tradičně pěkný, nýbrž čistý, jednoduchý a perfektní z hlediska materiálu,“ říká Hendee. „Jak Ben, tak Sean jsou oba vynikající designéři. Když pracují spolu, vzniká synergie, která vytváří zcela novou rovinu práce.“

Hlavní kameraman Enderovy hry byl legendární kameraman Don McAlpine, kterého Hood potkal při natáčení filmu X-Men Origins: Wolverin. Jejich spolupráce byla pro Enderovu hru velkým přínosem,“ říká McDonoughová. „Dorozumívali se téměř telepaticky. Don to přetlumočil svému týmu a mohlo se natáčet.“ Když přijde na kameramanské řemeslo, uvažuje režisér o McAlpinovi jako o svém učiteli. „Je vřelý a entuziastický. On a jeho vrchní osvětlovač Steve Matthis jsou mistry osvětlení. Jelikož v Bitevní škole byly nízké stropy, Don a architekti začlenili osvětlení do scény. Bylo propojené s počítačovým systémem, takže ho bylo možné upravovat a mohli jsme uvnitř prostoru měnit náladu. Světla, která vidíte, ve skutečnosti osvětlují scény. Bylo to mnohem složitější, než si dovedete představit. Jen ve scénách uvnitř Bitevní školy jsme měli kolem 4 500 samostatných světel.“

Bylo to poprvé, co McAlpine použil tak rozsáhlý systém LED osvětlení. Jeho tým musel navrhnout schéma tisíce světel napojených na reostat a ovládaných počítačovým systémem, pomocí něhož se dala světla podle potřeby upravovat. „Nemohli jsme použít žádné přídavné osvětlení,“ říká. „Nasvítili jsme herce světly, která byla součástí scény, což má svá omezení, ale současně to otevírá úžasné možnosti.“

Je to teprve druhý film, který McAlpine natočil digitálními kamerami. Říká, že technologie vám dává úžasnou svobodu. „Filmová kamera zachycuje barevné rozdíly mnohem důrazněji, než jak je vidíme pouhým okem. Digitální kamera zachycuje barvy přesněji a umožňuje nám mixovat barvu ve světle, což je v přírodě běžné.“

„Přestože pracoval s novou technologií, byly pro nás jeho dlouholeté zkušenosti velkým přínosem,“ říká Hood. „Je neuvěřitelné, jak je rychlý a výkonný. Potrpí si na kvalitu. Obrazy, které zachytil, jsou bezchybné. Na to, jak složité to bylo natáčení, to zvládl neuvěřitelně rychle.“

Kostýmní návrhářka Christine Bieselin Clarková, která spolupracovala s režisérem i na filmu Odvlečen, věděla, že režisér chce zaměřit pozornost na herce, proto zvolila decentnější kostýmy. „Je to futuristický sci-fi film, ale současně je to silně emotivní příběh a drama založené na postavách, které se náhodou odehrává v budoucnosti,“ říká. Chtěli jsme vyprávět příběh hezkou formou, aniž bychom ho přehltili přemírou podívané.“ „Kostýmy a barevné palety jsou pro mě velmi důležité,“ říká Hoods. „Snadno mohou odpoutat pozornost od očí a tváře herce. Kostým by měl rámovat hercovu tvář a podtrhnout postavu a přitom dovolit herci vyniknout.“

Clarková rozdělila příběh na tři kapitoly: Zemi, Bitevní školu a Eros. Pro každou vytvořila vzhled, který se od ostatních lišil, ale stále v něm bylo dost podobností, aby byla zachována kontinuita. „Použili jsme barvu jako prostředek, který nás přenáší z kapitoly do kapitoly,“ říká Clarková. „Na Zemi jsme použili nejpestřejší barvy. Je tam hodně odstínů zelené a jantarové s podtóny šedé a přírodní látky. Na dnešního diváka to působí velmi přirozeně a je to pro něj jednoduše rozpoznatelné, takže ho to snadněji uvede do příběhu.“

„V Bitevní škole je všechno ocelově šedé a studené, s odstíny modré a ze syntetických látek. Uniformy jsou vyrobeny z futuristického vlněného gabardénu, stejně jako současné uniformy, s tím rozdílem, že jsou lesklé, což budí dojem budoucnosti. Ve skutečnosti vidíte jen jednu barvu a tou jsou žluté uniformy Bažantů na začátku. Na Erosu, což je mnohem důležitější místo, jsou zachovány studené tóny uniforem, ale barvy jsou temnější a sytější.“

Uniformy důstojníků mezinárodních sil byly navrženy podle vojenských uniforem v různých koutech světa. Výrazné v ramenou, kabáty i kalhoty čistého klasického střihu a čínský límec. Uniforma je specifická, neodkazuje na žádnou konkrétní dobu ani místo.

Nápadné obleky, které mají na sobě postavy v bitevní místnosti během výcviku ve stavu beztíže, byly hlavním předmětem diskuze. Musely být strhující a zajímavé, ale ne výstřední. Clarková použila jako model výstroj na extrémní sporty, experimentovala s látkami a designy, dokud nedospěla ke konečnému návrhu, který je vyroben od hlavy až k patě z jednoho kusu.

„Především helma musela být elegantní a nesměla zakrývat obličej,“ říká Hood. „Tvar krytu obličeje musel sloužit k tomu, aby odrazy světel působily lákavě a zajímavě. Helmy byly tvarovány na míru jednotlivým hercům a vybaveny malým ventilátorem, aby se nezamlžovaly, když děti dýchají a mluví. Christine se mimořádně dobře vypořádala s nemalými úkoly.“

Teaser prezentující Hoodovu představu scén ve stavu beztíže vznikl celý v počítačové CG animaci. Režisér byl rozhodnutý dosáhnout stejného efektu naživo. „Čas, který jsme strávili ve stavu beztíže, byl extrémně náročný,“ říká McDonoughová. „Ztěžovaly to navíc dramatické momenty, které se odehrávají během nebezpečných létacích scén. Koordinátor kaskadérů Garret Warren přes deset let vymýšlel, jak vytvořit stav beztíže, a nápady, s kterými přišel, umožnili Gavinovi spojit výkony s technickou dovedností.“

Warrenova vřelost a nadšení z něj současně dělají ideálního adepta na práci s dětskými herci,“ říká Hood. „Trénoval s nimi měsíce a dovedl je tak daleko, že devadesát procent kaskadérských kusů zvládly samy.“ „Simulace stavu beztíže je jeden z nejtěžších kaskadérských kusů i pro trénované gymnasty,“ říká Warren. „Nečekali jsme, že to bude děti tak bavit. Zdokonalily své pohyby do té míry, že jsme nakonec mohli dělat věci, se kterými jsme zpočátku nepočítali, takže kaskadéry dublery jsme využívali jen minimálně.“

V bitevní místnosti hrají vojáci futuristickou verzi laser game, která testuje jejich fyzická omezení a jejich vojenskou strategii. „Je to jedno z nejobtížnějších míst pro boj,“ říká Warren. „Nemůžete využít žádný tah. Tady vidíme Endera překonat všechny ostatní.“

Spolu s různými technikami snímání použil Warren řadu nejmodernějších létacích zařízení. Vybavil scénu dvouosím, víceúčelovou nosnou konstrukcí a navijákem a lanovím, pomocí kterých se herci pohybovali prostorem.

Zároveň navrhl speciálně pro tento film zařízení, který nazval „lízátko“. „Je to závěsné vyvážené rameno na kolejnici, které má na jednom konci vidlici nebo kruh, na kterém herci sedí a mohou se libovolně otáčet. Na druhém konci je kruh, pomocí něhož s nimi můžeme manipulovat, jak potřebujeme, podobně jako s loutkou.“

Kromě Warrenova intenzivního tréninku strávili mladí herci nějaký čas ve výcvikovém táboře, aby se naučili základní vojenské disciplíně, a v kosmickém táboře, aby se naučili, jak se žije a cestuje ve stavu beztíže. Pro mnohé z nich to byl splněný sen.

„Děti byly úžasné,“ říká Pritzkerová. „Zatímco my jsme byli ve fázi příprav, děti už trénovaly, pochodovaly s výcvikovým instruktorem kolem scén a stávaly se malými vojáky. Museli si to vyzkoušet na vlastní kůži. Když jste se podívali na jejich účty na Twitteru, viděli jste, že po drilu ve výcvikovém táboře a lekcích létání je bolel každý sval, ale přitom si užívali každou minutu.“

Všichni herci se shodnou na tom, že Enderova hra by nemohla vzniknout bez jedinečného mága vizuálních efektů. Matthew Butler je na Oscara nominovaný supervizor vizuálních efektů, který vystudoval letecké inženýrství. „Mattova láska k vědě a umění je úžasná kombinace,“ říká Hood. „Příliš často slýcháme, že můžeme být buď kreativně, či vědecky nadaní. Matt Butler je živý důkaz, že to tak není. Spojuje v sobě vědeckost s vizuálním stylem a dovednostmi.“

Se svým inženýrským vzděláním mohl Butler radit režisérovi v otázkách týkajících se účinků stavu beztíže a v tom, jak stav beztíže ovlivňuje různé typy lodí ve vesmíru. „Jeho bývalý spolubydlící z MIT Greg Chematov je navíc skutečný, živý kosmonaut,“ říká Hood. „Greg strávil několik měsíců na orbitální stanici a podělil se s námi o svoji zkušenost. Tyto informace byly zásadní pro to, co se odehrává v našich virtuálních bitvách, kde jsem chtěl dosáhnout dvou věcí: pocitu, že je to ta nejlepší videohra, kterou můžete hrát, a současně opravdu pohlcující zážitek.“

Hood doufá, že se jim podařilo najít rovnováhu mezi zábavou a morální stránkou příběhu. „To byl současně hlavní důvod, proč jsem chtěl točit tento film,“ říká. „Zřídkakdy se vám stane, že máte příběh, který je pro vás intelektuální a etickou výzvou a zároveň vás opravdu zabaví. Ta nejlepší umělecká díla vás zaujmou vizuálně a emocionálně a současně vás zaměstnají mentálně. Jedna z nejlepších stránek Enderovy hry je jeho úžasná schopnost uspokojit diváky v obou těchto směrech.“

Pritzkerová souhlasí: „Chceme, aby se diváci cítili povzneseni. Je to skvělý a zábavný akční film, ale současně nastoluje důležité otázky. Nechceme být moralisty, ale doufáme, že všichni, kdo film uvidí, se nad myšlenkami, kterými se zabývá, pozastaví. Myslím, že existuje řada věcí, o kterých budou lidé po zhlédnutí filmu přemýšlet a hovořit, a to mě opravdu těší.“