Muž bez stínu

Geniální vědec Sebastian Caine pracuje pro Pentagon a v tajném laboratorním komplexu vede tým, který pracuje na projektu látky způsobující neviditelnost. Po úspěšném vyvinutí látky se týmu podaří vytvořit také sérum s reverzními účinky, které neviditelné organismy opět zviditelní. Vedle Caina jsou členy týmu jeho bývalá přítelkyně Linda McKay, asistent Matthew Kensington, veterinářka Sarah Kennedy, laboratorní technik Carter Abbey, expert na počítače Frank Chase a černoška Janice Walton. Přes úspěšný pokus s gorilou, kterou se podařilo zneviditelnit a přes drobné potíže opět zviditelnit, Caine neprozradí armádnímu výboru, že práce na projektu se blíží ke konci. <>Obrázek nenalezen<> Obává se, že by je armáda mohla z projektu odvolat a ponechat si výsledky jejich práce. Místo toho se Caine rozhodne vyzkoušet látku sám na sobě a pod dohledem, týmu, který až na Lindu a Matthewa netuší, že pracují bez vědomí výboru, si látku aplikuje. Málem zkolabuje, ale stane se neviditelným. Tým si zvyká na neobvyklou situaci, kdy se mezi nimi pohybuje neviditelný Caine, jehož mohou vidět pouze s pomocí termokamer nebo termobrýlí. Zpočátku úsměvné legrácky neviditelného vědce jsou stále více znepokojivé. Když se pokusí osahávat Sarah, která usnula v laboratoři a zděšená Linda odmítne pomilovat se s neviditelným mužem, začnou si členové týmu uvědomovat změnu v Cainově chování. <>Obrázek nenalezen<>Netuší, že je mezi i ve chvíli, kdy se baví o jeho podivném nevyzpytatelném chování. Situace se ještě zhorší poté, co se plánovaná revezre nezdaří a Caine zůstane neviditelný. Snahy o úpravy séra, které by muže zviditelnilo jsou neúspěšné. Jedné noci podrážděný Caine uprchne z podzemního komplexu a vydá se do města, kde znásilní svou krásnou sousedku, kterou dříve často pozoroval oknem. Linda, šokovaná změnou jeho chování, se netají tím, že vše řekne výboru. Když to však udělá, Caine, který ji sledoval bez výčitek zavraždí dr. Kramera, se kterým Linda o situaci hovořila. Další den vědec uvězní členy týmu v laboratoři tím, že zablokuje jejich identifikaci v bezpečnostním systému. Vědci se ho pokusí najít, Cainovi však jeho neviditelnost poskytuje značné výhody. Brutálně uškrtí Janice a smrtelně zraní Cartera. Zvýší v laboratořích teplotu tak, aby ho nebylo možno objevit pomocí termokamer a připraví časovanou bombu, který by zlikvidovala laboratoř i se všemi svědky, kteří vědí o jeho existenci. Podaří se ho zbývajícím členům týmu najít a zastavit dřív, než se mu podaří uniknout z laboratoře a ztratit se v ulicích Washingtonu?

<>Obrázek nenalezen<> V roce 1989 se producent Douglas Wick zamyslel nad projektem, který by se zabýval tématem neviditelnosti a jejich důsledků. "Tehdy někdy," vysvětluje Wick, "začala revoluce v oblasti vizuálních efektů. Došlo mi, že bychom počínání neviditelného muže mohli ukázat tak, jako nikdy předtím." Nápad pustil z hlavy až do doby, kdy si o něm promluvil se scénáristou Andrew W. Marlowem (Air Force One, Konec světa). Marlowa fascinovala otázka, jak by se psychika člověka změnila poté, co by odpadly veškeré společenské zábrany. Marlow se rovněž vždycky zajímal o složitý svět zvláštních efektů - patří k častým návštěvníkům trikových dílen. "Když Andrew napsal scénář," vzpomíná režisér Verhoeven, "zahrnul do něj zvláštní efekty, které tehdy ještě nebyly možné. Psal to s tím, že jednoho dne možné budou." Sám Marlowe svůj příběh charakterizuje takto: "Je to vzrušující moralita o charismatické autoritě, kterou svazují zákony společnosti. Bez jakýchkoli klišé sledujeme, co se přihodí, když se začne kousek po kousku zbavovat svého těla a unikat z dosahu těchto zákonů." Téma filmu zaujalo i režiséra Paula Verhoevena (Základní instinkt, Hvězdná pěchota). Podobně jako ve svých předchozích snímcích si i tady klade znepokojující otázky ohledně lidského jednání. "Před několika tisíci lety," říká Verhoeven, "se tématem neviditelnosti zabýval Platón. Napsal, že člověk se s morálkou nerodí - ta je jenom definována tím, co si o nás ostatní myslí a co od nás očekávají. Řekl, že jeho moc by neviditelného člověka zkazila. Zneužíval by ji, protože by si mohl dělat, co chtěl. Kradl by, vnikal do domů a znásilňoval, a zabíjel z rozmaru. Platón tvrdil, že člověk v sobě nemá univerzální morální kód, který by ho dělal dobrým. Chová se tak, jak se chová, protože nechce do vězení. Nedovolil bych si s Platónem polemizovat." Proměna přitažlivého hrdiny ve zlé monstrum režiséra lákala. Verhoeven pokračuje: "Ze začátku mu držíte palce. Je to hrdina. Pak se jeho mysli zmocní stíny a stane se zlým. Jak dlouho mu ještě budete přát? Zavrhnete ho úplně, anebo mu ještě část vašeho Já bude fandit?"
Další věcí, která Verhoevena lákala, byly neuvěřitelné digitální efekty, ještě před několika lety nemožné. Tvůrci se chtěli vyhnout klasickým klišé filmů o neviditelných. "Chtěli jsme dostat dál než jenom ke vznášející se propisce nebo poletující sklenici vody," vysvětluje scénárista Marlowe. A tvůrci svá předsevzetí bezvýhradně splnili. "Ani v nejmenším jsem netušil, jak komplikované a obtížné bude natočit tenhle film. Šlo to daleko za hranice mojí představivosti," dodává Paul Verhoeven. Trikoví odborníci se zabývali dvěma hlavními problémy. Nejprve museli nechat hrdinu po "vrstvách" zmizet a následně ztvárnit kontakt neviditelného muže s okolím. Tak například v okamžiku, kdy se hrdina pohybuje v páře, zmítá v bazénu nebo se plíží vrstvami kouře a ohně, částečně se zviditelňuje.
První skupině efektů se říkalo "fázový bio-výmaz" - hrdina kousek po kousku mizí před našima očima. Dnešní divák se nespokojí s tím, že by si proměnu jenom představoval. Paul Verhoeven transformaci popisuje: "Mizí a zase se zjevuje ve složitých vrstvách. Jak se rozváděná tekutina dostává do jeho těla, vrstvy jeho masa začínají jakoby kapalnět. V okamžiku, kdy se rozpustí jeho svalový systém, zůstává jenom třesoucí se kostra obalená tepnami a žílami a vycpaná hlavními orgány. Mizí orgány, mizí oběhový systém a zůstává jenom kostra. Ta se nakonec vypaří a nezbude nic." Trikoví umělci, technici a návrháři se vydávali na dlouhé návštěvy zdravotních zařízení a škol. Studovali lidská těla, pořizovali fotografie a náčrtky, absolvovali kursy anatomie a přihlíželi pitvám. Museli poznat, co přesně se stane, když říznete do lidského těla nebo odstraníte kůži.
Aby se proměna na plátně mohla provést, museli filmaři vyvinout úplně nový software. Takový, který by jim umožnil dostat se člověku pod kůži a odkrývat po částech jeho tělo. Scott Anderson, který na triky dohlížel, vysvětluje: "Jakmile do počítače nacpeme veškeré informace, dokáže zanimovat přesný pohyb lidského těla a napodobit, jak se pod kůží pohybují svaly a cévy. Míra podrobnosti je bezpochyby převratná." Filmaře přitom nezajímal jen povrch, ale i vnitřek digitálních orgánů. "Rozřízněte klasický trojrozměrný digitální objekt," pokračuje Anderson, "a neuvidíte vůbec nic. V našem filmu byste řezem odkryli odpovídající detailní strukturu daného orgánu. Na monitoru začne orgán, řekněme srdce, žít svým vlastním životem. Postupně začneme systémem vlásečnic, které nabírají na objemu a pulsují. Z krevních cév, na které nabalíme vrstvy svalů, se stanou tepny a žíly. Nakonec dostaneme kompletní srdce." Verhoeven nadšeně dodává: "Takhle detailně jsme se do lidského těla ještě nepodívali." Z toho, co filmaři vytvořili, by se mohla stát cenná učební pomůcka.
Natáčení kladlo značné nároky i na Kevina Bacona, představitele neviditelného muže. Režisér vzpomíná: "Během naší první schůzky jsem se mu snažil vysvětlit, co ho jako hlavního hrdinu čeká. Aby se mohl stát neviditelným, bude muset strávit většinu času natřený namodro, načerno nebo nazeleno. Natírat ho nebude vůbec příjemné a ještě horší bude barvu smývat. Někdy mu na tvář nalepíme masku z latexu, která se každý den zase strhne. A nesmíme zapomenout na kontaktní čočky, které pokryjí celou bulvu. Bude to klaustrofobní a nepříjemný zážitek. Nic pro primadonu." A nemluvil do větru - náročnější roli prý Bacon ještě nezažil. Hned ale dodává: "Dostal jsem šanci zahrát si šíleného vědce - a další šílený vědec to celé režíroval!"

Kevin Bacon
patří k předním představitelům generace herců, kteří začínali na přelomu 70. a 80. let. Dokáže zahrát detailně vykreslené hrdiny i výrazné vedlejší role.
Jako mladík opustil Bacon svou rodnou Filadelfii, aby se stal nejmladším studentem newyorského Circle In The Square Theatre. U filmu debutoval v roce 1978 menší rolí v kultovní studentské taškařici National Lampoon's Animal House. Úspěch filmu ho postupně zavedl k dalším snímkům pro mladé, jakými bylo Bistro Barryho Levinsona či film Bez dozoru. K jeho nejvýraznějším rolím z posledních let patří padouch ve vodáckém thrilleru Divoká řeka a jeden ze tří pasažérů Apolla 13 ve stejnojmenném snímku s Tomem Hanksem v hlavní roli. Za roli obviněného ve snímku Murder In The First získal několik hereckých cen. Z dalších jeho snímků jmenujme: Začít znovu, Hráči se smrtí, JFK, Pár správných chlapů, Kokosy v pralese, Divoká řeka, Apollo 13, Spáči, či naposledy Nebezpečné hry.
V roce 1996 Bacon debutoval jako režisér. Původně televizní snímek Ztracená Chase, v němž si mj. zahrála jeho manželka Kyra Sedgwicková, se nakonec promítal i v kinech. Byl uveden na festivalech v Sundance a Torontu a získal tři nominace na Zlatý glóbus. Bacon, který působí také v divadle a televizi, navíc se svým starším bratrem Michaelem tvoří úspěšnou country folkovou skupinu The Bacon Brothers. Vysoce ceněné duo s úspěchem objíždí americké kluby a nedávno vydalo svou druhou desku, nazvanou "Getting There".

Elisabeth Shueová
začínala v 80. letech jako pohledná filmová hvězdička, známá z hitů pro teenagery, jakými byly Karate Kid či druhé a třetí pokračování série Návrat do budoucnosti. Že jí vedle krásy nechybí ani talent, dokázala v roce 1996, kdy byla nominována na Oscara za snímek Leaving Las Vegas; po boku Nicolase Cage si v něm zahrála roli prostitutky Sery.
Shueová se narodila ve Wilmingtonu ve státě Delaware, ale vyrůstala ve státě New Jersey. Nastoupila na Wellesley College v Massachusetts, aby tam studovala ústavní právo - chtěla se stát právničkou. Aby si vydělala na studia, zkusila na radu kamarádky konkurs na televizní reklamu. Uspěla, natočila řadu šotů a přihlásila se ke studiu herectví na newyorské Showcase Theatre. V jedné z jejich reklam si jí všimnul hledač talentů pro televizní stanici ABC a Shueová debutovala v televizním filmu "Call to Glory". Následovaly celovečerní projekty Karate Kid, Adventure in Babysitting, úspěšný Koktejl s Tomem Cruisem a další. Na počátku své úspěšné herecké dráhy přestoupila na univerzitu v Harvardu, aby tam studovala politologii. Když školu opouštěla, zbýval jí k titulu pouhý semestr.
Její vynikající výkon ve snímku Leaving Las Vegas jí vedle nominace na Oscara přinesl řadu dalších cen, včetně Zlatého glóbu a Independent Spirit Award. Z dalších jejích filmů jmenujme: Svatý, Palmetto, Madam Bette, Soapdish, Muž na ženění či Skryté zlo Stevena Soderbergha a Pozor na Harryho! Woodyho Allena. V polovině devadesátých let s úspěchem debutovala na divadelních prknech New Yorku a následně se podílela na vzniku divadelního spolku The Cooperative. Před časem se Shueová vrátila na Harvard, aby tam v přestávkách mezi projekty konečně dosáhla vytouženého titulu...

Josh Brolin
je synem herce Jamese Brolina, který slavil největší úspěchy v 70. letech (filmy Westworld, Kozoroh Jedna, Horor v Amityville). Josh má za sebou četné role na prknech několika menších divadel a jako kmenový herec se objevil ve třech televizních seriálech. Na filmovém plátně debutoval v polovině 80. let jako jeden z dětských hrdinů dobrodružného snímku z produkce Stevena Spielberga Rošťáci. Z jeho dalších snímků uveďme: Best Laid Plans, The Mod Squad, Hlídač mrtvých, Mimic či Flirtování s katastrofou.

Paul Verhoeven
Je považován za jednoho z nejprovokativnějších hollywoodských režisérů. Původem z Holandska upoutal na sebe mezinárodní pozornost filmy Turks fruit, který byl nominován na Oscara, dramatem z 2.světové války Oranžský voják a thrillerem De vierde man. Brzy poté, co byl na základě úspěchu svých evropských filmů angažován v Hollywoodu, natočil v roce 1987 sci-fi RoboCop. Tento film se setkal s vřelým přijetím jak ze strany diváků, tak kritiky. U žánru sci-fi zůstal i svým dalším snímkem Total Recall s Arnoldem Schwarzeneggerem, ale v roce 1992 razantně změnil žánr a svým erotickým thrillerem Základní instinkt proslavil Sharon Stoneovou na celém světě. O tři roky později šokoval Verhoeven kontroverzními Showgirls. Jeho posledním filmem je rozporuplně přijatá (jak jinak) Hvězdná pěchota.
Paul Verhoeven se narodil v Amsterodamu a o film se začal zajímat v průběhu studií matematiky a fyziky na Leidenské univerzitě, kde režíroval několik krátkých filmů. Základní vojenskou službu pak strávil jako dokumentarista.
Po návratu do civilu zaměstnala Verhoevena holandská televize, pro kterou natočil několik brilantních dokumentárních filmů. V roce 1969 pak slavil první úspěch na poli hrané režie dobrodružným historickým seriálem "Floris". V celovečerním hraném filmu debutoval v roce 1971 a hned s druhým filmem Turks fruit zaznamenal mezinárodní úspěch, když byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší zahraniční film roku 1973. Mezinárodní ohlas měl i Oranžský voják s Rutgerem Hauerem nominovaný na Zlatý glóbus. Verhoevenův film noir De vierde man z roku 1984, získal cenu losangeleských filmových kritiků pro nejlepší zahraniční film, mezinárodní cenu na MFF v Torontu a cenu poroty v Avoriazu.