Opravdová kuráž

Farmáře Franka Rosse zastřelí jeho najatý pomocník Tom Chaney kvůli dvěma zlatým destičkám, a uprchne do indiánské rezervace s dalším zločincem Nedem Pepperem, kde ho jen tak někdo nenajde. Po Frankovi zůstane vdova a tři děti. Jeho nejstarší dcera, čtrnáctiletá Mattie, to nehodlá nechat jen tak. Zajede do města a z peněz po otci si najme lovce hlav Roostera Cogburna, který je podle vyprávění ten nejlepší z nejlepších. Chce, aby byl Chaney postaven před soud a popraven. Na celou akci také hodlá osobně dohlížet. S tím však Rooster nesouhlasí a odjede. Rooster se domluví s texaským rangerem La Boeufem, který Chaneyho hledá kvůli vraždě senátora v Texasu. Mattie je však dožene a rozhodně se nehodlá vracet. Po několika dnech se Rooster a La Boeuf pohádají a Rooster zůstává s Mattie sám. Dozví se, že na Neda čekají v chatě v pustině dva muži. Jeden z nich je zraněný a Rooster chce informace o Nedovi. Zraněný muž chce vypovídat, ale druhý ho bodne do hrudi. Rooster ho bez milosti zastřelí. Z úkrytu sleduje chatu a vidí, že někdo přijíždí. Je to La Boeuf, ale má smůlu. V patách je mu Ned Pepper a jeho muži. Dojde k přestřelce, při které je La Boeuf zraněn, ale má štěstí, že vše viděl Rooster. Dojde k přestřelce, při které jsou dva Nedovi muži zabiti, ale ostatním se podaří uniknout. Skupina pokračuje v pátrání, ale pak se La Boeuf zase rozhodne odejít. Mattie zůstává s Roosterem. Když jde ráno k řece pro vodu, ocitne se tváří v tvář Chaneymu, který ji chce napadnout. Mattie má otcův revolver, ale neumí s ním moc zacházet, přesto se jí podaří Chaneyho zranit a zavolat Roostera na pomoc. Ale Chaney není sám, je tam i Ned a jeho lidé. Ti přesvědčí Roostera, aby odjel a nechal Mattie, jinak ji zabijí. Ned s bandou odjíždí a ponechávají Mattie s Chaneym, který ztratil koně. Ned ho varuje, aby jí nic nedělal. Slibuje, že mu koně pošle. Mezitím se Rooster postaví Nedovi a jeho mužům. Dojde k přestřelce a Ned je vážně zraněný, ale živý. U Mattie se náhle objevuje La Boeuf, který Chaneyho zpacifikuje a z velké vzdálenosti Neda zastřelí. Když se pak s Mattie vrátí do Nedova tábora, Chaney už je zase vzhůru a udeří La Boeufa do hlavy, a ten ztrácí vědomí...

V roce 1968 publikoval The Saturday Evening Post román na pokračování, který čtenáře doslova přibil k příběhu vytvářejícímu velkou a nadčasovou americkou legendu. Tímto příběhem byla Opravdová kuráž Charlese Portise, příběh neobyčejně statečné dívky, která chce pomstít otcovu smrt s pomocí neustále opilého pohraničního strážce zákona a svérázného Texas rangera, a které jejich pouť za vrahem zavede na indiánské území. Díky suchému humoru, výrazným postavám a tématům pro Američany přitažlivým začal román brzy žít svým vlastním životem. Stejně jako Mattie Rossová i samotný příběh překročil onu hranici, za kterou se příběhy skutečného života stávají pověstmi a legendami, a stal se jak bestsellerem, tak trvalou literární klasikou. Kniha se brzy stala povinnou školní četbou a v roce 1969 byl podle ní natočen film Maršál s Johnem Waynem v hlavní roli.

Slovní spojení „opravdová kuráž” se stalo synonymem cílevědomé, neústupné odvahy, kterou člověk prokazuje i přes nepříznivé okolnosti a podmínky - to je zachycení podstaty amerického ducha. Ale Portisův příběh je o něčem víc než jen o odvaze. Vyprávění nesentimentální staré panny, kterou se Mattie Rossová během své cesty stala, poukazuje také na neklid americké duše a na její neustálý boj mezi touhou po dobrodružství a potřebou domova, mezi touhou napravovat křivdy a cenou, kterou za to zaplatí tělo i duše. Postavy Mattie, Roostera Cogburna a LaBoeufa se střetnou nejen mezi sebou jako psanci, kterými se stávají, ale také se sebou samými, když balancují mezi nezkrotností a čestností.

Co dělá román nadčasovým a co mu zaručuje vynikající kvalitu, je Mattiin hlas, který je v literatuře výjimečný. Jeden z nejprodávanějších spisovatelů, George Pelecanos, řekl v rozhovoru pro National Public Radio v roce 1996: „Mattiin hlas, zahořklý a pevný, je jedním z největších výtvorů moderní fikce. Postavil bych ho naroveň hlasu Huckyho Finna, a není to nadsázka. Nejdůležitejší je, že to ocení čtenáři různých věkových kategorií, různého stupně vzdělání a ekonomického zázemí. Je to rovnostářské umělecké dílo.”

Portis napsal dohromady pět románů (Opravdová kuráž byla jeho druhým dílem; Portisovou prvotinou byl Norwood). Mezi obdivovateli Portisova díla byli i Joel a Ethan Coenové, kteří sami natočili některé z nejpřesvědčivějších filmových příběhů naší doby, počínaje klasickým filmem noir Zbytečná krutost, včetně filmů Potíže s Arizonou, Millerova křižovatka, Barton Fink a oscarových snímků Fargo, Tahle země není pro starý, Bratříčku, kde jsi? a Seriózní muž.

„Četli jsme knihy Charlese Portise, ale tahle se zdála obzvlášť vhodná ke zfilmování,” říká Ethan o rozhodnutí natočit Opravdovou kuráž. Bratři byli unešeni Portisovým odvážným rozhodnutím udělat středem románu plného brutality, ironie a kruté reality nezlomnou mladou dívku.

„Příběh je rozhodně zvláštní výpovědí o dobrodružství mladého člověka,” říká Joel. „Je vyprávěn velmi sebejistou 14 letou dívkou,” dodává Ethan, „což je pravděpodobně to, co dělá knihu tak zvláštní. Připomíná to trochu Alenku v říši divů, protože tahle 14 letá dívka se najednou objeví v prostředí, které je skutečně z dnešního pohledu zvláštní, exotické.”

Ethan pokračuje: „Když se bavíme o knize, je tady ještě jedna věc - příběh se odehrává v dost exotickém prostředí, ale Portis evidentně znal velmi dobře jak dobu, tak místo. Vykreslil všechny detaily tohoto prostředí tak živě, až se stalo surrealistickým.”

Román je jednoznačně westernem, tedy žánrem, který Coenové chtěli zpracovat poprvé. Přestože někdo by mohl do stejné kategorie řadit i jejich film Tahle země není pro starý, Joel a Ethan jej považují spíše za moderní thriller. Podtext těchto dvou filmů se liší. „Tahle země není pro starý se odehrávala v Texasu,” vysvětluje Joel, „ale byla filmem ze současnosti. Nikdo teď už nejezdí na koni, s výjimkou situací, kdy se lidé jedou projet někam ven do přírody. Nikdy jsme ten film nepovažovali za western. Westernem bylo pro nás něco jiného.”

Filmový scénář zůstal věrný struktuře Portisova románu, který staví Mattie do jeho středu a vykresluje ji jako tvrdou, starou ženu hledající Roostera Cogburna v omšelé memphiské Wild West Show. Tak jako Portis, i Coenové chtěli nechat Mattiin hlas - prostý, neohrožený a zvučný jako stará balada - na plátně vyznít, a nechat jej vykreslit stejně fascinující postavy Roostera Cogburna a Texas rangera LaBoeufa skrze její poznání - nebo naději — že všichni mohou být spojeni nějakou odvahou a ctí, která je uvnitř jich všech.

Jeff Bridges, který ve filmu ztvárnil Cogburna, říká, že nápad smíchat věrohodný rytmus a hlučné veselí knihy s filmovým přístupem Coenových ho nadchl. „Když se Coenové poprvé zmínili, že by chtěli natočit Opravdovou kuráž, řekl jsem ‘Počkejte, to už ale jako film existuje, ne? Proč to chcete dělat znovu?' a oni odpověděli, ‘Neděláme remake filmu, chceme zfilmovat původní knihu Charlese Portise´. Tak jsem si knihu přečetl a hned jsem věděl, o čem mluví. Tohle byl perfektní příběh, který Coenovi mohli převést do filmu. A protože nikdy předtím nedělali žádný skutečný westernový příběh, dalo se čekat překvapení.”

Matt Damon, představitel LaBoeufa, četl Portisovu knihu až poté, co mu bratři Coenové nabídli roli. „Je to fantastický americký příběh, který si zaslouží být zpřístupněn tímto způsobem. Adaptace Coenových je skvělá. Používají spoustu původních dialogů a zachytili Portisovu schopnost nechat postavy promlouvat reálnou řečí. Přesto se v ní nezapře rukopis Coenových, kteří jsou skutečnými umělci.”

Barry Pepper, který hraje psance Luckyho Neda, pracuje s bratry Coenovými poprvé: „Dialogy románu jsou jako kovbojská poezie z pera Shakespeara. Coenové zachytili ten rytmus, tu precizní muzikálnost. Jejich adaptace je výjimečná, co se týká specifičnosti a reálnosti jazyka příběhu. Způsob, jakým převyprávěli a vizuálně zpracovali Portisův román je něco nádherného a výjimečného.”

Herci a postavy

Protože Opravdová kuráž stojí spíše na dynamice postav, než na samotných akcích, byl pro film rozhodující výběr herců - stejně jako v mnoha dalších filmech bratrů Coenových. Ale hybnou silou tohoto filmu byl naprostý začátečník: Hailee Steinfeld, která neskutečnou houževnatost, trpělivost a odvahu literární hrdinky Mattie Rossové přetvořila v postavu z masa a kostí, v neobyčejné dítě, které nepolevuje ve svých záměrech a jde za svým cílem.

Obsazení role Mattie bylo složitým úkolem. Tato postava je jednou z mála odvážných ženských postav v klasické americké literatuře a dokonce i mezi nimi je jedinečná. Byla srovnávána s Huckem Finnem (Walkerem Percym, Donnou Tartt a Georgem Pelecanosem) jako ztělesnění amerických vlastností - a přesto zcela nepochybně není chlapcem. Mattie je chytrá, divoká, s ostrým jazykem a opravdová, je silou, s kterou se musí počítat - ale nesporně je to ještě dítě. Stejně jako Dorothy v Čaroději ze země Oz, i Mattie je daleko od domova - a cesta zpět musí být vykoupena krví.

Nejsložitější bylo najít herečku, která by byla schopná ztvárnit Mattie se stejným dílem nevinnosti jako neomalenosti a která v sobě má jak dívčí něhu, tak nezdolnou kuráž. Vedoucí castingu Ellen Chenoweth a Rachel Tenner strávily řadu měsíců na otevřených castinzích po celé zemi a vybíraly mezi tisícovkami dívek.

Nakonec ji na poslední chvíli našly. Pověstnou jehlou v kupce sena byla třináctiletá Hailee Steinfeld, která filmaře zaujala nejen svým temperamentem, ale hlavně svou zjevnou nebojácností.

„Poté, co jsme shlédli lidi všude možně, ironií osudu jsme nakonec vybrali mladou dívku z okolí Los Angeles,” komentuje to Joel. „Obsadili jsme Hailee doslova v hodině dvanácté, těsně před začátkem natáčení, a měli jsme štěstí, že jsme ji našli.”

„Má se svou postavou něco společného, je naprosto chladnokrevná a nenechá se zastrašit,” říká o ní Ethan. Steinfeld má svou postavu upřímně ráda. „Komu by se mohla Mattie líbit?” ptá se. „Je tvrdá, je vtipná a je jí jenom čtrnáct, což je neuvěřitelné. Má jeden jediný cíl - najít vraha svého otce - tomu podřídí vše a nepoleví, dokud toho nedosáhne. V tom si jsme podobné - nezastavíme se před ničím, abychom dostaly, co chceme.“

Hailee o roli tak stála, že na poslední kolo konkurzu přišla v pytlovité sukni a v oblečení, které její matka ušila z věcí z Armády spásy. „Zkoušela jsem s Jeffem Bridgesem a s Barrym Pepperem a cítila jsem se připravená. To byl dobrý pocit,” říká.

Hailee necítila žádnou nervozitu. „Coenovi mě spíš fascinovali, nebyla jsem z nich vystrašená,” vysvětluje. „Jak oni, tak všichni herci se ke mně chovali jako k jedné z nich.” Steinfeld se přesto měla co učit, hlavně co se týká jízdy na koni a střelby, protože Mattie je na svůj věk v obou disciplínách velmi šikovná. Hailee na koni jezdit uměla, ale anglickým stylem. „Chodila jsem na lekce západního způsobu jízdy na koni,” říká Steinfeld. „Zato střelba pro mě byla naprostou novinkou. Táta mě vzal na střelnici, abych se se střílením trochu seznámila. To mi hodně pomohlo, hlavně co se týká zpětného nárazu. Filmové pistole samozřejmě žádný zpětný náraz nemají, ale Mattie ho zažije a tak musí vědět, jaké to je.”

Pro Steinfeld byly jedním z největších překvapení výkony jejích kolegů herců. „Víte, přečtete si knihu a máte nějakou představu o čem to je a jak by to mělo vypadat, a pak přijdou tihle chlapíci a všechno je úplně jinak a ani v nejmenším tak, jak byste čekali,“ říká.

V jedné scéně dostala Steinfeld pořádný výprask od LaBoeufa - Matta Damona, ale nijak ji to nezasáhlo. „Po každém záběru se mě Matt ptal ‘proboha, jsi v pořádku? Neudělal jsem ti nic? Slib mi, že mi řekneš, kdyby se něco stalo, ok?' Ale pro mě to byla zábava,” přiznává.

Obsazení klíčových mužských rolí probíhalo daleko jednodušeji. Coenové věděli od začátku, že pro roli Roostera Cogburna chtějí Jeffa Bridgese, který právě získal Oscara za svou roli nevyváženého country zpěváka ve filmu Crazy Heart a který v jejich režii vytvořil v roce 1998 postavu Dudea ve filmu Big Lebowski.

„Jednookého tlusťocha” Cogburna provází hrozná pověst, která Mattii přitahuje, ale to není zárukou jeho schopností. Vždy podroušený a neochotný Cogburn, který vede neuspořádaný život ve skladu hokynářství, se nezdá být tím pravým, když za ním Mattie přijde, aby využila jeho pověstné skvělé schopnosti vysledovat kohokoliv. A přesto se mu podaří - přes střídavá nadšení a zklamání - se stát jejím zdvořilým, neochvějným a dojemně oddaným partnerem na cestě.

Bridges se své role ujal s lehkostí, aniž by se nechal ovlivnit výkonem Johna Wayneho v odlišném pojetí filmu z odlišné filmařské doby. Místo toho jeho výkon odráží jeho celoživotní lásku k westernu (v mnoha westernech hrál jeho otec Lloyd) a uplatnil zde i své velké jezdecké zkušenosti.

„Cogburnovo pojetí zákona je dost specifické - stojí jednou nohou na straně zákona, ale druhou naprosto proti němu,” ironicky poznamenává Bridges. „Ale Mattie hledá někoho, kdo má skutečnou kuráž, a tu on tedy má. Je mu jedno, jak je situace složitá, on si jde za svým až do konce.“

Příjemnou součástí role Cogburna bylo pro Bridgese dohadování, spory a cesta s Hailee Steinfeld, s dívkou, která tlačí na Roostera způsobem, o jakém si nikdy nemyslel, že by mohl fungovat. „Mattie je nejnáročnější rolí ve filmu,” říká Bridges. „Celý scénář se točí kolem ní. Měl jsem o Hailee zpočátku strach, protože to je její první film, ale na konci prvního natáčecího dne jsem si řekl ‘Teda, vážně jsme to s ní vyhráli.' Byla milá, ale uměla ukázat tvrdost a sílu své postavy. Byla tak dobrá, že nebylo potřeba jí moc radit.”

Pro roli vyrovnaného Texas rangera LaBoeufa byl vybrán na Oscara nominovaný Matt Damon, kterého jsme mohli nedávno vidět jako jihoafrickou rugbyovou hvězdu ve filmu Clinta Eastwooda Invictus: Naporazitelný. V roli Toma Chaneyho, zbabělého vraha, který září ve filmovém pronásledování, dali Coenovi opět příležitost vyniknout na Oscara nominovanému Joshu Brolinovi, který předvedl skvělý výkon už ve filmu Tahle země není pro starý.

„Říkali jsme si, že by obsazení Joshe a Matta mohlo být hodně zajímavé,” říká Joel. „Jenže při obsazování takových filmových hvězd, jakými jsou Matt a Josh, musíte myslet na to, jestli se jim trefíte do volných termínů, jestli s vámi vůbec budou moci pracovat.” Všechno klaplo, rozvrhy se sladily a Damon a Brolin se definitivně stali členy party.

Oba si přinesli ještě bonus pro své postavy: dokázali jezdit velmi dobře na koni. „Myslím, že jsme si byli vědomi toho, že obě postavy musí umět jezdit na koni, ale tahle schopnost nehrála při catingu žádnou roli,“ říká Ethan. „Pak se ale ukázalo, že hrát měla. Nešlo by to, kdyby nebyli dobří jezdci.“

Damon chtěl s bratry Coenovými pracovat už dlouho, ale zatím neměl možnost. Postava LaBoeufa zaujala Damona ihned. „Je to Texas ranger, který je dost zaujatý sám sebou a tak trochu kecal, chlapík, který skutečně upoutá pozornost. Připomínal mi Tommyho Lee Jonese nebo taky trochu Billa Clintona, prostě lidi, které je zábavné poslouchat, když se vyjadřují k jakémukoliv tématu. LaBoeuf mluví neustále, jeho upovídanost pomalu dohání Roostera Cogburna k šílenství a má až extrémní následky, když si skoro ukousne jazyk, ale dokonce ani to ho nepřinutí přestat mluvit.“

Protože každý z nich hledá Toma Chaneyho z jiného důvodu, stávají se z Cogburna a LaBoeufa soupeři v diskusích, hádkách, vytahují se jeden na druhého, nehledíc na svou mladou chráněnku. „Jsou jako oheň a voda,” říká Damon. „Rooster si LaBoeufa neváží a LaBoeuf je dost nafoukaný. Snaží se udělat na Roostera dojem, ale zároveň je naštvaný, že Rooster evidentně vůbec nedoceňuje, co to znamená být Texas ranger, což pro něj je naopak něco velkého.“

„Také Hailee podala neuvěřitelný výkon, který ale také svědčí o skvělé režii Joela a Ethana. Mluvili s ní stejně jako se mnou nebo s Jeffem, protože věděli, že ona si s tím poradí,“ pokračuje Damon. „Dynamika mezi Mattie, Roosterem a LaBoeufem je zajímavá. Mattie v tomto tvrdém světě dospívá a oni jsou pro ni něco jako velcí bratři nebo otcové, oba se na ni snaží zapůsobit, ukázat, že se o ni postarají a přesto se k ní chovají opravdu čestně.“

Šéfa zločineckého gangu Toma Chaneyho, Luckyho Neda, hraje Barry Pepper. Pepper, kanadský herec, který vynikl ve filmu Zachraňte vojína Ryana a naposledy se objevil ve filmu Casino Jack, byl posledním obsazeným hercem. „Barry nebyl mezi těmi, s kterými bychom počítali, když jsme mluvili o obsazení zbytku rolí, ale byl skvělý,“ říká Joel. Pepper svou roli popisuje jako „šéfa gangu darebáčků, vlakových lupičů a banditů. V minulosti se už s Roosterem potkal a při tomto setkání byl střelen do tváře, takže vypadá poněkud … zajímavě. Vždy se mu ale podaří utéct, podle toho dostal svou přezdívku.“

„Lucky Ned přesto není chladnokrevným zabijákem,” poznamenává dál Pepper. „Myslím, že Mattii opravdu obdivuje. Dělá na něj dojem, protože je statečná a převyšuje ho. Ned je z úplně jiného těsta než Tom Chaney, což je důvod, proč se definitivně rozejdou a proč nakonec Mattii vrátí zpět Roosteru Cogburnovi. Možná Ned svým způsobem projevuje špetku opravdové kuráže.”

Další role obsadili Mike Watson, Bruce Green v roli Harolda Parmaleeho; Elizabeth Marvel jako dospělá Mattie Rossová; Domnhall Gleeson a Paul Rae jako renegáti Moon a Emmit Quincy; Ed Lee Corbin jako tajemný Bear Grit a Dakin Matthews jako Colonel Stonehill.

Výprava

V Opravdové kuráži spolu soupeří různá témata - spravedlnost a pomsta, individualismus a spolehlivost, skutečný život a legendy - to vše se může odehrávat mimo čas, ale přesto se děj odehrává ve velmi specifické době a na specifickém místě, které už dlouho okouzluje americkou představivost: poslední chvíle skutečné hranice Západu. Příběh začíná v roce 1878, když se Mattie vydává přes řeku na své první a největší dobrodružství. V této době tvořilo Spojené státy pouze 38 států a město, ve kterém zemřel Mattiin otec - Fort Smith v Arkansasu - bylo nejzápadnější hranicí státu, posledním „civilizovaným“ městem. Za ním skončily formální Spojené státy a začala neprobádaná a strach nahánějící divočina.

Hned za hranicí státu leželo indiánské teritorium, které v té době nebylo součástí žádného státu (ale které se v roce 1907 stalo Oklahomou) a kde měli běloši podle zákona o vyvlastnění indiánské půdy z roku 1834 možnost získat půdu. Toto „území nikoho“ přitahovalo uprchlíky před zákonem, uprchlé otroky a další podobné existence doufající, že zmizí z mapy a kteří se často schovávali v hlubokých lesích nebo ve Winding Stair Mountains zhruba 70 mil od Fort Smith.

Fort Smith byl v té době považován za jakousi bránu mezi dvěma světy a populární pořekadlo z té doby říká „Západně od St. Louis není žádné právo a žápadně od Ft. Smith není žádný Bůh.”

Na obnově života po obou stranách tohoto pohraničního sudu střelného prachu pracovali Coenové s renomovaným týmem, do kterého patří i kameraman Roger Deakins a výkonný producent Jess Gonchor, který se ponořil do vyčerpávajícího vyhledávání lokalit, kde by mohl být vytvořen autentický americký Západ pozdního 19. století tak, jak ho mohli zažít Mattie a Rooster Cogburn. Při hledání místa, kde by bylo možné natáčet nevlídnou krajinu pozdního jara filmaři směřovali z Arkansasu do Nového Mexika a Západního Texasu.

„Příběh byl situován do Arkansasu a na území Oklahomy, ale bylo tam pár překážek. Je to zimní příběh, jehož součástí je sníh, takže jsme ho chtěli,” vysvětluje Joel Coen. „To nás přinutilo hledat trochu severněji, než jsou tyto destinace. Většinu exteriérů jsme natočili v Novém Mexiku a většinu scén z města Fort Smith a interiéry v Grangeru v Texasu, kousek od Austinu.”

Pro Rogera Deakinse, který nedávno natočil jiný snímek ze 70. let 19. století, Zabití Jesseho Jamese zbabělcem Robertem Fordem režiséra Andrewa Dominika a Tahle země není pro starý bratrů Coenových - za obě tato díla získal v roce 2008 nominaci na Oscara - představovala Opravdová kuráž možnost, jak propojit vše, co se na těchto dvou velmi odlišných filmech naučil.

Jedna z Deakinsových nejoblíbenějších scén obsahuje hru se slunečním světlem. Je to scéna v soudní budově ve Fort Smith, kde Rooster Cogburn obhajuje své způsoby. „Miluji způsob, jakým je Rooster představen - nejprve jako silueta a pak ho v paprsku světla Mattie uvidí poprvé,“ říká. „Samozřejmě, jedna věc je něco takového si představit, o dost složitější je to natočit.“

Nejdůležitějším úkolem výkonného producenta Jesse Gonchora bylo vtáhnout publikum do skutečného života Fort Smith, prosperujícího příhraničního města, kde příběh začíná, když do něj mladá Mattie přijede rozhodnutá pomstít vraždu svého otce, ať to stojí, co to stojí.

V rámci intenzivního pátrání po správné lokalitě podnikl Gonchor výlet do Fort Smith, který je v současnosti druhým největším městem v Arkansasu. Tam se probíral obrovským množstvím dobových fotografií, aby si „vytvořil cit pro to, jakým to město tehdy mohlo být“. Poté vyrazil na cestu pěti státy, aby našel místo, kde by se takové Fort Smith mohlo vytvořit. Co hledal, našel v Grangeru v Texasu - tichou zemědělskou komunitu kousek od Austinu. Město mělo vše, co bylo potřeba: cihlové budovy z přelomu století, široké ulice a hlavně polohu přímo na historické trase vlaku, jehož koleje vedou zpět do časů Union Pacific.

„Granger je město, kde se zastavil čas,” říká Gonchor. „Má stavby z období po konci občanské války, je železniční křižovatkou, což je důležité proto, že když sem Mattie přijede vlakem, máte pocit, že Fort Smith je poslední zastávka před hranicí.“

Město poskytlo Gonchorovi řadu možností. „Musíte mít na paměti, že Fort Smith bylo velké město. Nebylo to městečko, kde se těžilo uhlí nebo které sloužilo jen k přespání, bylo to místo plné zvuků a příchuti nového věku, který do Ameriky přicházel spolu s velkým množstvím železničních kolejí a vlaků přivážejících cizince. Střechy grangerských budov mají fantastické tvary, které sice nejsou historicky stoprocentně věrné, ale vytvářejí skvělé linie a stíny. V Grangeru byla také místa, kde jsme mohli vytvořit vše, co jsme potřebovali a kde jsem mohl říct například ‘Tak sem dáme Stonehill's Barn'. Přetvoření města nám dalo spoustu práce, ale stálo to za to.”

Gonchorovi se přetvoření městečka s méně než 1500 obyvateli na rušné město z doby po občanské válce podařilo. „Trochu jsme si pohráli s vizuálními efekty, abychom město rozšířili, ale ne moc,” vysvětluje. „Pořád jsme hledali způsoby, jak docílit pocitu, že jde o větší město. Pak jsme cesty pokryli prachem - a to bylo ono. To dodalo věcem věrohodnost.”

Pak je tady scéna v soudní budově, kde Mattie poprvé uvidí Roostera. Ta byla natočena v Blanco v Texasu, 45 mil severně od San Antonia. „Budova, kterou jsme našli, slouží k městským schůzím a byl to skutečný klenot,“ vzpomíná Gonchor. „Byla naprosto pefektní k vytvoření velmi neformálního soudu z té doby.“

Závěrečné scény filmu přenesly produkci v čase do budoucnosti, když dospělá Mattie hledá Roostera Cogburna v Memphis Wild West Show. Gonchor si byl vědom toho, jak moc se svět mohl změnit za to čtvrt století, kdy Mattie v divočině dospívala.

„Dokonce už když jsme vytvářeli Fort Smith, přemýšlel jsem o Memphisu a o odlišnostech, které se během 25 let objeví,” říká Gonchor. „V jednom záběru, kdy Mattie přijíždí vlakem, je vidět, že současné budovy mají zakřivené oblouky, jsou širší a celé město je technologicky vyspělejší. Pak najde Wild West Show, která ji přivede zpět ke vzpomínkám na minulost.“

Gonchor zkoumal bohatou historii Wild West Show, které idealizovaly a zveličovaly západní způsob života publiku z východu, a které se pohybovaly někde mezi autentickou reprodukcí a hranými prvky. „Tyto show byly jako Západní verze putujícího cirkusu,” říká. „Krásnou prací pro mě bylo vytvářet všechny tyhle nádherné staré poutače a skvělé vagóny. Chtěli jsme vytvořit skutečnou, prašnou, sluncem vybledlou a unavenou Wild West Show, takovou, v jaké mohl skončit Rooster Cogburn - nic zábavného, veselého, nablýskaného nebo okouzlujícího. Všechno vypadá, jako kdyby na to deset let svítilo slunce a pršelo.“

Roger Deakins to shrnuje: „Skvělé bylo na tomto filmu to, že jakkoliv byly dny i noci náročné, všem nám bylo na konci jasné, že jsme pracovali na něčem výjimečném, a všichni jsme věděli, že na vytvoření tohoto světa se největší měrou podíleli Coenové.“

Kostýmy

Doba 70. let 19. století, kdy se Opravdová kuráž odehrává, postavila řadu úkolů před kostýmní výtvarnici Mary Zophres, která s bratry Coenovými pracovala už podesáté. „Už jsem s Mary pracoval ve filmu Big Lebowski a velmi jsem oceňoval její profesionalitu,” říká Jeff Bridges. „Dala mi skvělé knihy o tom, v jakém stylu se mohl chlapík jako Rooster oblékat. Potom jsme spolu vybrali ten pravý klobouk, tu pravou pásku přes oko, ty pravé boty - právě boty byly hodně důležité - a to mě přeneslo zpět do těch časů.“

„Už jen to, že si obléknete tyhle šaty, ve vás něco změní, a ovlivní to váš výkon,” dodává Hailee Steinfeld. Přestože podle Zophres jsou pro western klíčové dva atributy - klobouky a omšelost - začala přípravu na Opravdovou kuráž nejpečlivějším výzkumem, který kdy pro film dělala.

Pomáhaly jí v tom dobové fotografie, ale jak sama říká: „Tehdy se dělalo velmi málo spontánních snímků, téměř vše byly stylizované portréty. Našla jsem spoustu fotografií darebáků a kriminálních živlů, ale znovu, musíte brát všechno s rezervou. Proto jsem k fotografiím přidala zkoumání písemných pramenů, četla jsem diáře a historické účty. Také jsem používala The Calico Chronicle, která je skvělým zdrojem ženské módy Západu konce 19. století.“

Opravdová kuráž se odehrává v době, kdy byl oděv vyráběn účelově - měl poskytnout co největší teplo a vydržet co nejdéle, rozhodně nešlo o pohodlí nebo o ukázku společenského statusu. Přesto se však v Zophresině práci charaktery postav příběhu v jejich oblečení odrazí. „Představovala jsem si velmi specifickou siluetu každé postavy,” dodává k tomu sama kostýmní výtvarnice. „Mohu vám odůvodnit smysl a říct historii každého kousku oděvu v tomhle filmu.”

Zophres předpokládala, že Mattie se do Fort Smith vydala v šatech, které jí ušila matka. „Mattie má vlněné šaty, takové, které by v té době děti nosily,” říká Zophres. „Také jsme jí udělali hedvábné punčochy, které byly nádherné, ale které jsme neustále zašívali. Když Mattie vyráží na cestu, má na sobě kalhoty a kabát svého otce a také jeho velký Stetson. Milovala jsem ten její klobouk, protože ať byla jakkoliv daleko, vždycky jste věděli, že tohle je Mattie.“

Zophres pokračuje: „To, co nosí Mattie, bylo známé jako klobouk Stetson Boss of the Plains, což byl klobouk se širším okrajem, populární v Texasu. Skutečně tehdy nebyly žádné opravdové ‘kovbojské klobouky'. Všechno to byly městské klobouky, jen každý vypadal úplně jinak.“

Rooster Cogburn si na svůj vzhled nepotrpí, ale přesto je výraznou postavou. „Rooster je zanedbaný a pije, je mu jedno, jak vypadá a nemá moc oblečení,” vysvětluje Zophres. „Má vlastně jen jedno oblečení, které si obléká, když má jít k soudu. Když vyráží na cesty, oblékne si jednoduchý svetr, kterého se vyrobilo 11 miliónů kusů a patřilo do základní vojenské výbavy a to, čemu se říkalo Ulster Coat nebo Great Coat, který byl vzadu rozdělen na dva díly, aby se v něm dalo pohodlně jezdit na koni a klobouk, který vypadal, jako kdyby ho už mnohokrát smáčel déšť. Jeho boty jsou boty kavalerie z občanské války. Není na něm nic vkusného. Je to prostě jeden velký zmatek.“

Jedním z nejvýraznějších znaků Roostera Cogburna je páska přes oko. Zophres dala Bridgesovi na výběr z několika možností, které při svém výzkumu objevila. „Jeff okamžitě sáhl po té nejjednodušší a nejhrubší - vypadala jako kus kůže, kterou sám vydělal a dal si ji na hlavu,“ směje se Zophres. „Joel a Ethan mu dali na výběr, které oko si překryje.“

To LaBoeuf Matta Damona je stylisticky ve všech směrech Cogburnovým pravým opakem. „Je to jediný filmový dandy, chlapík, který se stará o to, jak vypadá,“ vysvětluje Zophres. To byl důvod, proč jsme Mattovi dali třásně z jelenice. Tenkrát nebyly pro Texas rangery žádné uniformy, to přišlo později, takže si mohli oblékat, co chtěli. Dali jsme si tu práci, aby nikdo jiný ve filmu nevypadal ani vzdáleně jako LaBoeuf.“

Co se týká oblečení zbabělce Toma Chaneyho, měla Zophres představu, že “obléká kabát, který někomu ukradl.” A pokračuje: „Ten kabát mu tak nesedí, že vlastně úplně mění Chaneyho figuru. Nebylo to pohodlné, ale bylo to přesně ono.”

Jednou z největších výzev byl kostým záhadného cizince známého jako Bear Grit, který se Mattii a Roosterovi poprvé zjeví jako neskutečná, věrná podoba medvěda na koni. „Kniha Charlese Portise ho popisuje a Joel a Ethan si ho představovali jako bezdomovce z 19. století, jako skutečného tuláka. Ed Corbin, který ho hraje, je velmi vysoký, takže jsme museli použít asi 4 medvědí kůže, abychom ho zahalili. V mnoha ohledech se jedná o nejtěžší kostým ve filmu, protože musel být ušitý velmi přesně a precizně. Najali jsme dokonce speciální řemeslníky, kteří do jeho mokasínů vetkali drápy a zuby - a byl to ten typ řemeslníků, na které nemůžete spěchat. Tady plyne čas jinak.“

Autentické detaily jsou vneseny i do oblečení vedlejších postav. „Oblečení každé osoby, která se ve filmu objeví, vypovídá něco o celém příběhu,“ říká Zophres. „Dokonce i převozník, který se pokouší Mattii zastavit, má specifický oblek - gumový kabát, který začal Goodyear vyrábět v 19. století a námořnický klobouk, který byl zvěčněn na etiketě Morton Salt.“

Další realistické detaily se týkaly zbraní. Keith Walters, expert na historické střelné zbraně, který má za sebou řadu westernů, zajistil reprodukce koltů, winchestrovek a sharpů, které u sebe muži nosili. Cogburn, jako bývalý voják Konfederace, nosí ve svém sedle dvě velké pistole, pozůstatky z dob občanské války - modely Dagoon z roku 1847. Vlastní také revolver ráže 45, vyhlášený kolt Single Action Army, známý jako Mírotvorce, který je od konce 19. století považován za standardní vojenský revolver. Ostrostřelec LaBoeuf vlastní karabinu Sharp. Pro oblíbené pistole Luckyho Neda navrhl Walters obyčejné zbraně.

Dalším základním prvkem filmu byly vousy - hodně vousů. „Na Západě byla tahle doba o vousech,” poznamenává Zophres. „Pokud někomu vousy narostly, měl je. Byly známkou mužnosti. Takže dlouho předtím, než jsme začali točit, jsme všem hercům nakázali, aby si nechali narůst plnovous.”

Zophres celou záležitost shrnuje: „V mnoha ohledech byl tohle nejtěžší film, který jsem s Coenovými dělala, ale byla to také zatím moje největší návrhářská zkušenost.

Kaskadérské kousky a koně

Mattiina cesta na indiánské území spolu s Roosterem Cogburnem a LaBoeufem je přerušovaná náhlými přepadeními a násilím. Koordinátorem filmových přestřelek a divokých honiček na koních byl šéf kaskadérů Jery Hewitt.

Jeho nejtěžším okamžikem byla přestřelka mezi Roosterem a muži Luckyho Neda na pláni - Rooster řítící se na Nedův gang, opratě v zubech, s šesti náboji v zásobníku v každé ruce - což vyžadovalo speciální soupravy, mechanické koně na jeřábu a kaskadéry. Ale v centru toho všeho byl sám Bridges, který se řítil na koni a střílel oběma rukama.

Všichni herci udělali na filmový štáb velký dojem svou schopností zvládat kaskadérské kousky, počínaje Hailee Steinfeld, která nikdy předtím nic takového nedělala a veteránem akčních Bourne-ovek Mattem Damonem konče. Schopnosti Joshe Brolina shrnuje Hewitt takto: „Josh je člověk, který byl rozhodně mohl být kaskadérem. Patří do mé nejoblíbenější herecké pětky, protože přesně chápe kaskadérské triky. Že jde o něco nového, nevadí. Je rozený sportovec.“

Hewitt pokračuje: „Barry Pepper na koni byl velkým překvapením. Další věc, s kterou si skvěle poradil, byla scéna, ve které se chová hrubě k Hailee, když přijedou z první přestřelky s Roosterem. Má ji popadnout a hodit na zem a položit jí nohu na krk. Odvedl skvělou práci a Hailee taky, protože to byla ona, koho ta noha kontrolovala.”

Co se týká Hailee, tak ta byla vždy dychtivá zkusit cokoliv, od střílení z pistole a skok do řeky, až po pád do jámy plné hadů a naopak vyzvednutí až na vrchlek vysokého stromu. „Její herectví mě ohromilo,“ říká Hewitt, „ale když došlo na její schopnosti zvládnout některé kaskadérské kousky, byla prostě brilantní.“

Jedním z nejtěžších kaskadérských kousků, který vyžadoval přípravu a nácvik pro koně i jejich jezdce z řad kaskadérů, bylo překročení řeky, za kterou se Mattiina cesta dostává na území opředené legendami. Bylo nutné, aby Mattie a její kůň Little Blackie podnikli nepříjemnou přeplavbu na druhou stranu.

Je známé, že si koně vodu oškliví. „Myslím, že pokud koně vyrůstají v prostředí, které vyžaduje, aby plavali, mohou plavat celkem dobře - ale není to běžné,“ směje se starý honák Rusty Hendrickson, který dohlížel na filmové koně. „Pro lidi je nebezpečné sedět na koni v hluboké vodě.“

Aby byla zajištěna maximální bezpečnost, nejprve se do řeky ponořila speciální potápěčská jednotka, která se ubezpečila, že je dno řeky bez nebezpečných odpadků a že je její hloubka přiměřená. Potom byla na vzdálenějším konci, který byl blátivý a příkrý, vytvořena speciální rampa umožňující koním vyšplhat z vody na břeh. Výuka koňského plavání začala na farmě nedaleko Austinu, kde mají zkušenosti s plaváním dostihových koní.

„Začali jsme tady,“ vysvětluje Hendrickson, „a potom jsme každý den prodlužovali vzdálenost, kterou koně plavali. Když jsme se dostali na dvojnásobek šířky řeky, se sedlem a jezdcem na zádech, věděli jsme, že jsme připraveni.“

Jakmile překročí řeku, ocitá se Mattie ve světě, který dosud nepoznala - surovém, brutálním a psychicky náročném, ale také beroucím dech a - občas - povznášejícím. Je to podstata toho, co napsal Portis - okamžiky nečekané krásy, lidskosti a dokonce i něhy, která znenadání propuká do humorně zabarveného, drsného westernového dobrodružství. „Světlo a prostředí, všechno bylo prostě nádherné,” uzavírá Jeff Bridges. „Každý den se Coenovi objevili v kovbojských kloboucích, což bylo legrační, ale i něco v tomhle jejich vzhledu pomáhalo vytvořit to skvělé prostředí, které vytvořilo speciální náladu Opravdové kuráže.”