fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

63% 851 hlasů
film / thriller, drama, romantický, USA/Německo/Francie, , 106 min., od 11 let
The Human Stain / La Couleur du mensonge / Der Menschliche Makel
Kinopremiéra v ČR 11.3.2004

Režie:
Herci: , , , , , více...


Ukázka
02:25



Necháváme za sebou skvrnu i cestu i otisk ... to je jediná možnost, jak být zde na světě, říká v románu, podle kterého byl film natočen, spisovatel Philip Roth. Skvrna je tím, co je v nás lidech nedokonalého. Myslím, že katolíci to nazývají prvotním hříchem. A to je příčinou všeho lidského zmatku, dodává Roth. Osou filmu je životní příběh Colemana Silka, muže, který jako bílý černoch skrývá svůj rasový původ. Příběh ohromné životní ambice muže, který si zvykl se stále maskovat, a to i jako renomovaný vysokoškolský profesor. Skandální poměr s mysteriózní Faunií přináší jeho životu rozuzlení v rozměru antických tragédií. The Human Stain je závěrečnou částí volné románové trilogie o kontroverzní americké poválečné minulosti.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Pro mne docela zklamání. Nebýt Hopkinse tak bych šla na dvě.
Všechny komentáře k filmu 14+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

O vzniku filmu

obrazek
The Human Stain založená na bestselleru, který dostal Pulitzerovu cenu, autora Philipa Rotha je příběhem Colemana Silka, který byl po celý svůj život mistrem klamu a sebepřetvářky. Jako perspektivní středoškolák, Colemanova první láska, Steena, je zdrcená tajemstvím. O mnoho let později, když už je uznávaným profesorem, je jeho kariéra zničená falešnými obviněními. Teď, když vstupuje do skandální aféry s tajemnou Fauniou, Coleman zažívá erotické probuzení, které ho zavádí zpět do minulosti. Ale s jeho vzkříšenou vášní také přichází nebezpečí od bývalého manžela Faunie a Coleman musí odhalit svou pravou identitu, než bude pozdě.

Děj se odehrává v roce 1998, když byla země plná skandálu Clinton - Lewinská, The Human Stain je o cestě ctižádosti, individualismu, klamu a touze po lásce. Je to film, který zkoumá význam identity a nezávislosti, rasy a předsudků, brutality a něžnosti, ve vytváření americké mentality.

Ve svém jádru je The Human Stain o odvážné snaze člověka přerodit se, aby unikl rozjitřené minulosti. Když už se mu to málem podaří, tak narazí na sexuální touhu a potřebu někomu říci, jaká je pravda. Od svého mládí, v nesnášenlivých 40. letech, Colemanu Silkovi, černochovi s nesmírně světlou pletí (jeho matka mu říká, že je bílý jako sníh), se podaří prosadit, že je bílý, aby našel více osobní svobody. (Roth píše: "Od útlého dětství mu šlo o to, aby byl volný, ani černý ani bílý - prostě sám sebou a svobodný.)

Za to ale musí zaplatit hroznou cenu. S Fauinií, jeho poslední a značně riskantní láskou, má poslední šanci být spasen - a nakonec zjišťuje, pod hrozbou, jak je důvěrné s jedním člověkem sdílet tajemství.

Ve filmu The Human Stain hrají držitelé Oskara Anthony Hopkins a Nicole Kidman, stejně jako Gary Sinise a Ed Harris, kteří byli nominováni na Oskara. Film byl natočen v produkci Lakeshore Entertainment, režisérem je Robert Benton, který byl několikrát oceněn Oskary (např. Kramerová versus Kramer, Nobody`s Fool, Places in the Heart) a produkován Tomem Rosenbergem a Gary Lucchesim na základě scénáře Nicholase Meyera. Ve filmu dále hraje Wentworth Miller, Jacinda Barrett, Harry Lennix a dramatička a herečka Anna Deavere Smith, která byla dostala cenu Obie, nominována na Tony Award a Pulitzerovu cenu. Výkonnými producenti jsou Bob Weinstein, Harvey Weinstein, Ron Bozman, Andre Lamal, Rick Schwartz, Steve Hutensky, Michael Ohoven a Eberhard Kayser.

O filmu Lidská skvrna

obrazek
V roce 2000 Philip Roth publikoval poslední část své trilogie o zjitřené situaci v poválečné Americe. Trilogie začíná románem American Pastoral (oceněný Pulitzerovou cenou) a I Married a Communist. Ve své třetí části The Human Stain Roth se Roth dočkal jak nadšeného úspěchu, tak kontroverzních reakcí (a dostal cenu 2001 PEN/Faulkner Award). Děj The Human Stain se odehrává během prezidentského skandálu v devadesátých letech a odhaluje skrytý život Colemana Silka, muže, kterého Roth popisuje jako někoho, kdo byl obětí historických souvislostí, s kterými nepočítal. Zdá se, že Silk je vynikající židovský intelektuál a věrný manžel. Ale pravda je mnohem složitější, než kdokoliv ví. Mimo jiné se Silk dosud skrýval za tlustým závojem lží - jako je to, že úplně vymazal svůj černošský původ, aby našel svobodu, kterou by, jak věřil, jinak těžko získal. Daří se mu to skrývat, dokud nepotká Faunii, stejně málomluvnou uklízečku, které je o polovinu méně, než jemu, která v něm ale probudí něco jak sexuálního, tak citového, co ho nevyhnutelně vede k tomu, aby se vyrovnal se svou minulostí.

Název knihy vychází z myšlenky, že ať už člověk udělá cokoliv, zanechává za sebou stopu (ať už je to z důvodu jeho vášně, touhy, ctižádosti nebo nehody) na tomto světě, jakýsi druh skvrny nebo jizvy, kterou nelze odčinit. V případě Colemana tou skvrnou je klamání a zatajování, které byly součástí jeho života desítky let.

Philip Roth o názvu říká: "Vztahuje se to k tomu, co je v nás jako lidech nedokonalé. Myslím, že katolíci tomu říkají "původní hřích". Právě to způsobuje ten lidský zmatek."

A režisér Robert Benton dodává: "Pro mě je lidská skvrna stopou, kterou necháváme na všem. Je to o skutečnosti, že nemůžeme procházet životem, aniž bychom nějakým způsobem současně nepoznamenávali svět kolem sebe. Nemáme na vybranou. Je to součástí lidskosti."

Philip Roth začal román psát poté, co ho fascinovala představa postavy, která zabírá americký ideál člověka, který se postará sám o sebe a uvádí to do extrému, čímž současně odhazuje už v mládí svou identitu a vytváří si zcela novou. Říká: "Coleman Silk mě pohltil. To jeho rozhodnutí odhodit svůj původ přes palubu a vytvořit si sám sebe takového, jaký chtěl být. Colemanův život je v podstatě úspěšný, ale jeho rozhodnutí ho něco stojí. Odhodlání na úkor někoho jiného je začátkem jeho tragédie."

obrazek
Napsat tento román napadlo Rotha v polovině 50. let jako studenta na Vysoké škole v Chicagu. Měl jsem krátký studentský vztah s jednou černoškou. Začali jsme spolu chodit a já se sešel s její rodinou, což byly velmi světlí černoši, hlavně z matčiny strany. A nikdy nezapomenu, jak mi její matka vysvětlila, že v jejím příbuzenstvu byli takoví, kteří se svého černošského původu zcela zřekli. Dívka mi později vysvětlila, co měla její matka na mysli - že ti příbuzní, kterým to dovolila jejich fyzická stránka, se vzdali své černošské identity, odstěhovali se do světa bílých a nikdy se nevrátili. A nikdy jsem nezapomněl, že v tom příběhu je pro mě skryt námět na román. Jak ten příběh, tak ti lidé na mě udělali stále trvající dojem. Osobní přerod. Alternativní osud. Zavržení minulosti. Silná látka."

Roth se chtěl v románě zabývat také povahou zralého mužského přátelství skrze těžko pochopitelný a rozhodně dojemný vztah mezi Colemanem Silkem a spisovatelem Nathanem Zuckermanem, postavou, s kterou jsme se mohli setkat v několika Rothových románech. "Mužští přátelé mohou být pro sebe nesmírně důležití, zamýšlí se Roth. "Přátelství jsou obvykle nejsilnější v dětství, v dospívání nebo na Vysoké škole, ale tihle dva muži se potkávají mnohem později, když už jsou oba svobodní, samostatní a především - osamocení. Našli se na základě své opuštěnosti a Zuckerman se stává uchem, do kterého Coleman může vpustit svůj příběh."

Roth říká, že ho vždycky Coleman zajímal spíš jako fascinující lidská hádanka, než jako symbol nějaké sociální nebo politické otázky, ačkoliv sám připouští, že kniha může mít jak sociální, tak politický vliv. O Silkově rozhodnutí uspět jako "běloch" říká: "Mohli bychom ho popsat jako někoho, kdo se snaží skrýt svou rasovou identitu, ale on sám by to tak nepopsal. Myslím, že by řekl, že hledal nejplnější svobodu, jaké mohl dosáhnout a uvědomil si, že kdyby zůstal ve světě, v kterém vyrůstal, byl by navždycky svázán, takže se rozhodl podstoupit tohle obrovité riziko."

Z historického hlediska Roth zdůrazňuje, že příběh Colemana Silka je něco, co se přihodilo značnému množství Američanů. "Nesmíte zapomenout, kdy se tento příběh odehrává," vysvětluje Roth. "Před rokem 1945 byla Amerika naprosto segregovaná země. Coleman se ke svému rozhodnutí dochází v době před nástupem obhajování lidských práv, což je doba, kdy podle mě k takovému rozhodnutí došlo mnoho lidí. Je to to, co Coleman cítil, že musí udělat, pokud chce žít jako svobodný člověk."

Termín "racial passing" (rasu překračující) se tradičně používal pro označení lidí, kteří se pokusili přejít z černošské identity k té bělošské, ačkoliv se za ta léta ukázalo, že to má širší význam. V 19. století bylo "překročení rasy" technikou, kterou otroci používali, aby unikli krutostem a ponížení, ale jde o fenomén, který se nějakým způsobem projevuje ještě dnes. Je to praktika, která dala vzniknout těžkým a někdy tabuizovaným otázkám o pružnosti identity, o vztahu mezi jednotlivcem a společností a o ceně, kterou musíme zaplatit, když zradíme svou minulost.

Rasové překročení je už dlouhá léta tématem, které prostupuje americkou literaturu. Už v osmdesátých letech 19. století se Mark Twain zmiňuje o tomto jevu. Pak se objevují slavné romány z období tzv. Harlemského obrození, které se tímto fenoménem také zabývají: Plum Bun od Jesse Redmon Fauset, což je kniha o filadelfské dívce, která zjistí, že se může stát běloškou... a dále Passing spisovatelky Nelly Larson ( první černoška, která dostala Guggenheimovu cenu), v které se Clare Kendry, dcera míšence a černošky, která zemřela, když byla Clare malá, vydává na cestu okouzlující bohaté bělošky, dokud nepotká kamarádku z dětství, která ji přivede na cestu zpátky do Harlemu.

V 21. století, jak se postupně otvírají možnosti pro mnoho lidí díky sociálním změnám, otázka rasového překročení do jisté míry ztratila význam, ale k té praxi přesto dál dochází. A to, že se z černocha stane běloch, není jedinou formou této změny. Existuje nespočet příběhů o tom, jak se muži stali ženami, homosexuálové se stali heterosexuály, bohatí chudými - aby se vyhnuli předsudkům, hrozbám nebo životu, který jim připadal nemožný.

obrazek
Příběh Colemana Silka okamžitě přitáhl pozornost médií, ale byl to především hluboký význam příběhu o kvintesenčním Američanovi, který zaujal producenta Toma Rosberga. "Když jsem poprvé četl tuto knihu, uvědomoval jsem si, že natočit podle ní film by byl nesmírně těžký úkol, ale současně jsem se pevně rozhodl to udělat", říká Rosenberg. "Nejpůsobivějším rysem Colemana Silka je odhodlání definovat sebe sama, aniž by se přizpůsoboval tlakům společnosti. The Human Stain je klasickým americkým příběhem o kulturních aspektech v konfliktu s nekompromisním individualismem. Myslím, že jsme dali dohromady ten správný, tvůrčí tým lidí, abychom ten příběh zpracovali tak, jak ho viděl Philip Roth."

"V tomto projektu jsme si laťku stanovili opravdu vysoko," dodává Gary Lucchesi, president Lakeshore Entertainment. "Myslel jsem si, že to bude jedna z nejnáročnějších adaptací románu, jaké kdy byly natočeny, takže nám šlo o to, najít takového scénáristu, který by se toho úkolu zhostil se ctí. Nick Meyer byl můj dřívější klient, když jsem ještě pracoval jako manažer a okamžitě mě napadlo mu to nabídnout. Jeho práce byla vynikající a jsem nadšen, že projekt přitáhl takové úžasné herecké osobnosti jako je Anthony Hopkins, Nicole Kidman, Gary Sinise a Ed Harris."

Prvotina Philipa Rothe Goodbye Columbus, která dostala cenu National Book Award, byla zfilmována v roce 1969 a hrál v něm Richard Benjamin a Ali MacGraw. O tři roky později byl zfilmován jeho čtvrtý román Portnoy`s Complaint a v hlavní roli byl opět Benjamin. K jeho dalším oceněným knihám patří The Counterlife, Operation Shylock, Sabbath`s Theater a Patrimony. Všechny jeho romány si nebezpečně zahrávaly se sexem, smrtí, politikou a morálkou.

Složitá témata, postavy a rozsah Rothovy práce byl pro filmaře v posledních letech tvrdým oříškem. Ale Bentonův pronikavý literární smysl a nadšení pro nadčasovost tohoto příběhu byly klíčem k zfilmování Rothova románu, k čemuž dřív už téměř 40 let nedošlo.

"The Human Stain je jedním z klíčových amerických románů 90. let," říká Benton, který byl dříve redaktorem časopisu Esquire, než napsal scénář k Bonnie a Clyde, za což byl nominován na Oskara a což byl film, který zachytil ducha jiného desetiletí. "V životech a bojích několika jedinců jsou vyjádřeny mnohoznačnosti, nezhojené rány a tragédie bouřlivé a klíčové doby v historii této země."

Robert Benton pojal The Human Stain jako druh moderní americko-řecké tragédie. Vysvětluje: "Pro mě není náhoda, že Coleman Silk je profesorem dějin antiky na Vysoké škole, která se jmenuje Athena. Myslím, že Roth napsal moderní verzi řecké tragédie o moderních tématech. Je to opravdu o boji mezi jedincem a komunitou a o ceně, kterou musíme zaplatit, pokud se té komunitě nepřizpůsobíme. A myslím, že v určitém smyslu cítím s oběma stranami tohoto sporu - chápu jak Colemanovo rozhodnutí, tak ty, které tím zradil. To je krása toho, co se Rothovi podařilo v jeho románu: jednak nás vybízet, abychom cítili s Colemanem a současně abychom rozuměli tíze důsledků, ke kterým to vedlo.

obrazek
Pro roli Colemana Silka tvůrci vybrali Anthony Hopkinse, který navzdory svému welšskému původu vypadal slibně pro ztvárnění hlubokých vlastností, které ze Silka dělají takovou silnou postavu. Benton říká: "Dojala mě Anthonyho lidskost a jeho neuvěřitelná inteligence. On je víc než herec, on dokáže dát své postavě skutečný život a měl jsem pocit, že jen on má schopnost vyjádřit Colemanovy konflikty, vnést do jeho postavy jak soucit, tak prudkost a vzít na sebe jak fyzické, tak citové riziko."

Benton pokračuje: "Coleman je skvělá postava, ale je to velice nedokonalá lidská bytost. Naším úkolem bylo udělat ho dost sympatickým, aby s ním publikum cítilo, když páchá své zločiny." Roth o Hopkinsovi říká: "Není možné ztvárnit Colemanův osobní přerod bez úžasné síly, koncentrace a chytrosti - a to jsou vlastnosti, kterými Hopkins disponuje."

Pro Hopkinse je Silk druh problematického hrdiny. Je to muž obrovského přesvědčení a vášně, muž, který nenávidí politickou korektnost a v tom smyslu je mým hrdinou," připouští herec. "Po celý svůj život šel svou vlastní cestou a šokoval druhé a prostě mu to bylo jedno. Na druhou stranu všecko, co dělá, vede ke zkáze a najednou je vtažen do toho nového vztahu s mladší ženou, což ho nakonec zničí."

Navzdory svým naprosto odlišným prostředím, z jakých pocházejí, si Hopkins našel vztah k Silkově touze překročit ty bariéry, které byly, jak se domníval, způsobené jeho rasovou identitou. "Já jsem si nikdy sám o sobě nemyslel, že bych patřil k nějaké konkrétní národnosti", říká herec, "Ne proto, že bych se jakkoliv styděl za to, kdo jsem, ale protože mi nepřipadá, že by na tom nějak záleželo. Na druhé straně Coleman chce uniknout fanatismu, rasismu a předsudkům. Ale když říká, že je muž, obyčejná lidská bytost a že chce udělat, co udělá, tak s ním hluboce cítím."

Na Hopkinse také silně zapůsobil obraz Silkova morálně a fyzicky nebezpečného, ale velice dojemného vztahu se ženou, která je mnohem mladší než on sám, se ženou, s kterou nemá skoro nic společného, kromě tajemství, naléhavé potřeby a jistý druh hledání tolerance.

"Pro mě je zajímavé, s jakou silou může láska a sex zničit život muži, zvláště v Silkově věku", komentuje Hopkins. "Myslím, že sex může být současně velmi pozitivní a přitom destruktivní síla. Zničil říše a zničil prezidenty a dokáže lidi roztrhat na kusy. Opravdu, sex je jedna z nejsilnějších a současně nejděsivějších součástí našeho života a Coleman se tomu poddává."

Co se týká síly sexu transformovat a uvolnit Silkova dávno zasutá tajemství, ta síla pochází z Faunie, narušené, ale silné ženy, s kterou se pouští do zvláštního vztahu. Benton popisuje Faunii jako někoho, kdo má ty tmavé, komplikované, nejednoznačné, tajemné rysy, které on považuje za opravdu nádherné, rysy, které má taky Nicole Kidman.

obrazek
Kidman ztvárnila svou roli tak fantasticky, že Bentona fascinoval už samotný image, který své postavě dala. "Občas jsem se na ni podíval a uvědomil jsem si, že to je teď celá Faunia, že už to není Nicole. Změnil se jí hlas i způsob, jakým se pohybovala. Vždycky projevovala obrovskou odvahu" říká.

Také na Rotha udělala Kidman obrovský dojem. "Pozoroval jsem Nicole, jak natáčí scénu, kde s Colemanem poslouchají Schubertův kvintet a to, co udělala, bylo dokonalé" říká. "Neumím si představit nikoho, kdo by to zahrál lépe. A ona vlastně ani nic neudělala, jen se prostě chtěla dotknout Colemana a nakonec se rozhodla, že to neudělá. Ale bylo v tom hodně. Bylo to opravdu výmluvné."

Kidman tu roli vzala jako přirozené pokračování stejně složité, ale mnohem jemnější postavy Virginie Woolfové, kterou hrála ve filmu The Hours. "Právě jsem v té době dočetla knihu Michaela Cunninghama a pustit se do filmu podle románu Philipa Rotha jsem považovala za příležitost pracovat s jedním z největších amerických spisovatelů" říká.

Taky byla nadšená možností znovu pracovat s Robertem Bentonem, který ji předtím režíroval ve filmu Billy Bathgate. "Měla jsem za to, že jeho elegance a subtilnost jsou to pravé pro tenhle projekt" říká. "A samozřejmě obdivuju Tonyho Hopkinse."

Aby lépe pochopila roli Faunie, strávila nějaký čas v ústavu pro zneužité ženy. "Ačkoliv je Faunia velmi temná postava, chtěla jsem ji dát důstojnost, abych nějak zneužité ženy podpořila," říká. "Všechny ženy, s kterými jsem mluvila, chtěly nějak vyvrátit tu zažitou představu, že zneužité ženy jsou hloupé a chtěly po mně, abych udělala poselství, že jsou velmi silné."

Co se týká toho složitého vztahu s Colemanem Silkem, Kidman byla nadšená, že může ztvárnit tak nekonvenční vztah mezi mužem a ženou. "Myslím, že je skvělé vidět vztah, který není ve filmech obvyklý" komentuje to Kidman. "Protože nikdy nevíte, proč je mezi těma dvěma lidma chemie nebo proč se ti dva potřebují. Mám ráda tu větu, kde Coleman říká: Tohle není moje první láska, není to moje velká láska, ale je to moje poslední láska. Myslím, že to je krásný způsob, jak to vyjádřit. A když se on Faunie ptá, co od toho vztahu očekává ona, říká "laskavost", což je také krásné, protože my všichni chceme někoho, kdo k nám bude laskavý."

A laskavost ke Colemanovi Silkovi přichází také v osobě Nathana Zuckermana, samotářského spisovatele, který se uzavírá světu, dokud se nesetká se Silkem a jeho laskavým přátelstvím, které se později rozvine do jejich společného zkoumání sociálních problémů současného světa.

"Role Nathana Zuckermana je opravdu obtížná, protože on představuje opravdovou modlu americké literatury a objevil se v několika Rothových románech. Ale je to velmi nevyzpytatelná postava, a myslím, že ho Gary Sinis ztvárnil skvěle" říká Benton. "Gary musel hrát tak, aby svou rolí byl jak prostředníkem, tak svědkem všech těch událostí."

Gary Lucchesi dodává: "Ačkoliv je Zuckerman v románu starší, říkali jsme si, že by bylo zajímavější do role obsadit někoho mladšího. Garyho inteligence, pohotovost a zvláště zranitelnost se podle mě pro tuto roli skvěle hodí."

obrazek
Sinise od začátku věděl, že ztvárnit Zuckermana bude těžký úkol. "Potíž je v tom, že Zuckerman je skutečným vypravěčem knihy a my se o něm dozvídáme spíš z toho, co si myslí, než co děl." vysvětluje Sinise. "Takže nám šlo o to, abychom mu dali věrohodnost v tom, jak se jeho postava v životě chová a jak reaguje."

Sinise se rozhodl Zuckermana pojmout jako člověka, který se straní světa a snaží se nepřipouštět si problémy prostředí kolem něho. "Když se Nathan setkává s Colemanem je ve stavu jakéhosi zimního spánku" říká Sinise. "Vlastně ani nepíše a citově se neúčastní života a v této situaci se objeví člověk, který je jako tornádo. Prostřednictvím vztahu s Colemanem se Nathan začne znovu účastnit života. Konečně má příběh který může vyprávět - a má důvod ho vyprávět".

Sinise byl sám fascinován příběhem o Colemanovi. "Je to příběh o rasových otázkách, sexuálních a morálních otázkách a otázkách stárnutí. Myšlenka samotná, že někdo popírá pravdu celý svůj život, je velmi silná" říká. "Je to opravdu nesmírně zajímavé, protože to, co se stalo Colemanovi, není pouhým výmyslem. Je to něco, co se stalo mnoha lidem."

Mladého Colemana Silka hraje Wentworth Miller, mladá vycházející hvězda, který sám pochází z prostředím dvou ras. Když si Miller četl Rothův román, jeho autenticita na něho udělala velký dojem. "Myslím, že je v tom spoustu hlubokých myšlenek o současné americké společnosti" říká. " A opravdu vystihl, jaké to je být černý ,když žijete v bělošské Americe, zvláště v té době. Ale není to jen o rase. Je to také příběh o rodině, o lásce a o tom, kdy je lásky dost, a kdy jí je nedostatek. Je to také o každém jednotlivci, který musel bojovat proti předsudkům lidí ze svého okolí. A je to o každém, kdo si někdy připadal označkovaný a kdo chtěl říci: Pozor, ale já jsem víc než za koho mě máte. A to je podle mě jádrem tohoto příběhu."

Miller strávil spoustu času přemýšlením o tom kdo byl Coleman Silk, když mu bylo přes dvacet, a co ho vedlo k tomu šílenému rozhodnutí aby se obrátil zády ke své rodině. Říká: "Existuje citát v románu Beloved Toniho Morrisona na který jsem pořád myslel: Definice jsou pro ty, kteří definují, a ne pro ty kteří jsou definováni. A když se poprvé setkáváme s Colemanem Silkem, je značně definován svou rodinou, svou komunitou, rasou, zemí a tyhle definice mu přináší spoustu vážných omezení, protože je černochem, který vyrůstá v "bílé" Americe. Coleman si uvědomuje, že tato definice jde proti němu, že tyto omezení jsou proti němu. Je víc, než kým ho určili lidi kolem."

Hopkins a Miller pracovali na tom, aby si odpovídali jejich způsoby mluvení a pohyby. Hopkins dokonce použil zelené kontaktní čočky, aby měl stejnou barvu očí jako Miller. Pro svou roli si Hopkins nahrál i Millerův hlas, aby se mohl naučit akcent tohoto mladého muže a pouze mu přidal léta zkušenosti. "Bylo to pro mě šok, protože mě napodoboval sám velký Anthony Hopkins " říká Miller.

obrazek
K obsazení se přidává také Ed Haris, jako bývalý manžel Faunie, jménem Lester Farley - vietnamský veterán, který trpí posttraumatickým stresem a ohrožuje Faunii a nepřímo také Colemana Silka. "Lester Farley je chlap, který nikdy nedostal šanci." říká Benton. Není to běžný lotr, protože je vlastně nesmírně složitým a tragickým mužem. Zjednodušit ho na černobílou postavu by byl alibismus a to samozřejmě Ed Harris nikdy nedělá. Ed zachycuje Lesterovu tragédii a jeho zášť i soucit a porozumění."

Aby si Benton vytvořil správný pohled na The Human Stain, úzce spolupracoval s kameramanem Jean - Yvesem Escoffierem (Good Will Hunting, The Cradle Will Rock), povšiml si jeho blízkého vztahu k malířství, světlu a barevnosti, a také s Davidem Gropmanem, který pracoval na výpravě ( The Cider House Rules, Chocolat, The Shipping News). Náročné pro oba bylo ztvárnit Ameriku čtyřicátých let se všemi změnami, stejně jako citové rány osudu během přerodu Colemana Silka či realitu.

"Naštěstí pro nás je Robert Benton neuvěřitelný režisér, který má o všem jasnou představu." Poznamenává Gropman. " Je velký milovník umění, architektury a fotografie, a současně má velké porozumění pro lidskou přirozenost, která z něj dělá zasvěceného spolupracovníka v oblasti výpravy."

Filmoví tvůrci film vizuálně rozdělili na dvě poloviny: jedna část se odehrává v současném Massachusetts a druhá ve 40. letech v East Orange New Jersey, kde Silkova skrytá minulost vychází na světlo. Pro scény ze současnosti vybrala produkce Williams Collage ve Williamstown ve státě Massachusetts, která ve filmu představuje humanitní školu Athena College.

Gropman vysvětluje: "Pro ty části ze současnosti, které se odehrávají na Athena College, jsme hledali ten nejideálnější akademický svět, jaký si můžete představit. S klasickou modrou oblohou, zelenou trávou a budovami z červených cihel, s kterými si v Americe každý spojuje Vysokou školu. Co se týká Colemanova současného domu, chtěli jsme vytvořit ostrý kontrast proti prostředí, v jakém vyrostl jako dítě. Tak jsme našli cihlový koloniální dům v Quebecu a interiéry jsme založili na práci amerických malířů, stejně jako na nábytku ve stylu Yankee."

Dalším důležitým místem byl zálesácký srub, který je základnou Zuckermanova pátrání do Silkovy minulosti. "Našli jsme srub na jezeře nedaleko Montrealu" říká Gropman, "která měla ten typický borovicový vzhled. Ve výpravě jsme chtěli použít naléhavost skutečných stavení místo kulis a tahle chata měla atmosféru opravdové osamělosti."

Během natáčení tohoto filmu, který se odehrává doslova v zimě Silkova života, museli zaměstnanci počítat s nestálou povahu sněhu a ledu. A občas museli přivést nákladní auta sníh na místo, které nechtělo spolupracovat. Jinde Gropman musel několikrát ověřovat zamrzlý rybník, aby se ujistil, že se celá sekvence s rybařením na ledě nepropadne do vody.

Jean - Yves Escoffier, který zemřel v dubnu 2003, natočil film širokoúhle, aby plně zachytil drsnou zamrzlou krajinu. Lucchesi říká: "Jean - Yves skvěle spolupracoval s Robertem Bentonem a dali filmu velmi působivou, neotřelou vizuální podobu. Krajina má strohou, elegantní a drsnou krásu, která odpovídá příběhu o Colemanovi Silkovi.

O hercích

Anthony Hopkins
obrazek Narodil se 31. prosince 1938 v Margum poblíž Port Talbot ve Walesu jako jediný syn Hopkinsových. Otec byl bankéřem. V sedmnácti letech vstoupil do amateérské divadelní společnosti YMCA a zjistil, že to byl správný krok. Díky svému nadšení a talentu ve hře na piano získal stipendium na Welšské akademii hudby a dramatu v Cardiffu, kde studoval v letech 1955-57. Jeho filmovým debutem byl v r.1967 LEV V ZIMĚ, kde hráli rovněž Peter O´Toole a Katherine Hepburnová. Film získal Cenu Britské akademie jako nejlepší film a Hopkins nominaci na cenu Akademie. Za svůj výkon ve filmu Mlčení jehňátek (1991) získal Oscara jako nejlepší herec a ve stejné kategorii byl nominován na Oscara za filmy Soumrak dne (1993) a Nixon (1995).

Nicole Kidmanová
obrazek Narodila se v roce 1967 na Havajských ostrovech australským rodičům, žili několik let v USA, než se přestěhovali zpět do Austrálie. Už velmi mladá začala hrát v divadle, krátce nato pak v televizi. Mimo Austrálii se prosadila v americkém filmu "Úplné bezvětří" (1989) po boku Toma Cruise. Za svůj další hollywoodský film "Billy Bathgate" z roku 1991 získala nominaci na Zlatý Glóbus. Dalším filmem bylo "Navždy a daleko" (1992), kde si zahráli společně s Cruisem. Zlatý Glóbus pak skutečně získala za roli v "Zemřít pro..." z roku 1995 - v tomto roce si zahrála také ve třetím pokračování příběhu netopýřího muže "Batman navždy". Jane Campionová ji obsadila do hlavní role v psychologickém snímku z 19. století "Portrét dámy". Poté účinkovala v akčním filmu "Peacemaker" po boku George Clooneyho.

S Tomem Cruisem ztvárnili hlavní role v posledním snímku režisérského velikána Stanleye Kubricka "Eyes Wide Shut". Krátce nato zazářila jako divadelní herečka v inscenaci "Modrý pokoj" v režii Sama Mendese ("Americká krása"). Rok 2001 se stal pro její život i kariéru rokem zlomovým - na prestižní ocenění Zlatý Glóbus byla nominována hned dvakrát - a to za "Moulin Rouge" v kategorii komedie a muzikál a za "Ti druzí" v kategorii drama. Cenu nakonec získala za "Moulin Rouge".

Gary Sinise
obrazek Herec, režisér a producent Gary Sinise se narodil 17. března 1955 ve státě Illinois. Absolvoval soukromé hodiny herectví a v roce 1974 se dvěma kamarády založili "The Steppenwolf Theatre Company - která se časem proměnila v seriózní chicagskou divadelní společnost, kde Sinise působil i jako režisér. Poté začal i režírovat v televizi. S celovečerním filmem začal jako režisér, a to snímkem "Miles from Home" s Richardem Gerem v hlavní roli. Jako herec debutoval v celovečerním filmu o rok později ve snímku "Midnight Clear" v roce 1992. Ten samý rok zrežíroval a spolu s Johnem Malkovichem hrál ve filmu "O myších a lidech". Následovala oscarová nominace za roli ve "Forrestu Gumpovi" a prudký vzestup kariéry - mj. "Rychlejší než smrt" (1995), "Apollo 13 (1995), "Hadí oči" (1998), "V kůži Johna Malkoviche" (1999), "Zelená míle" (1999), ... Mladého Spencera si v "Imposotorovi" zahrál i jeho syn Mac, kromě něj má ještě dvě dcery.

O tvůrcích

Robert Benton
Narozen roku 1932. Je významným představitelem amerického filmu, do něhož vstoupil v roce 1967 jako redaktor časopisu Esquire, kdy s kolegou Davidem Newmanem napsal scénář kultovního snímku Bonnie and Clyde. Jeho režijním debutem se stal western z občanské války Bad Company (1972) a největším úspěchem komorní drama Kramer vs. Kramer (1979) s Dustinem Hoffmanem a Meryl Streepovou, za nějž získal dva Oscary. Filmem Lidská skvrna se vrací k filmové práci po několikaletém období věnovaném především televizi.

Podobné filmy

Královská romance
(Royal Hearts) Hank, kovboj z Montany, a jeho dcera Kelly se jednoho dne dozvědí, že zdědi...
dnes 07.10
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Kouzelná romance
(Enchanted) Pohádkovou princeznu Amy Adams vyláká zlá královna Susan Sarandon do pasti a k...
dnes 08.10
NAHRAT
ZDARMA
Nova
Stíhači Red Tails
(Red Tails) Příběh o amerických pilotech zvaných Tuskegee Airmen odehrávající se za druhé ...
dnes 09.30
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Pondělí 28. 9. 2020 Svátek má Václav
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz