fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Podobné filmy    

75% 2418 hlasů
film / drama, Životopisný, sport, USA, , 133 min.
Kinopremiéra v ČR 1.12.2011 v SK 2.2.2012, DVD a Blu-Ray od 4.4.2012 Bontonfilm

Režie:
Herci: , , , , , více...

Ocenění: 2011, Nominace na Oskara, Film


Ukázka
02:27



Na motivy skutečného příběhu.
Bývalý nadějný hráč baseballu Billy Beane pracuje jako manažer regionálního a špatně financovaného klubu Oakland Athletics. V poslední sezoně chyběl mužstvu k vítězství poháru jenom chloupek. I druhé místo je záslužné, jenže loni byl tým nabitý hvězdami a měl k dispozici náležitý rozpočet. Letos je peněz méně a dobří hráči jsou přetahováni do silnějších a bohatších klubů. V touze po vítězství se Billy rozhodne jít proti klasickým zvyklostem, které v baseballu platí. Najme matematika Petera Branda, který vystudoval univerzitu v Yale. Vybaveni počítačovou statistickou analýzou dospějí k neuvěřitelným závěrům a začnou najímat hráče, kteří nejsou extra drazí, ale kteří v kombinaci s ostatními podobnými hráči dovedou tým k vítězství v nové sezóně. Metoda je tak revoluční, že se nelíbí trenérovi ani majitelům klubu, ale Billy trvá na svém..
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Ani neznám pravidla baseballu, ale tohle je super! Hned se ve mně probudila ta chuť dělat sportovního manažera. Výborný film. 80%
Všechny komentáře k filmu 28+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Moneyball

Snímek Moneyball společnosti Columbia Pictures je natočen podle skutečného příběhu Billyho Beaneho - bývalého nadějného hráče baseballu s vyhlídkami na oslnivou kariéru, který se poté, co nedokázal splnit nadějná očekávání, se svou soutěživou povahou raději zaměřil na administrativní stránku tohoto sportu. Na počátku sezóny v roce 2002 se Billy ocitá v zapeklité situaci: jeho špatně financovaný tým Oakland Athletics, zvaný též lidově A's, přišel o své nejlepší hráče (znovu), kteří se nechali zlákat velkými týmy (a s tím souvisejícími nemalými platy) a on je nucen dát svůj tým znovu do pořádku a zahájit sezónu s třetinou původního rozpočtu. V touze po vítězství se Billy rozhodne jít proti klasickým zvyklostem, které v baseballu platí. Zaměří se zcela mimo baseballová hřiště na zneuznané teorie Billyho Jamese a najme Petera Brand, inteligentního ekonoma, který vystudoval univerzitu v Yale. Společně se postaví selskému rozumu vyzbrojeni odhodláním vše přehodnotit a vybaveni počítačovou statistickou analýzou, kterou baseballová administrativa dlouhodobě ignoruje. Dospějí k neuvěřitelným závěrům a začnou najímat hráče, které zbytek baseballového světa považuje za příliš nevhodné, příliš staré, příliš nemocné nebo příliš problematické, kteří jsou ale současně všichni velmi nedocenění. Jak se Billy a Peter neúnavně tlačí kupředu, vzbudí jejich nové metody a pozoruhodná sestava outsiderů pozornost ostatních týmů, médií, fanoušků i hlavního manažera jejich vlastního týmu, který odmítá spolupracovat. Tento experiment ale nakonec vede nejenom ke změnám v tom, jak se baseball hraje, ale také k výsledku, který Billymu definitivně otevře oči a posune ho na zcela novou úroveň.


O filmu

obrazek
V roce 2003 vydal bývalý obchodník společnosti Salomon Brothers, spisovatel Michael Lewis, v té době známý především v řadách čtenářů obchodní a politické literatury, knihu o baseballu. Ovšem s tím, že nebyla jen o baseballu. Na první pohled se zabývala příběhem špatně financovaného, podceňovaného baseballového týmu, který se pustil do křížku s nespravedlivě fungujícím světem velkých a bohatých týmů. Ale ve skutečnosti byla o fascinující směsici lidí, zodpovědných za zásadní kulturní změnu, a o tom, jak se riskantní nápad, zrozený z čiré nezbytnosti, proměnil v realitu poté, co skupinka odpadlíků, ignorovaných na základě nepodložených výhrad, dostala konečně šanci ukázat, co v ní doopravdy je.

Lewisova kniha byla v současné době zfilmována a do kin přichází snímek Moneyball, v němž hlavní roli Billyho Beaneho, muže, který se musel naučit dívat na svět zcela novýma očima, pokud měl jeho tým mít šanci na úspěch, ztvárnil Brad Pitt. „Moneyball je klasický příběh o zdánlivém outsiderovi,“ míní Pitt, který se na filmu podílí také jako producent. „Rozhodnou se postavit samotnému systému. Jak přežijí, jak budou schopni soupeřit? I když rozhodně nejsou bez nadání, peníze se na nadání neohlíží. A tihle lidi pochopili, že nemohou bojovat za druhé, protože pak by prohráli. Museli se na vše podívat ze zcela nového úhlu, učit se nové věci, hledat alespoň nějakou spravedlnost.“

Na první pohled není Lewisův přelomový bestseller knihou, která by se ke zfilmování sama nabízela. Jedná se o studii neefektivností a omylů v marketingu baseballu a obsahuje případové studie nedoceněných prvků (hráčů, strategií, taktik) využívající statistické analýzy a teorie. Ale v jejím jádru stojí donkichotský příběh Billyho Beaneho a jak se o něm dovídáme více, dochází k neočekávané věci. Jeho touha po šampionátu nás přivádí k něčemu mnohem zásadnějšímu a smysluplnějšímu. Chodby a kanceláře oaklandského stadionu se mění v překvapivé dějiště příběhu o vizi a spasení.

„Kdykoliv je nějaká kniha adaptována do filmové podoby, nastávají dvě možnosti: buď se jí tvůrci filmu přesně drží, nebo si vymyslí vlastní příběh,“ soudí Michael Lewis. „V případě Moneyballu mě opravdu velice zajímalo, kterou cestou se vydají, protože moje kniha nemá nutně jediný konzistentní příběh nebo příběhovou linii, jaké ve filmech obvykle vídáte. Takže zvládnout to správně byl opravdu těžký oříšek a bylo pro mne velice příjemným překvapením, že Bennett se scenáristy dokázal nemožné - nejen že se mi film líbil, ale ohromilo mne, jak skvěle knihu zastupuje. Je to upřímná a pravdivá výpověď o tom, co se kolem Billyho a A's seběhlo a čeho dosáhli.“

Příběh, o kterém film pojednává, je Pittovi velice blízký a hodil se pro něj jak po herecké, tak po producentské stránce. Ztvárnil už řadu rozličných postav a často si vybírá poměrně nečekané role, ale přesto ještě nikdy nehrál někoho jako je Billy Beane, odhodlaného a soutěživého muže ve středním věku a otce rodiny, který je hnaný touhou vítězit - a možná, a to především, touhou objevit znovu sám sebe. Pittovo odhodlání ujmout se této role na plátně mělo za následek to, že se herec a producent o celý proces příprav zajímal velice intenzivně. Svého režiséra snímek našel v osobě Bennetta Millera. Ten byl už za svůj režijní debut, úspěšný snímek Capote, nominován na Oscara, což je poměrně výjimečné.

„Právě Bennett rozlouskl ten největší oříšek,“ přiznává Pitt. „Ta kniha opravdu nevypráví žádný příběh v konvenčním smyslu slova a právě proto - aby odpovídajícím způsobem zachoval jejího ducha - nechtěl Bennett natáčet konvenční snímek. Všem nám na tomhle filmu velice záleželo, ale právě Bennettova touha natočit specifický film dala vzniknout snímku, který můžete vidět.“

obrazek
„Tenhle film je o tom, jak si vážíme různých věcí,“ popisuje Pitt. „Je o tom, jak si vážíme jeden druhého, jak si vážíme sami sebe, a jak se na základě těchto hodnot rozhodujeme o tom, kdo je vítězem a kdo poraženým. Film zpochybňuje samotnou podstatu toho, jak vlastně definovat úspěch. Klade velký důraz na tiché, osobní vítězství, vítězství, které neprolétlo titulními stránkami známých novin či nutně není odměněno trofejemi, ale které se pro Beaneho samotného stalo jakýmsi osobním Everestem. Všichni koneckonců doufáme, že to, co děláme, bude mít nějakou cenu, že to bude něco znamenat a myslím, že právě o tohle té postavě jde.“

„Nezajímal jsem se o klasické postupy, používané ve sportovních filmech,“ dodává Miller. „Raději bych film nekončil záběrem, ve kterém je hrdina odnášen na ramenou ostatních ze stadionu a všichni kolem jásají radostí, šampaňské teče proudem, nad hlavami vybuchuje ohňostroj a tak podobně. Mám raději tiché triumfy, které možná nezáří tak jasně, ale jsou hlubší a trvalejší, kdy vidíte, jak někdo ve svém nitru bojuje a vyjde z toho s uvědoměním, že se v něm cosi změnilo.“

Jednou z prvních čtenářek Lewisovy knihy byla newyorská producentka Rachael Horovitz, kterou oslovila všeobecná působivost poutě Billyho Beaneho a spatřila v ní zárodky skvělého filmu. „Je to úžasná postava, komplexní outsider, který je ve svém nitru rozervaný, ale přesto touží po revoluci,“ míní Horovitz. „Dokázal se znovu postavit na nohy a měl odvahu začít znovu.“

Poté, co autor námětu Stan Chervin objevil samotnou podstatu celého příběhu - který se soustředí na Billyho vztah s jeho dcerou, Peterem Brandem a týmem samotným, přičemž všechny tři tyto vztahy vrcholí dvacátým vítězstvím A's v řadě - stáli scenáristé Steven Zaillian a Aaron Sorkin před náročným úkolem. Ačkoliv film zapadá do jasně definovaného žánru, vymyká se svou strukturou typickému sportovnímu filmu, který vrcholí velkým okamžikem šampionátu. Naopak, tento film se pokouší nově definovat samotnou povahu úspěchu. Zaillian a Sorkin se museli zaměřit na to, co Beaneho v jeho nitru na cestě k úspěchu pohání.

„Snažit se změnit jakýkoliv zaběhnutý systém má vždycky stejné důsledky: podezírání, strach, pohrdání a zatracení,“ říká Zaillian. „Ty jsou společně se střetem, který je jejich důsledkem, hlavními tématy Moneyballu. Objevují se v centru dění kdykoliv, kdy se někdo pokouší prosadit něco nového - ať už je to v umění, vědě, průmyslu, politice či ve sportu.“

„Nemyslím, že by byl Moneyball o statistikách, stejně jako není The Social Network filmem o psaní programů,“ dodává k tomu Sorkin. „Jeho hrdina je unavený neustálými prohrami a nedostatkem prostředků k tomu, aby mohl zvítězit standardním způsobem, a proto se odhodlá k velice nestandardní taktice.“

„Nutnost je silnou motivací,“ pokračuje Sorkin. „Billy věděl, že pokud bude hrát stejným způsobem jako Yankees, pak prohraje. Musel změnit styl hry. První člověk, který se pokouší proběhnout zdí, se vždycky uhodí, a Billy rozhodně pár pomyslných ran schytá - od fanoušků, od sportovních novinářů a baseballových expertů, od svého manažera, od hledačů talentů a dokonce i od dějin samotných.“

To, co Billy Beane se svými partnery realizoval, nebylo tak docela nové. Fanoušci, milovníci statistik a matematici se snažili v tomto sportu uplatnit empirické důkazy už řadu let. Celý koncept se datuje až k baseballovému historikovi Billovi Jamesovi, který popsal novou objektivní vědu využívání statistických analýz k předvídání budoucího potenciálu hráče. James mínil, že k baseballu by se mělo přistupovat „se stejným intelektuálním nadšením a disciplínou, jaké jsou vědci běžně uplatňovány k odhalování tajemství vesmíru.“

„Nejednalo se o radikální myšlenky,“ podotýká Lewis. „Existovaly už dvě desetiletí. Ale radikální na nich bylo to, jak je Billy dokázal využít a uplatnil nápady, které existovaly mimo baseball, na baseball samotný. Zbořil zdi mezi outsidery a lidmi, kteří měli v rukou skutečnou moc. A dnešní svět odráží změny, které provedl. Měl zásadní vliv nejen na baseball, ale i na sportovní management samotný.“

Beane přiznává, že skutečnost, že ho představuje Brad Pitt, pro něj byla poněkud neobvyklá, ale že se mu líbil hercův věcný přístup. „Když jsem zjistil, že si mě chce zahrát Brad Pitt, zpočátku jsem tomu nechtěl uvěřit. V mém zaměstnání se setkávám s velkou spoustou neověřených informací a říkal jsem si, že to je možná nějaký vtip,“ přiznává. „Ale když jsme spolu začali komunikovat, udělalo na mne dojem, jak seriozní, bystrý a neuvěřitelně vnímavý je a jakou má od začátku jasnou představu o tom, co chce dokázat.“

obrazek
„Sledovat, jak můj příběh ožívá v podobě filmu byl jedinečný a surreálný zážitek,“ pokračuje Beane. „A přesto, že je Brad Pitt hvězda světové velikosti, nedokážete si představit skromnějšího nebo upřímnějšího člověka - prostě obyčejný muž z Missouri. Jakkoliv je lichotivé, že se téhle role ujal, občas zapomínám, že ta postava by měla ztělesňovat můj baseballový život. Dokázal mě svým herectvím pohltit jako každého normálního diváka.“

Pitt se také intenzivně zabýval Beaneho minulostí. Syn námořního důstojníka byl od útlého věku schopný hned ve dvou sportech: v baseballu a ve fotbalu. Byl považován za skutečný sportovní talent a od začátku mu bylo opakováno, že je předurčen k velkým věcem. Ale poté, co Beane odmítl stipendium na Stanfordu, aby se mohl připojit k týmu New York Mets, jeho kariéra klopýtla a on se poté pokoušel vzkřísit něco, co vlastně nikdy plně nezačalo fungovat. Poté, co odehrál šest sezón jako náhradník v několika významných baseballových týmech - a po celou dobu se snažil dokázat to, co mu celý život všichni tvrdili, že mu je předurčeno - se rozhodl k něčemu odvážnému. Odložil sportovní náčiní a vydal se zkusit své štěstí v managementu, což bylo rozhodnutí, které se později ukázalo jako zcela klíčové.

„Billy podle dnešních standardů udělal něco naprosto šíleného - skončil,“ říká Pitt. „Myslím, že měl jistým způsobem pocit, že je vězněm představ jiných lidí o tom, co by měl dělat. Myslím, že se cítil jako v pasti. Vysvětluje, že chtěl dělat něco, při čem by uplatnil mozek. Ačkoliv se dostal na místa, o kterých každý chlapec sní, prostě to nefungovalo.“

„Takže se pustil do nové kariéry, ale přišel k ní s vědomím, že bude muset zakročit proti zaujatosti, která od dětství svazovala ruce i jemu samotnému.“ Pitta fascinovalo, jakým způsobem se potřeba uspět sám za sebe proměnila v hnací sílu Beaneho úspěchu v jeho nové roli manažera A's - a jak vše vyvrcholilo v roce 2002, kdy A's přišli o své nejvýznamnější hráče a v očích mnohých současně i o jedinou možnost na úspěch.

„Uvědomil si, že A's prostě nemohou bojovat způsobem, jakým by mohli bojovat všichni ostatní,“ vysvětluje Pitt. „Museli hledat nové znalosti, museli zpochybňovat veškeré normy a pátrat po neefektivních způsobech využití stávajících zdrojů. Vydali se mezi lidi a začali vyhledávat sportovce, kteří byli ostatními přehlíženi, a svépomocí z nich dali dohromady skvělý tým.“

Pitt se na roli začal připravovat tak, že se zdržoval v kancelářích A's a tiše sledoval Beaneho, jak pracuje a baví se se svými kolegy. „Velice toužil zjistit, jaký Billy je a jaká v celém týmu vládne atmosféra,“ vzpomíná David Rinetti, který je už po třicet let členem vedení stadionu Oakland A's. „Ptal se na spoustu věcí a opravdu na něj udělala dojem přátelská atmosféra, která je lidem ze sportovní branže vlastní. Skutečně ho zajímalo, jak spolu lidé vycházejí a dával to velice jasně najevo.“

Jednou z oblastí, o kterou jevil Pitt speciální zájem, bylo Beaneho neobvyklé pravidlo nikdy své svěřence nesledovat během zápasu naživo. „Když musíte činit dlouhodobá rozhodnutí a brát v potaz 162 zápasů, sedět tam a sledovat každý z nich by bylo asi jako kontrolovat každou vteřinu účet se svým penzijním pojištěním. Je lepší, když to děláte čtvrtletně. To je můj objektivní důvod. Můj citový důvod je ten, že jsem rozpolcený - jsem objektivní, ale současně mám jisté emoce a nechci se v žádném případě ocitnout v situaci, kdy bych činil rozhodnutí na základě svých emocí.“

Transformace Oakland A's, do které se Billy Beane pustil, byla kolektivní záležitostí, která závisela na najatém týmu ekonomických analytiků, kteří nahradili baseballové předtuchy a instinkty vědeckými fakty. Aby tvůrci filmu zachytili podstatu těchto analytiků, kteří změnili americký sport, vytvořili scenáristé novou postavu: Petera Branda.

Brand v podání Jonaha Hilla je ekonomem, ze kterého se řízením osudu stane baseballový analytik - člověk, který by v jiném oboru patřil ke špičce, ale v baseballu je považován za nulu. Právě Brand Beaneho zasvětí do jednoho z hlavních tajemství konceptu „moneyballu“: totiž že hodnota baseballového hráče není něčím, co lze vidět nebo vnímat, ale něčím, co se ukrývá v číslech. Když Beane Branda najme, aby jeho statistické metody učinil hlavní hybnou silou A's, bez ohledu na následky, pustí se oba muži po cestě, na jejímž konci je čeká čelní střet s baseballovými tradicemi.

„Peter Brand je člověk z vnějšku,“ říká Miller. „Vystudoval ekonomii a vnímal tento sport naprosto jinak než kdokoliv, kdo se mu v té době věnoval. Billy Petea vytáhne z kanceláře v Clevelandu a svěří mu do rukou moc jednat.“

<>Obrázek nenalezen<> Hill, známý především svými komediálními rolemi, vítal možnost ponořit se do nenápadné, dramatické role. Přistupoval ke své postavě jako k někomu, kdo baseball skutečně miluje, a jako k člověku, který se ve své práci zdokonaluje.“

„Peter Brand je člověk, který by měl na Wall Street patřit mezi miliardáře, jenomže on miluje baseball,“ popisuje Hill. „Kvůli své minulosti posuzuje hráče jiným způsobem, než jak je to obvyklé. Zajímají ho jen fakta. Uvědomuje si, že tu nejde o to, jak hráč hází nebo jak vypadá. Jde o to, kolikrát dosáhne na poslední metu.“

To, co se ale zdá Brandovi jako zcela logické, je pro zbytek baseballového světa hrozbou zaběhlým tradicím. „Je to přirozená reakce,“ podotýká Hill. „Kdykoliv se pokoušíte změnit zaběhlé způsoby, zneklidníte zástupce předchozí generace, zejména pokud jim řeknete, že to, co dělají, není produktivní. Dokážete pochopit, proč jim připadá absurdní někdo, kdo jim s počítačem na stole říká, koho by měli postavit na hřiště.“

Když se Billy a Peter spojí, aby své teorie o sestavování týmů vyzkoušeli v praxi, naráží nejprve na intenzivní odpor hlavního manažera A's, Arta Howeho, muže, který je podle tradic pověřený volbou sestavy a vymýšlením hlavní strategie zápasu. Philip Seymour Hoffman, který si vysloužil Oscara za svou roli legendárního spisovatele ve filmu Bennetta Millera Capote, k postavě Howea přistupoval jako k někomu, kdo je natolik prostoupený baseballovými tradicemi, že se od nich nedokáže oprostit.

Billy Beane si vychutnával možnost sledovat, jak se Hoffman role zhostil. „Philip má úžasné charisma a to Art rozhodně měl. Je vysoký, ve skvělé fyzické formě a dával o sobě jasně vědět, a myslím, že Hoffman tohle dokázal skvěle reprodukovat.“

Hoffman sám říká, že vztahům mezi postavami dodala na reálnosti tvůrčí atmosféra během natáčení. „Bennett všechny vedl velice pevnou rukou,“ říká. „Zkoušky - na kterých jsme si s Bradem, Jonahem a Bennettem zkoušeli různý přístup k našim scénám - byly velice uspokojivé. A současně jsme velice dobře vnímali to, jak jeden druhého pobízíme k lepším výkonům.“

„Phil je můj starý přítel - bavíme se spolu často o tom, co zrovna děláme,“ popisuje Miller. „Samozřejmě jsme mluvili i o Moneyballu, ale ne jako o něčem, na čem bychom spolu plánovali spolupracovat, protože on už měl jiné plány. Ukázalo se ale, že došlo ke změně, jemu se uvolnil termín a zeptal se mě, jestli jsem už někoho do role Arta Howeho obsadil. Já mu řekl, že ne, on na to, že by se toho rád ujal, a já přikývl. A to bylo celé. Pokud se chce do něčeho pustit, proč byste ho odmítali?“

Robin Wright, která byla nominována na Zlatý globus za snímek Forrest Gump a která se zanedlouho objeví se snímku Davida Finchera Muži, kteří nenávidí ženy, se ujala role Sharon, Beaneho bývalé manželky, která s ním byla v době, kdy byl považován za jednoho z nejnadějnějších baseballových hráčů. V době, kdy se film odehrává, se znovu vdala a dělí se s Billym o jejich dceru Casey, která bedlivě sleduje otcovu kariéru.

Když přišla řada na obsazení hráčů týmu Oakland Athletics sezóny 2002, soustředil se Bennett Miller především na to, aby divákům předložil naturalistické baseballové scény. Proto se při výběru herců soustředil především na zkušené baseballové hráče, kteří současně uměli hrát. Velice záhy tvůrci filmu povolali Michaela Fishera, jenž se podílel na filmech Zrození šampiona a Vzpomínka na Titány, aby posloužil jako poradce v oblasti baseballu, který měl dát dohromady herecký tým, trénovat s ním a naučit ho choreografii scén, v nichž bylo třeba autenticky ztvárnit zápasy A's do posledního detailu.

Na rozdíl od hvězdného týmu sezóny 2001 byli A's v roce 2002 poněkud syrovější, ale to vedlo ke vzniku jednoty, která hrála nezanedbatelnou roli v jejich vítězném tažení. „Tým z roku 2002 měl v sobě rozhodně nepopiratelného ducha,“ míní Billy Beane. „Bylo úžasné, jak rychle se semkli, protože slyšeli, že skončí poslední nebo se nedostanou do playoff. Hráči jako Scott Hatteberg a David Justice se rychle vzpamatovali a myslím, že byli trochu naštvaní, protože je unavovalo pořád poslouchat řeči o tom, jak všichni dobří hráči odešli na zajímavější místa a to jim poskytlo určitou motivaci pro další postup.“

Tvůrci filmu stejným způsobem přistupovali i k obsazení herců. „Casting byl poměrně náročný,“ vzpomíná Fisher. „Zkoušeli jsme skoro 750 zájemců. Věděli jsme, že tím nejlepším způsobem, jak zajistit autenticitu, by bylo získat ty nejlepší herce, jací jsou k dispozici.“ Většina ze zúčastněných měla zkušenosti s nižší ligou a dva - Royce Clayton a Derrin Ebert - jsou bývalí hráči šampionátu, přičemž Claytonova kariéra vyvrcholila účastí ve světovém šampionátu s týmem Boston Red Sox.

<>Obrázek nenalezen<> Beane oceňoval to, že se tvůrci filmu zaměřili na autenticitu. „Dali si hodně záležet s tím, aby obsadili hráče, kteří mají zkušenosti s herectvím, ale vypadají jako sportovci,“ pochvaluje si. „Podle mého názoru byl třeba Chris Pratt, který hraje Scotta Hatteberga, naprosto fantastický. Udělalo na mě dojem, že dokázal ztvárnit i Scottovy charakteristické pohyby, že dokonce i chodil s nohama mírně do O jako Scott, a odvedl skvělou práci s celou jeho osobností. Kdykoliv něco udělal, říkával jsem, že přesně tohle dělával i Scott. Je to velice náročná věc, ale jako na člověka, který byl u toho, to na mě udělalo dojem.“

Vyvrcholení zápletky filmu Moneyball přichází ve dvacátém zápasu, kde A's ustanoví nový rekord tím, že vyhrají dvacet zápasů po sobě v comebacku, o kterém se vypráví legendy dodnes. „Když na to vzpomínám, připadá mi neuvěřitelné, že šlo odehrát dvacet zápasů, aniž byste měli jedinkrát špatnou náladu,“ zamýšlí se Billy Beane. „Dokonce i dnes je těžké uvěřit, že tenhle tým něco takového dokázal. A mohu zodpovědně prohlásit, že si jako hlavní manažer nejsem jistý, jestli to ještě někdy zopakuje.“

Aby film pečlivě rekonstruoval každý hod a každý odpal, který v oné legendární hře proběhl, prošli herci pod vedením koordinátora Michaela Fishera náročnou sérií tréninků, zkoušek a nacvičování na hřištích v oblasti Los Angeles. Vše se zaměřovalo na kombinaci věrných detailů z minulosti s atmosférou právě probíhajícího zápasu. „Obvykle, když točím sportovní film,“ vysvětluje Fisher, „tak veškerou akci řídím sám. Ale tady jsme dvacátý zápas odehráli přesně tak, jak byl odehrán ve skutečnosti.“

V průběhu tréninku se zvláštní pozornosti těšil jeden z herců, kterému chyběly potřebné baseballové zkušenosti: Chris Pratt, který se ujal klíčové role Scotta Hatteberga a který měl před sebou řadu nesnadných úkolů. Musel shodit skoro 14 kilogramů; musel se naučit odpalovat levou rukou, tak jako Hatteberg; a musel se naučit hrát na první metě, stejně jako jeho postava ve filmu. Ale herec se do svých úkolů pustil s maximálním nasazením. „Vývoj Chrise Pratta coby baseballového hráče byl velice pozoruhodný,“ potvrzuje Fisher. „Opravdu se velice snažil. Odpal trénoval snad milionkrát, až měl na prstech puchýře. Ale výsledkem toho všeho je skvělý herecký výkon.“

Baseballový film je žánr, který má historii dlouhou a pestrou téměř tak jako tento sport samotný, ale Bennett Miller toužil po tom, aby měl Moneyball vizuální podobu, která by odpovídala jeho odvážnému modernímu tématu. Podoba filmu měla odrážet nejenom napětí zápasů, ale také temnější území, na kterém jeho protagonisté zkoušejí hledat nové cesty k úspěchu - území plné nervozity, konfliktů, posedlostí, lítosti a nadějí, které zastiňují světlejší stránku tohoto sportu.

Aby toho docílil, navázal Miller spolupráci s týmem odborníků, mezi které patří kameraman Wally Pfister, ASC, známý zejména svými šesti filmy pod vedením režiséra Christophera Nolana a jako oscarový kameraman snímku Inception, a s na Oscara nominovaným výtvarníkem Jessem Gonchorem a kostymérkou Kasiou Walickou Maimone, které s Millerem obě spolupracovaly už na snímku Capote.

Po stránce kamery se Miller přikláněl k syrovému realismu. „Bennett má precizní, vypointovaný styl, který vám ani tak příběh nevypráví, jako ho spíše pozoruje,“ podotýká Michael De Luca. „Bennett s Billyho a Peterovým dilematem nakládá skutečně detektivním stylem - oba kousek po kousku skládají jednotlivé části úspěšného týmu tak, aby se jim ve finále podařilo dosáhnout vítězství v sezóně - stejně jako byl Capote forenzní studií, ve které střípek po střípku skládal výsledný obraz.“

Wally Pfister se stylově inspiroval dílem Gordona Willise ze sedmdesátých let - kameramana, jehož dílo zahrnuje takové snímky jako Kmotr, Kmotr II, Pohled společnosti Parallax či Všichni prezidentovi muži.

„Gordon Willis je mým největším filmovým vzorem, mým nejoblíbenějším kameramanem, takže je pozoruhodné, že řada filmů, na které se Bennett odkazoval, natočil právě on,“ poznamenává Pfister.

Společně s Millerem se inspirovali také dalšími filmy z oné doby, zejména Přeletem nad kukaččím hnízdem, který natočil Haskell Wexler. „Tyhle syrové filmy ze sedmdesátých let nám vyhovovaly nejenom po kamerové stránce, ale také po stránce výtvarné a dokonce i svým tempem,“ říká Pfister.

<>Obrázek nenalezen<> Pfister také dodal jednoznačný a jemně expresionistický styl baseballovým záběrům filmu. „Pokud se podíváte na stadion během večerního zápasu, zjistíte, že jsou obvykle rozsvícena všechna dostupná světla, která tak vytvářejí pro televizní kamery, diváky na stadionu i doma u obrazovek velice rovnoměrné osvětlení. Já jsem chtěl, aby bylo poněkud atmosféričtější, takže jsem polovinu těch světel nechal zhasnout,“ objasňuje kameraman. „Tím vzniklo světlo ostřejší. Dělal jsem to velice pečlivě a snažil se najít poměr, při kterém by vše dostatečně ztmavlo, ale stále bychom se pohybovali v mezích toho, jak večerní baseballové zápasy vypadají. Obvykle tmu využívám jako prostředek pro zdůraznění dramatu a atmosféry.“

Velice záhy během příprav také padlo rozhodnutí natáčet na 35mm film. „Opravdu jsem byl přesvědčen o tom, že tenhle snímek je třeba točit na klasický film, nikoliv na video, protože film má duši a hloubku, aby tenhle příběh mohl vyprávět tak, jak ho chce Bennett zprostředkovat,“ shrnuje Pfister.

Před výtvarníkem Jessem Gonchorem, který byl před nedávnem nominován na Oscara za svou práci na Arkansasu 19. století pro film bratří Cohenů Opravdová kuráž, stál podobný úkol: najít hranici, kde dochází ke spojení mezi autentičností a dramatem. „Jedná se o skutečný příběh, doopravdy se to stalo, jde o kus našich dějin,“ všímá si Gonchor. „Takže je klíčové zachovat integritu toho, kým A's jsou a kolik dostávají zaplaceno a jaký je stav jejich domovského stadionu. Ale současně existují způsoby, jak tomu všemu dodat styl, dramatickou vizi.“

Aby učinil zadost autenticitě, vydal se Gonchor přímo ke zdroji. „Mít k dispozici ligové hráče a samotné A's bylo skvělé,“ konstatuje na adresu takřka bezedných archivů videozáznamů a fotografií, které se mu tím zpřístupnily. „Spoustu času jsme měli možnost strávit také přímo na stadionu, na hřišti, v šatnách, v Artově kanceláři. Všichni byli velice vstřícní.“ Členové organizace baseballové ligy, kteří byli odhodláni předložit divákům ten nejrealističtější baseball, jaký kdy ve filmu viděli, s Gonchorem a jeho týmem velice těsně spolupracovali, aby tak byla zajištěna autenticita v každém ohledu, od přesných kluboven a kanceláří až po správné odpalovací rukavice.

Beane byl doslova uchvácen věrností, s jakou rekonstruovali jeho staré pracoviště. „Bylo to úžasné. Umístili do pozadí tolik drobností, jako například fotografii Joea Strummera z The Clash, kterou můžete vidět u mě v kanceláři. Myslíte si, že se na vás jen přišli na čtvrt hodinky podívat, ale neuvědomujete si, že si všechno pečlivě zapisují. Nejsme tu příliš formální a chováme se tak trochu instinktivně a jim se povedlo tohle prostředí velice věrně zachytit.“

Hluboko v útrobách klubovny týmu se nachází jedna z Gonchorových nejoblíbenějších natáčecích lokací: místnost pro hledání nových talentů - prostá sklepní místnost, připomínající téměř jakousi kobku, kde jsou na stěnách vyvěšeny bílé tabule se všemi nezadanými hráči - která slouží Beanemu a Brandovi jako „bojový štáb“. „Má jistou industriální atmosféru,“ konstatuje Gonchor. „Připomíná skoro výslechovou místnost. Myslím, že velice dobře poukazuje na to, že tenhle tým nemá příliš financí a je v něm potřeba něco změnit. Takže se v tomhle podzemním bunkru objevuje člověk s počítačem a jde tu o to, aby se oba styly vhodně doplňovaly.“

Podobná kombinace stylů stála v centru zájmu i Kasie Walicky Maimone, který v minulosti navrhovala kostýmy pro Capoteho a také pro celou řadu Millerových reklam a videoklipů. S prací na dresech A's oslovila veterána sportovních kostýmů Edwarda T. Hanleyho, který úzce spolupracoval s Robinem Jaffe z baseballové ligy, aby společnými silami zajistili, že bude mít každý z herců přesně takový dres, jaký měl hráč, kterého ztvárnil. Hanley, který se v minulosti zabýval výrobou sportovních dresů a který má na svém kontě filmy jako Little Big League, Vítězové a poražení, Bourák či Jerry Maguire dohlížel na výrobu všech dresů pro tento film, od dresů obskurních bezvýznamných týmů až po dresy New York Yankees a Kansas City Royals.

V případě hlavních postav ale Maimone vybírala z otevřenější palety. Co se Billyho Beaneho týkalo, chtělo vytvořit „ikonický vzhled hrdiny, který boří zaběhnutá pravidla.“ Maimone říká, že se inspirovala nejenom skutečným Billym Beanem, ale také studiem stylů, které preferovaly významné osobnosti 20. století, od legendárních baseballových manažerů až po vědecké inovátory jako Albert Einstein. „Lidé, kteří se stali ikonami, mají určitý specifický styl a my potřebujeme, aby naším hrdinou prostupoval,“ míní. „Měli jsme o skutečném Billym Beanem dostatek informací, ale nemyslím, že někdo toužil po přesné interpretaci. Realita nám pouze poskytla odrazový můstek.“

„Kasiina úloha na tomto filmu se v mnohém podobá úloze výtvarníka Jesse Gonchora,“ popisuje Miller. „Z omezené palety, kterou představují protagonisté příběhu, musela vytvořit kostýmy, které byly uvěřitelné, ale současně být něčím lepším než pouhým součtem svých částí - něčím, co využívá své prvky k tomu, aby to sdělovalo něco, co je sice uvěřitelné, ale také to vytváří určitou náladu.“

Moneyball se natáčel na celkem pěti různých baseballových hřištích, mezi které patří i Dodger Stadium a Fenway Park, ale také Blair Field na Kalifornské státní univerzitě v Long Beach a Stengel Field na Glendale Community College. Ale zlatým hřebem bylo natáčení na Oakland-Alameda County Coliseu, domovském hřišti Oakland A's a fotbalových Oakland Raiders. Šedesátitisícový stadion byl využit pro natáčení většiny scén sezónních zápasů A's včetně jejich legendárních dvaceti vítězství v řadě.

Pro veterány z týmu Athletics bylo velice vzrušující vrátit se v čase zpátky. „Když jsem film viděl, mohl jsem si znovu vychutnat atmosféru onoho vítězného tažení a náladu mezi diváky,“ vzpomíná Billy Beane. „Vždycky jsem si myslel, že tu máme skvělé diváky, což se datuje až do sedmdesátých let, takže bylo skvělé vidět vše znovu tak věrně, jak to bylo pro potřeby filmu natočeno.“

„Vyjít na hřiště ve věrném dresu na pečlivě upravený trávník na tomhle úžasném hřišti, to byl téměř spirituální zážitek,“ shrnuje Chris Pratt. „Vnímali jste veškerou práci, kterou do toho všichni vložili, od lidí v kancelářích až po uklízečky. Byl to ohromující pocit.“

„Důvodem, proč je tenhle sport pro všechny tak nabitý emocemi, je to, že se skutečně pojí s velice základními vztahy, které si vytváříte jako malí,“ souhlasí Michael Lewis. „Působí na kulturu velice silným způsobem, zejména pokud je v něm místo i pro odpadlíky.“

Štěstí týmu Athletics se v posledních deseti letech měnilo a napětí mezi minulostí a budoucností je tu stále značné, ale přesto není sporu o tom, že vliv zdejších událostí z roku 2002 je cítit při každém zápasu po celé Americe, a to i díky „moneyballové“ revoluci, jejíž zásluhou si lidé ze všech oborů pokládají zásadní otázku: „Jaká je moje skutečná hodnota?“

Podobné filmy

Kontraband
(Contraband) Spořádaný otec rodiny Chris Farraday, který se kdysi pohyboval za hranou záko...
zítra 00.30
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Bojové nasazení
(Heartbreak Ridge) Válečný veterán Clint Eastwood je kvůli problémům s alkoholem a rvačkám...
zítra 02.25
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Rosamunde Pilcher: Muž s velkým srdcem
(Rosamunde Pilcher: Ein Doktor und drei Frauen) Malá vesnička by si ráda zachovala statut ...
zítra 10.20
NAHRAT
ZDARMA
Prima
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Úterý 25. 2. 2020 Svátek má Liliana
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz