V odvážné, mládeži nepřístupné komedii Holky na tahu uspořádá pětice nejlepších kamarádek z vysoké školy víkendové setkání po deseti letech v podobě divoké dámské jízdy v Miami. Jejich nespoutané řádění ale nabere překvapivě zlověstný směr poté, co se jim nešťastnou náhodou podaří zabít striptéra. Zatímco se v nastalém zmatku pokoušejí přijít na to, co si počnou, zažívají další a další bizarní příhody, které je v průběhu celé noci sblíží více než kdy předtím a pomohou jim zvládnout situace, ve kterých na podpoře přátel a kamarádů záleží nejvíce.
Čekal jsem nějaký propadák, kterým třeba zabiju večer, ale musím říct že mě to opravdu překvapilo. Zábavy a hlášek bylo opravdu dost a hlavně jsem se zasmál což je u tohoto filmu nejdůležitější. Humor je spíše založený na stupiditě postav, ale to je jistě jasné. ( 3.9.17/MAC )
V odvážné komedii HOLKY NA TAHU uspořádá pětice nejlepších kamarádek z vysoké školy (v podání Scarlett Johansson, Kate McKinnon, Jillian Bell, Ilany Glazer a Zöe Kravitz) víkendové setkání po deseti letech v podobě divoké dámské jízdy v Miami. Jejich nespoutané řádění ale nabere překvapivě zlověstný směr poté, co se jim nešťastnou náhodou podaří zabít striptéra. Zatímco se v nastalém zmatku pokoušejí přijít na to, co si počnou, zažívají další a další bizarní příhody, které je v průběhu celé noci sblíží více než kdy předtím a pomohou jim zvládnout situace, ve kterých na podpoře přátel a kamarádů záleží nejvíce.
„Tenhle film možná působí jako příběh kamarádek, které se ocitají na ne zcela obvyklé oslavě posledních dní svobody a prožívají řadu bizarních událostí, ale ve skutečnosti se jedná o film o přátelství,“ míní Scarlett Johanssonová, která ve filmu Holky na tahu dostává možnost předvést svůj komediální talent. „Velice často považujeme ty, kteří nás znají nejlépe, za samozřejmé...tenhle příběh je do jisté míry varováním, jak to dopadá, když něco takového nastane - a je současně také oslavou silného přátelství. Pod povrchem divoké, mládeži nepřístupné komedie se ukrývá velice vřelý film o přátelství.“
Režisérka, spoluautorka scénáře a producentka filmu Lucia Aniello prohlašuje, že přemýšlela o tom, jak se v průběhu jejího života změnila přátelství, která byla pro její život klíčová, a to se stalo inspirací pro její film. „Vychází z celé řady přátelství, která jsem navázala, z pocitů, které mám k jistým osobám ze své minulosti,“ vysvětluje. „Jde o to uvědomit si, jak vaše minulost zapadá do vaší současnosti a budoucnosti.“
Producent Matt Tolmach reagoval na hlavní myšlenky filmu velmi podobným způsobem, stejně jako jako úžasné komediální scén, které Aniello se svým dlouholetým scenáristickým kolegou Paulem W. Downsem ve scénáři vytvořili. „Především se jedná o úžasnou komedii,“ míní. „Ty postavy jsou ohromně vtipné a jejich chování veskrze realistické. Podařilo se jim napsat bláznivý film o skupině žen, které se vydají na víkendovou oslavu a nešťastnou náhodou někoho zabijí - ale ve skutečnosti tu jde především o jejich přátelství. Takhle Paul s Lindou své filmové scénáře píší - bláznivé komedie, které ale vycházejí z velice reálných základů.“
„Luciiny a Paulovy komedie mě oslovují tím, že jsou jejich postavy velice povědomé,“ říká producent Dave Becky. „Všichni takové dívky známe - tu, která je posedlá plánováním a možná až trochu moc touží po přízni druhých, nebo tu, která působí dojmem, že by měla mít ve všem naprosto jasno, ale nemáte tušení, co před vámi vlastně tají. Všechny své postavy mají opravdu rádi a protože je mají tak rádi a tak dobře se v nich vyznají, můžeme se všichni společně zasmát vtipnosti jejich specifických excentricit.“
Vlastně je třeba připomenout, že Holky na tahu jsou první vysokorozpočtovou mládeži nepřístupnou komedií po téměř dvaceti letech, kterou režírovala žena, což znamená, že se jedná o film se zcela ojedinělým pohledem na věc. „Myslím, že je evidentní, že příběhů, vyprávěných očima ženy, je akutní nedostatek, zejména v komediálním světě,“ soudí Aniello. „Nemám nic proti mládeží nepřístupným komediím, režírovaným muži - ale zdá se, že realističnost ženského přístupu může ženským postavám napomoci v tom, aby byly ještě mnohem uvěřitelnější.“
„Lucia je komediální génius,“ myslí si Tolmach. „Liší se ale od ostatních tím, že veškerý její humor je po citové stránce velmi lidský - dokonce i ty nejabsurdnější komediální scény v seriálu Broad City, cokoliv, co kdy napsala, v sobě mělo jistou citovou upřímnost. Díky tomu své postavy velice dobře zná a její příběh je tak srozumitelný a sebevědomé způsobem, který je velice pozoruhodný, vzhledem k tomu, že se jedná o její první celovečerní film.“
„Rozhodně jsem chtěla natočit film, který vás přiměje vydat se s kamarádkami do kina a společně se tam zasmát, ale současně jsem také chtěla natočit film, na který můžete vzít i svého přítele či manžela nebo kamarády a ti se u něj budou bavit naprosto stejně,“ popisuje Aniello. „Jeho úkolem je v první řadě být vtipný, ale bylo pro mě současně důležité, abych v něm prozkoumala přátelství, a rozhodně doufám, že diváky přiměje popřemýšlet trochu více o lidech, kteří v jejich životech hrají nějakou roli, možná i o lidech, se kterými si už nejsou tak blízcí, a zhlédnutí tohoto filmu v nich vyvolá touhu je znovu kontaktovat. Film Holky na tahu je hlavně o takových přátelstvích - o lidech, kteří by pro vás udělali cokoliv - než o té mrtvole.“
Aniello a Downs společně na komediích pracují již více než deset let. Poprvé se potkali na kurzech improvizační komedie, a následně spolu začali trávit více času. „Začali jsme spolu chodit a vymýšleli jsme nejrůznější věci, protože jsme spolu byli neustále,“ vzpomíná Aniello. „Začali jsme natáčet videa, nahrávat je na internet - a nikdo je sice neviděl, ale každé další bylo trochu - nepatrně - lepší než předchozí. Proces jejich tvorby nás opravdu bavil - začali jsme chápat, jak produkovat vlastní věci, jak videa stříhat, a získali jsme spoustu zkušeností ve všech aspektech jejich vzniku. Stále jsme neměli tušení, kam to celé směřuje, ale jednalo se o velice uspokojivou činnost. V současné době společně stále píšeme scénáře a produkujeme, a snažíme se u toho přijít na ten nejlepší způsob, jak na to.“
Díky zmíněným videům se z Aniello a Downse stali scenáristé televizního hitu Broad City, a Tolmach se považuje za jednoho z fanoušků tohoto seriálu. „Sledoval jsem ten seriál a začal jsem se zajímat o to, co jsou zač lidé, kteří ho mají na svědomí. To mě zavedlo k Paulovi a Lucii a k jejich produkční společnosti Paulilu, a tedy i k jejich videím, a ukázalo se, že jejich manažer Dave Becky, je můj dobrý kamarád - stará se o jedny z nejvtipnějších lidí na světě. Poslal mi krátká komediální videa společnosti Paulilu a byla naprosto skvělá.“
Scarlett Johanssonová ve filmu představuje Jess Thayerovou, budoucí nevěstu, která svůj život věnovala veřejné službě a chce se stát členkou státní legislatury. „Rozhodně je to sociálně uvědomělá osoba,“ vysvětluje Johanssonová. „Aktivně se podílí na vývoji komunity, v níž žije, a chce mít na životy druhých pozitivní vliv. Právě proto kandiduje do senátu.“
Jessina oddanost jejím voličům si vybírá svou cenu na jejích osobních vztazích. „Na své cestě zanedbávala lidi, kteří jí jsou nejbližší, jak se nám to občas stává,“ vysvětluje Johanssonová. „Je ctižádostivá a soustředí se na to, aby něčeho dosáhla.“
„Jess je jedním z těch lidí, kteří své bláznivé vysokoškolské roky hodili za hlavu a snaží se žít novým a upřímným životem,“ vysvětluje Aniello.
Johanssonová byla z možnosti zahrát si v komedii nadšená. „Přečetla jsem si scénář a byl ohromně vtipný,“ říká. „Smála jsem se u něj nahlas, a to nejsem člověk, který by se smál nahlas. Hodně se směju v duchu, ale tenhle scénář ve mně skutečně vyvolával záchvaty smíchu. Zbožňovala jsem, jak reálné vztahy mezi těmi dívkami jsou a jak upřímně ty postavy působí. Oslovily mě tím, jak realistické a syrové byly.“
Co se Johanssonové a jejího ztvárnění Jess týče, žasla Aniello nad její pozoruhodnou schopností najít dokonalou rovnováhu mezi humorem a zranitelností. „Scarlett není jen neuvěřitelně nadaná herečka, ale umí být také zranitelná, střelená a bláznivá,“ míní Aniello. „Takové pojetí hlavní hrdinky filmu dodává na uvěřitelnosti přesně tím způsobem, po jakém jsem toužila. Scarlett dokáže také naprosto zdrcujícím způsobem podat pointu vtipu - prostě vás naprosto odrovná. Mít k dispozici herečku s takovou přizpůsobivostí bylo prostě neuvěřitelné.“
Kate McKinnonová představuje Australanku Pippu, zvanou též Kiwi, což je Jessina excentrická kamarádka ze semestru, který strávila v Austrálii. „Je tou nejvolnomyšlenkářštější osobou, jakou si jen dovedete představit,“ říká McKinnonová. „Pippa nezná žádná pravidla. Ale ačkoliv je trochu zvláštní, je současně velmi upřímná, příjemná a milá - užívá si života s absolutním nadšením - což je dle mého názoru velice dobrá kombinace.“
Z pohledu tvůrců filmu je výjimečný komediální talent McKinnonové tím, co z Pippy dělá tak sympatickou a pozoruhodnou postavu. „Je důvodem, proč jejich vztah působí tak svěže,“ míní Aniello. „Kate své postavě okamžitě dodala úžasně dynamickou povahu. Od chvíle, kdy se objeví na plátně, vám každý milimetr jejího těla sděluje obrovské množství informací. Je naprosto úžasná.“
Pod slupkou Pippiny přirozené povahy a upřímnosti se podle McKinnonové ukrývá velmi expresivní osobnost, která čeká na své probuzení. „Když jsme se s Kate o té postavě poprvé bavili, říkala, že neví proč, ale že má pocit, jako by její postava byla možná rapperka,“ vzpomíná Downs. „V pořadu Saturday Night Live hraje postavu Iggy Azalei, takže jsme si říkali, že by bylo bezva, kdyby si zkusila něco trochu odlišného - a představili jsme si její postavu trochu jako nezkušenou účastnici pěvecké soutěže. Takže jsme to Kate navrhli a druhý den jsme měli na záznamníku vzkaz - složila původní píseň o Pippině životě. Je ohromně vtipná a velice upřímná a prostě geniální.“
Některé z Pippiných vlastností, stejně jako její jméno, se inspirují jednou z kamarádek, které Aniello a Downs mají. „Máme kamarádku, která stejně jako filmová Pippa doopravdy říká zcela smyšlená slova,“ popisuje Aniello. „Ačkoliv se postava v našem filmu touhle kamarádkou neinspiruje úplně, najdeme v té filmové Pippě střípky Pippy skutečné.“
Jillian Bellová ztvárnila Alice, Jessiinu přehnaně majetnickou kamarádku, která se snaží žít stále v minulosti. Ačkoliv si ty dvě byly na vysoké škole velice blízké, ubíhající roky povahu jejich přátelství změnily. „Alice se domnívá, že je stále Jesiina nejlepší kamarádka,“ popisuje Bellová. „Alice je přesvědčena, že si jsou s Jess mnohem bližší, než ve skutečnosti jsou, a že si stále společně dokáží užít spoustu zábavy.“
„Alice je tím, kdo se celou oslavu snaží uspořádat, aby si znovu prožila staré dobré časy,“ pokračuje Bellová. „Rozhodně žije duchem v minulosti. Nevzdává se starých vzpomínek a přátel, nedokáže se v životě nikam posunout a tenhle zážitek jí k tomu konečně dopomůže.“
Ačkoliv má Alice řadu nectností, myslí to rozhodně dobře. „Alice je jedním z těch lidí, kteří vás obejmou až příliš silně a je až příliš halasná, ale chová se mile a myslí to dobře,“ vysvětluje Aniello. „Je tou kamarádkou, která při vás vždycky bude stát, a Jess se na to tak trochu spoléhá. Nakonec Jess dospěje ke zjištění, že je pro ni její přátelství s Alice nepostradatelné.“
Role Alice si od Bellové vyžádala nemalou dávku fyzického humoru. „Moje postava má v tomhle filmu spoustu kaskadérských scén,“ popisuje Bellová. „Vlastně jsem jich natáčela nejvíc ze všech zúčastněných. Dokonce mi volali, že jich mám příliš mnoho. Říkala jsem si, že něco takového mi nejspíš už nikdy nikdo nezavolá. Kaskadérské scény nikdy netočím. Bylo to trochu divoké, ale ohromná zábava.“
Frankie, kterou si zahrála Ilana Glazerová, je zapřísáhlá aktivistka. „Frankie je politicky ohromně aktivní zbohatlická dcera z Brentwoodu, která se domnívá, že to, co dělá, je velice důležité,“ prohlašuje Glazerová. „Zřekne se života v luxusu, aby se pokusila změnit svět.“
Jakožto aktivistka se Frankie často ocitá v potyčkách s představiteli zákona, což se v případě jejich maléru s mrtvým striptérem celkem hodí. „Frankie má s policií velice komplikovaný vztah,“ vysvětluje Glazerová. „Má své zkušenosti z obou stran zákona, ale převážně ze strany člověka, který je z něčeho obviněný. Takže dobře ví, že máte ihned zavolat právníkovi.“
Ačkoliv se s velkým nasazením pokouší vybudovat lepší svět, její vlastní život by zasluhoval trochu více pozornosti. „Frankie využívá problémy moderního světa jako způsob, jak se vyhýbat řešení problémů se svými osobními vztahy,“ vysvětluje Aniello. „Hodně často se do někoho zamiluje, ale poté není ochotna se tomu vztahu věnovat, což je obzvlášť zajímavé z toho důvodu, že měla jisté konflikty s Blair. Jejich vztah na vysoké byl velice vypjatý a ačkoliv se nerozešly ve zlém, nedostal nikdy šanci se skutečně rozvinout. Frankie se nyní ocitá v situaci, kdy se musí rozhodnout, co si se svým životem počít, a Blair jí pomůže si uvědomit, že v podstatě jen utíká před problémy.“
Blair v podání Zoë Kravitzové, je z celé pětice dívek tou nejúspěšnější a nejspořádanější se zdánlivě nejzdravějším přístupem k životu. Ale navenek může být vše jinak než doopravdy - Blaiřin život je mnohem dramatičtější, než by byla ochotna připustit. „Blair je velice konzervativní,“ říká Kravitzová. „Je vdaná. Má dítě. Je to podnikatelka. Rozhodla se pro zaběhlejší a materialistickou cestu.“
Ale jedna věc je dojem navenek a zcela jiná skutečnost. „Blair se svým manželem nežije a bojuje o své dítě,“ vysvětluje Kravitzová. „Záleží jí více na tom, co si o ní myslí druzí, než aby se svěřila svým kamarádkám se svými problémy.“
Blaiřin stylový vzhled byl pro Kravitzovou stejnou výzvou jako herecké ztvárnění nejrůznějších problémů, které její postava má. „Blair má naprosto šílené nehty,“ říká Kravitzová. „Já s jejími nehty nejsem schopna provádět ani základní úkony. Nemůžu psát SMSky. Nemůžu si zapnout kalhoty. Ale pak jsem si uvědomila, že to k ní zkrátka patří. Jde jí ze všeho nejvíc o vzhled a pozici.“
Aniello věděla, že v osobě Kravitzové získává někoho, kdo bude schopen dvojí povahu Blair ztvárnit způsobem, který bude jak dojemný, tak i zábavný. „Věděli jsme, že tahle postava nebude po herecké stránce snadná, ale Zoë ji okamžitě pochopila,“ popisuje Aniello. „Blair je velice pohotová a má trefné komentáře, ale současně je to postava se zajímavou hloubkou, protože neustále čelí nějakým problémům, ze kterých se oklepe a pustí se do všeho znovu. Díky její nezdolnosti se do ní diváci dokáží vcítit a oblíbit si ji.“
Skutečné přátelství mezi Glazerovou a Kravitzovou těmto herečkám pomohlo i s filmovým vztahem jejich postav. „Mezi Zoë a Ilanou to na plátně skvěle funguje, protože se jejich vztah inspiruje jejich skutečným přátelstvím mimo kamery,“ říká Aniello. „Skvěle si spolu rozumějí. Je to přirozený vztah, který se nedá napodobit.“
Paul W. Downs představuje Jessina obětavého, milujícího snoubence Petera, který se ochotně stáhl do pozadí, aby Jess věnoval lásku a podporu, jež potřebuje pro svou politickou kariéru. „Peter a Jess se poznali až po vysoké,“ říká Downs. „Opravdu upřímně se milují a na manželství se těší. Jejich vztah je dobrý a navzájem se doplňují.“
„Bylo pro nás důležité ukázat divákům pár, jehož vztah je funkční a spokojený,“ říká Aniello. „Oba se snaží dělat vše, co je v jejich silách. Peter se možná občas cítí trochu zanedbávaný, vzhledem k tomu, že Jess neustále pracuje, ale je to hodný muž, kterému na ní opravdu záleží, a ona ho také miluje.“
Peter je pro ženu, kterou miluje, ochoten udělat mnohé. „Když se Jess znovu setká se svými kamarádkami, začne se chovat trochu ztřeštěně,“ míní Downs. „Protože Peter Jess takovou nezná, má starosti, že by mohl být jejich vztah ohrožený, a začne z toho vyvádět, protože ji považuje za svou vysněnou lásku.“
„Nedorozumění jeho obavy ještě posílí a přiměje ho přistoupit k drastickým opatřením,“ dodává Aniello.
Podle ní bylo Peterovo zoufalství prostředkem, jak příběh obohatit o další komediální situace. „Paul mi připadá nejvtipnější tehdy, když je zoufalý,“ říká Aniello. „Věděli jsme, že tu roli píšeme pro něj, takže jsme to brali v potaz. Podstupuje nejrůznější pády, omdlévání a všemožné další patálie, protože fyzický humor je jeho silnou stránkou. Byla bych schopna napsat tisíc stránek scénáře Peterových příhod, které musí podstoupit, aby Jess získal zpátky.“
Demi Moore a Ty Burrell představují pár z Miami, který touží po výměně partnerů. „Lea a Pietro jsou sexem posedlý pár středního věku, který se okamžitě začne zajímat o Blair,“ říká Tolmach. „Působí jako milí a obyčejní sousedé, jen s výrazným sexuálním podtextem.“
V pozdějších fázích filmu se na scéně objevuje také Colton Haynes ze seriálu Arrow. „Když už si začínáte říkat, že chápete, co se ve filmu děje, objeví se Colton a všechno je zase naprosto nepředvídatelné,“ soudí Downs. „Jakmile padlo jeho jméno, věděli jsme, že je pro nás naprosto ideální. Nemuseli jsme hledat nikoho dalšího. Nikdy si ještě nezahrál tak jednoznačně komediální roli, ale je v našem filmu tak neuvěřitelně vtipný, že spoustě lidí nepochybně vyrazí dech.“
Tajnou hvězdou celého hereckého týmu je herec Ryan Cooper, který představuje Jaye. „Šlo o jednu z nejkomplikovanějších rolí, co se hereckého obsazení týče, protože jsme museli najít někoho, kdo bude ochotný hrát mrtvolu,“ vzpomíná Downs. „Ve filmu má tahle postava jednu rozsáhlou scénu s dialogy a poté hraje po zbytek filmu mrtvolu, ale současně je ve filmu ohromně důležitá. Máme obrovské štěstí, že se nám podařilo najít Ryana, protože je fyzicky zdatný, vtipný, ale současně je ochoten podstoupit nejrůznější příkoří. Vyhazovali jsme ho z auta, potápěli do moře, cpali ho do věcí, do kterých by ho nikdy nikdo cpát neměl. Zahrál mrtvolu skutečně na jedničku.“
Tolmach prohlašuje, že se z Coopera vyklubal překvapivě talentovaný komik. „Je to neuvěřitelně náročná role, protože nemůžete reagovat na všechny ty bláznivé věci, které se kolem vás odehrávají,“ poznamenává. „Hrát mrtvolu neznamená jen předstírat, že jste mrtví - existuje způsob, jak se toho chopit, aby to bylo uvěřitelné a vtipné. Jeho mrtvolnost byla zcela hmatatelná, ať už byl zrovna odhazován do moře na vodních lyžích, nebo do něčeho vrážel hlavou nebo otvíral oči poté, co se je Kate McKinnonová pokoušela zavřít. To jsou všechno herecké příležitosti a on se jich chopil naprosto skvěle.“
Přesouvat sem a tam člověka bylo pro dívčí herecký tým velkou výzvou. „Nejtěžší ze všeho bylo zvednout nehybné tělo,“ říká Bellová. „Je překvapivé, jak fyzicky náročné to je. Na konci natáčení jsme se shodly na tom, že budeme ve špičkové kondici, protože jsme celou dobu tahaly sem a tam mrtvolu.“
Aby se proměnil v mrtvolu, ponořil se Cooper do stavu meditace s otevřenýma očima a užíval si roli pozorovatele okolního dění. „Hrát mrtvolu pro mě bylo uvolňující,“ říká Cooper. „Připravoval jsem se na to tak, že jsem hodinu a půl meditoval a soustředil se na jediný bod.“
„Většinu času jsem měl oči otevřené,“ pokračuje Cooper. „Bylo úžasně legrační sledovat reakce představitelek hlavních rolí a každou chvíli mít v obličeji nacpanou ruku nebo tvář nebo nohu, nebo být neustále poplivaný.“
Co se vizuální stránky filmu Holky na tahu týče, toužili tvůrci filmu po stylizaci, která by nejen ladila s herci, ale současně byla poměrně odvážná. „Chtěli jsme najít nějakého mladšího kameramana, který má na svém kontě zajímavé věci,“ popisuje Downs. „Sean Porter natáčel filmy Green Room a Ženy 20. století. Má unikátní a specifický styl a jak po stránce logistické, tak po stránce estetické se nám jevil jako ideální volba. Nechtěli jsme, aby náš film byl pestrý, rozzářený či komerční; Sean mu dodal odvážnou, svěží, vtipnou a ojedinělou podobu, poněkud stylizovanější a s jistou dávkou syrovosti.“
„Dokázal zařídit, aby představitelky hlavních rolí vypadaly opravdu překrásně a lokace naprosto neuvěřitelně, ale současně realisticky,“ pokračuje Downs. „Chtít po někom, aby něco působilo přístupně a pohledně, ale současně realisticky a trochu odlišně než je obvyklé je docela náročný požadavek.“
V souladu s odvážnější stylizací filmu musel výtvarník Bob Shaw vyvážit pestré pastelové barvy Miami s černým humorem tohoto filmu. „Když jsem se setkal s Paulem a Lucií, vzal jsem si s sebou nějaké snímky Ocean Drive v Miami,“ říká Shaw. „Nejde si nevšimnout, že polovina budov je ozářena růžovými neony, zatímco druhá polovina neony modrými nebo tyrkysovými, a to je základní charakter Miami, takže se tomu nedalo vyhnout. Věděl jsem tedy, že tyto barvy budou tvořit velice důležitou součást barevné palety filmu.“
„Máme tu před sebou celou řadu odvážných prvků, jež bylo třeba vyvážit světlým pozadím,“ dodává Aniello. „To pomohlo filmu dodat poněkud znepokojivější atmosféru tehdy, když to potřeboval, ale současně také světlejší, když by něčeho jinak bylo už trochu příliš.“
Kostymérka Leah Katznelsonová navrhla pro jednotlivé postavy specifické kostýmy, které odrážejí jejich povahy a vývoj jejich života po ukončení vysoké školy. „Scénář byl svěží, vtipný a nabízel nám možnost vytvořit z těch dívek velmi konkrétní a jasně identifikovatelné postavy,“ míní Katznelsonová. Začala tím, že si ujasnila, kým tyto dívky na vysoké škole byly a jakým způsobem se přerodily v dospělé.
V případě Jess Katznelsonová navrhla praktický a funkční, minimalistický šatník. „Bylo důležité, aby Jess vypadala jako volební kandidátka, jako někdo, kdo se chystá být politikem, ale současně je mladý a přístupný - spíše dobrovolník pro práci s občany,“ vysvětluje Katznelsonová. „Jess má vkus - netráví příliš času sledováním módních trendů, ale obléká se dobře. Takže vypadá po celý film velmi elegantně.“
„Alice je Jessiným naprostým opakem,“ říká Katznelsonová. „Celý ten víkend naplánovala. Velice se na něj těší. Má oblečení naplánované do posledního doplňku, ví, co bude mít na sobě u bazénu, co si vezme k večeři, co do klubu. Takže v jejím příběhu figuruje mnohem více barev, života a vzorů.“
Pippin styl odráží její ezoterickou povahu. „Pohrávali jsme si s myšlenkou toho, že se jedná o velice bohémskou dívku,“ říká Katznelsonová. „Je scestovalá, ale poněkud odtržená od reality. Řídí se svými instinkty a je svá. Takže jsme chtěli, aby to výběr její bižuterie zohledňoval.“
Blair svým vzhledem navozuje atmosféru vlivu a postavení. „Pro Blair bylo klíčové, aby její oblečení bylo vždy zcela monochromatické,“ vysvětluje Katznelsonová. „Když ji poprvé vidíme, je celá ve smetanovém. Je to velice tradiční newyorská žena. Veškerý její vkus je velmi specifický, elegantní a nadčasový. Je to žena, která po ulicích New Yorku chodí v botách s deseticentimetrovými podpatky - všechny prvky jejího oblečení jsou velice drahé a vypadají na to.“
Frankiin styl ovlivnilo hnutí Occupy Wall Street. „Ilana Glazerová se v mnohém inspirovala prohlížením fotografií z Occupy Wall Street a studiem stylu současných aktivistů,“ popisuje Katznelsonová. „Její styl v sobě kombinuje hudební festival, Greenpeace a Woodstock. Je to směska militantně inspirovaného oblečení, například klasická džínovina.“
Podle Aniello přispěla Katznelsonová svými nápady k formování toho, kým dané postavy jsou - a právě tyto postavy jsou současně zdrojem veškerého humoru. „Leah je ohromně nadaná a výjimečná,“ soudí Aniello. „Naprosto přesně chápe, co jsou ty postavy zač. Pokud některé z nich nahlédnete do šatníku, okamžitě pochopíte, komu daný šatník patří. Okamžitě to dokonale trefila.“