Hellboy

Oblíbený temný hrdina Hellboy se pod hlavičkou ÚPVO - Úřadu paranormálního výzkumu a obrany, vydává do Londýna, kde se probrala ze záhrobí obávaná čarodějnice Nimue. Hellboy musí "Královně krve" zabránit, aby seslala na svět lidí smrtící morovou ránu. Ta však potřebuje nejprve nabrat síly poté, co ji v dávných dobách zabil samotný král Artuš a její rozčtvrcené tělo ukryl napříč celou Anglií. Rohatý cynik má naštěstí k ruce svého nevlastního otce, profesora Trevora Bruttenholma, a kamarádku Alice, mimořádně nadané médium. Spolu s nimi odhalí šokující pravdu o svém původu i poslání.

O natáčení

Uplynulo patnáct let od prvního snímku s Hellboyem v hlavní roli - na motivy vychvalované komiksové série Mikea Mignoly. Producenti Lawrence Gordon a Lloyd Levin usoudili, že nastal správný čas znovuoživit tuto filmovou franšízu. Za oněch uplynulých patnáct let se žánr hororové akční fantasy výrazně změnil. Současné velkorozpočtové tituly vycházející z komiksových předloh bývají nepřístupné pro náctileté, v méně patetických dějích vyprávějí o superhrdinech s vadami nebo o „antihrdinech.” „Vzhledem k úspěšnosti takových filmů jsme cítili, že můžeme Hellboye udělat, řekněme, trochu vážnějším: barvitějším, více nitra se dotýkajícím, více strhujícím a tematicky dospělejším. Konečně i knihy o Hellboyovi nesou doporučené označení ‚mládeži nepřístupný,’ a my chtěli udělat něco věrnějšího, bližšího Mikeově práci.”

Když přišlo na vymýšlení zápletky, filmaři byli z bohatosti námětů v rozpacích. Dvacetiletá série Hellboye se chlubí největším počtem vydání pod vedením jediného člověka ze všech současných komiksových řad. Producenti se nakonec přiklonili k řadě Hellboy, Svazek 9: Divoký hon z roku 2010. Za hlavní příběh pak zvolili děj čísel 37 až 44 této sbírky.

Divoký hon, ve vzrušující atmosféře plné hutné akční epiky, navíc odhaluje dramatický příběh o zrození Hellboye. Snímek ale také čerpá z dalších Mignolaho knih, včetně nezapomenutelné scény inspirované knihou Hellboy v Mexiku, spolu s dalším materiálem napsaným speciálně pro film.

Scénář je výsledkem úzké spolupráce Mignolaho a Andrewa Cosbyho. Mignola zůstal v procesu přítomen, pročetl všechny pracovní verze aby se ujistil, že scénárista zachovává věrný obraz Hellboyovy osobnosti.

„Je pro nás, a konečně i pro fanoušky, velice důležité držet se kořenů a počátků Hellboye,” říká producent Les Weldon. „Nikdo nechce Hellboye, kterého vymyslel někdo jiný - všichni chtějí Mikeův. Měli jsme pocit, že snad děláme na biografickém nebo historickém snímku. Klíčem je předloha. My měli Mikea a já si myslím, že se to skutečně, skutečně vyplatilo.”

Přispění Mignoly bylo zvláště důležité, protože i když mnoho scén obsahuje původní komiksové dialogy, představuje filmová verze postavy Hellboye spíš směsici z vícero knih série, než adaptaci osobnosti z jedné z nich. „Na Hellboyovi pracuji již 23 let,” říká autor. „To znamená spousty materiálu a já jsem tak trochu jediným člověkem, který tuší, jak jednotlivé kousky poskládat. Takže scénárista by mohl přijít a říci: ‚Tady je děj a tady nějaké věci, složme je dohromady.’ Mojí prací bylo říci: ‚Chápu tvoji vizi, ale myslím si, žes neposkládal všechno správně,’ nebo: ‚potřebujeme linku, která spojí tohle a tamto,’ nebo: ‚co kdybychom tam místo tohohle kousku dali tamten.’ Nakonec jde v podstatě o to sesbírat střípky mnoha mých příběhů a sestavit je do podoby, která zafunguje.”

Podle Levina také snímek zbavuje Mignolaovo dílo omezení doby, protože uvádí svět Hellboye do jednadvacátého století. „V Mikeových příbězích je cítit duch času,” říká. „I když se odehrávají ‚v přítomnosti’, máte pocit, že na vás dýchají minulost nebo éra, která již zná svůj konec. Také jsme s Mikem diskutovali o tom, jak dát filmu příchuť dnešních dnů a jak ho pojmout tak, abychom ho v přítomnosti ukotvili. Proto jsme k lesům a dalším hlavním lokacím, které mají základ v komiksové předloze, přidali kulisy města - současného Londýna.”

Do temnoty

Producenti pro splnění jejich cíle - přenést Hellboye do současného světa v hororovějším, mládeži nepřístupném hávu - potřebovali ty správné lidi. Byli přesvědčeni, že potřebují režiséra schopného točit vážné scény, schopného pracovat na snímku plném velkolepých postav, na propletených dějových linkách a velkých akčních scénách. Neil Marshall na všechny učinil dojem jeho prací. Jeho obratným uchopením epizod trháku HBO „Hra o trůny” a „Westworldu” počínaje, až k jeho celovečernímu Pádu do tmy, který Levin nazývá „jedním z nejlepších hororů jednadvacátého století.”

„Chtěli jsme režiséra, který umí akci i horor a jemuž bude hlavní postava blízká - zejména suchým, „rádoby naivním” humorem, který tak často z Hellboy používá,” říká Levin. „Naším záměrem bylo spíš zasadit film do našeho světa bez volných konců, než udělat fantasy s velkým ‚F.’ Neilova práce tento záměr odráží.”

Mignola s volbou od začátku souhlasil. „Když zaznělo Neilovo jméno, ihned jsme si pomysleli, ‚Ach, dobře, máme chlapíka, co Hellboye udělá temnějším a lidštějším.’ Byl jsem opravdu nadšený.”

Marshall připouští, že při první nabídce režírovat Hellboye váhal. „Moje první odpověď byla, ‚Inu, to je hřiště někoho jiného a já jim opravdu nechci šlapat po trávníku.’ Ale po nějaké chvíli začalo být stále zřetelnější, že producenti franšízy chtějí vytvořit její novou verzi. Řekl jsem: ‚Skvělé, jde se na to.’”

Režisér říká, že cítil velkou zodpovědnost k fanouškům stejně jako k Mignolaovi i producentům. „Larry a Lloyd nesli světlo po docela dlouhou dobu. Takže otázkou bylo, jak můžeme dílo znovuzrodit, aniž bychom se příliš vzdálili od originálu? A v jakých ohledech se více spolehnout na zdroj? V temnější verzi jsem nahlédl velký potenciál. A Mikeovi a všem se tenhle koncept líbil, takže ‚Okay, pojďme do temnoty.’”

Pro Marshalla to znamenalo zalovit v koutech duší postav a jejich příběhů. „Hellboy se vydává na velkou emoční pouť, pouť za objevováním, a tehdy, doslova, vše potemní, zrudne, zhrubne násilím. Ale není to hitparáda věcí, které do žebříčku nepatří. Stále to byla záležitost, když jsme pochybovali, návratu ke zdroji.”

Nalézání Hellboye

Když přišlo na obsazení ohromné hlavní postavy, bylo potřeba herce s hloubkou herectví, humorem a výraznou fyzickou stránkou. Filmaři se jednoznačně shodli na Davidu Harbourovi.

Marshall byl jeho fanouškem dlouho před tím, než Harbour ve „Stranger Things,” velice úspěšném seriálu platformy Netflix, ztvárnil hvězdnou roli policejního náčelníka Jima Hoppera. „Po dlouhá, dlouhá léta podával skvělé výkony,” říká režisér. „A nebolí, že je vzrůstem šest stop a tři palce veliký pořízek s úžasným hlasem a těma očima, co vás okamžitě uchvátí. Vyzařuje přirozenou sílu, moc. To skrz postavu cítíte. Takže když bylo zmíněno jeho jméno, nikdo nezapochyboval. Jako bychom si řekli: ‚Jasné. Dokonale pasuje.’”

Mignola vzpomíná, že s manželkou shlédli „Stranger Things” ještě před jakýmikoliv rozhodnutími o obsazení. „Hned jak se David Harbour poprvé objevil na obrazovce, Christine řekla: ‚tenhle chlap by měl být Hellboy.’ Nikomu jsem o tom neřekl. A po dvou týdnech pak zavolal Lloyd Levin a povídá mi: ‚Co si myslíš o Davidu Harbourovi jako Hellboyovi?’ Takže David je doslova jediným jménem, které v souvislosti s touto verzí zaznělo.”

Agenti herci volali na plac natáčení druhé řady „Stranger Things.” „Nebyla to hned absolutní zelená,” vzpomíná Harbour. „Neměli studio. Tým tvořili zatím jen Lloyd Levin, Larry Gordon, Neil Marshall a jejich scénář, ale vypadali dost nadšení z myšlenky, že - Hellboye - budu hrát já.”

„A já si řekl; to je velmi lichotivé… a děsivé, že si, kluci, myslíte, že bych mohl být takovým naštvaným démonem!” směje se Harbour. „Ale vypadalo to, že to sedí. Film je obecně mnohem temnější, strašidelnější než komiksová předloha.”

I když ho role od začátku zajímala, Harbour přiznává, že byl nervózní z myšlenky nového uchopení díla. „Nenávidím ten termín, protože jsem zhlédl milion týpků hrát Hamleta, a zamiloval jsem si pojetí role všech. Každý z nich přináší něco osobitého. Nechtěl jsem zkoušet soutěžit s ničím, co ve filmech přede mnou roli dali jiní herci. Muselo to být něco naprosto jiného. Muselo to být něco, v čem bych jako herec mohl vyniknout, něco zcela jiného, než co předvedl Ron Perlman. Takže fakt, že projektu chtěli vdechnout nový život s poměrně rozdílným přístupem, způsobil, že jsem řekl: ‚Dobře. To zní skvěle. Jdu do toho.’”

Postava Hellboye, tak, jak byla vykreslena ve scénáři, Harboura přitahovala jeho rozpolcenou duší s mnoha kazy. „Nezajímá mě superhrdina, který vždy hledá cestu, jak udělat správnou věc,” říká. „Mám rád charaktery, jejichž motivace ne vždy vycházejí ze dobrých základů, ale mohou vést k dobrým skutkům. Tenhle týpek stojící mezi dvěma světy se mi zamlouvá.”

Hellboyova poloha vyvrhele herce také baví. „Hellboy? Magor, rapl,” říká. „Dělá si legraci, zažívá ponížení od lidských bytostí, a já se s ním mohu ztotožnit, protože občas cítívám to samé. Myslím, že občas takové pocity vnímáme všichni. Není skutečné ‚normality’ v tomto světě. Jeden z velkých důvodů, proč Hellboye miluji. A proč ho milují fanoušci.”

Obsadit Harboura se ukázalo být klíčovým kreativním rozhodnutím, říká Levin, protože herec výtečně zachytil osobnost Hellboye, kterou si filmaři představovali - a pak ji povznesl o stupeň výš. „V procesu jsme se snažili dosáhnout charakteru přístupnějšího, uzemněnějšího, emocionálnějšího a citlivějšího, spolu s jeho obchodní značkou, jeho humorem pronášeným s kamennou tváří,” říká Levin. „Ale dokud se David do role neponořil, nevěděl jsem, co vlastně naše definice znamená. A protože on se s rolí i příběhem vnitřně ztotožnil, všechny rysy postavy rozkvetly daleko za za horizont našich představ.”

Královna krve povstává

Harbourův Hellboy je impozantně vysoký poloviční démon s rudou kůží, ocasem a uříznutými rohy. Takže filmaři potřebovali najít stejně působivou herečku pro roli Hellboyovy soupeřky Nimue - Královny krve.

„Pro něco takového potřebujete skvělou herečku, jakou je Milla Jovovich,” říká Marshall. „Milla je totální osobnost. Slyšíte to v každém tónu jejích slov, v každém pohybu, který udělá, každém pohledu, který vám věnuje. Je úžasná, je zábava s ní pracovat a z její práce jsou cítit tuny energie.”

Herečka s ukrajinskými kořeny, kterou nejspíš nejvíce proslavila úspěšná série Resident Evil, říká, že ji postava okamžitě uchvátila svým vyzařováním, které budí respekt. „Ihned mě dostala svým myšlením. Je přesvědčená, že je pokroková. A záhy je zrazena a napadena. Její směřování považuje za oprávněné, ale je poražena. Takže jsem byla fascinována a zvědavá, jakou cestou se vydá její osud.”

Při přípravě na roli si Jovovich koupila několik sbírek ve vydání tvrdé vazby. „Ilustrace jsou fenomenální,” říká. „Jak krásně jsou vyvedené, kolik duše a srdce z příběhů cítíte. Pomyslela jsem si: ‚Wow, můžeme tu dokázat něco velkého.’”

Nimue pro Hellboye představuje něco víc, než nadpřirozeně mocnou čarodějnici. Zjistí, že jeho nepřítel má mnoho společného s jeho minulostí. „Pro Hellboye je extrémně těžkým protivníkem, protože v něm vyvolává otázky po tom, kým je, proč je tady a čím by se mohl stát,” poznamenává Levin. „V pochopení jeho totožnosti ji můžeme chápat jako protiváhu profesora Brooma sedícího Hellboyovi na druhém rameni.”

Nimue toho beze zbytku využije - i Hellboyových obav a nejistot - aby se ho pokusila strhnout na svou stranu, odhaluje Jovovich. „Řekne mu, ‚Jsi jedním z nás.’ Chce vědět, proč se Hellboy pokouší žít jako člověk, proč se snaží o přízeň lidí, kteří se ho obávají a nenávidí ho. Přesvědčuje ho: ‚V mém světě bys mohl být hrdinou.’ Chce jeho sílu uplatnit v jejím království, vytvořit jejich království.”

Harbour oceňuje profesionální přístup Jovovichové, její pevné uchopení světa fantazie. „Práci s Millou jsem si opravdu užil,” říká. „Chápe každý aspekt této umělecké formy a dokáže z nich vydolovat maximum. Dostává se za hranice herectví - vždy přemýšlí nad širšími souvislostmi. Je laskavá a líbezná. Nechávala mě v mém naléhavém, podivném mikrosvětě, ale zároveň zůstávala empatická. Parádní.”

<>Obrázek nenalezen<> Tak trochu jiná sorta tatínka

Pro ztvárnění role Hellboyova adoptivního otce, učeného a poněkud popudlivého profesora Trevora „Brooma” Bruttenholma, se filmaři obrátili na známého britského herce Iana McShanea. Ten je ve Spojených státech nejspíš nejznámější díky jeho roli oceněné Zlatým glóbem - Ala Swearengena, majitele saloonu ve vzkvétajícím městečku seriálu produkce HBO jménem „Deadwood.” Za více než padesát let jeho herecké kariéry se objevil ve stovkách snímků a televizních epizod.

„Obsazení Iana McShanea nám ve filmu dovolilo, společně s přispěním Mikea Mignolaa, vykreslit postavu profesora Brooma do větší hloubky než je tomu v komiksu,” říká Levin. „Ian přidal svoji úžasnou osobnost: Energičnost a sílu, ostrost a vtip. A dobře ví, že tak mu to funguje. Mezi jím a Davidem byla cítit skvělá chemie, která kreativně pomohla i mně.”

McShane si užíval prokreslenosti a hloubky blízkého a složitého vztahu Hellboye s jeho otcem. „Vlastně jde trochu o polohu ‚My dva proti světu,’” přemýšlí herec. „Mezi nimi to trochu skřípe, trochu vrže. Hellboy nevyrostl na hraní monopolů se svým otcem - spíš ho otec učil jak bojovat s pětiokou příšerou a jak ji porazit pomocí vykrajovátka na melouny.”

Broom zkoušel Hellboye připravit na nevyhnutelný osud, kdy jednoho dne bude čelit soupeři osamocen, říká McShane. „Ochraňoval ho, ale v okamžiku, kdy ho vypouští do světa, Hellboy je již dospělou lidskou bytostí připravenou nést na bedrech tíhu jak světa lidského, tak i světa polopříšer.”

McShane byl na akční scény více než připraven. Učinil tak přítrž všem doporučením, aby jeho postava stála za autovou čarou a vtípky podporovala hlavní děj, „Nehraji si na stařečky.” A třebaže McShane vnesl do postavy svoji osobitost, herec ctí svého předchůdce Johna Hurta. Považuje se za jeho přítele a kolegu. Pojetím role jako „drobné pocty Johnovi” vyjadřuje respekt Johnově tvorbě.

McShane si užívá fantazijních prvků snímku, světa, kde vedle sebe žijí lidé a démoni. „Hrát vedle šest stop sedm palců vysokého rudého chlápka s rohy je vlastně docela legrace. David, dobrý to herec, měří s rohy čirou náhodou také šest stop a sedm palců. Víte, perfektně si to sedlo a dává to dokonalý smysl.”

Muž činu

Filmaři do filmu přidali majora Bena Daimia, velitele týmu B.P.R.D. Levin přiznává, že se tím trochu odchýlili od komiksu. „V Mignolavesmíru se Daimio a Hellboy na jedné stránce zatím nikdy nesetkali, ale do vyprávění nám Ben přirozeně zapadl. Je to skvělá postava a tak trochu Hellboyovo zrcadlo.”

Málomluvný a uzavřený Daimio, bývalý voják, nyní agent, v mnoha ohledech představuje naprostý Hellboyův opak. „Na tom Daimiovi je něco zvláštního, tajemného,” říká Levin. „O Hellboyově minulosti také mnoho nevíme, ale na první pohled je zřejmé, s kým máme tu čest. Tito dva se doplňují, a to snímku dodává na plastičnosti.”

V roli Bena Daimia vystupuje Dae Kim. Jeho tvář jsme osm let vídali v hitu stanice CBS, kriminálním seriálu „Hawaii Five-O,” a sedm let v seriálu „Ztraceni” z té samé dílny.

Kim si po přečtení scénáře promluvil s Marshallem přes Skype. „Hovořili jsme o postavě, jakou měl Neil představu a jak ji chtěl natočit. Tyhle věci jsou, podtrženo, sečteno, tím nejdůležitějším. Myslím, že Neil znal moji opráci, a já znal jeho. Takže to vlastně bylo o tom, jestli budou naše vnímání v souladu. A byla.”

Kim byl do snímku obsazen jen několik dnů před začátkem natáčení. Do Bulharska, kde se měla točit jeho první scéna, dorazil po třicetihodinové cestě krátce před klapkou. „Bylo to opravdu rychlé,” říká. „Výzva, která vás ale nakopne. David a já jsme oba divadelní herci z New Yorku, oplývá velkorysostí a zvědavostí. S těmito rysy souzním. Cítil jsem se přirozeně, což se v situacích, jako je tato, často nestává.”

Herec popisuje dynamiku mezi Daimiem a Hellboyem jako „lepkavou.” „Sice kopou za jeden tým, ale ne vždy vidí věci stejným pohledem,” vysvětluje. „Takže chvilku trvá, než si vybudují fungující vztah.”

I když jsou Kim a postava, kterou ztvárňuje, docela rozdílní, herec se k Daimiovým kvalitám vyjadřuje obdivně. „Mám rád, jak je mužem akce. Díky jeho vojenskému pozadí příliš nepřemýšlí o překážkách; přemýšlí o cíli. Je poznamenán bojem s jaguárem a tato událost dokonale změnila směr jeho života. Spousta nejen smyšlených osobností přemítá, hloubá, a já to o sobě v reálném životě také slyšel. Ale Daimio odsune těžkosti a otázky stranou a soustředí se na poslání. To není špatný způsob existence.”

K jeho překvapení filmaři Kima poprosili, zda by sáhl do šuplíku s nápisem „škola dramatu” a vytáhl z něj svůj nejlepší britský přízvuk. „Většina děje je zasazena do Londýna a Broom je Brit. Takže přízvuk do takového světa, který chtěli filmaři vytvořit, přirozeně patří,” vysvětluje. „Tehdy ve škole jsem byl z hodin přejatého přízvuku nadšený, ale tehdy jsem si kladl řečnickou otázku: ‚po mně, asijsko-americkém herci, někdo někdy bude žádat britský přízvuk?’ A najednou kde se vzal, tu se vzal: Hellboy.”

Kim, se narodil v Korei a vyrůstal ve Spojených státech. Je poctěn příležitostí hrát na velkém plátně jednoho z prvních komiksových hrdinů s asijskými kořeny. „Vnímám tuto událost jako podstatnou, protože jsem při dospívání nemohl v herectví pozorovat mnoho asijsko-amerických příkladů. V televizi, ani ve filmech. Mnoho z komiksových hrdinů bylo vytvořeno v padesátých letech. A tehdy nebyla diverzita tak důležitá. Takže otázka zní: kdy začneme v roli hrdiny komiksu vídat víc barevných herců?”