Kill Bill 2

Černá mamba alias Nevěsta už má na svém kontě několik mrtvých a pomalu se blíží ke konečnému zúčtování. Je třeba ještě zabít Billa, bývalého milence, mistra a také otce dítěte, o němž se domnívá, že je mrtvé. Vzpomíná přitom, jak Billa nečekaně po několika měsících spatřila před kostelem v El Pasu, kde probíhala zkouška její svatby. Utekla od Billa, když zjistila, že je těhotná a že už kvůli němu nechce zabíjet a vést život profesionální vražedkyně. Po pouhých třech měsících ji ale Bill našel. Přestože se zprvu tvářil, že ji chce nechat na pokoji, do kostela vzápětí vtrhlo jeho komando a všechny postřílelo. Navzdory Billově střele do hlavy ale Beatrix nezemřela, jen zůstala čtyři roky v kómatu. Nyní se chystá na Billova bratra Budda, který žije na poušti v karavanu. Skryje se pod schody a čeká, až bude moci zaútočit. Budd ji ale předejde a postřelí dávkou soli. Pak jí píchne injekci, po které Nevěsta usne. Odveze ji na hřbitov, vykope hrob a ještě živou ji tam v rakvi uloží. Sebere jí meč, který jí vyrobil Hattori Hanza, a chce ho prodat další člence zabijáckého komanda Elle. Ta slíbí milion dolarů. Přijede za Buddem do jeho karavanu, a když on otevře kufřík s penězi, kousne ho černá mamba, která tam byla schovaná. Následkem prudkého jedu Budd zanedlouho umírá. Nevěsta, uvězněná v rakvi pod vrstvou země, si vzpomene, co ji naučil mistr Pai Mei. Tvrdý výcvik, jehož se jí od starého Číňana dostalo, teď přinesl své ovoce: podaří se jí vymanit z pout a prorazit holou pěstí dřevo rakve. Dostane se ven a jede do Buddova karavanu. Tam už se ale setká jen s Elle. Dojde k dlouhému zápasu, při němž se jí podaří dívku oslepit. Nyní už skutečně zbývá jen Bill. Nevěsta přemýšlí, kde ho má hledat. Navštíví proto starého Estebana, který byl pro Billa v dětství něco jako otec. Byl přítelem jeho matky a znal Billa jako malého chlapce. Protože má slabost pro hezké blondýny, prozradí jí, kde má Billa hledat..

Strhující dvoudílný příběh o nelítostné pomstě Quentina Tarantina je vyprávěn - jak je zvykem režiséra Gaunerů, Pulp Fiction - historek z podsvětí a Jackie Brownové - na přeskáčku. V prvním dílu, který měl v českých kinech premiéru 10. října loňského roku a který se setkal s mimořádným diváckým ohlasem, jsme se nejprve stali svědky likvidace druhé položky hrdinčina seznamu smrti - Vernity Green - v jejím předměstském domě v Pasadeně. Nelítostná Nevěsta bývalou kolegyni, která žije normální život pod jménem Jean Bellová, zabije před očima její čtyřleté dcerky.

Potom se vyprávění vrátilo k první osobě na seznamu - O-Ren Ishii, které Bill rok po Nevěstině "smrti" dopomohl k postu královny tokijského podsvětí. Nevěsta nejprve na japonském ostrově Okinawa vyhledala bývalého výrobce samurajských mečů Hattoriho Hanza a přesvědčila ho, aby vykoval zbraň, která by byla hodna její pomsty. Pod vedením mistra bojových umění Pei Meiho absolvovala náročný výcvik (který tvoří důležitou součást Kill Bill 2) a v Tokiu v luxusní restauraci Dům modrých listů vyhledala svou protivnici. Nejprve zmasakrovala členy jejího gangu včetně mladičké osobní strážkyně Gogo Jubari a plešatého velitele gangsterčiny osobní stráže Johnnyho Mo. O-Ren pak porazí v souboji v zasněžené japonské zahradě. Zmrzačí O-Reninu právničku a přítelkyni Sofii Fatale a donutí ji prozradit, kde se skrývají ostatní členové Komanda. Sama však netuší, že její ztracené dítě žije - a že to naopak velmi dobře ví její nepřítel číslo 1 - Bill.

Nevěstě zbývá zabít ještě Elle Driver, Budda a samozřejmě Billa. Ti tři však už tuší, co jim hrozí - a myslí si, že jsou na to připraveni ... Druhá část mistrovského akčního hitu Quentina Tarantina líčí další osudy odhodlané Nevěsty a vyvrcholení její pomsty. Zbývá toho ještě spoustu dopovědět a objasnit: Co se vlastně stalo v kostele v texaském El Pasu? A proč se to stalo? Jak to bylo s varhaníkem, kterého hraje Tarantinův oblíbený herec Samuel L. Jackson? Žije skutečně dcera, již Nevěsta považovala za mrtvou a o jejíž existenci se ve finále prvního filmu dozvíme od Billa? Jakým výcvikem prošla hrdinka v Japonsku? A jak se vlastně ve skutečnosti jmenuje? Ale především: dokáže Nevěsta naplnit svou krvavou pomstu tak, jak si naplánovala?

Také ve filmu Kill Bill 2, který nás spolu s Nevěstou zavádí do čínského Pekingu a do Mexika, Tarantino efektně střídá vypravěčské styly a nevzdává se své záliby v mísení příčin a následků, vyprávění příběhů uvnitř příběhu i přehazování časových rovin, jež dovedl k mistrovství ve svých předchozích filmech. Vyprávění je - jak je Tarantinovým zvykem - členěno do kapitol: tentokrát je jich deset, přičemž každá popisuje jednu část Nevěstiny pomsty odehrávající se v určitém žánrovém stylu a prostředí a směřující k určitému z pětice protivníků. ("Chtěl jsem, aby to vypadalo, jako by se má hrdinka pohybovala jakoby v multiplexu, kde se promítají filmy mých oblíbených žánrů," podotkl k tomu režisér.)

<>Obrázek nenalezen<> Quentin Tarantino na podzim loňského roku oslavil filmem Kill Bill fantastický comeback po šesti letech nepřítomnosti. Vrátil se na scénu snímkem, jejž anoncoval jako "nejlepší akční film dob". Akční příběh pomsty nese kupředu ženská hrdinka v podání Umy Thurman, která excelovala už v režisérově mistrovském morytátu Pulp Fiction - historky z podsvětí, jenž získal před devíti lety sedm oscarových nominací a Tarantinovi Oscara a Zlatý globus za scénář. Vedle Umy Thurman, jejíž herecký talent a charismatická krása z ní v jejích třiatřiceti letech dělají jednu z nejpřitažlivějších hvězd Hollywoodu, se ve filmu Kill Bill objeví i další herci, se kterými Quentin Tarantino spolupracoval už dříve: Michael Madsen (Gauneři) v roli Billova bratra Budda a v čestné menší roli varhaníka na svatbě i Samuel L. Jackson (Pulp Fiction - historky z podsvětí, Jackie Brownová).

Ve snímku, který spojuje specifický tarantinovský vypravěčský styl s klasickými asijskými kung-fu filmy ze 70. let a italským spaghetti westernem, se v titulní roli Nevěstina největšího protivníka objeví legendární David Carradine (který patří k průkopníkům hollywoodských snímků s bojovým uměním). V Kill Bill 2 dostává konečně příležitost i postava, která se v první části jen mihla - jednooká Elle Driver v podání Daryl Hannah (Blade Runner, 1982, Žbluňk! - Splash, 1984). Konečně se objevuje i legendární asijská akvizice, čili herecký veterán Gordon Liu coby 150 let starý mistr kung-fu Pei Mei, u kterého hrdinka v pokojném prostředí starobylého buddhistického kláštera tříbí své zabijácké schopnosti. V první části si Gordon Liu zahrál plešatého velitele gangsterčiny osobní stráže Johnnyho Mo.

Prostor dostává i texaský šerif Earl McGraw vyšetřující Nevěstinu krvavou "vraždu" na svatbě v podání Michaela Parks, kterého známe z televizního seriálu Davida Lynche Městečko Twin Peaks nebo z upírské komedie Roberta Rodrigueze Od soumraku do úsvitu. Film vznikl podle scénáře samotného Tarantina, který se se svým stálým spolupracovníkem Lawrencem Benderem podílel i na produkci v rámci úzké kooperace amerických produkčních společností A Band Apart a Super Cool ManChu a japonské společnosti Production I. G. zabývající se animovanými filmy. Výrobu filmu zaštítila renomovaná produkční firma Miramax Film, jež je podepsána už pod Tarantinovými předchozími opusy Gauneři, Pulp Fiction - historky z podsvětí a Jackie Brownová i pod povídkovým snímkem Čtyři pokoje.

Tarantino, považovaný za "první skutečnou rockovou hvězdu mezi režiséry", se naposled představil krimi Jackie Brownová, kterou sice část publika nadchl (a kterou na svou stranu strhl i řadu svých dosavadních kritiků), mnohé své obdivovatele však zklamal, protože od něj očekávali další střelhbitě vyprávěný krvavý morytát ve stylu Pulp fiction - historek z podsvětí. První díl Kill Bill vyšel vstříc právě těmto touhám Tarantinových fanoušků a Kill Bill 2 potvrzuje, že Tarantino se vrátil ve své nejlepší formě. Scénář Kill Bill psal autor čtyři roky, paralelně s jiným textem - ambiciózním dramatem z druhé světové války Inglorious Bastards, které nyní čeká na realizaci a které je prý variací na jeho oblíbený spaghetti-western Sergia Leoneho Hodný, zlý a ošklivý, situovaným ovšem do okupované Francie. Po úspěšném uvedení první části se další zkouškou divácké trpělivosti se stal Kill Bill 2, jehož premiéra se měla původně konat už v březnu 2004, ale nakonec byla posunuta, protože Tarantino se na druhém dílu rozhodl ještě pracovat.

I tentokrát se Quentin Tarantino, jehož předchozí filmy Gauneři (1992), Pulp Fiction - historky z podsvětí (1994) a Jackie Brownová (1997) byly některými kritiky spojovány se samoúčelnou estetizací násilí, opírá o akci jako o důležitý prvek vyprávění. Už první část však tyto obavy beze zbytku vyvrátila: násilí je tu natolik stylizované, že se proti němu očekávaná vlna odporu vůbec nezvedla. Autenticitu svého pojetí Tarantino, který odjakživa patří k velkým ctitelům tohoto druhu kinematografie, ještě umocnil nápadem natáčet (vedle USA, Mexika a Japonska) přímo ve filmových studiích v Pekingu. Právě zde vznikaly dnes už kultovní bojové snímky a právě zde sídlí největší žánroví odborníci využívající jedinečných kaskadérských a trikových metod. Zatímco Hollywood využívá v akčních scénách stále častěji digitálních technologií, novému filmu, který se natáčel devět měsíců, mimořádnou dávku opravdovosti zajišťuje podle jeho autora právě čínská "ruční" práce.

Skutečnou zárukou kvality a umělecké působivosti bojových scén se stala účast muže, který je ve svém oboru legendou, choreografa Yuena Woo-pinga. Osmapadesátiletý specialista v posledních letech pracuje především v Hollywoodu, který uchvátila možnost využít prvky z asijských filmů wuxia. U Kill Bill se postaral o mimořádně důkladný výcvik jak specializovaných kaskadérů, tak "normálních" herců (včetně těch, kteří dosud neměli s kung-fu žádné větší zkušenosti). Po tři měsíce, pět dní v týdnu, osm hodin denně, se i hvězda velikosti Umy Thurman podrobovala prakticky stejným procedurám jako řada "bezejmenných" členů hereckého štábu, jen s ještě větší zodpovědností a přísností. Její Nevěsta totiž do vyprávění přichází už jako špičková profesionální vražedkyně, která své schopnosti ještě vytříbí pod dohledem mýtického mistra kung-fu Pei Meiho v podání Gordona Liu. (Drobným gagem je skutečnost, že čínského hereckého veterána do angličtiny nadaboval sám Quentin Tarantino, který tak učinil zadost svému zvyku objevit se osobně v každém svém filmu).

Zatímco v prvním dílu můžeme vystopovat především japonský vliv, Kill Bill 2 díky postavě Pei Meiho odkazuje k čínskému prostředí. Štáb strávil týden vysilujícím natáčením scén v buddhistickém chrámu, kde probíhá Nevěstin výcvik. Každý den museli všichni zdolávat 240 metrů dlouhé strmé schodiště na východním úbočí hory Miao Gao. Výsledný efekt však podle filmařů za tu námahu rozhodně stál. Přestože scénář byl (jako u Tarantina vždycky) pozoruhodný sám o sobě, o výsledné podobě obou dílů Kill Bill rozhodla samozřejmě realizace. Akční scény vyžadovaly od režiséra i všech členů štábu nápaditost a absolutní přesnost. Protože Tarantino odmítl berličku digitálních efektů, bylo nutné všechny náročné scény předem pečlivě připravit a pak je maximálně pečlivě realizovat. Napravovat to, co se nepovedlo, ve střižně, nepřipadalo v úvahu, přestože střih hotového materiálu trval celé tři měsíce. Právě zde ovšem došlo k možná největšímu překvapení spojenému se vznikem filmu: zkušený a obávaný Harvey Weinstein, který se svým bratrem Bobem stojí v čele společnosti, patří k producentům uplatňujícím u vznikajících projektů právo veta (např. s Martinem Scorsesem svedl otevřenou válku o konečnou podobu jeho Gangů New Yorku. Po předváděčce nahrubo sestříhaného materiálu filmu Kill Bill však Weinstein Tarantinovi sám nabídl, aby se neomezoval a nezbavoval se některých scén jen proto, aby se vešel do původně naplánované metráže jednoho celovečerního filmu.

Kill Bill se tak v rámci současné mainstreamové kinematografie stal unikátním dvoudílným projektem, který si udržel původní rozpočet 55 milionů dolarů, plánovaným s představou jediného snímku. Tento vývoj událostí zatlačil do pozadí i původní Tarantinův nápad udělat zvláštní sestřih pro japonské publikum, opatřený např. zcela odlišným začátkem. Projekt Kill Bill nabízí dva rovnoprávné filmy, napínající trpělivost publika celých šest měsíců, které uplynuly mezi premiérami obou částí. Je totiž nejen velkou podívanou, ale i příběhem, který nekalkuluje s přímočarými, očekávanými pointami, ale který v sobě, jako všechny taratinovské příběhy, skrývá tajemství.

O to, aby Kill Bill na plátně naplnil představy Quentina Tarantina o velkolepé podívané, se postaral rozměrný štáb profesionálů. Vizuální stránku, v níž hraje důležitou roli nejen dokonalé nasnímání akčních scén, ale i stylová proměnlivost, měl na starosti kameraman Robert Richardson, jehož práci jsme naposled mohli obdivovat v kostýmním dobrodružství Čtyři pírka - zkouška cti. Oblíbený spolupracovník režiséra Olivera Stonea má na svém kontě vedle Stoneova dramatu JFK, za něž získal Oscara, i jeho Takové normální zabijáky, kteří vznikli v roce 1994 podle Tarantinova scénáře. Richardsonova filmografie však naznačuje, že tento tvárný umělec, který získal oscarové nominace za filmy Četa, Narozen 4. července a Sníh padá na cedry, vyhovuje i originální obraznosti Martina Scorseseho či baladickému stylu Roberta Redforda. Výprava filmu je dílem tandemu David Wasco - Yohei Taneda, přičemž Wasco patří k Tarantinovým spolupracovníkům už od roku 1992, kdy se podílel na jeho debutu Gauneři. Podepsán je i pod filmem Pulp fiction - historky z podsvětí a pod Jackií Brownovou. Na svém kontě má však i katastrofický thriller Twister, snímek Tarantinova přítele a kolegy Rogera Avaryho Zabít Zoe, romantickou komedii Nahoru, dolů či thriller Poslední loupež.

Nováčky v tarantinovském týmu jsou naopak kostýmní výtvarnice Catherine Marie Thomas a Kumiko Ogawa, které našly oporu v autorovi výpravy Danielu Bradfordovi, který se podílel už na Pulp fiction - historkách z podsvětí a Jackii Brownové. Masky jsou dílem Jakea Garbera, jednoho z nejzkušenějších "comicsových" profesionálů (mj. televizní seriály Povídky z krypty, Akta X, Star Trek: Hluboký vesmír 9, filmy Super Mario Bros. - 1993, Hulk - 2003, Hellboy - 2004). Garber se podílel i na válečném spektáklu Michaela Baye Pearl Harbor (2001) nebo na Spielbergově sci-fi Minority Report (2002). Umělecké maskérské detaily ve filmu jsou ovšem dílem Heby Thorisdottirové, která utvářela v televizním seriálu i ve filmu Twin Peaks mystickou atmosféru á la David Lynch.

Náročného úkolu utřídit spolu s režisérem natočený materiál a dát mu definitivní podobu se ujala zkušená střihačka Sally Menke, která pracovala už na Gaunerech, Pulp fiction - historkách z podsvětí (za něž získala nominaci na Oscara a cenu BAFTA), Jackie Brownové a Tarantinově povídce z filmu Čtyři pokoje. Na svém kontě má tato profesionálka s mimořádným smyslem pro rytmickou zkratku i drama Nebe a země (1993) Olivera Stonea, na němž spolupracoval i kameraman Robert Richardson.

Už z první části filmu bylo jasné, že silnou stránkou nového Tarantinova projektu bude herecké obsazení. Režisér využil stejnou měrou americké i asijské herce, přičemž neváhal oživit některé polozapomenuté hvězdy. "Uma Thurman versus Daryl Hannah - to zní jako z nějakého japonského filmu o monstrech. Jako Godzilla versus Rodan! Je to válka blonďatých obryň!" radoval se Tarantino, když natáčel jeden z velkolepých soubojů Kill Bill 2. Obsazení role hrdinčiny smrtonosné jednooké protivnice Elle Driver je ovšem typickým tarantinovským gestem znovuvzkříšení "hvězdy nižší svítivosti": Třiatřicetiletá Hannah v roce 1982 zazářila coby replikantka Pris ve sci-fi Blade Runner Ridleyho Scotta a o dva roky později coby mořská panna v komedii Žbluňk! Rona Howarda, ale pak svůj talent začala rozmělňovat v nevýrazných, především komediálních filmech.

S Umou Thurman však Tarantino počítal do hlavní role už při psaní scénáře (zdá se dokonce, že nápad na film Kill Bill s ní spojoval už při natáčení Pulp fiction - historek z podsvětí). Když se na začátku roku 2001 zjistilo, že Thurman je těhotná (se svým manželem Ethanem Hawkem čekala druhé dítě, syna Roana), začalo se psát o tom, že Quentin Tarantino bude hlavní roli přeobsazovat (mluvilo se dokonce o Lucy Liu, která ve filmu měla hrát jednu z hrdinčiných protivnic, O-Ren Ishii). Tarantino se však nechtěl obejít bez herečky, která za part gangsterské manželky Mii Wallace v jeho Pulp fiction - historkách z podsvětí získala nominaci na Oscara, Zlatý globus a cenu BAFTA. Všechny dohady proto hned razantně popřel: "Kill Bill je můj film ve stylu Josepha von Sternberga. A Uma je moje Marlene Dietrich," prohlásil - a odložil natáčení o rok. Nehodlal se totiž vzdát představy navenek křehce vyhlížející, extrémně štíhlé, dlouhonohé a dlouhovlasé Umy v roli mladé ženy, která samu sebe promění ve vražednou zbraň a která stejně dobře vládne vlastním tělem ve velmi fyzickém kung-fu stylu, jako nejtradičnější smrtonosnou zbraní: samurajským mečem.

S volbou titulního hrdiny, šéfa tajné organizace Komando zmijí - zabijáků, to však bylo komplikovanější. Tarantino by v roli Billa rád viděl Warrena Beattyho - Dick Tracy, Bugsy, Skandál! - když mu však řekl, že má hrát "postavu ve stylu Davida Carradinea", Beatty se zeptal, proč neosloví rovnou jeho. Nejstarší aktivní člen hereckého klanu Carradineových, který 8. prosince 2003 oslaví sedmašedesátiny, se v letech 1972-75 uvedl jako shaolinský mnich na americkém západě v televizním seriálu Kung fu (vznikajícím právě v době, kdy v Asii kralovaly filmy, jimž vzdává Kill Bill poctu). Přestože v Carradineově rozsáhlé filmografii nescházejí pozoruhodné umělecké filmy, např. Hadí vejce, celá desetiletí hraje především ve spotřebních akčních filmech (v roce 1986 v režii Richarda Langa přenesl svého bojovného mnicha na stříbrné plátno ve filmu Kung-fu: The Movie, uvedeném i u nás na videu, a v roce 1992 na něj navázal sérií televizních filmů). Carradine je tak po Hannah další hvězdou nižší svítivosti, která díky filmu Kill Bill slaví comeback. Bill, který byl hrdinčiným milencem, ale který nikdy nedává přednost osobním sympatiím před povinností, je tak v jeho podání další výraznou a nejednoznačnou tarantinovskou postavou, která prochází vyprávěním v záři charismatu svého představitele.

Také další členové Billova vražednického komanda, kteří se ocitnou na Nevěstině seznamu smrti, získali svou definitivní podobu díky pečlivě vybraným hereckým představitelům. Důležitou položku na Nevěstině seznamu představuje Billův bratr Budd, zabiják ve výslužbě, věčně opilý texaský "kovboj", který věří spíš v sílu Jacka Daniela než samurajského meče a který se odebral na odpočinek. Hraje ho Michael Madsen, který jako sadistický pan Světlý proslavil scénu mučení policisty v Tarantinově debutu Gauneři. Madsen - další typická hvězda nižší svítivosti, má na svém kontě i další padoušské postavy, např. zločince Rudyho z krimi Útěk do Mexika, brutálního gangstera Sonnyho z dramatu Krycí jméno Donnie Brasco či zloducha Falca ze zatím poslední bondovky Dnes neumírej, ale i pozitivní postavy: dobráckého Jimmyho ve feministickém thrilleru Ridleyho Scotta Thelma a Louise či tatínka z rodinné série Zachraňte Willyho.

Zatímco v první části hrál důležitou roli zbrojíře Hattoriho Sonny Chiba, mezi největší atrakce Killa Bill 2 patří mistr kung-fu Pei Mei v podání Gordona Liu. Ryzí mýtická postava 150letého mistra bojových umění pochází z Lotosového klanu a přežívá díky svým mimořádným duchovním schopnostem. Navzdory stařeckému vzhledu jsou jeho reflexy vražedně rychlé a jeho technika smrtící, takže není divu, že Nevěsta požádá právě jeho, aby zdokonalil její schopnosti. Stařec však vůbec nemá v oblibě ženy, natož Američany, takže o to, aby byla jeho žákyní, nejdřív vůbec nestojí. V prvním filmu si Gordon Liu zahrál postavu holohlavého velitele O-Reniny osobní stráže, Johnnyho Mo.

Quentin Tarantino

Jeden z nejzajímavějších amerických režisérů současnosti překvapuje diváky i odbornou kritiku každým svým novým filmem. Scenárista, režisér a producent, který 27. března 2003 oslavil čtyřicetiny, se narodil v Knoxville v Tennessee. Předtím, než na sebe v roce 1992 na festivalu v Sundance strhl pozornost svým debutem Gauneři, absolvoval velmi důkladnou školu jako filmový fanoušek pracující mimo jiné v půjčovně videokazet (což mu vyneslo zavádějící přídomek "maniak z videopůjčovny"). S přáteli rozpracoval amatérský snímek My Best Friend's Birthday. Tarantinovy filmy (i když do snímku Kill Bill natočil pouhé čtyři celovečerní tituly) nikdy nepatřily k největším kasovním trhákům, jejich autor díky své originalitě však patří k nejvlivnějším filmařům 90. let, především ovšem proto, že s oblibou porušuje nejrůznější estetická i cenzorská tabu. Po Gaunerech, kteří jsou příběhem party zlodějů bojující po nepovedené loupeži s vlastní nedůvěřivostí a ve kterých si zahráli Harvey Keitel, Tim Roth a Michael Madsen, vyzkoušel Tarantino své štěstí jako televizní režisér v seriálu Pohotovost - díl nazvaný Mateřství. Následoval další snímek pohrávající si se stereotypy kriminálního a gangsterského filmu i s časovou sousledností vyprávěných příběhů - Pulp fiction - historky z podsvětí. Film, na němž Tarantino scenáristicky spolupracoval s Rogerem Avarym a v němž si hlavní role zahráli Uma Thurman, Samuel L. Jackson, John Travolta a Bruce Willis, mu mimo jiné vynesl i Oscara, Zlatý glóbus a cenu BAFTA za scénář, Zlatou palmu na MFF v Cannes a Independent Spirit Award za scénář a režii. Po příspěvku s názvem Muž z Hollywoodu do povídkového snímku Čtyři pokoje, režíroval krimi Jackie Brownová s Pam Grier, Robertem Forsterem a Robertem De Nirem v hlavních rolích. Po šestileté přestávce slaví Tarantino comeback akčním příběhem pomsty Kill Bill uváděným do kin ve dvou dílech. Jako herec (což je profese, kterou se nějakou dobu pokoušel vážně provozovat) se Tarantino v menších či větších rolích objevuje jak ve vlastních filmech (pan Hnědý v Gaunerech, Jimmie v Pulp fiction - historkách z podsvětí, Chester ve Čtyřech pokojích), tak ve filmech svých přátel (mj. Sleep With Me, režie Rory Kelly, Rodriguezův Desperado a Od soumraku do úsvitu, Malý Nicky, režie Steven Brill). S Jennifer Aniston se objevil v počítačové hře Steven Spielberg's Director's Chair a v roce 1998 si vyzkoušel divadelní herectví v broadwayské inscenaci klasického dramatu Čekej do tmy.