O statečném krejčíkovi

Veselý mladý krejčík David neodolal jednoho letního dne vůni povidel, které prodávala rolníkova žena, a co koupil, to si namazal na velký bochník chleba. Chtěl ještě dokončit rozdělanou práci, než se do lahůdky zakousne, vůně však přilákala mouchy, a když se nedaly odehnat, David se naštval a plácl je hadrem. Napočítal jich pak na stole sedm mrtvých a pyšný na svůj čin vyšil si na šerpu nápis Sedm jednou ranou zabil. A protože vždy snil o lepším životě, posílen povidly se vydal do světa. Byl sice drobný, ale co mu chybělo na síle, to mu přebývalo na rozumu. S vtipem a dobrou náladou si vždy poradil se všemi překážkami. Navíc se díky šerpě šířila po celé zemi zpráva, až nakonec dorazila ke královskému dvoru. Jako na zavolanou, pomyslel si král Ernst, který měl zrovna plnou hlavu starostí. Snad je to dokonce ten očekávaný hrdina, který má zachránit říši sužovanou obry, divokým jednorožcem a ještě divočejším, obrovským divočákem. Trochu ho sice zarazilo, že David je jen drobný chlapík, ale přesto mu slíbil, že když splní tři obtížné úkoly, dá mu nejen polovinu království, ale také ruku překrásné princezny Pauly. Na Davida, který má hlavu vždy plnou dobrých nápadů, si jen tak někdo nepřijde.