fb  Sdílet
   Informace    Recenze    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Ukázka    Fotky    Podobné filmy    

63% 1754 hlasů
film / thriller, akční, science fiction, USA, , 104 min., od 12 let
Surrogates
Kinopremiéra v ČR 8.10.2009 v SK 3.12.2009, DVD od 2.6.2010 Magicbox

Režie:
Herci: , , , , , více...


Ukázka
02:27



Mít svého dokonalého náhradníka. Co by se mohlo stát?
Lidé žijí své životy v ústraní, v bezpečí svých domovů, prostřednictvím robotických náhradníků - sexy a naprosto dokonalých mechanických zpodobnění jich samotných. Jde o ideální svět, v němž neexistují zločin, bolest, strach a následky. Když je poklidný život této utopické společnosti rozbouřen první vraždou za mnoho let, objevuje agent Greer obrovské spiknutí, související s fenoménem náhradníků, a musí se vzdát svého vlastního náhradníka a riskovat život, aby přišel celé záhadě na kloub.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Když jsem tento film viděl poprvé byl jsem nadšený. Na podruhé to zase takový odvaz není, ale jako akční oddychovka proč ne. Není to nudný a ani špatný. ( 5.11.16/MAC )
Všechny komentáře k filmu 38+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky, Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Recenze

Svět surogátů je přívětivým a konejšivým místem na zemi. Jsou zde odstraněny veškeré lidské nedokonalosti i mrzkosti a traumata. Prostor hebký a voňavý jako čerstvě vyprané prádlo s příměsí aviváže Le--r. Bezpečné a nezávažné  jako perfektně vydisegnované, růžové pokojíky pro Barbie. Či pro letušku z padesátých let. Oproti tomu ve světě skutečných lidí z masa a kostí je tma, úzkost, noční běsi pohánění nevyslovenou, tušenou hrůzou z podvedení a okradení sebe sama. Prostor vyhrazený obětem nových technologií s náhradní identitou, kteří už nemůžou nebo nechtějí udělat krok zpět k sobě. Zbývá už jen odstranit z bytu poslední kusy zrcadel, vypreparovat poslední zbytky svědomí a zahodit všechnu odvahu k nesetření skutečné krve rozmázlé po latexovém ksichtíku.  Filmu režiséra Jonathana Mostowa předcházel sociologický projekt, kdy byla u určitého vzorku techno generace nabořeného v jistém paralelním systému, zkoumána jejich schopnost vrátit se k běžnému způsobu života. Jednalo se o hráče... Celá recenze
4236, 6 z 10

Popis filmu Náhradníci

Před 14 lety doktor Canter vymyslel takzvané náhradníky. Jsou to roboti, kteří vypadají jako lidé. Každý z nich má svého operátora, tedy člověka, za kterého a pod jehož vedením jednají. Operátor sedí doma ve svém relaxačním křesle a na náhradníka je napojen elektronicky. Prostřednictvím náhradníků, kteří vždy vypadají jako mladí krásní lidé, prožívají svůj každodenní život. Lidé už vůbec nevycházejí na ulici. "Otec" náhradníků, doktor Canter, byl s ostudou vyhozen z firmy VSI, která je vyrábí, a stáhl se do ústraní. Ještě stále jsou však lidé, kteří s používáním náhradníků nesouhlasí. Ti jsou separováni na zvláštním místě, kterému se říká území Dredů, a vede je takzvaný Prorok. Zdá se, že používání náhradníků má minimálně jednu výhodu, a to snížení kriminality téměř na nulu. Jednoho dne se však všechno změní... Muž jménem Strickland s novou neznámou zbraní odstraní jednoho náhradníka, ale zároveň tím zabije i jeho operátora. Shodou okolností jde o studenta Canter, syna vynálezce náhradníků. Vraždu zde neměli již několik let a agent FBI Greer zahajuje vyšetřování. On sám také používá náhradníka a žije bezútěšný život v osamění. Před lety jim s manželkou zemřel při autonehodě jediný syn a nyní je každý z nich zavřený ve svém pokoji na svém relaxačním křesle a za pomoci náhradníků žijí své osamělé životy. Greer spolupracuje se svou parťačkou Petersovou. Zjistí, že zbraň, kterou Strickland použil, byla původně vyvinuta pro armádu. Říká se jí tsunami, měla najednou vyřadit operační systém náhradníků, ale bohužel se zjistilo, že zabíjí i operátory. Armáda se všech zbraní zbavila, je však zřejmé, že jedna přece jen zůstala. Stopa vede na území Dredů... Prorok a jeho nohsledi mezitím Stricklanda zabijí a seberou mu zbraň tsunami. Greer se za nimi vypraví, ale je velmi rychle a důrazně z jejich území vykázán. Pátrá tedy dál a další stopa vede k doktorovi Canterovi. Ten je ze smrti jediného syna nešťastný. Měl to být on, kdo měl zemřít, a nešťastnou náhodou se obětí stal milovaný syn. Rozhodl se pomstít. Jako vynálezce náhradníků dokáže řídit hned několik náhradníků najednou. Prorok, šéf Dredů, je sám náhradník, který pro Cantera a pod jeho vedením zbraň tsunami ukradl. Canter řídí i náhradnici Petersovou, jejíž operátorku, skutečnou Petersovou, zabil. Je rozhodnutý zničit všechny náhradníky na světě bez ohledu na to, že tím zabije i jejich operátory. Chce, aby lidstvo začalo znovu, od začátku. Greer se musí pokusit jeho ďábelský plán zvrátit.


O filmu

obrazek
Na začátku byl počítač. Pak přišly emaily, miniaturní mobilní telefony a internet. V dnešní době nahrazují ve společnosti místa svých méně pohledných lidských protějšků dokonalí robotičtí náhradníci. Lidé už nemusejí vycházet ven z bytů. Zašla ve světě filmu Náhradníci technologie příliš daleko?

„Myšlenkou filmu je, že náhradníci ovládli svět podobně jako mobilní telefony a počítače,“ vysvětluje režisér Jonathan Mostow. „Náhradníci jsou nová zařízení, která uživatelům umožňují prožívat život v pohodlí a bezpeční vlastních domovů. V našem filmu náhradníci představují dokonalé osvobození, ať už od fyzického násilí či od psychických útrap každodenního života. Potěšení je docíleno prostým připojením.“

Debutující autor Robert Venditti přišel se svým ojedinělým nápadem v době, kdy pracoval ve skladu společnosti Top Shelf Publications na předměstí Atlanty. Venditti si vzpomněl na jistou sociologickou studii skupiny lidí, která se věnovala hraní komunitních internetových her. „Fascinovalo mě, že se do ní ponořili natolik, že si vytvořili jakési alternativní osobnosti. Ztotožnili se s nimi natolik, že přicházeli o práci a hroutila se jim manželství, protože svoje životy nedokázali oddělit od osobností, které stvořili. Byl to nápad, který mě oslovil - základní lidská touha po tom být někým jiným než sám sebou.“

Autor svůj nápad nadále rozvíjel a přemýšlel o důvodech, které by lidi vedly k tomu, aby si pořídili svého náhradníka. „Myšlenka byla ta, že stvořím někoho, kdo za vás bude chodit do práce a vydělávat vám peníze, takže tu bude pro vlastnictví náhradníka i praktický důvod,“ pokračuje autor. „Přemýšlel jsem i o myšlence na zdokonalování sebe samého, kdy jsou náhradníci v podstatě ztělesněním extrémní formy plastické chirurgie, která vám umožňuje nestárnou nebo mít větší svaly - prostě vypadat jako ze svých nejodvážnějších představ.“

„Tenhle film je plný tajemství, je to detektivní příběh s Brucem Willisem v roli agenta FBI, který je v rámci vyšetřování tajuplné vraždy náhradníka nucen postavit se tváří v tvář spiknutí, které zpochybňuje celé základy lidskosti,“ soudí Mostow. „Je to varující příběh o tom, jak lidé v dnešním přetechnizovaném světě žijí,“ dodává producent Hoberman.

Dr. Lionel Canter je ve filmu výstřední milionář a génius z M.I.T., jehož převratné experimenty vedly k vytvoření populace náhradníků. Upoután na kolečkové křeslo začal nejprve s experimenty na vývoji umělých končetin. Výsledkem jeho výzkumu byla nová technologie snímání mozkových impulzů, které, jak objevil, bylo možno předat umělému tělu. Každý náhradník je přímo napojený na lidskou bytost, vzdálenou několik desítek metrů nebo několik kilometrů, která svého dvojníka ovládá pomocí myšlenek. Bez vedení lidské mysli člověka, sedícího ve speciálním křesle, jsou tito robotičtí dvojníci zcela nehybní.

„Ústřední myšlenkou Náhradníků je to, jak si zachováváme v našem technologiemi stále více zaplaveném světě svou lidskost,“ míní Mostow. „Technologie je skvělá. Fantastické na technologii je to, že nám umožňuje, abychom mohli být tvořivější, produktivnější a dokázali úžasné věci. Stinnou stránkou je to, že se z nás v jistém ohledu stávají otroci. Jsme připoutáni ke svým mobilním telefonům, ke svým BlackBerry. Je skvělé mít k dispozici email, ale když strávíte celé hodiny odpovídáním na ně, tak se z toho stává závazek. Takže nás tyhle nové příležitosti a možnosti také do jisté míry svazují.“

„Ten příběh si dává za cíl dokázat, aby si lidé takové otázky začali klást,“ soudí Venditti. „Neznám na všechny ty otázky odpověď. Když jsem ten příběh psal, chtěl jsem, aby lidé viděli pozitiva, která by používání náhradníků společnosti přineslo, ale současně i negativa. Ve finále pak záleží na čtenářích, co si z toho všeho odnesou.“

obrazek
Producent Max Handelman, dlouholetý fanoušek comicsů, od Vendittiho práva na jeho comics koupil. Zaujala ho témata celého příběhu. „Ten příběh se opravdu řítí závratným tempem a dovoluje vám představit si něco, co by mohlo mít na naši společnost jednoho dne velký vliv. Budeme mít všichni náhradníky? Asi ne. Ale je to metafora toho, jak je naše společnost stále více závislá na technologiích a virtuální komunikaci.“

Handelman comics zanesl svému bývalému spolužákovi, zkušenému producentovi Toddovi Liebermanovi, který je jeho partnerem ve společnosti Mandeville Films. „Hledal jsem něco odvážného, příběh ve stylu film noir, a v Robertově příběhu jsem to našel,“vzpomíná Lieberman. „Na začátku filmu vidíme dvě velice pohledné osoby před nočním podnikem. Najednou se k nim kdosi přiblíží a oni padnou k zemi mrtví. Nemáte tušení, co se to děje. A pak se objeví postava Bruce Willise se svým partnerem, kteří celou věc vyšetřují. A vy si rychle uvědomíte, že žijeme ve světě, který není tak docela náš.“

„Ti dva, kteří byli zabiti, jsou ve skutečnosti náhradníci,“ pokračuje Lieberman. „Nejenom, že je kdosi likviduje, ale současně jsou zabíjeni i lidé, kteří je doma ovládají, což je něco, k čemu za celou dobu používání náhradníků nikdy nedošlo. Celý svět náhradníků je v ohrožení, protože pojistka, spočívající v tom, že uživateli se nic nemůže stát, je základním kamenem celé technologie.“

Johnatan Mostow souhlasil, že film bude režírovat. Jeho dlouholetí scenárističtí kolegové, John Brancato a Michael Ferris se ujali psaní scénáře. Aby scenáristé správně vystihli atmosféru nepříliš vzdálené budoucnosti, zajímali se o technologie, které se podobají těm z Vendittiho comicsu.

Jejich výzkum je přivedl až za japonským vědcem Hirošim Išigurou, který používá umělohmotnou figurínu sebe samého k přednášení po celém světě, aniž by opustil svou kancelář v Osace. Objevili také opici v Severní Karolíně, jejíž mozek byl napojen na robota v Kyotu, kterého ovládala pouhými myšlenkami. Technologie se vyvíjí převratným tempem a už nyní je k dispozici řada vynálezů, které zlepšují život postiženým lidem. Ve světe filmu Náhradníci se objevují jak idealizovaní roboti, tak i skuteční lidé. Většina členů hereckého týmu hrála obě role.

S rolí agenta FBI, který celý případ vyšetřuje, se tvůrci filmu obrátili na jednu z největších hvězd současnosti, Bruce Willise. „Je opravdu jedním z nejlepších herců své generace,“ soudí Mostow. „Na to, abyste dokázali zvládnout filmy, které v sobě mají velice zásadní myšlenky, potřebujete velice specifický talent. My tu máme co do činění s alternativní realitou, a on ním ji přesto zprostředkovává naprosto uvěřitelně. To je jeho hlavní nadání.“

„Na Bruceovi je zajímavé, že umí skvěle hrát policajty, ale současně umí výtečně hrát i obyčejné lidi,“ říká producent Hoberman. „Z filozofického i teoretického pohledu je jeho postava obojí. Jak pokračuje na své pouti, zjišťuje, jaké jsou rozdíly mezi lidstvím a náhradnictvím, což je docela velké sousto ke strávení. Ve filmu je také akce a všechno to, co chcete vidět ve filmu s Brucem Willisem.“

„Bruceova postava je ve filmu ztělesněním lidství,“ popisuje Mostow. „Stejně jako všichni ostatní využívá pro svou každodenní práci tu úžasnou technologii. Je to agent FBI, který sedí doma, v bezpečí bytu, a nechává svého robotického náhradníka chodit venku a dělat všechny ty nebezpečné věci, které s jeho prací souvisí. V určité fázi o svého náhradníka přijde a je nucen se vydat ven sám a zjišťuje, jaké to je, být jediným člověkem ve světě plném robotů a technologií.“

„Já Greera vnímám jako někoho, kdo už ve světě náhradníků nějakou dobu žije a zvykl si na něj,“ zamýšlí se producent David Hoberman. „Jakmile je jeho náhradník zničen a on nemůže získat jiného, stane se z něj osamělý muž, člověk, ve světě plném strojů. A nakonec si musí vybrat.“

Greerovu kolegyni Jennifer Peters si zahrála australská herečka Radha Mitchell. „Peters je velice zajímavá postava, protože se ve filmu objevuje vlastně ve třech různých rolích,“prozrazuje Lieberman. „Je tu Peters coby náhradnice, trochu mladší, naivnější policistka, která pracuje s Greerem. Pak je tu skutečná Peters, trochu ledabylejší verze náhradnice, malířka, spíše umělecká povaha. A pak je tu třetí Peters, která je součástí celé té záhady. Pro Radhu to bylo velice náročné, protože se všechny tři tyhle osoby v jistých drobných ohledech liší.“

„Obsazení Radhy byl velice zajímavý proces,“ vypráví Hoberman. „Má na svém kontě skvělé filmy. Viděli jsme ji v Hledání Země Nezemě, Muži v ohni i v Chuti lásky, kterou režíroval Robert Benton. Je to vážně úžasná herečka a je nádherná. Dokonale se pro tu roli hodila.“

Producent Max Handelman, dlouholetý fanoušek comicsů, od Vendittiho práva na jeho comics koupil. Zaujala ho témata celého příběhu. „Ten příběh se opravdu řítí závratným tempem a dovoluje vám představit si něco, co by mohlo mít na naši společnost jednoho dne velký vliv. Budeme mít všichni náhradníky? Asi ne. Ale je to metafora toho, jak je naše společnost stále více závislá na technologiích a virtuální komunikaci.“

Handelman comics zanesl svému bývalému spolužákovi, zkušenému producentovi Toddovi Liebermanovi, který je jeho partnerem ve společnosti Mandeville Films. „Hledal jsem něco odvážného, příběh ve stylu film noir, a v Robertově příběhu jsem to našel,“vzpomíná Lieberman. „Na začátku filmu vidíme dvě velice pohledné osoby před nočním podnikem. Najednou se k nim kdosi přiblíží a oni padnou k zemi mrtví. Nemáte tušení, co se to děje. A pak se objeví postava Bruce Willise se svým partnerem, kteří celou věc vyšetřují. A vy si rychle uvědomíte, že žijeme ve světě, který není tak docela náš.“

„Ti dva, kteří byli zabiti, jsou ve skutečnosti náhradníci,“ pokračuje Lieberman. „Nejenom, že je kdosi likviduje, ale současně jsou zabíjeni i lidé, kteří je doma ovládají, což je něco, k čemu za celou dobu používání náhradníků nikdy nedošlo. Celý svět náhradníků je v ohrožení, protože pojistka, spočívající v tom, že uživateli se nic nemůže stát, je základním kamenem celé technologie.“

Johnatan Mostow souhlasil, že film bude režírovat. Jeho dlouholetí scenárističtí kolegové, John Brancato a Michael Ferris se ujali psaní scénáře. Aby scenáristé správně vystihli atmosféru nepříliš vzdálené budoucnosti, zajímali se o technologie, které se podobají těm z Vendittiho comicsu.

Jejich výzkum je přivedl až za japonským vědcem Hirošim Išigurou, který používá umělohmotnou figurínu sebe samého k přednášení po celém světě, aniž by opustil svou kancelář v Osace. Objevili také opici v Severní Karolíně, jejíž mozek byl napojen na robota v Kyotu, kterého ovládala pouhými myšlenkami. Technologie se vyvíjí převratným tempem a už nyní je k dispozici řada vynálezů, které zlepšují život postiženým lidem. Ve světe filmu Náhradníci se objevují jak idealizovaní roboti, tak i skuteční lidé. Většina členů hereckého týmu hrála obě role.

S rolí agenta FBI, který celý případ vyšetřuje, se tvůrci filmu obrátili na jednu z největších hvězd současnosti, Bruce Willise. „Je opravdu jedním z nejlepších herců své generace,“ soudí Mostow. „Na to, abyste dokázali zvládnout filmy, které v sobě mají velice zásadní myšlenky, potřebujete velice specifický talent. My tu máme co do činění s alternativní realitou, a on ním ji přesto zprostředkovává naprosto uvěřitelně. To je jeho hlavní nadání.“

„Na Bruceovi je zajímavé, že umí skvěle hrát policajty, ale současně umí výtečně hrát i obyčejné lidi,“ říká producent Hoberman. „Z filozofického i teoretického pohledu je jeho postava obojí. Jak pokračuje na své pouti, zjišťuje, jaké jsou rozdíly mezi lidstvím a náhradnictvím, což je docela velké sousto ke strávení. Ve filmu je také akce a všechno to, co chcete vidět ve filmu s Brucem Willisem.“

„Bruceova postava je ve filmu ztělesněním lidství,“ popisuje Mostow. „Stejně jako všichni ostatní využívá pro svou každodenní práci tu úžasnou technologii. Je to agent FBI, který sedí doma, v bezpečí bytu, a nechává svého robotického náhradníka chodit venku a dělat všechny ty nebezpečné věci, které s jeho prací souvisí. V určité fázi o svého náhradníka přijde a je nucen se vydat ven sám a zjišťuje, jaké to je, být jediným člověkem ve světě plném robotů a technologií.“

„Já Greera vnímám jako někoho, kdo už ve světě náhradníků nějakou dobu žije a zvykl si na něj,“ zamýšlí se producent David Hoberman. „Jakmile je jeho náhradník zničen a on nemůže získat jiného, stane se z něj osamělý muž, člověk, ve světě plném strojů. A nakonec si musí vybrat.“

Greerovu kolegyni Jennifer Peters si zahrála australská herečka Radha Mitchell. „Peters je velice zajímavá postava, protože se ve filmu objevuje vlastně ve třech různých rolích,“prozrazuje Lieberman. „Je tu Peters coby náhradnice, trochu mladší, naivnější policistka, která pracuje s Greerem. Pak je tu skutečná Peters, trochu ledabylejší verze náhradnice, malířka, spíše umělecká povaha. A pak je tu třetí Peters, která je součástí celé té záhady. Pro Radhu to bylo velice náročné, protože se všechny tři tyhle osoby v jistých drobných ohledech liší.“

„Obsazení Radhy byl velice zajímavý proces,“ vypráví Hoberman. „Má na svém kontě skvělé filmy. Viděli jsme ji v Hledání Země Nezemě, Muži v ohni i v Chuti lásky, kterou režíroval Robert Benton. Je to vážně úžasná herečka a je nádherná. Dokonale se pro tu roli hodila.“

Producent Max Handelman, dlouholetý fanoušek comicsů, od Vendittiho práva na jeho comics koupil. Zaujala ho témata celého příběhu. „Ten příběh se opravdu řítí závratným tempem a dovoluje vám představit si něco, co by mohlo mít na naši společnost jednoho dne velký vliv. Budeme mít všichni náhradníky? Asi ne. Ale je to metafora toho, jak je naše společnost stále více závislá na technologiích a virtuální komunikaci.“

Handelman comics zanesl svému bývalému spolužákovi, zkušenému producentovi Toddovi Liebermanovi, který je jeho partnerem ve společnosti Mandeville Films. „Hledal jsem něco odvážného, příběh ve stylu film noir, a v Robertově příběhu jsem to našel,“vzpomíná Lieberman. „Na začátku filmu vidíme dvě velice pohledné osoby před nočním podnikem. Najednou se k nim kdosi přiblíží a oni padnou k zemi mrtví. Nemáte tušení, co se to děje. A pak se objeví postava Bruce Willise se svým partnerem, kteří celou věc vyšetřují. A vy si rychle uvědomíte, že žijeme ve světě, který není tak docela náš.“

„Ti dva, kteří byli zabiti, jsou ve skutečnosti náhradníci,“ pokračuje Lieberman. „Nejenom, že je kdosi likviduje, ale současně jsou zabíjeni i lidé, kteří je doma ovládají, což je něco, k čemu za celou dobu používání náhradníků nikdy nedošlo. Celý svět náhradníků je v ohrožení, protože pojistka, spočívající v tom, že uživateli se nic nemůže stát, je základním kamenem celé technologie.“

Johnatan Mostow souhlasil, že film bude režírovat. Jeho dlouholetí scenárističtí kolegové, John Brancato a Michael Ferris se ujali psaní scénáře. Aby scenáristé správně vystihli atmosféru nepříliš vzdálené budoucnosti, zajímali se o technologie, které se podobají těm z Vendittiho comicsu.

Jejich výzkum je přivedl až za japonským vědcem Hirošim Išigurou, který používá umělohmotnou figurínu sebe samého k přednášení po celém světě, aniž by opustil svou kancelář v Osace. Objevili také opici v Severní Karolíně, jejíž mozek byl napojen na robota v Kyotu, kterého ovládala pouhými myšlenkami. Technologie se vyvíjí převratným tempem a už nyní je k dispozici řada vynálezů, které zlepšují život postiženým lidem. Ve světe filmu Náhradníci se objevují jak idealizovaní roboti, tak i skuteční lidé. Většina členů hereckého týmu hrála obě role.

S rolí agenta FBI, který celý případ vyšetřuje, se tvůrci filmu obrátili na jednu z největších hvězd současnosti, Bruce Willise. „Je opravdu jedním z nejlepších herců své generace,“ soudí Mostow. „Na to, abyste dokázali zvládnout filmy, které v sobě mají velice zásadní myšlenky, potřebujete velice specifický talent. My tu máme co do činění s alternativní realitou, a on ním ji přesto zprostředkovává naprosto uvěřitelně. To je jeho hlavní nadání.“

„Na Bruceovi je zajímavé, že umí skvěle hrát policajty, ale současně umí výtečně hrát i obyčejné lidi,“ říká producent Hoberman. „Z filozofického i teoretického pohledu je jeho postava obojí. Jak pokračuje na své pouti, zjišťuje, jaké jsou rozdíly mezi lidstvím a náhradnictvím, což je docela velké sousto ke strávení. Ve filmu je také akce a všechno to, co chcete vidět ve filmu s Brucem Willisem.“

„Bruceova postava je ve filmu ztělesněním lidství,“ popisuje Mostow. „Stejně jako všichni ostatní využívá pro svou každodenní práci tu úžasnou technologii. Je to agent FBI, který sedí doma, v bezpečí bytu, a nechává svého robotického náhradníka chodit venku a dělat všechny ty nebezpečné věci, které s jeho prací souvisí. V určité fázi o svého náhradníka přijde a je nucen se vydat ven sám a zjišťuje, jaké to je, být jediným člověkem ve světě plném robotů a technologií.“

„Já Greera vnímám jako někoho, kdo už ve světě náhradníků nějakou dobu žije a zvykl si na něj,“ zamýšlí se producent David Hoberman. „Jakmile je jeho náhradník zničen a on nemůže získat jiného, stane se z něj osamělý muž, člověk, ve světě plném strojů. A nakonec si musí vybrat.“

Greerovu kolegyni Jennifer Peters si zahrála australská herečka Radha Mitchell. „Peters je velice zajímavá postava, protože se ve filmu objevuje vlastně ve třech různých rolích,“prozrazuje Lieberman. „Je tu Peters coby náhradnice, trochu mladší, naivnější policistka, která pracuje s Greerem. Pak je tu skutečná Peters, trochu ledabylejší verze náhradnice, malířka, spíše umělecká povaha. A pak je tu třetí Peters, která je součástí celé té záhady. Pro Radhu to bylo velice náročné, protože se všechny tři tyhle osoby v jistých drobných ohledech liší.“

„Obsazení Radhy byl velice zajímavý proces,“ vypráví Hoberman. „Má na svém kontě skvělé filmy. Viděli jsme ji v Hledání Země Nezemě, Muži v ohni i v Chuti lásky, kterou režíroval Robert Benton. Je to vážně úžasná herečka a je nádherná. Dokonale se pro tu roli hodila.“

obrazek
„Prostřednictvím Jennifer Peters jsme neustále nuceni zpochybňovat naši představu o tom, co je to identita,“ říká Mitchell. „Je to hrozně zajímavá postava, nebo vlastně spíše postavy. Kdo je Jennifer Peters? Je to osoba, která sedí doma ve svém křesle, kterou coby skutečného člověka nikdy tak docela nepoznáme. Má hnědé vlasy, špatnou pleť, velký zadek, křivé zuby a urousané vlasy. Nechce opustit realitu, ve které žije, takže prožívá život v kůži robota, který je agentem FBI. Vídáme hlavně její náhradnici, která je tak Jennifer Peters. Je to trochu matoucí, fascinující a občas je docela těžké hrát robota, který má stejný hlas a stejné pohyby jako vaše lidská postava, ačkoliv motivace a záměry toho robota z něj dělají někoho trochu jiného.“

„Váš náhradník může vypadat tak, jak jen budete chtít,“ vysvětluje režisér Mostow. „V zájmu jakési psychologické návaznosti se většina náhradníků svým uživatelům v nějakém smyslu podobá, i když jsou třeba v lepší kondici a jsou pohlednější. Ti odvážnější mohou volit zcela odlišná těla - jiné rasy nebo jiného pohlaví. Ti, kteří mají peněz méně, používají levnější modely, které nemají tak dokonalý obličej a jsou obecně podřadnější.“

Role Maggie, Greerovy náhradníky posedlé ženy, byla přidělena Rosamund Pike. „Maggie je překrásná, ale ona vidí jen samé chyby,“ říká Hoberman. „Chce se podívat do zrcadla a vidět v něm jen dokonalou krásu. Pro Greera se krása ukrývá v lidském nitru, nikoliv na povrchu. Zamiloval se do ní kvůli tomu, jaká byla, ne proto, jak vypadala.“

„Greer a Maggie jsou velice skuteční manželé, kteří přišli o dítě, s čímž se on vyrovnává prací a ona je na to tak úplně sama,“vysvětluje Pike. „Protože se cítí tak podřadná, utíká se ke své náhradnici, která pro ni ztělesňuje vysněnou dokonalost. Jejich vzájemný kontakt se opravdu podobá kontaktu dvou robotů, nikoliv dvou skutečných osob.“

„Jejich vztah je srdcem celého filmu,“ dodává Hoberman. „Začínáme pohledem na dva partnery, kteří se každý po svém snaží vyrovnat se ztrátou dítěte - a to vše v průběhu zlaté éry náhradníků.“

Pike říká, že se pro roli Maggieiny náhradnice inspirovala letuškami z padesátých let. „Víte, taková ta umělá dokonalost.“ Její lidská podoba měla vše podstatně méně pod kontrolou. „Když tu veškerou dokonalost odstraníte a odhalíte chyby, cítíte se poměrně zranitelně.“

Roli Cantera, autora celého fenoménu náhradníků, si zahráli hned dva herci: James Francis Ginty představuje mladého Cantera, zatímco James Cromwell se ujal role Cantera v pozdějším věku.

„Základní představa Cantera je asi taková, že jde o stárnoucího člověka s těžkou nemocí, upoutaného na vozík, který je současně i jeho křeslem pro ovládání náhradníků,“ říká Jonathan Mostow. „A základní zápletka je taková, že je Canter, který náhradníky stvořil, přesvědčený, že se celý jeho vynález poněkud překročil původní záměry.“

„Canter není mesiáš,“ říká Ginty. „Vlastně si myslím, že jeho hlavní motivy byly velice nesobecké. V mládí začal trpět ošklivou chorobou. Od té doby své činy zaměřil na to, aby zlepšil svět. Takže stvořil náhradníky, kteří měli pomoci nemocným lidem.“

„Canter se domníval, že pomůže policistům a vojákům, aby nemuseli umírat - budou v bezpečí a v boji zemřou jen náhradníci. Ale došlo ke zneužití celé technologie, zmocnil se jí velký konglomerát a zpřístupnil ji všem. Canter se domnívá, že se to celé vymklo zpod kontroly.“

Na druhé straně kontroverze okolo náhradníků je šílený jasnovidec, který si říká Věštec. „Je to fascinující postava, protože by to měla být jakási mýtická figura, kterou by měli postupně následovat všichni skuteční lidé,“ říká producent Lieberman.

Pro ztvárnění této specifické postavy povolali tvůrci Vinga Rhamese. „Je to fenomenální herec a pro naši roli byl naprosto dokonalý,“ míní Lieberman. „Vyzařuje z něj síla a vůdcovství.“ „Vince má také úžasný hlas,“ dodává Hoberman. „A říkali jsme si, že se budou s Brucem skvěle doplňovat.“ Náhradníci znamenali pro režiséra Mostowa určitý návrat domů, protože pochází z Connecticutu a vystudoval před pětadvaceti lety Harvard.

Kromě toho, že se film točil v celé řadě bostonských čtvrtí - Leather District, Financial District, South End, Chestnut Hill, a také v okolí jeho almy mater, v Cambridge - Mostow natáčel i na bostonských předměstích, například ve Worcesteru, kde se v soudní budově natáčely záběry z velení FBI, Tauntonu, kde místní opuštěný ústav pro duševně nemocné posloužil jako Věštcovo útočiště, či Hopedale, kde se v bývalé tkalcovně točily akčnější části filmu.

<>Obrázek nenalezen<> „Na Bostonu je zajímavé, že z pohledu filmaře je tu spousta starých budov z devatenáctého století,“ říká producent Hoberman. „Mezi skleněnými monolity moderních budov tu stojí staré klasické americké domy. Náš příběh není výhradně futuristický, jde víceméně o přítomnost. A v Bostonu na vás dýchne atmosféra minulosti i budoucnosti současně, čehož jsme pochopitelně využili.“

K tvorbě působivého světa, ve kterém proti sobě stojí lidství a technologie, si Mostow povolal špičkové kolegy, mimo jiných též výtvarníka Jeffa Manna s jeho uměleckým týmem. „Tenhle svět je vzrušující a zajímavý a velice fyzický,“ soudí Mann. „Původní comics je velice temný a náladový, odehrává se ve futuristickém prostředí. Ve filmu jsme příběh víceméně zasadili do jakéhosi paralelního světa. Technologie náhradníků je naprosto špičková, ale náhradníci v našem příběhu plní jen roli nástrojů. Za jejich činy jsou naprosto zcela zodpovědní jejich uživatelé, stejně jako v případě jakéhokoliv jiného stroje.“

Mann pro film navrhl celou řadu velkolepých kulis, zejména pak habitat, ve kterém se skupina lidských uprchlíků ukrývá před světem plným technologií, v němž už nezbývá lidskost a cit. Tam se v obřím bludišti rezivějících nákladních kontejnerů, které jsou na sebe navršeny tak, že budí dojem vysokých budov, narušených mocným zemětřesením, odehrává jedna z hlavních akčních scén filmu.

„Okolí habitatu je víceméně bojovou zónou, obklopující místo, kde žije v odloučení od zbytku společnosti tahle skupina lidí,“ popisuje Mostow. „Je tam plno vyhořelých automobilů a lidé se tam snažili hledat cokoliv, co by jim pomohlo přežít. Společně s habitatem samotným jde o dvě nejzásadnější lokace, které by měly diváky opravdu oslovit.“

V ostrém kontrastu s tímto takřka postapokalyptickým místem je klid Denver State Hospital, rozsáhlého zdravotnického komplexu v Tauntonu, který se stal ideálním místem pro natáčení záběrů z Věštcovy komunity, kde lidé žijí spíše tak, „jak se asi žilo ve třicátých nebo čtyřicátých letech - prostý život bez technologií, a pěstují si tu sami jídlo.“

Jako místo, kam si náhradníci chodili pro své dokonalé tváře, posloužila výrobna židlí v Leather District v Bostonu. Tady vznikl Maggiein salón krásy. „Maggie je vizážistka a to v tomhle filmu znamená, že pracuje s technologiemi,“říká Rosamund Pike o své postavě. „Můj salón krásy se spíše podobá autodílně.“

„Ve filmu je scéna, v níž se Meggie věnuje krásné ženě, která si přišla nechat udělat nový obličej,“ říká maskér Howard Berger. „Vytvořili jsme její umělou dvojnici, která měla obličej, jež bylo možné odchlípnout. Jde o velice tenkou vrstvu silikonu, která je natažena na umělou lebku. Ve filmu pak vidíte dokonalou kombinaci záběru, v němž herečka mluví, a dalšího, v němž je jí stahován obličej a vy vidíte robotickou lebku pod ním. Tým vizuálních efektů pod vedením Marka Stetsona to zvládl na jedničku.“

Jedním z Mannových pozoruhodných výtvorů bylo také křeslo, z něhož uživatelé své náhradníky ovládají. „Křesla byla velice náročná, protože jsem nechtěl, aby příliš připomínala zubařská,“ vysvětluje Mann. „Je to pohodlné, velké křeslo, osazené spoustou senzorů, které by měly přenášet nervové reakce a svalové impulzy.“

„Původní návrh křesla vypadal velice pohodlně, ale uživatel k němu byl připojen dráty a elektrodami,“ dodává Mostow. „Nechtěli jsme, aby působilo klaustrofobicky, takže jsem přišel s nápadem, že by mohlo jít spíše o jakési masážní křeslo - už to samo o sobě na vás působí příjemně. A teplotu a pohyby těla a nervové impulzy vám snímají lasery. Jediné, co na sobě musíte mít, je jakási tenká čelenka, fungující na podobném principu, jako třeba bluetooth. Museli jsme vytvořit něco, co by působilo tak, že byste v tom klidně mohli trávit šestnáct hodin denně.“

K příslušenství náhradníků patří ještě další věc - dobíjecí kolíbka. „Když si koupíte náhradníka, je vám doručen ve víceúčelovém obalu, který slouží současně i jako dobíjecí kolíbka,“ objasňuje Mostow. „Takže večer přijdete domů, zacouváte do své nabíjecí kolíbky a necháte svého náhradníka dobít.“

Samotná robotická podoba hlavních hrdinů a stovek statistů, kteří se ve filmu objevují, ožila společným úsilím dvou maskérských týmů - maskérského týmu Oscarem oceněného Jeffa Dawna, a týmu na výrobu speciálních masek dalšího držitele Oscara, Bergera.

Protože většina herců hraje dvě či více verzí svých postav, využili Berger a Dawn své dlouholeté zkušenosti k tomu, aby odlišili dokonalé náhradníky od jejich o poznání méně dokonalých lidských protějšků.

„Výzvou na tomto filmu bylo pochopit, čím se člověk od náhradníka odlišuje,“ říká Dawn. „Jsou náhradníci plastoví? Až příliš dokonalí? Vypadají lépe než běžní atraktivní lidé? Nebylo jednoduché dokázat, aby lidé, kteří už tak vypadají dobře, vypadali v každém záběru ještě lépe. Myšlenka náhradníků hraje na strunu marnivosti, která je nám všem vlastní. A dotýká se také technického pokroku, který jsme za poslední desítky let zaznamenali. Zkombinujte ty dvě věci dohromady a máte na první pohled skvělou věc - dokonalého člověka. Můžu se omladit nebo udělat vyšší nebo hezčí.“

obrazek
Dawn říká, že Willis neměl se svou podobou nejmenší problémy, dokonce ani tehdy, když maskéři zvýraznili některé nepříliš dokonalé prvky jeho vizáže. „Lidský Greer je o něco starší, obhroublejší, s trochu více vráskami,“ popisuje Dawn. „A Bruce s tím neměl problémy. Když jsem mu potřebovala přidat pár let, nějaké vrásky, prošedivělé vousy, dokonce se na to těšil. Bruceův náhradník musel být samozřejmě dokonalý, čehož jsme docílili blonďatou parukou a obočím.“

„Ohromné množství úsilí jsme vynaložili na to, abychom vymysleli, jak se náhradníci vyvinuli,“ říká Berger. „Sedli jsme si s Jeffem Mannem a Jonathanem, abychom probrali, co si o tom všichni myslíme. Jsou robotičtější? Jsou z plastů nebo z kovu? Mají silikonovou pleť? Jde o nějaký organický materiál? Jsou z uhlíkových vláken? A ze všeho nejdůležitější byly jejich kostry. Co se skrývá v nitru náhradníka? Jsou naprosto syntetičtí, vyrobeni z plastu a uhlíkových vláken. Zcela mechaničtí. Roboti.“

Natáčení v Bostonu jakožto hlavním dějišti událostí z této paralelní reality představovalo oříšek pro specialisty na vizuální efekty pod vedením Oscarem oceněného (a třikrát nominovaného) Marka Stetsona. Stetson, který začal s kariérou už před třiceti lety, nazývá svou roli na podobě filmu spíše vedlejší. „Naším úkolem bylo pomoci integrovat náhradníky do každodenní reality, kterou ve filmu vidíme. Protože se film odehrává v současnosti, snažili jsme se integrovat do něj některé z pokročilejších technologií, aby vše působilo skutečněji.“

Vytvoření dokonalých robotických verzí věhlasných herců bylo podle něj velice těžké. „Rozdílů mezi náhradníkem a jeho lidským protějškem bylo dosahováno především s využitím kostýmů a masek, přímo při natáčení,“ říká Stetson. „My jsme tyhle rozdíly s pomocí VFX technologií zvýraznili mnohem více, než by bylo běžnými prostředky reálné, protože jsme využili kombinace 2D skládání a 3D počítačových technik.“

Mostow si ke spolupráci přivolal také zkušeného kameramana Olivera Wooda (trilogie o Bourneovi), který svým osvětlovačským umem a kamerou zdůraznil klaustrofobickou atmosféru Mostowova oscarového thrilleru Ponorka U-571. Třetím společným projektem byli Náhradníci pro Mostowa a kostymérku April Ferry, oceněnou Emmy za práci na seriálu Řím. Režisér si také přizval skvělého střihače Kevina Stitta, který před deseti lety stříhal Mostowův celovečerní debut Únos.

Podobné filmy

Nákaza
(Contagion) Po celém světe se šíří smrtící, vzduchem přenosný vir, který nemocné zabíjí bě...
dnes 11.40
Nova Cinema
Hra peněz
(Money Monster) Televizní moderátor a finanční expert George Clooney právě živě natáčí dal...
dnes 20.00
Nova Cinema
Ďáblův advokát
(The Devil's Advocate) Ctižádostivý advokát Keanu Reeves chce za každou cenu vyhrávat. I z...
dnes 22.00
Nova Cinema
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Úterý 26. 10. 2021 Svátek má Erik
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz