Havárie v atomové elektrárně nedaleko Frankfurtu vyvolá v místních obyvatelích paniku. Nad elektrárnou se utvoří obrovský radioaktivní mrak, který se řítí na město Schlitz. Všichni obyvatelé bezprostředního okolí elektrárny jsou okamžitě ozářeni a 38,000 lidí během krátké doby umírá.
Ti šťastní, kteří bydlí trochu dále, se snaží před radioaktivitou uniknout. Mezi jinými se o útěk pokouší i šestnáctiletá Hannah a její přítel Elmar. Elmarovi se podaří uniknout v poslední chvíli, ale Hannah se zdrží a je kontaminována. Jejich hluboká láska je však i nadále drží pohromadě: Almar umístí Hannah do sanatoria, líbají se, objímají, milují...Almar brzy zjišťuje, že je taky kontaminován. Ačkoliv se jejich situace zdá být beznadějná, jejich láska jim pomáhá překonat všechna úskalí.
Možná, že nebudou žít navždy, ale budou bojovat za každý kousíček naděje a štěstí - a nakonec zjistí, že krátký život naplněný opravdovou láskou, může znamenat hodně...
Lekce podprůměrně natočená německá blbost vhodná jako pozadí k umývání nádobí. Nuda jako Brno, jen ta nehoda sraženého kluka autem byla nečekaná
a dobře natočená, ale to je tak vše. 19%
Havárie v Černobylu
26. dubna 1986 se v atomové elektrárně Černobyl, (která se původně jmenovala po Vladimíru
Leninovi) na Ukrajině, (která tehdy byla součástí Sovětského Svazu), udála havárie. Tato havárie
je považována za nejhorší havárii v historii atomových elektráren. Protože zde nebyla žádná
protihavarijní ochranná budova, tlak rozšířil radioaktivní spád na západní část Sovětského Svazu,
Východní Evropu, Skandinávii, Spojené Království a Východní část Spojených Států. Velká území
Ukrajiny, Běloruska a Ruska byly kontaminovány., což vedlo k evakuaci a přesídlení přibližně
200,000 lidí. Přibližně 60% radioaktivních látek dopadl na Bělorusko.
Havárie vzbudila vlnu znepokojení týkajících se bezpečnosti sovětské nukleární energie, a
zbrzdila její expanzi na několik let, sovětská vláda byla ze všech stran nucena, aby začala
odkrývat veškerá tajemství. V současné dobč samostatné státy Rusko, Ukrajina a Bělorusko jsou
až doteď finančně zatíženy náklady na dekontaminaci a zdravotní péci v důsledku černobylské
havárie. Je obtížné přesně vypočítat, kolik lidí zemřelo následkem událostí v Černobylu, většina
očekávaných, dlouhodobě se projevujících následků, obzvláště rakovina, se ještě naplno
neprojevila, a bude velmi obtížné určit, která onemocnění jsou následkem havárie. Zpráva
Mezinárodní Agentury pro Atomovou Energii (IAEA) z roku 2005 určila 58 smrtelných případů jako
následek havárie; 47 dělníků pracujících v době havárie a 9 dětí s rakovinou štítné žlázy., a
odhaduje, že asi tak 4,000 mohou umřít na choroby způsobené dlouhodobě se projevujícími
následky havárie. Greenpeace, mimo jiných, však výsledky této studie zpochybňují.

Srovnání s ostatními katastrofami
Havárie v Černobylu byla ojedinělou událostí takového rozsahu. Bylo to poprvé v historii generace
komerční nukleární elektřiny,, kdy se projevily tak děsivé následky radiace a na dlouhou dobu to
byla také jediná havárie takového rozsahu, (další takovou byla 30. září 1999 havárie v Japonské
Tokaimure, v elektrárně znovuzpracující nukleární palivo, která vyústila ve smrt dvou dělníků
následkem ozáření radioaktivitou.)
Černobylská havárie bývá také srovnávána s katastrofou v Bhopalu. 3. prosince 1984 unikl z
chemické továrny v Indickém Bhopalu 40 tun toxického metylizokyanátu (smrtelně nebezpečný
plyn). Následkem otravy tímto plynem zemřelo minimálně 15,000 lidí, a 150,000 až 600,000 bylo
postiženo otravou.
K dalším katastrofám způsobeným lidskou rukou a se smrtelnými následky přesahujícím rozsah
havárie v Černobylu patří:
- Banqiao Dam, 1975, Čína, 171,000 zabito.
Velký smog roku 1952, Londýn, Anglie kolem 12,000 zabito.