Mravnost nade vše

Profesor Karas je vůdčí osobností sdružení pro povznesení obecné morálky, vážený muž, známý nekompromisními názory, které lze shrnout jedinou větou. Mravnost nade vše. V tomto duchu vede nejen žáky, ale železnou rukou diktátora také rodinu. Jednoho dne se však Karasovi ohlásí nečekaná návštěva - nemanželská dcera Věra, živý důkaz jeho mladické nerozvážnosti. Karas si uvědomí, že by mohla zcela zničit jeho "image" bojovníka za mravopočestnost, a rozhodne se její existenci utajit. Jenže netuší, že si Věra najde práci jako vychovatelka v jeho vlastní rodině. A pak už se všechno jen a jen zamotává. Zatímco Karasova dcera se zamiluje do sochaře Konráda, který pracuje na bustě pana profesora, do Věry se zamiluje mladý doktor Jílovský. Zvláštní chování pana profesora k nové vychovatelce však neunikne pozornosti rodiny a bohužel ani doktora Jílovského, který začne žárlit. Napětí roste a jediný, kdo si ničeho nevšimne, je sám Karas, který marně přemýšlí, jak situaci rodině sdělit co nejšetrněji. Zmatek vyvrcholí, když je Karas celou rodinou tajně sledován, kterak v noci pokradmu opouští Věřin pokoj.

Úspěšná satirická komedie vznikla v posledních dvou týdnech roku 1936. Podle námětu J. Erbenové ji natočil režisér Martin Frič a historie jejího vzniku je poněkud neobvyklá. Frič ji improvizovaně natočil přes vánoce roku 1936 jen proto, aby nebyl přerušen provoz filmových ateliérů v posledních dvou týdnech roku a zaměstnanci studia tak měli nejen zajištěn příjem v období vrcholící hospodářské krize, ale současně si mohli o svátcích přilepšit - proto se tomuto filmu také říkalo "film na rybu". Tak kvapné improvizace se ovšem zalekli i samotní producenti Barrandova, takže se neodvážili film v Praze uvést. Zkušební promítání proběhlo v Prostějově a teprve po jeho nadšeném přijetí tamním publikem měl v únoru 1937 úspěšnou premiéru také v Praze.