Kokain

V sedmdesátých letech minulého století došlo v USA během krátké doby k masovému rozšíření kokainu. Ještě v šedesátých letech byl relativně bezvýznamnou, okrajovou, i když nelegální drogou, koncem sedmdesátých let dosahoval již obrat nelegálního obchodu s kokainem několikamiliardové úrovně (v amerických dolarech). Je všeobecně známo, že za tímto boomem stály kolumbijské drogové kartely, které se na cestě za vyššími zisky nezastavily před ničím. Méně už se ví, že by se jim tak strmý nárůst jen těžko zdařil, kdyby neměly v USA svou spojku. Tou byl George Jung, rodák z malého amerického města v Nové Anglii, který koncem šedesátých let během květinového léta začal v Kalifornii svou vlastní cestu za americkým snem. Z původně drobného překupníka, který prodával na pláži marihuanu, se Jung stal právě tím člověkem, který začal do Ameriky dovážet kokain ve velkém a díky svým schopnostem i stykům z něj záhy vytvořil módu, jíž podlehli nejenom studenti, ale i obchodníci a hvězdy showbyznysu.

To, o čem většina z lidí může jenom snít, se pro George Junga stalo takřka přes noc realitou: vlastnil honosná sídla, sbírku sportovních aut, oblékal se u těch nejznámějších návrhářů a jeho večírky se staly vyhlášenými. Přesto se jeho příjmy netenčily, naopak byl den ze dne bohatší. Jen jedna věc se mu vyhýbala: láska, po níž celý život toužil. Jak je možné, že se z obyčejného kluka z nižší střední třídy stala pravá ruka obávaného narkobarona Pabla Escobara, že se z něj stal člověk, který zapříčinil masové rozšíření kokainu ve Spojených státech let sedmdesátých a osmdesátých?

<>Obrázek nenalezen<> Víte, že: kokain, výtažek z rostliny koka, byl poprvé vyroben již v polovině 13. století? Režiséru Tedovi Demmeovi se líbilo, jak scénář kombinuje na jedné straně výpravný příběh líčící tři desetiletí americké kultury a organizovaného zločinu, na straně druhé pak intimní sondu do nitra jednoho člověka, George Junga. "Je to neuvěřitelně tragický příběh, ale je to také zábavný příběh, protože za tím vším je vždycky sex, drogy a rock & roll," říká. "Je to z doby, kdy se všechno v Americe měnilo - od nevinnosti k cynismu, od trávy ke kokainu. A pro mě osobně to je velice blízké téma, protože mnoho z mých přátel bylo tím, co se dělo kolem drog, zasaženo." Když si Demme přečetl knihu Bruce Portera "Kokain", zapůsobilo na něj nejenom to, jak se kokain během krátké doby stal největším americkým drogovým problémem, zaujal ho také životní příběh George Junga, který byl ztělesněním trendu své doby, trendu lačnění po svobodě a po penězích bez ohledu na ostatní, a také cena, jakou za to zaplatil.

<>Obrázek nenalezen<> Ještě na konci šedesátých let by nikdo nečekal, že se z toho kluka George Junga zakrátko stane pašerák drog a zločinec s mezinárodní působností. Porter vylíčil, jak se George již v mládí rozhodl, že nikdy nebude pracovat tak těžce jako jeho otec a že nebude tak šetřit každý cent jako jeho matka, a za tímto cílem se rozhodl jít stůj co stůj. Z rozevlátého kalifornského "hipíka" se George stal významným drogovým dealerem, po kterém šla FBI. Jak říká Demme: "Je to příběh o americkém snu, který se zvrtnul špatným směrem." V Demmeho očích je ale Jung zároveň i tragickou postavou, je to člověk, který za svůj životní styl zaplatil příliš vysokou cenu, když ztratil to jediné, co pro něj mělo v životě nějaký význam. "Podle mě to je rozhodně i srdceryvný příběh o vztahu otce a dcery, příběh o tom, co se stane, když někdo, kdo se stará jen o sebe, najednou objeví lásku," říká režisér. Sám George Jung o sobě v rozhovoru pro americkou televizi řekl: "Měl jsem spoustu peněz a neomezený přísun kokainu, a i když jsem vypadal jak Béla Lugosi, měl jsem ty nejhezčí ženy na světě, protože tenkrát všichni, a ženy zvlášť, milovali kokain a samozřejmě taky peníze. ... Nyní se už jen těžko dá zamezit dovozu drog do téhle země. Ale když se nad tím tak zamyslíte, musíte si položit otázku: stalo se to proto, že já jsem se nebál patřit k těm zlým, nebo proto, že se miliony Američanů bály patřit k těm dobrým?"

Víte, že: v 19. století se v bavorské armádě kokain podával vojákům, aby v boji nepodléhali únavě? Obsazení role George Junga bylo pro úspěch celého filmu klíčové. Herců, kteří dokáží se ctí obsáhnout celý ten rozsah, ve kterém se film odehrává a ve kterém se osobnost George Junga vyvíjela, není příliš mnoho. Režisér Ted Demme potřeboval herce, který je originální a je zároveň schopen se ponořit až do těch nejtemnějších zákoutí lidské osobnosti. Proto si vybral Johnnyho Deppa. "Johnny je velice výjimečný herec," říká Demme, "a ať se děje cokoliv, nikdy nezahraje falešně. Od prvního dne natáčení se z něj stal George Jung, a ty nuance, které do role vložil, mě dodnes nepřestávají udivovat." Producent Joel Stillerman k tomu dodává: "Věděli jsme, že klíčem k úspěchu bude pro roli George Junga právě herecký přínos jejího představitele. Bylo třeba z něj vytvořit něco víc než jen drogového dealera, a přesně to Johnny udělal." Depp se několikrát setkal ve vězení s pravým George Jungem, který si svůj trest bude odpykávat až do roku 2014. Spíše než Jungovy zážitky ho zaujal jeho přístup k životu. "Připadal si jako novodobý pirát," říká Depp. "Neuznával systém, politiku, pravidla ani vůdčí osobnosti. Chtěl prostě jen jít do toho a užívat si život. Nechtěl skončit v nějakém nudném zaměstnání jako ostatní. Chtěl si naplno užívat. Ale úplně ho to semlelo, a nakonec přišel o všechno, i o ty, které miloval."

Deppovi Jungův raketový vzestup částečně připomněl i vlastní kariéru. "...když jsem začal hrát, nechtěl jsem do toho všeho zapadnout. Ale pak jsem začal vydělávat takové peníze, o jakých se mi dřív ani nezdálo. A pak to šlo jedno po druhém, a já to nedokázal zastavit. Podle mě se Georgovi stalo totéž. Z jeho pohledu šlo prostě o podnikání. Zpočátku mu to přišlo stejné jako Coca-Cola nebo McDonald's, prostě zaváděl na trh nový výrobek. A dokonce se mu dostalo i podpory z vládních kruhů, od některých vysoce postavených politiků. Vím, že teď už si George uvědomuje, že udělal hodně zlého, ale je to jen důsledek něčeho, co zpočátku vypadalo jako velmi slibná budoucnost." Podle Deppova názoru si již Jung svoje odseděl. "Doufám, že si teď lidi uvědomí, že je to jenom člověk, který se zapletl do něčeho opravdu hodně špatného. Za současných okolností se dostane ven, až mu bude 72. Jiní lidé za totéž dostali tak dva tři roky. Podle mě už svůj dluh společnosti splatil. Jedno je jisté: už se k tomu nikdy nevrátí, už nikdy se do něčeho tak zběsilého nepustí."

Víte, že: Sigmund Freud používal kokain jako lék na deprese... a rekreačně ho užíval i sám? Jungovu partnerku, Mirthu, ztvárnila španělská herečka Penelope Cruz. Režisér Demme byl jejím pojetím role nadšen. "Vnesla do filmu hodně tvůrčího zápalu a pozitivní energie," říká o ní. Její herectví ocenil i sám Depp. "Pojala Mirthu jako nějakého nádherného divokého koně, kterému se George snaží dát otěže, i když ví, že to nejde." Penelope si pro tuto roli musela osvojit kolumbijský přízvuk, který je značně odlišný od její rodné kastilštiny. V rámci přípravy se také setkala s několika lidmi závislými na kokainu, aby dokázala lépe pochopit, co všechno Mirtha vlastně prožívala. Nemalou motivací pro ni byla možnost spolupráce s Johnny Deppem.

Víte, že: v roce 1885 se prodávaly kapky proti bolestem zubů, které obsahovaly kokain?

Georgovy rodiče ztvárnili ve filmu Ray Liotta a Rachel Griffiths. Byl to právě otec, kdo Georgovi poprvé zjevil životní pravdu "jednou jsi dole, jednou nahoře", jejíž platnost mu pak sám život krutým způsobem potvrdil. A byla to právě matka, která mu na tu cestu dolů pomohla. Další významnou osobností v Georgově životě byla jeho první láska Barbara, kterou ztvárnila německá herečka Franka Potente. Barbara měla na Georgův vývoj velký vliv. Nejenom že ho představila prvnímu drogovému dealerovi, ale seznámila ho i s novým životním stylem, který chtěl spolu s ní prožít. "Toužil, aby se jim ten sen splnil, ale když pak Barbara onemocněla a zemřela, už se nikdy znovu doopravdy nezamiloval. Začal chápat, že život se ne vždy zachová fér," říká o vztahu George a Barbary Franka Potente.

Víte, že: v minulosti byl kokain jednou z hlavních složek Coca-Coly?

Film se natáčel v Jižní Kalifonii a v Mexiku. Režisér Ted Demme dal dohromady zkušený tým lidí, se kterým vytvořil do detailů propracovaný film, ve kterém všechno, od hudby přes oblečení až po architekturu, věrně zachycuje atmosféru doby, v níž se vzestup a pád George Junga odehrál.


O kokainu a drogových kartelech
Kokain se vyrábí z jihoamerického keře kokainovníku (dříve se nazýval rudodřev koka). Jako stimulant používali koku jihoameričtí indiáni ještě před érou Inků někdy v 5. století př.n.l. V polovině 19. století byl kokain poprvé vyroben laboratorně a používal se jak v Evropě, tak v Americe jako přísada do vín a do mnoha dalších výrobků, včetně Coca-Coly, která vyzdvihovala tajnou recepturu a povzbuzující účinky svého nápoje. Zázračné účinky kokainu opěvovalo mnoho známých osobností, od Sigmunda Freuda až po Thomase Alvu Edisona. Jeho přednosti vyzdvihovaly i hvězdy němých filmů. Ke zvratu došlo až počátkem 20. století. V roce 1903 jej přestala jako přísadu používat Coca-Cola, v roce 1914 byl kokain v USA zakázán úplně. Jeho spotřebě se však zabránit nepodařilo, stal se jen předmětem nelegálního obchodování. Postupem času však přesto obliba kokainu klesala. Ve čtyřicátých letech minulého století přestal patřit mezi nejžádanější drogy a v šedesátých letech byl už užíván spíše výjimečně. Přesto nastal v sedmdesátých letech jeho obrovský comeback. Kokain byl prezentován jako zábavná droga, která se bere na parties a diskotékách a kterou užívají téměř všechny známé osobnosti. Z Kolumbie do USA proudily nové a nové zásilky a s jejich rostoucím objemem rostla i spotřeba. Odhaduje se, že v roce 1982 bralo kokain už 10,4 milionů Američanů.

S rostoucí poptávkou rostly i ceny. Už během sedmdesátých let se platilo za kilogram kokainu 50 000 dolarů. Právě v tomto období se obchodu ujímají kolumbijské drogové kartely. Tyto ilegální organizace, proslulé svými bezohlednými a nelítostnými metodami, pracují v podstatě stejně jako velké mezinárodní korporace, ale disciplínou spíše připomínají paramilitantní organizaci. Kartely přepravovaly kokain do USA malými letadly, na území Kolumbie stavěly špičkově vybavené laboratoře a dokonce pro sebe zabíraly celé ostrovy, odkud se pak jejich zboží expedovalo dál. Nejvýsadnější postavení v hierarchii kartelů patřilo tzv. Medellínskému kartelu, v jehož čele stál známý Pablo Escóbar. Říká se, že Escóbar znamenal pro kokain totéž, co Henry Ford pro auta. Byl to právě Escóbarův kartel, který si začal najímat Američany jako George Junga, aby mu zajišťovali odbyt ve velkých městech. Escóbar neovládal jen obchod s kokainem v Kolumbii, ale i ve velkých amerických městech, jako byl New York nebo Miami. Byl známý tím, že vládl železnou pěstí, používal zastrašovací metody, úplatky i najaté vrahy, jen aby zajistil hladký běh svých obchodů. V roce 1991 se Escóbar konečně vzdal kolumbijským úřadům, ale krátce na to zase uprchl. Následovalo snad největší pátrání v historii Kolumbie, na jehož konci byl Escóbar policií v centru Medellínu zastřelen. Po pádu Medellínského kartelu se obchod rozdrobil mezi několik menších nelegálních uskupení, jejichž síla i nadále zůstává obrovská. Obchod s kokainem pokračuje v neztenčené míře dál ...

Franka Potenteová
Německá herečka, u nás známá především z filmu Lola běží o život (rež. Tom Tykwer). Hraje i v Tykwerově novém snímku Princezna a bojovník (Der Krieger und die Kaiserin).

Ethan Suplee
Známý především z komedií Kevina Smitha Dogma, Chasing Amy, Mallrats nebo z teenagerské komedie Road Trip. Objevil se i v Kultu hákového kříže (American History X) nebo v poslední době v Reitmanově Evoluci (Evolution).