Grinch

Grinch přišel na svět stejně, jako všichni Kdovíci z městečka Kdosice. Jedné chladné noci přistál ve svém parapleštníčku na prahu dvou dobromyslných sester, Růži a Kláry. Ujaly se ho s láskou, přestože už od první chvíle tušily, že se od ostatních kdosických mrňat liší. V osmi letech Grinchovi narostly vousy a chlupy, navíc nazelenalé, a jeho vrstevníci ho provázeli výsměchem snad na každém kroku. Tehdy, v předvánočním čase, opustil domov, zanevřel na všechny, odmítl slavit Vánoce, které jsou pro obyvatele Kdosic téměř posvátné, a usadil se v hluboké jeskyni, vysoko nad městem. Od té doby je už po léta pro všechny Kdovíky i Kdovinky hotovou noční můrou. Nahání jim hrůzu ,a co je ještě horší, i výčitky svědomí. Ulice městečka už zase žijí předvánočním ruchem, který násobí přípravy na oslavu jubilejní Kdoslavy. Tehdy se kurážná Cindy Lou rozhodne osobně pozvat Grinche i s jeho psem Maxem, aby se stal smíchmajstrem a usmířil se s Kdovíky. Dopadne to sice všechno úplně jinak, než si ta malá představovala, protože Grinch je pořádný svéráz a k tomu ještě se srdcem o dvě čísla menší. Teprve, když zjistil, že Vánoce nelze ukrást, protože je nelze ani koupit, doroste mu do běžné, kdovíčí velikosti.

Vánoce jsou, jak všichni víme, ten nejšťastnější a nejnádhernější svátek v roce. Čas oslav a čas her. Zazvoní zvonek, rozdávají se s láskou zabalené dárky, rodiny si užívají marnotratných oslav, prostě krásný svátek, kdy každý slaví a chová se láskyplně ke svým blízkým. Tedy... skoro každý. Vysoko na hoře Trumpeta (na sever od města) je jeden takový jeskynní skřet, zírající nemile na Kdovíky a Kdovinky z Kdosic, co oslavují Vánoce jako nikdo jiný. To on, s výrazem pohybujícím se od pokrčení obočím až po mračení se veliké, přes zlý škleb až po žárovku rozsvícenou nad hlavou, oznamující, že dostal hrůzný nápad... nádherně odporný. A on rozhodně není žádný neškodný uplakánek. Tohle je hanebný, zlotřilý, škodolibý, ničemný, slizký, ďábelský, šeredný, neposlušný, náladový, nelaskavý, sprostý, netolerantní, naprosto nepoučitelný, lží prorostlý a ne moc hezký Grinch! A tenhle Grinch už má dost těch nechutných dobráčků a dobrotivců. Proč je Grinch takový... grinchovatý? Nikdo neví, dokonce ani jeho osamělý společník, nekonečně depresivní pes Max. Může to být proto, že jeho hlava není taková akorát, že jeho boty nejsou přesně na míru, nebo protože je jeho srdce tak malé. Ale ať je to cokoliv, jedno je jasné, Vánoce jsou tady a Grinch je chce ukrást! Nadčasová klasická tvorba Dr. Seusse (pseudonym Theodora S. Geisela) těšila čtenáře mladé i velké od roku 1957, aby nakonec přišla na plátno s Jimem Carreyem jako Grinchem, v režii Rona Howarda, v produkci Briana Grazera od společností Imagine Entertainment a Universal Pictures. Spolupráce Carreyho a Howarda nabízí jednoho z nejvšestranějších světových herců a režiséra, jehož šňůra finančních i uměleckých úspěchů může být překonána pouze několika jinými. Carrey a Howard se setkali i v roce 1996, aby vytvořili obrovský hit Lhář, Lhář (Liar, Liar), který vydělal přes 300 miliónů dolarů. Speciální efekty (masky) stvořil držitel pěti Oscarů Rick Baker (Zamilovaný profesor 2), který navrhl celkový vzhled Grinche i obyvatel Kdosic. Mezi další členy týmu patří (někteří jsou s režisérem Howardem už desátým rokem) Don Peterman (Kokon), střihači Dan Hanley a Michael Hill (držitelé ceny Akademie za Apollo 13), návrhářka kostýmů Rita Ryack (EdTv, Kasino), zvukař David MacMillian (Oscar za Apollo 13), supervizor vizuálních efektů Kevin Mack (Oscar za Jak přicházejí sny) a výkonný producent a pomocný režisér Todd Hallowell, jehož spolupráce s Howardem se datuje do roku 1978 a Grand Theft Auto.

Grinch je znechucen Kdovíky i Kdovinkami a jejich naprostým nedostatkem kontroly nad oslavováním. Proto se převleče do kostýmu Santa Klause, aby navštívil Kdosice a přinesl jim svoji speciální vánoční nadílku. Během svého "náletu" se setká s malou Cindy , osamocenou mezi ostatními, kvůli svým "vánočním" pochybnostem. Myslí si, že všichni jsou zbláznění nakupováním a hlučnými přípravami, ale nepřemýšlí o skutečném smyslu Vánoc. Její otec, popletený poštmistr Lou (Bill Irwin), jí v tom moc vstříc nevyjde a maminka (Molly Shannon) je zcela pohlcena svým úkolem porazit Marthu May Kdovíkterou (Christine Baranski) v Kdosické soutěži o nejhezčí světelnou výzdobu. Cindy se proto rozhodne vzít celou věc do vlastních rukou a snaží se o Grinchovi zjistit úplně všechno: kdo je, proč nemá rád Vánoce a proč je považován za tolik opovrženíhodného. Její nevinné otázky převrátí Kdosice vzhůru nohama, protože samotné vyslovení jeho jména je starostníkem - prvním mužem v Kdosicích (Jeffrey Tambor) - považováno za rouhavé, nevánoční chování. Film Grinch byl téměř celý natáčen v lokacích Universal Studios - v jedenácti studiích, včetně studia 12 o rozloze 30 000 čtverečních stop! Vesnice byla vystavena na základě obecné představy (řízené Michaelem Corenblithem), jak by si spisovatel Geisel ono místo představoval. Celá vesnice je ve středověkém duchu, jako série zvláštních slaměných domečků. Na náměstí uprostřed trčí přes dvacet metrů vysoký vánoční stromek a okolo něj se tlačí všechny domky. Při pohledu shora by vám jistě neuniknul fakt, že cihly se ve spirále odtáčejí od vánočního stromku, nenápadně ukazující na pravý střed vesmíru místních obyvatel. Budovy byly navrženy tak, aby budily dojem dávné Kdosické historie, tak jako vesnice v Evropě odrážející století obývání. "To co jsem se NESNAŽIL vybudovat," říká Corenblith: "Byla nějaká kopie veselé vesnice Santa Klause, nastrčená na scéně." Proto je tu množství stylů, odkazujících na měnící se vkus Kdovíků. Celá scéna byla vyzdobena 8 000 ornamenty a více než sedmi kilometry elektrického drátu s 52 000 vánočních světýlek. Ve většině knih Dr. Seusse je znát jeho slabost pro geniálního Španělského architekta Antonia Gaudiho, ale i pro Marokánskou a Islámskou architekturu. Městská radnice je v neoklasickém antickém stylu se zvířaty podle Seusse, hlídajícími vchod (odkaz na newyorskou Veřejnou Knihovnu). Místní obchodní dům obsahuje tvary starých pařížských krámků ve stylu secese, potraviny mají arabský vzhled a pošta je čistokrevný Gaudí. Vzhled Grinchovy jeskyně ponejvíce připomíná Karlovarské jeskyně v Novém Mexiku. Zajímavostí je, že exteriéry Kdovíkovských domů jsou umístěny mezi domem z Psycha a laboratoří z Jurského parku.