Harry Potter a Ohnivý pohár

Navzdory zlým snům, které ho nepřestávají pronásledovat, vydá se Harry s Weasleyovými na čtyřsté dvacáté druhé famfrpálové mistrovství světa. Slavnostní zahájení je velkolepé, v noci však kemp přepadne skupina maskovaných čarodějů, kteří vyvolávají paniku a na obloze vykouzlí obrovskou lebku s hadem v ústech. Znamení Voldemortovo. Je jasné, že se blíží temná doba. Je to zřejmé i z faktu, že se tu bude konat významný Turnaj tří kouzelníků, jehož vítěz získá Ohnivý pohár. Do soutěže se smějí přihlásit pouze kouzelníci starší sedmnácti let. Do Bradavic přijíždí nejen nový učitel obrany proti černé magii Alostor Moody, ale také výpravy ze dvou dalších evropských kouzelnických škol. Zatímco se napjatě čeká na trojici, kterou pohár vybere, začíná vyučování. Moody dává od první hodiny jasně najevo, že bere obranu proti černé magii vážně. Nastává slavnostní okamžik. Pohár vybere do turnaje Cedrica, Viktora a Fleur. K úžasu všech určí ještě Harryho, i když mu ještě není sedmnáct. Podle pravidel se musí turnaje zúčastnit, protože byl pohárem vybrán. Harry zjistí, že prvním úkolem bude získat zlaté vejce, střežené drakem. Kolegiálně to prozradí Cedricovi a oběma se to v napínavém souboji podaří stejně jako Viktorovi a Fleur. Zatímco se chystají na druhý úkol, blíží se velký Vánoční ples. A to ještě netuší, že se závěrečný úkol turnaje změní v děsivou noční můru, která bude někoho stát život.

Stinné stránky dospívání
Příběh Harryho Pottera a Ohnivého poháru je utkán nejen z tajemství a napětí, ale i humoru a žalu, také stejným dílem patří k dospívání. Harry se musí utkat se svým nesmrtelným nepřítelem, stát tváří tvář smrti při Turnaji tří kouzelníků, vyhýbat se dotěrné reportérce Komárkové a reagovat na své vrstevníky, kteří mu nejsou zrovna dvakrát nakloněni a ke všemu si musí najít partnerku na Vánoční ples. Ale bohužel není kouzla, které by mu pomohlo překonat bolestnou nešikovnost ve vztahu k opačnému pohlaví, plachost a hormonální nestabilitu, které jsou hlavními znaky dospívání. „Jedním z hlavních aspektů tohoto příběhu je rostoucí zájem Harryho a jeho ostatních přátel o opačné pohlaví a všechny ty podivné otázky, které se kolem toho točí,“ říká producent David Heyman. „Mike má skvělý smysl pro humor a intuitivní komické načasování, takže sledovat to, jak se ta přerostlá děcka snaží navázat hlubší vztahy, je ve skutečnosti velmi legrační.“ Když branami Bradavic projdou spanilé krásnohůlské dívky, jež nejsou snadno k mání, a neuvěřitelně maskulinní mladíci z institutu v Kruvalu, jejichž kvalit bradavičtí zřejmě nikdy nedosáhnou, cítí se Harry a jeho kolegové poněkud vykolejení.

„Když přijedou dívky z Krásnohůlek, jsou bradavičtí kluci naprosto v šoku,“ říká Newell. „Sálá z nich ženskost a místní kluci, zejména pak Ron jsou z nich naprosto vytřeštění.“ Návrhářka kostýmů Jany Temime osvětluje rozdíl v uniformách jednotlivých škol. „Krásnohůlské dívky jsou chytré a sebevědomé, takže jsem je oblékla do těch nejsmyslnějších a nejženštějších typů látek, jaké jsem jen mohla najít - prvotřídní hedvábí v barvě modři francouzské vlajky,“ vysvětluje Temime. „Látka jejich oděvů přesně vystihuje, jaké jsou, jejich pojetí je jiné než u striktních předpisů, kterým se musí podřizovat děvčata z Bradavic. Mladíci z Kruvalu zase prostřednictvím svých hrubých látek, těžkých bot a vlněných kabátů vyzařují sebevědomou maskulinitu, s jakou se dívky ještě nesetkaly.“ Příjezd studentů z hostujících škol a začátek Turnaje tří kouzelníků vnáší novou dynamiku i do vztahu Harryho, Rona a Hermiony. Harry a Ron se poprvé dostávají do sporu. „Ron si myslí, že Harry proti daným pravidlům hodil do Poháru své jméno, aby byl vybrán do turnaje,“ osvětluje Rupert Grint. <>Obrázek nenalezen<> „Je na Harryho velmi nazlobený a ani s ním nechce mluvit. Už ho unavuje, že Harry je vždy středem pozornosti.“ Na to Radcliffe reaguje: „Harry se pokouší vyrovnat s kritikou, která se na něj ze všech stran valí, neboť okolí se domnívá, že si nějak podloudně zařídil účast v klání. Zároveň se však bojí, že zná pravý důvod toho, proč byl do turnaje vybrán - ve všech dílcích skládačky je příliš mnoho náhod. A jeho půtky s Ronem jsou toho důkazem.“ Snaha chlapců najít si pro bradavický Vánoční ples partnerku, je také zkouškou vztahu Harryho a Rona v tom smyslu, že Ron si začíná uvědomovat změnu ve svých citech vzhledem k Hermioně. „Hermiona se k svému vlastnímu překvapení zamiluje do Viktora Kruma,“ říká Emma Watson. „A to je pro Harryho a Rona velká rána, zejména pak pro Rona, který si teprve teď uvědomil, že z Hermiony už je skoro dospělá žena!“ Rupert Grint k tomu říká: „Vždycky jsme měli pocit, že mezi Ronem a Hermionou něco klíčí, jakkoli si toho oni sami nejsou vědomi. V tomto filmu si to oba konečně připustí. V okamžiku, kdy se Hermiona objeví na Vánočním plesu ve společnosti Viktora Kruma, uvědomí si Ron, že k ní něco cítí.“

Heyman osvětluje: „Skutečnost, že Ron uvidí Hermionu v náručí jiného muže, dokonce jeho osobního hrdiny Viktora Kruma, jej naprosto rozhodí. Také Harry, který je okouzlen jemným půvabem své bradavické kolegyně Cho Changové, zakouší muka velkých citů, jaká ještě nezažil. „Na Harrym se mi vždy líbilo, že v okamžiku, kdy dojde na romantické city, naprosto zpanikaří,“ říká Radcliffe. „Vůbec neví, jak se má k dívkám chovat. Je dobrou ukázkou toho, jak se nezkušený muž chová, když je ve společnosti dívek - a nezkušeným byl kdysi každý z mužů.“ Harryho návrh, zda by jej Cho doprovázela na Velikonoční ples, se u ní setká s hořkosladkou reakcí. „Cho má Harryho velmi ráda a nechce zranit jeho city, jenže už přislíbila, že se na plese objeví po boku Cedrika Diggoryho,“ říká osmnáctiletá Katie Leung, která se zúčastnila konkurzu na úlohu hráčky famfrpálu z bradavické koleje Havranspár na naléhání rodičů, aby pak mezi 5000 účastnicemi uspěla. Romantika ovšem kvete i mezi dospělými. Když se Hargrid zamiluje do úžasné a extrémně vysoké Madam Maxime, krásnohůlské ředitelky v podání herečky Frances de la Tour (The Cherry Orchard, Strike it Rich), jeho okoralé srdce měkne. De la Tour k tomu říká: „Jakkoli má Madam Maxime hodně přes dva metry, odmítá, že by byla obryní. Vždy o sobě říká, že má dlouhé kosti. Ale navzdory jejich kulturním rozdílům, kdy je ona elegantní a vzdělaná, zatímco on je ve všech ohledech spíše rustikální, její city vůči němu jsou čisté a pravé.“ Robbie Coltrane říká: „Víte, když jste obři, je romance docela nesnadná záležitost. Hagrid ani nemůže uvěřit svému štěstí, že s krásnohůlskými přijel někdo, kdo je ještě vyšší než on!“ Heyman a ostatní herci si Newella cení kvůli tomu, že díky němu se do filmu dostaly ryze britské prvky. „Mike chodil do veřejných britských škol a dokáže se dokonale vcítit do toho, jak vypadá běžný školní život, a navíc má stále smysl pro mládežnickou anarchii, kterou v těchto institucích můžete také často najít,“ říká Heyman. „Odvedl skvělou práci a do filmu vnesl všechno to nepohodlí a trapnost školních let. Bradavice ožily a jsou britštější než kdykoliv předtím.“ Daniel Radcliffe souhlasí.

„Mike je v pravém slova smyslu Angličan, je velmi, velmi anglický. Každý den nosil vestičku, což se mi moc líbí, protože dnes se tak už nechodí. Je velmi silnou osobností a vyvolává velký respekt, ale zároveň má vytříbený smysl pro britský humor a dokáže si velmi dobře představit, jak vypadá život teenagera na veřejných školách.“ Newellovi nedělalo žádný problém, aby se naladil na stejnou vlnu humoru jako mladé hvězdy jeho filmu, kterými jsou například i Oliver a James Phelpsovi, kteří hrají Ronovy starší sourozence - dvojčata Freda a George Weasleyovy. Fred a George ve snaze zúčastnit se turnaje a obelstít Pohár vypijí postaršovací lektvar. Jenže jejich plány se zdaří jen tak napůl a oni se na krátký čas stanou starými svrasklými muži. Scénář po představitelích vyžadoval, aby se v tomto bodě začali hádat, obviňovat a nakonec mezi sebou bojovali na podlaze. Newell však u prvních záběrů nebyl spokojen s intenzitou boje. Proto je vyzval: „Kdo z vás si se mnou chce zabojovat?“ Oliver se s rozpaky přihlásil. Než si vůbec uvědomil, co ho zasáhlo, Newell ho shodil na podlahu. „Nechtěl jsem mu demonstrovat jak vypadá správný wrestling, ale myslím, že to byla dobrá příležitost, aby se všichni zasmáli. Ačkoliv já si při tom natáhl sval a ten několik následujících měsíců bolel jako čert!“ Newell na tyto události vzpomíná se smíchem. „Někdy věcem prospěje, když ze sebe před lidmi, kteří vás považují za autoritu, uděláte naprostého hlupáka. Já osobně neznám odpovědi na všechny otázky světa, a pokud si myslíte, že vy ano, jen těžko ze svých herců dostanete ten nejlepší výkon.“


Randění v ledové říši divů
Produkce zařídila, aby se natáčení Vánočního plesu rozjelo v prosinci 2004 těsně před vánočními svátky, což měla být dokonalá tečka za celoročním natáčením. “Chtěli jsme, aby Velká síň prošla kvůli Vánočnímu plesu obrovskou změnou,” osvětluje Newell,” aby i diváci naplno pocítili, že takto vidí jim důvěrně známé místo poprvé.” Za onu úžasnou proměnu Velké síně byl zodpovědný vedoucí výroby Stuart Craig a jeho umělecké oddělení. “V knize se píše, že to místo vypadá jako ledová sluje, kde ze stropu visí rampouchy,” říká Craig. “My jsme to posunuli ještě o krok dále a udělali strop ze sněhu. Stěny jsou pokryty stříbrným nátěrem s extrémní odrazností světla a vše, co vidíte, počínaje dveřmi a konče krby, klikami a okny bylo pokryto nátěrem, který vyvolával dojem, že vše je z ledu.” Aby byla iluze dokonalá, vytvořili dekoratéři Stephenie McMillan a Lee Sandales úžasné ledové sochy a na stoly umístili chlazené nápoje a zmrazené jídlo všeho druhu. “Šli jsme na tržnici v Billingsgate a skoupili jsme všechny humry, krevety a kraby!” vzpomíná McMillan. “Museli jsme všechny ty pochutiny upravit tak, aby bez úhony přežily to vedro, které vzniká při nasvěcování scény, a nezačaly smrdět. Na druhou stranu toto jídlo-dekorace zaplnily stoly Vánočního plesu úžasnými kousky.” I oblečení herců prošlo kvůli natáčení Plesu velkou proměnou. “Jen pro samotný Vánoční ples jsme ušili 300 kostýmů,” říká návrhářka kostýmů Jany Temime. “Nejprve jsme se porvali s tím, jak budou vypadat večerní úbory pro chlapce. Každý z nich má buď bílou nebo černou vázanku a pěknou vestičku. Harry má na sobě velmi klasickou vestu z černého materiálu. Studenti Zmijozelu mají kravaty bílé, poněvadž se považují za honoraci mezi čaroději.” Ron nepatří mezi ty, kdo by si na oblečení kdovíjak zakládal. “Moje oblečení je příšerné, mám na sobě růžové krajky a květinky!” čertí se Rupert Grint.

“Ale po pravdě řečeno, docela jsem si to užil. Vypadalo to jako něco, co vypadlo ze 70. let a bylo to tak úděsné, až se mi to začalo líbit!” Výroba ošacení dívek zabrala několik měsíců, během něhož je tým sta krejčích a švadlen v Leavesdenu všechny vyrobil ručně. “Dívky byly ze svého oblečení tak nadšené, že to vypadalo, jakoby šly na opravdový ples!” vzpomíná Temime. Ke zlomu večera i příběhu dojde v okamžiku, kdy Hermiona, která patří ke svědomitým a nikterak výstředním studentkám, vstoupí do sálu v doprovodu šampióna Kruvalu a přeborníka ve famfrpálu, Viktora Kluma. “Hermionin kostým musel být hodně odlišný,” říká Temime o šatech, na kterých se pracovalo přes 3 měsíce a spolkly 12 metrů šifónu. “Chtěla jsem, aby to byly šaty jako z pohádky, něco, kvůli čemu by všechny děti zalapaly po dechu, jen co vejde do dveří.” Emma Watson k tomu poznamenává: “Nic takového na sobě Hermiona ještě neměla. Kadeřníci a maskéři mě na tu scénu připravovali celé hodiny. Věděla jsem, že v okamžiku, kdy vejdu do sálu, se na mě budou upírat zraky všech a to mě děsilo!” Maskérka Amanda Knight říká: “Emma je přirozeně velmi krásná, takže to ve scénách, kdy je ve své školní uniformě, s líčením nesmíme přehánět. Ale v případě Vánočního plesu už se můžeme rozšoupnout.” Dalším z úkolů produkce bylo, aby se během sedmi týdnů zkoušení v ateliérech v Leavesdenu naučily děti tancovat. “Dívky se na taneční lekce těšily … a chlapci … ti byli prostě typickými chlapci a báli se,” sděluje své poznatky Watson. “Tanec mě ohromě baví a já si hrozně užila nácvik waltzu. Mike však po nás nechtěl, abychom byli dokonalými tanečníky. Chtěl, aby si kamera všímala přesně těch momentů, kdy ani nevíme, že jsme snímáni.” “Bylo to děsné,” říká Radcliffe. “Oba moji rodiče jsou skvělí tanečníci, ale zdá se mi, že v mém případě mě tato dovednost nějak přeskočila. Všichni ostatní měli na nácvik sestav v délce okolo tří týdnů. Jenže já, který jsem neustále točil někde jinde, jsem na to měl jen čtyři dny. Takže jen jsem se z poloviny naučil kroky, hned jsem zase všechno zapomněl. Naštěstí se od Harryho neočekává, že bude dokonalým tanečníkem.”

Sám Newell připouští, že nepatří zrovna k dobrým tanečníkem. “Tanec pro mě vždy byla naprosto příšerná záležitost. A zjevně ani pro Daniela. Dan na sobě usilovně pracuje, ale zdá se, že Bůh nezamýšlí, aby se v tomto ohledu stal lvem salónů. V tomto rysu příběhu je naprosto sám sebou!” Z decentních tanečních pohybů na Plesu se později stává nevázaná rocková zábava. “Vzpomínám si na svá vlastní studia na univerzitě,” říká Newell. “Na konci každého školního roku se pořádal ples, kde jste museli mít formální ohoz, ale ke konci se to vždy trochu zvrhlo a všichni přitvrdili, a teprve tehdy jsme si to opravdově užili. Chtěl jsem, aby to samé čišelo i z Vánočního plesu, který si všichni teenageři náramně užijí.” Newell a producent David Hayman povolal zpěváka legendární britské skupiny Pulp, Jarvise Cockera, který spolu s hudebníky ze své nové skupiny Relaxed Muscle plus bubeníkem Philem Selwayem a kytaristou Johnny Greenwoodem z Radiohead měli na pódiu Vánočního plesu zahrát pár rockových vypalovaček. Cocker se spojil s renomovaným hudebním producentem Mike Hedgesem a spolu pro film vybrali písně : “This is the Night,” “Magic Works” a “Do the Hippogriff.” Newell o jejich spolupráci říká: “Jarvis je perfektní spolupracovník. Celé si to náramně užil. Říkal mi, že když byl ještě dítě, přezdívalo se mu “Čtyřočák”, protože nosil silné brýle, takže v této scéně má své čtyři oči zpět. A aby toho nebylo málo, na víčka si namaloval bělmo i zorničky, takže když zavřel oči nebo mrknul, stále jste měli dojem, že vás sleduje!” Heyman na celou situaci reaguje s úsměvem: “Nestává se často, aby ve Velké síni vystupovali Pulp a Radiohead. Ačkoliv to všechno byla jen hra, možnost vidět, jak vzniká Vánoční ples, bylo něco mimořádného. Myslím, že všem hercům i štábu se na placu podařilo vytvořit úžasnou atmosféru večírku u příležitosti konce kalendářního roku.”

Jak se natáčel turnaj tří kouzelníků
Výroba filmu Harry Potter a Ohnivý pohár začala na konci jara 2004 ve studiích v Leavesden v anglickém hrabství Herfordshire. Po Leavesden se štáb až do března 2005 přemisťoval na lince Oxford University, Virginia Water v Surrey, Ashridge v hrabství Hertfordshire až po pohoří Glen Nevis ve Skotsku. Pro tvůrce bylo během natáčení největší výzvou to, jak nejlépe na plátno převést tři děsivé a záludné etapy Turnaje tří kouzelníků. V první etapě se každý ze soutěžících musí utkat s drakem, jehož plemeno se soutěžící od soutěžícího liší. Závodníci jim musí ukořistit zlatá vejce, na kterých draci sedí. Jak tomu osud chtěl, na Harryho padne ten nejhrůzostrašnější ze všech - maďarský trnoocasý drak. Tato sekvence začíná v aréně, která je vysekána do skal skotských hor. Tento rozlehlý set, který kombinuje vzhled kamenolomu a středověké arény, byl ve dvou částech postaven v ateliérech v Leavesdenu. „Je to jeden z největších setů, který jsme kdy pro film postavili. Když bojujete s draky, potřebujete dostatek prostoru,“ poznamenává vedoucí výroby Stuart Craig, držitel třech Oscarů (Anglický pacient, Nebezpečné známosti, Gándhí), který mimo jiné získal nominaci na Oscara za Harry Potter a Kámen mudrců.

„Celý boj člověka versus draka jsme však neomezili jen zdmi arény. Rozhodli jsme se, že využijeme i oněch úžasných scenérií Skotské vysočiny.“ „Myslím, že jsme honičku s drakem dostali daleko za rámec knihy,“ říká supervizor vizuálních efektů Jimmy Mitchell. „Ukazujeme Harryho zručnost v zacházení s koštětem, protože trnoocasý drak jej honí z prostoru arény do hor a pak zpět přes viadukty a střechy na školní pozemky.“Craig a Mitchell na vzezření trnoocasého draka pracovali dlouho, ale už brzy toto zkázonosné monstrum začalo nabývat určitějšího vzezření. „Nejprve jsme se se Stuartem zabývali dračí délkou,“říká Mitchell. „Má být drak čtvernožec nebo dvounožec s křídly? Draci jsou v našich představách stvořeními na způsob dinosaurů, proto jsme se rozhodli, že mu dáme něco z pravěkých ještěrů, což jsme ještě obohatili netopýřími křídly. Pak jsme na něj nanesli patinu a potrhali mu křídla, aby vypadal jako stvoření, které žije celé dlouhé věky.“ V mezidobí, kdy Mitchell a jeho tým pracovali na drakovi počítačovém, supervizor speciálních efektů John Richardson a supervizor oddělení na mechanická monstra Nick Dudman pracovali na stavbě draka „praktického“ - 12 metrů dlouhé animatronické stvůry, která disponuje i plně funkčním plamenometem. „Drak se pohybuje kombinací práce s animatronickými táhly a zapojením lidské síly v oblasti křídel,“ říká Dudman o drakovi, který se ve filmu objeví noc před turnajem, ve scéně, kdy Hagrid vede Harryho do lesa, aby ho tam před draky varoval. „Kvůli bezpečnosti všech lidí na placu je pohyb řízen počítači, protože plamenomet má dosah asi 9 metrů. Na tak krátkou vzdálenost je zde stále nebezpečí, že z poloviny štábu uděláte ohořelé špekáčky!“ K tomu ještě Richardson dodává: „S plamenometem jsme udělali několik testů. V úvaze byla spousta možných situací, ale prvotní byla bezpečnost všech lidí na placu. Abych vám dal příklad: Musíte si být vědomi toho, že plamen má nějaký zpětný tah a může na vás vyšlehnout prakticky z kteréhokoliv úhlu.“

Harryho epická bitva s trnoocasým drakem po Danielu Radcliffovi vyžadovala, aby s ním drak smýkal přes střechy. „Boj s drakem byl velmi fyzický a občas mi docela naháněl hrůzu!“ vzpomíná Radcliffe. „Když jsme dělali scénu, ve které Harry padá ze střechy, doslova jsem visel za kotníky hlavou dolů 12 metrů nad zemí. V této pozici pak na mně vyzkoušeli volný pád. Sice jsem věděl, že vše je jištěné, protože tým kaskadérů si nepotrpí na zbytečná nebezpečí a zranění, ale i tak jsem na pár vteřin viděl, jak se mi před očima odvíjí celý můj život.“ Ve druhé disciplíně čelí šampióni ještě většímu nebezpečí, což znamená, že na dno Černého jezera umístí někoho, kdo je jim blízký, koho pak soutěžící musí zachránit. Aby byl úkol ještě vypjatější, mají na to pouze jednu hodinu, jinak, čehož se Harry bojí, budou jejich blízcí navěky zajatci hlubin temného skotského jezera. „Černé jezero si žije svým životem a je plné rostlin, podvodních útesů a stvoření, která si v tomto skotském jezeře žijí po staletí, aniž by je kdo vyrušoval a nebo jen spatřil,“ říká Stuart Craig o svých návrzích mýtického podvodního prostředí. Tvůrci byli částečně omezeni tím, že postavy jakoby plavou v hluboké temné řece, nikoliv průzračně modrém tanku naplněném vodou, aby bylo natáčení jednodušší. „U vodních scén jsme čelili jedné z největších výzev, které nám natáčení připravilo,“ říká Heyman v návaznosti na slova svého kolegy. „Natáčení v opravdovém jezeře by bylo velmi obtížné, byla by tam příliš velká zima a tma. Proto jsme se zprvu rozhodli pro proces „mokro na suchu“, kdy herce zavěsíte a foukáte na ně vzduch, aby to vypadalo, že jsou unášeni podvodními víry. Jenže jejich vlasy se nepohybovaly tak, jak by měly, takže jsme nakonec museli do vody.“ Během tří měsíců dala produkce vzniknout největší evropské vodní nádrži určené filmování. Ta je 6 metrů hluboká a má 18 metrů do délky i šířky, aby se do ní vešli jak herci, kaskadéři, potápěči, operátoři kamery, kamera a vybavení pro metodu blue screen. „Každá kapka vody byla co hodinu a půl přefiltrována, takže byla zřejmě čistší než voda, co vám doma teče z kohoutků!“ říká Richardson na adresu moderního filtračního systému. Richardsonův tým vytvořil pod vodou jakousi galerii, která oddělovala režiséra druhého štábu Petera Macdonalda a jeho tým od herců, potápěčů a speciálního týmu pro natáčení pod vodou.

Tato galerie byla vyrobena ze speciálního tvrzeného skla o síle pěti centimetrů. První asistent režiséra druhého štábu, Jamie Christopher, dával těm, kteří byli ve vodě, instrukce prostřednictvím speciálního zvukového systému. Během stavby vodního tanku se Radcliffe a ostatní herci zúčastnili kurzu potápění. „V plavání se necítím dvakrát jistý, ale díky Bohu se mi potápění zdálo docela snadné,“ říká Radcliffe, který svou šestiměsíční přípravu zahájil dlouho před začátkem natáčení v běžných bazénech, aby se nakonec dostal až do toho, který byl použit při natáčení. „Na celé věci bylo nejobtížnější to, jak dohromady skloubit technickou část potápění s herectvím. Musel jsem mít stále na paměti, že Harry by v reálu neměl dýchat, jakkoli já měl při natáčení často dýchací přístroj. Ale neměly by ucházet žádné bubliny. Široko daleko kolem mě nikdo nebyl a já slyšel jen Jamieho odosobněný hlas. Byla to velmi bizarní zkušenost, ale moc se mi to líbilo.“ Koordinátor kaskadérů nesl zodpovědnost za přípravu a veškerá bezpečnostní opatření, která se týkala Radcliffa a ostatních herců. Na každého z nich dohlíželi čtyři potápěči a jeden trenér. „Daniel musel plavat, hrát a pronášet své sentence směrem ke stvořením, která pak byla počítači dodána až v postprodukci.,“ připomíná Powell,“ ale mimo to musel hrát i tehdy, když měl na nohou a rukou dráty. Všechny tyhle věci musel zvládnout v naprosté tmě 6 metrů pod vodou, když mu došel vzduch, dal smluvený signál jednomu z potápěčů, který k němu doplaval a nasadil mu kyslíkovou masku. Byl to opravdu mimořádný výkon.“ Radcliffe během tří týdnů natáčení těchto scén strávil pod vodou v úhrnu 41 hodin a 38 minut, přičemž jeden ponor trval přibližně 75 minut. A to je skvělé!“ dává tvůrce najevo své nadšení. Supervizor oddělení mechanických monster Nick Dudman a jeho tým také nesli zodpovědnost za body-doubly Rona, Hermiony, Cho Changové a Gabrielle, mladší sestry Fleur, kteří byli na dně tanku připevněni k ruinám, zatímco se je Harry snaží osvobodit z pout. Dudman osvětluje celý náročný proces: „Vytvořili jsme body-doubly každého herce, kteří byli do detailu podobní svým živým předobrazům, včetně účesů a barvy kůže. Potřebovali jsme, aby vypadali přesně jako živí herci, jen ve stavu omráčení či spánku.

„Všechna sláva za režii podvodních scén patří režisérovi druhého štábu Peteru MacDonaldovi,“ říká Newell. „Bez Petera bychom ty scény nikdy nenatočili. Jeho trpělivost a nadání, se kterou po týdny dával dohromady tuto náročnou sekvenci, nemá vhodná měřítka.“ Supervizor vizuálních efektů Jimmy Mitchell a jeho tým na svých počítačích vytvořili svébytný vesmír, ať už mluvíme o zříceninách, které kdysi mohly být součástí Bradavic či vodním démonovi, známém jako Ďasovec. „Vidím je jako vzdálené bratrance cornwallského raracha!“ říká o tomto stvoření Mitchell. Harry se při hledání svých přátel setkává s vodní vílou, u níž tvůrci chtěli, aby vypadala „jako takový druh vodní víly, s jakým jste se ještě nesetkali,“ říká Heyman. „Stuart a já jsme si sedli a dali jsme vodní víle ocas, který se nepohybuje nahoru a dolů, ale ze strany na stranu. První případ se uplatňuje v okamžiku, kdy máte někoho v kostýmu vodní víly,“ osvětluje Mitchell. „To stvoření jsme také udělali delší, než by odpovídalo lidským měřítkům. A vlasy jsme mu také udělali takové, aby vypadaly jako slizká chapadla.“ Třetí a poslední úkol vyžaduje, aby se tři mladí čarodějové prošli skrze komplikované bludiště tvořené živým plotem z rostlin, utopené v husté mlze. Šampióni svůj úkol započnou za soumraku, aniž mají jakékoliv jiné vodítko než modravé světlo, které vzchází ze středu bludiště, kde je umístěn Pohár tří kouzelníků. „Uvidíte to nejvyšší a největší bludiště svého života,“ říká Craig. „Ztrácíte v něm orientaci, jste rozrušení a všechno se na vás valí!“ Brumbál nabádá soutěžící k obezřetnosti a klidu, jinak se v labyrintu, který má své vlastní zákony, nadobro ztratí. Heyman osvětluje: „Je tu přítomno dvojí ohrožení. Živý plot je neobyčejně rozlehlý, takže hrozí, že se v něm účastník soutěže ztratí. A za druhé je to přece jen živoucí organizmus, který se živí vaším strachem a všemi opravdovými i domnělými slabinami, jimiž se samozřejmě vyznačují i všichni ti, kteří se odvažují vstoupit.“ Newell dodává: „Živý plot je asi stejně tak strašidelný jako trávit noc na hřbitově. Už sám fakt, že se účastníci prodírají největším živým plotem, s jakým se kdy setkali, je dostatečně děsivý. A to ještě nemluvíme o jeho zlovolné stránce, která způsobuje, že každý, kdo do něj vstoupí, začne pochybovat o svém duševním zdraví. Stáváte se čím dál zranitelnějšími, jste maximálně rozrušení a přestáváte být lidmi. Pokaždé, když vás živý plot něčím vyděsí, spadne z vás jedna slupka, až nakonec stojíte odhalení absolutnímu strachu.“

S postupujícím soumrakem se účastníci utkání dostávají čím dál hlouběji do jeho útrob, živý plot se za nimi zavírá, obestírá je a útočí na ně. Stejně jako u draka a podvodních úkolů připadla realizace labyrintu spojenému úsilí týmu zvláštních efektů Johna Richardsona s týmem vizuálních efektů, kterému velel Jimmy Mitchell. Richardson a jeho tým vytvořili jednu sekci labyrintu, která byla přibližně 7 metrů vysoká a měla 12 metrů do délky i šířky. Samotné „stěny“ byly na hydraulické bázi, takže se mohly pohybovat nezávisle na sobě a na příslušný povel mohly hercům způsobovat krušné chvilky. „Celý živý plot má ve skutečnosti ocelovou kostru. Kdyby se něco pokazilo, doslova by herce rozmačkal,“ uzavírá Richardson. „Měli jsme na placu různá bezpečnostní zařízení, kdyby se náhodou něco přihodilo … ale když se podíváte na herce a vidíte tu hrůzu v jejich očích, jsem přesvědčen, že je nehraná!“

Daniel Radcliffe
Je šestnáctiletý herec, který už počtvrté ztvárňuje postavu Harryho Pottera ve filmové sérii Harry Potter. Rolí Harryho Pottera si získal vřelé uznání a britský Variety Club mu v únoru 2002 udělil cenu Best Newcomer Award. V dubnu téhož roku byl také honorován prestižní cenou David Di Donatello Award, kterou mu předal sám David Di Donatello. Cena mu byla udělena za vynikající Harryho portrét a za příspěvek budoucnosti kinematografie. Daniel se poprvé objevil v britské televizi v prosinci 1999, když hrál v sérii BBC David Copperfield stejnojmennou postavu. V prosinci 2002 se také jako host objevil v několika představeních komedie The Play What I Wrote, která získala Olivier Award. Představení se odehrála v londýnském West Endu v divadle Wyndhams Theatre. Ve volném čase se Daniel věnuje poslechu hudby a sledování filmů, jeho nejoblíbenějším žánrem je rock, zejména pak v provedení britských nezávislých skupin.

Rupert Grint
Je sedmnáctiletý herec, který se počtvrté ujímá role nejmladšího z bratrů Weasleyových a přítele Harryho Pottera, Rona. Jakkoli byla role v Harry Potter a Kámen mudrců jeho vůbec první zkušeností s profesionálním herectvím, jeho přirozený talent mu zajistil mezinárodní uznání kritiků i řadových diváků a také nominaci britského Critic’s Circle na cenu Best Newcomer. Rupert je nejstarší z pěti dětí a tvrdí, že má s Ronem mnoho společného, zejména pak neukojitelnou chuť na sladkosti. Před tím, než získal roli Rona Weasleyho, hrál pouze ve školních produkcích a ochotnických spolcích. Od té doby, co se před několika lety poprvé představil publiku jako roztomilý a legrační Weasleyovic kluk, po všech stránkách vyrostl a nyní je z něj sedmnáctiletý mladý muž. Když jej nenajdeme na placu při natáčení, nejraději hraje golf.

Emma Watsonová
Je ji 15 let a počtvrté ztvárňuje lehce knihomolskou, ale velmi vřelou Hermionu Grangerovou, která se ve čtvrtém dílu vrhá i do jiných dobrodružství, než jsou ta, která jsou vepsána v knihách. Její role Hermiony byla sice první příležitostí, kterou ji svět profesionálního herectví nabídl, avšak její přirozený talent byl zřejmý již od raných let. Její vynikající výkon v roli Hermiony jí po světě zajistil přízeň fanoušků a prestižní cenu AOL Award v kategorii Nejlepší herečka ve vedlejší roli, kterou získala hned dvakrát. Samozřejmě za Harry Potter a Tajemná komnata a Harry Potter a Vězeň z Azkabanu. Za roli v Harry Potter a vězeň z Azkabanu získala díky čtenářům časopisu Total Film cenu Best New Performer. Emma se v současné době snaží skloubit hereckou kariéru se školními aktivitami. Baví ji hokej, házená, tenis a atletika. Zajímá se o umění a chlubí se tím, že má ve filmovém ateliéru tu nejbarevnější a nejlépe zkrášlenou skříňku na oblečení. Mezi její oblíbené aktivity také patří navštěvování přátel a rodiny, cestování, tanec (street jazz, hip hop, salsa a také klasické tance, které si mohla vyzkoušet i před kamerou u příležitosti plesu v Harry Potter a Ohnivý pohár) a zpěv.

Tom Felton
Je osmnáctiletý herec, který se počtvrté vrací jako Harryho školní nepřítel Draco Malfoy z bradavické koleje Zmijozel. Tom je profesionálním hercem už devět let a na velkém plátně se poprvé objevil v roce 1996 v roli Peagreena ve snímku režiséra Petera Hewitta Pidilidi. V roce 1999 hrál Louise, syna Jodie Foster, ve snímku Anna a král. Objevil se také v několika britských televizních sériích jako například Bugs, ve které hrál Jamese, a v Second Sight, kde hrál po boku Clive Owena roli Thomase Inghama. Hrál také ve dvou hrách na čtvrtém kanále britského rádia BBC, kde ztvárnil Ioetha v The Wizard of Earthsea a Herkula v Here’s to Everyone. Veřejnosti se poprvé představil v roce 1995, kdy hrál v několika špičkových televizních reklamách. Od dětství projevoval známky svého hereckého talent, ale k jeho koníčkům patří také rybolov. Na ryby chodí při každé volné příležitosti.

Stanislav Ianevski
Připojil se k mladým tvářím Harry Potter a Ohnivý pohár jako Viktor Krum, zástupce Kruvalu v Turnaji tří kouzelníků, který bojuje proti zástupcům Bradavic a Krásnohůlek. Dvacetiletý Stanislav byl pro roli Kruma objeven zcela náhodou, když byl v Anglii na výměnném studijním pobytu. Stanislav už v Británii studoval čtyři roky, kdy jeho školu navštívila castingová režisérka a čirou náhodou zaslechla, jak se s někým baví na chodbě. Castingová režisérka Fiona Weir jej poté požádala, zda by byl ochoten se zúčastnit konkurzu na roli Viktora Kruma. Stanislav se brzy dostal do čelních míst žebříčku nejvhodnějších adeptů, ale školní rozvrh mu znemožnil, aby se zúčastnil druhého kola, což značně snížilo jeho šance roli získat. Vyžádala si mimořádný konkurz a nakonec se probojoval do nejužšího výběru. Ačkoliv před tím nikdy nehrál, v jeho rodině se herecký talent projevoval a castingová režisérka rozpoznala jeho dobré předpoklady. Stanislav se poté s režisérkou setkal ještě jednou, kdy byl požádán, aby se ještě setkal s Mike Newellem, režisérem Harry Potter a Ohnivý pohár. Ten mu na schůzce řekl, že roli Victora Kruma získal. Když není Stanislav na placu, kde představuje Viktora Kruma, věnuje se mnoha sportům jako například tenisu, fotbalu, rugby, atletice a plavání.

Kate Leung
Je osmnáctiletá herečka a Cho Changovou z bradavické koleje Havranspár, která je objektem Harryho zalíbení, hraje poprvé. Role Cho je pro Katie nejen první profesionální příležitost, ale vůbec první herecká role. Katie se v únoru 2004 zúčastnila veřejného konkurzu, kde roli získala v klání s dalšími 5000 uchazečkami. Před tím neměla s herectvím či náslechy žádnou zkušenost. Na konkurz se dostala čirou náhodu, její otec zahlédl při sledování čínského televizního kanálu reklamu, která inzerovala veřejný konkurz na roli Cho Changové. Katie si řekla, že by to mohlo být zábavné a rozhodla se vyzkoušet své štěstí, jakkoli původně plánovala, že půjde pro ukrácení dlouhé chvíle nakupovat. V den konkurzu se zařadila do fronty mezi tisíce dívek, které chtěly roli Cho Changové získat. Po úvodní části konkurzu ji nesmírně překvapilo, že se dostala do užšího výběru a že si jí castingová režisérka vyžádala k dalšímu přezkoušení. Nemaje předchozích hereckých zkušeností, domnívala se, že roli může stěží kdy získat. Po několika dalších konkurzech a kamerových zkouškách ze štábu zavolali její matce, která jí oznámila, že ve čtvrtém dobrodružství Harry Potter a Ohnivý pohár bude hrát roli Cho. Katie je velká fanynka hudby a poslouchá všechny žánry, zejména pak R & B, Pop, Rock a Hip Hop. Hraje na piáno.

Matthew Lewis
Patnáctiletý herec, který si v Harry Potter a Ohnivý pohár zopakoval roli Neville Longbottoma, Harryho věrného přítele. Matthew se věnuje herectví od pěti let, kdy začal navštěvovat herecký kroužek. Když se v jeho rodném městě Leeds konal veřejný konkurz do série Harry Potter, získal v něm roli Nevilla. Matthew hrál v několika televizních seriálech. V době, kdy se Matthew nevěnuje herectví, navštěvuje kamarády, čte, poslouchá rock, hraje na počítači sportovní hry (zejména golf) a nebo píše krátké povídky. Po dlouho dobu patřil k tzv. Air Cadets a zamiloval se do natáčení filmů. Je velkým fanouškem fotbalového klubu v Leedsu.

Robert Pattinson
Hraje v novém dobrodružství Harry Pottera oficiálního zástupce Bradavic v Turnaji tří kouzelníků, kde je mimo jiné i jeho kolega Harry Potter, který se do klání dostal na poslední chvíli z dosud neobjasněných příčin. Devatenáctiletý Pattison rozběhl svou hereckou kariéru rolí ve snímku Uli Edela Meč Xantenu, kde mu byli hereckými partnery Sam West a Benno Furmann. Před tím byl Robert členem Barnes Theatre Group, kde se objevil v hlavní roli George Gibbse ve hře z pera Thortona Wildera Our Town.

Clémence Poésyová
Hraje Fleur Delacourovou, studentku z krasnohůlské dívčí školy, která se má v Turnaji tří kouzelníků postavit proti Harry Potterovi, Cedrikovi Diggorymu a Viktoru Krumovi. Poésy pro britské diváky tak říkajíc patří k národnímu dědictví. Navzdory tomu, že je z Francie, zahrála si v seriálu BBC Spiknutí střelného prachu královnu Marii Skotskou. Minisérie, kde hrál i Robert Carlyle, natočil Gillies MacKinnon. Role ve Spiknutí střelného prachu byla pro tuto francouzskou herečku první velkou příležitostí v angličtině a dobrá ukázka toho, že je schopna uspět i mimo rodnou Francii v cizojazyčné roli. Patří k nemnoha francouzským herečkám, které umí střídat různé druhy anglického přízvuku, přičemž je schopná jazykově odstínit jak královnu, jíž se dostalo francouzského vychování, tak oduševnělou dospívající Američanku. Po natáčení Harry Potter a Ohnivý pohár v Anglii, se Poésy vydala do Prahy, kde hraje v nové sérii Revelations z produkce kanálu NBC. Během roku 2005 se tato francouzská hvězda uvázala k několika dalším projektům jak doma, tak v zahraničí. K jejímu renomé přispěla i televizní dramata a seriály.

Robbie Coltrane
Hraje jednoho z nejpopulárnějších hrdinů filmové série, Rubea Hagrida, vychovatele a příležitostného učitele, který je blízkým přítelem Harryho, Rona i Hermiony. Coltrane je v britském filmu a televizi jedním z nejobsazovanějších a nejrespektovanějších herců, který během své třicetileté kariéry získal spousty ocenění. Jeho filmografie obsahuje na čtyřicet titulů. Coltraneova pravděpodobně nejznámější role je Fritz v mezinárodně oblíbené televizní sérii Bedna. Tři sezóny tohoto neuvěřitelně úspěšného fenoménu získaly velké množství cen jako například BAFTA Best Drama Series Awards (1995 a 1996), Royal Television Society Award za nejlepší drama, v roce 1993 Broadcasting Press Guilds Award za nejlepší seriál a US CableACE Awards za nejlepší film nebo seriál. Zní to neuvěřitelně, ale v letech 1994-1996 získal po sobě tři ocenění BAFTA Award za nejlepšího televizního herce, dále byl v letech 1993 oceněn v kategorii Nejlepší herec na Broadcasting Press Guilds Awards, v kategorii Nejlepší herec cenou Silver Nymph Award na Monte Carlo Television Festival v roce 1994, v roce 1994 získal pohár Royal Television Society Award a dále také FIPA’s Best Actor Award a CableACE Award za Nejlepšího herce ve filmu nebo minisérii. Coltrane vstoupil do diváckého povědomí v roce 1978 rolí ve Slab Boys, kterou hrál na prknech Traverse Theatre a Hampstead Theatre a poté se na začátku 80. let etabloval na komediální scéně v Alfresco, A Kick Up the Eighties, Laugh?, I Nearly Paid My Licence Fee a Saturday Night Live.

Ralph Fiennes
Hraje filmové ztvárnění jedné z nejděsivějších záporných postav literatury - Lorda Voldemorta. Po studiích umění Fiennes zjistil, že jeho největší vášní je herectví, což jeho kroky navedlo do RADA. Po absolutoriu se téhož léta objevil festivalu Open Air Theatre v Regent’s Park, kde zazářil ve hrách Twelfth Night, A Midsummer Night’s Dream a Ring Around the Moon. V roce 1988 se stal členem Royal Shakespeare Company, kde strávil dvě sezóny. V Royal Shakespeare Company mu byly nabídnuty role ve hrách Henry VI., zahrál si Edmunda v King Lear a Berownea v Love’s Labours Lost. V roce 1991 získal první televizní roli v ceněném snímku Hlavní podezřelý. V zápětí přišel i jeho televizní debut, kdy se zhostil role Heathcliffa v Bouřlivých výšinách. Poté se objevil v Dítě z Maconu od Petera Greenwaye, ale byla to právě jeho předchozí role v Bouřlivých výšinách, která mu zajistila pozornost Hollywoodu. Steven Spielberg jej v ceněném snímku Schindlerův seznam obsadil do role německého velitele Amona Goetha, který byl pravým opakem Oskara Schindlera v podání Liama Neesona. Fiennesův výkon byl několikanásobně odměněn: získal cenu New York Critics za nejlepšího herce ve vedlejší roli, cenu London Film Critics za nejlepšího herce a cenu National Society of Film Critics. Získal však také nominace na Zlatý globus a Oscara. V následujících letech přicházely významné role v kritikou ceněných filmech. Propůjčil hlas postavě Victora Quartermainea v plastelínovém dobrodružství Wallace & Gromit: Prokletí králíkodlaka. V prosinci 2002 se objevil na programu divadla Royal National Theatre v nové hře dramatika Christophera Hamptona The Talking Cure, ve které si pod režijním vedením Howarda Daviese zahrál Carla Junga. V roce 2003 se objevil v RSC v titulní roli Ibsenova dramatu Brand a v roce 2005 hrál Marka Anthonyho ve hře Julius Caesar od Deborah Warner.

Mike Newell
Režíruje čtvrtý díl čtenáři i diváky oblíbené série od J.K.Rowling Harry Potter a Ohnivý pohár. První dva díly natočil Chris Columbus, režie třetího dílu se ujal Alfonso Cuarón. Newell je teprve první domácí režisér, který na plátno převádí toto typicky britskou látku série Harry Potter. Během své čtyřicetileté kariéry Newell natočil ceněnou komedii Enchanted April, která získala tři nominace na Oscara a ve dvou hereckých kategoriích (pro Mirandu Richardson a Joan Plowright) vyhrála Zlaté globy. Po absolvování Cambridge University se Newell dostal do televizního kanálu Granada, který byl situován do Manchesteru, kde byl na zkoušku jako producent. Časem se však dostal i k režii. Pro televizi natočil Them Down There, Ready When You Are, Mr McGill, Destiny a The Melancholy Hussar plus spousty anglo-amerických snímků jako Blood Feud a pro kanál CBS Common Ground. Newell na plátně debutoval v roce 1977 snímkem Muž se železnou maskou, ve kterém se objevili Louis Jordan, Ralph Richardson, Richard Chamberlain a Jenny Agutter. Jeho debut na americkém kontinentě přišel s rokem 1980, kdy natočil Probuzení s Charlton Hestonem a Susannah York. Newell si časem založil svou vlastní produkční společnost Dogstar Films, se kterou jako výkonný producent zaštiťoval filmy Photographing Fairies s Benem Kingsleym a Best Laid Plans.

David Heyman
Je producentem filmové adaptace románu Harry Potter od J.K.Rowling již počtvrté. Heyman pracoval několik let v USA a v roce 1997 se vrátil zpět do Anglie, aby tam založil produkční společnost Heyday Films, jejímž cílem bylo spojit při natáčení filmů síly amerických a evropských produkcí. Po masovém úspěchu Harry Potter a Kámen mudrců a Harry Potter a Tajemná komnata se Heyman rozhodl založit pobočku Heyday Films v Los Angeles a jako výkonný producent zaštitoval projekt Zloděj životů, ve kterém se objevili Jolie Foster a Ethan Hawke. V roce 2003 byl Heyman oceněn jako ShoWest producent roku, čímž se stal vůbec prvním britským tvůrcem, který si toto označení kdy vysloužil. Heyman získal své vzdělání jak v Anglii tak v USA a jeho kariéra se započala u produkce filmů Miloše Formana Ragtime a Davida Leana Cesta do Indie. V roce 1986 se Heyman vydal do Los Angeles, aby se tam stal uměleckým ředitelem studia Warner Bros. Pictures, kde pak pracoval na filmech jako Gorily v mlze a Mafiáni. Na konci 80. let se stal vice presidentem studia United Artists, avšak krátce poté zkouší štěstí jako nezávislý producent. První film, který kdy produkoval byl Juice od Ernesta Dickensona, ve kterém hráli Tupac Shakur a Omar Epps. Jakožto nezávislý producent produkoval několik filmů jako je nízkorozpočtová Cesta do města, jejíž režie se ujal Greg Mottola.

Steven Kloves
Píše scénář pro sérii Harry Potter již potřetí. Kloves začal v roce 1984 jako scenárista snímku Racing With the Moon v produkci Jaffe-Lansing, který vypráví příběh o dospívání za 2. světové války. V roce 1989 Kloves debutoval jako režisér dramatem/komedií Báječní Bakerovi hoši, ve kterém hráli Jeff Bridges, Beau Bridges a Michelle Pfeiffer. Příběh, který Kloves nejen režíroval, ale i napsal, získal čtyři nominace na Oscara a Michelle Pfeifer získala za svůj výkon Zlatý globus a cenu BAFTA. O čtyři roky později Kloves napsal a režíroval thriller Kost a kůže, ve kterém se objevili Dennis Quaid, Meg Ryan a Gywneth Paltrow. O něco později napsal Kloves scénář pro film Wonderboys, který byl obsazen Michaelem Douglasem, Tobey Maguirem a Frances McDormand. Film byl produkován a režírován Curtisem Hansonem, ale Kloves za něj získal svou první oscarovou nominaci v kategorii Nejlepší adaptovaný scénář. Kloves také napsal scénáře k Harry Potter a Kámen mudrců a Harry Potter a Tajemná komnata.

Stuart Craig
Za své výtvarné návrhy získal mnoho cen, poslední z nich zatím byla Art Director of the Year na Hollywood Film Festival, kterou mu předal sám Chris Columbus. Je zarážející, že Craig byl prestižní British Film Academy Awards za své výtvarné návrhy dosud nominován za všechny uvedené díly série Harry Potter. Craig je pravidelně nominován už dvacet let, svou první nominaci na Oscara získal v roce 1981. Nedlouho poté přišla nominace BAFTA za výtvarnou koncepci snímku Richarda Attenborougha Gandhí a nominace BAFTA za Sloního muže Davida Lynche. V roce 1988 získal dalšího Oscara za snímek Stephena Frearse Nebezpečné známosti (a nominaci na BAFTA), v roce 1996 získal třetího Oscara, nominaci na BAFTA a Čestnou cenu za vynikající výtvarné návrhy k filmu Anglický pacient režiséra Anthony Minghelly od americké Society of Motion Picture & Television Art Directors Anthony.

Nick Dudman
Nick Dudman a jeho tým vytvořili úžasné masky a animatronické loutky pro všechny filmy ze série Harry Potter - Harry Potter a Kámen mudrců a Harry Potter a Tajemná komnata, Harry Potter a Vězeň z Azkabanu a Harry Potter a Ohnivý pohár, za které získal nominace na BAFTA. Dudman se u filmu uchytil prací na animaci Mistra Yody, když při natáčení Hvězdné války: Impérium vrací úder asistoval vedoucímu týmu Stuartu Freebornovi. U Freeborna získával zkušenosti po čtyři roky na filmech jako byly Superman II a Přísně tajné!, a poté byl Dudman požádán, aby vedl samostatné oddělení masek při natáčení Legendy od Ridleyho Scotta. V roce 1995 rozšířil svou činnost také do animatroniky a oblasti větších efektů s loutkami. Tohoto roku jej Luc Besson pověřil, aby vedl tým 55 lidí, kteří dodávali animatronické loutky a efekty produkci Pátého elementu. Od té doby byl vedoucím týmu animatroniků u několika blockbusterů jako například Hvězdné války Epizoda 1: Skrytá hrozba, Mumie a Mumie se vrací. Dudmanova soukromá firma Pigs Might Fly, dodává filmovým produkcím umělou krev, umělé končetiny, masky a pořádá kurzy.