Kinopremiéra v ČR a SK 25.5.2017, DVD od 29.11.2017 Magic Box, Blu-Ray od 27.9.2017 Magicbox
V dalším pokračování svých fantastických dobrodružství se kapitán Jack, ke kterému se štěstěna opět jednou nemilosrdně obrátila zády, ocitá tváří v tvář bandě smrtících pirátských duchů pod vedením strašlivého kapitána Salazara, kterým se podařilo uniknout z Ďáblova trojúhelníku a jejichž jedinou touhou je připravit o život každého piráta - a zejména Jacka. Jackovou jedinou nadějí na přežití je bájný Poseidonův trojzubec, ale pokud má mít šanci ho nalézt, musí přesvědčit ke spolupráci Carinu Smythovou, geniální a krásnou astronomku, a Henryho, tvrdohlavého mladého námořníka a člena královského námořnictva. Jedině s jejich pomocí má kapitán Jack, svírající v rukách pevně kormidelní kolo Umírajícího racka, své zoufale nicotné a zchátralé lodi, naději nejen zvrátit nepřízeň osudu, se kterou se poslední dobou potýkal, ale také zachránit si život ve střetu s nejmocnějším a nejděsivějším protivníkem, jakému byl kdy nucen čelit.
Patrně nejslabší film z celé série Piráti z Karibuku. Nová milostná dvojice zdaleka nedosahuje na Willa a Elisabeth a ani na misionáře s mořskou pannou.
Scény s mladým Jackam nedávají smysl. Kompas měl Jack dostat od Tia Dalmy a patrně ho chvíli vlastnil i lord Becket. Teď ho najednou Jack dostává od úplně někoho jiného a jeho ztráta probudí Salazara, přitom ve druhém a třetím filmu kompas dost často mění majitele...
Nejzajímavější je tajemná potitulková scéna.
Po čtrnácti letech od prvního filmu se u Disneyho rozhodli, že nám dají nášup Jacka Sparrowa a jeho dobrodružství. Je ale důvod něco podobného sledovat i po páté?
Mladý Henry Turner (Brenton Thwaites) vyhledá svého otce Willa (Orlando Bloom), aby mu sdělil radostnou zprávu, že odhalil, jak ho osvobodit z prokletí, jež ho pojí k Bludnému Holanďanovi. Will však nevěří, že je něco takového možné a ani na existenci Poseidonova trojzubce. Donutí tedy Henryho opustit loď.
Ani o devět let později se však Henry nezvdává myšlenky, že by bylo možné kletbu zlomit. Stal se z něj mezitím odborník na mýty a legendy. Na vlastní oči se dokonce setká s prokletým kapitánem Salazarem (Javier Bardem), který ho nechá jako jediného přiživšího vyprávět o tom co viděl. Za kletbu sužující Salazara nemůže nikdy jiný než Jack Sparrow. Ten ale řeší momentálně důležitější věci, jako například jak si zajistit dostatečný přísun rumu.
Příběh se samozřejmě brzy zkomplikuje. Henry...
Jacka Sparrowa prenasleduje starý desivý rival, mŕtvy kapitán Salazar, ktorý so svojou posádkou smrtonosných duchov unikol z Diablovho trojuholníka. Chce sa pomstiť všetkým pirátom, no predovšetkým Jackovi, s ktorým má nevyrovnané účty. Jacka môže zachrániť jedine bájny Poseidonov trojzubec, lenže ako ho získať? Jeho novými spojencami budú krásna astronómka Carina a mladý námorník Henry, ktorý však sleduje vlastné ciele. S pomocou zázračného trojzubca chce totiž zachrániť svojho otca Willa Turnera a prelomiť kliatbu, ktorá ho uväznila na lodi duchov. Pirátsky kapitán Jack Sparrow má opäť raz smolu a čelí svojmu najdesivejšiemu nepriateľovi - mŕtvemu kapitánovi Salazarovi a jeho posádke duchov. Salazarovi sa podarilo uniknúť z Diabolského trojuholníka a jeho jedinou túžbou je vyhladiť všetkých pirátov na čele s Jackom, ktorý ho odsúdil k nemŕtvemu životu. Jack má jedinú šancu, ako si zachrániť život - musí nájsť bájny Poseidonov trojzubec, ktorý svojmu držiteľovi prepožičiava zázračnú moc ovládať na povel morské živly. Jackovi sa však šťastena opäť obrátila chrbtom. Posádka ho opustila, nemá peniaze a jeho loď je neschopná plavby. A tak vymení kompas za rum. To ale netuší, že práve jeho kompas držal Salazara uväzneného v Diablovom trojuholníku. Jack musí presvedčiť dvoch schopných a skúsených ľudí, aby mu pomohli Poseidonov trojzubec nájsť - Carinu Smythovú, geniálnu a krásnu astronómku, a Henryho Turnera, mladého a tvrdohlavého dôstojníka kráľovského námorníctva. Henry by tiež rád získal zázračný Poseidonov trojzubec, aby vyslobodil svojho otca Willa Turnera z lode duchov a prelomil kliatbu, ktorá ho tam uväznila. A tak všetci traja na palube Jackovej malej schátranej lode Umierajúca čajka vyplávajú do neznáma, aby zvrátili nepriazeň osudu a prežili nové dobrodružstvá.
Když se Jerry Bruckheimer se společností Disney rozhodli pustit do natáčení dalšího pokračování Pirátů z Karibiku, začali společně pátrat po příběhu, který by celou sérii posunul o několik kroků kupředu, ale současně odkazoval na prvky fantasy, akce, komedie a nadpřirozena, díky kterým se předchozí díly staly tak velkým diváckým hitem.
Pátrání je nakonec zavedlo za scenáristickým veteránem Jeffem Nathansonem, a zatímco se tento naplno věnoval práci na převedení vize producenta filmu v realitu, pustil se tvůrčí tým filmu do hledání vhodného režiséra. Nakonec nalezl hned dva - norský režijní tým Joachima Rønninga a Espena Sandberga. Toto režijní duo proslulo zejména svým na Oscara nominovaným skutečným příběhem o objevování oceánů s názvem Kon-Tiki, na který navázalo vysoce ceněným a výpravným seriálem Marco Polo pro stanici Netflix.
Pro režisérskou dvojici byla šance podílet se na sérii Piráti z Karibiku ztělesněním všech jejich snů. „Je to druh filmu, na kterých jsme vyrůstali a které zbožňujeme,“ říká Sandberg. „Na amerických filmech jsme měli vždycky rádi tu kombinaci dobrodružství, akce a komedie.“
„Pirátská série mi připomíná filmy, které mě jako malého inspirovaly k tomu, abych se stal režisérem,“ přiznává Rønning. „Myslím, že když jsme se pustili do práce, ve velké míře jsme se inspirovali vůbec prvním dílem série. Je to úžasná série a neseme na svých bedrech velkou zodpovědnost. Po celém světě existují spousty jejích fanoušků a my jsme ty filmy sledovali v Norsku a patříme mezi ně.“
Bruckheimer, Rønning a Sandberg začali dávat dohromady herecký tým, sestávající jak z tváří povědomých, tak i zcela nových. Kromě Johnnyho Deppa, který se vrací v fanoušky zbožňované roli nevázaného kapitána Jacka Sparrowa, se ve filmu znovu objevuje také australský státní poklad, herec Geoffrey Rush v roli kapitána Barbossy, jenž nyní velí lodi kapitána Černovouse Queen Anne's Revenge, a zcela doslova vlastní obrovské bohatství. V žádném z dílů této série nemůže chybět ani Kevin J. McNally v roli Jackova prvního důstojníka Joshameeho Gibbse, který je studnicí námořnických příběhů tak hlubokou, kolik se do něj samotného vejde rumu, Stephen Graham coby zábavně přihlouplý Scrum, Martin Klebba v roli drobného popudlivého Martyho, Giles New a Angus Barnett coby Murtogg a Mullroy, kteří v závěru filmu Na konci světa opustili řady červenokabátníků a stali se piráty, a Barbossou zbožňovaný, Jackem nenáviděný, opičák Jack, kterého si zahrály talentované malpy Pablo a Chiquita.
Poprvé se pak na moře v tomto díle vydává celá řada výjimečně talentovaných herců v čele s držitelem Oscara Javierem Bardemem, který svým odvážným experimentálním pojetím vytvořil kapitánovi Jackovi vskutku pozoruhodného protivníka, obávaného kapitána Salazara, známého též jako „El Matar Del Mar“ - „Mořský řezník“. Se svou posádkou nemrtvých námořníků kapitán Salazar likviduje všechny karibské piráty s démonickou urputností - nejen proto, že je věrný španělskému království, ale také kvůli pomstě, kterou touží vykonat na jednom konkrétním pirátovi.
K němu se připojili také dva z nejtalentovanějších mladých hereckých talentů současnosti. Australan Brenton Thwaites, který na diváky i filmové tvůrce zapůsobil svými výkony ve filmech jako Dárce či Syn zmaru, se ujal role Henryho, mladého námořníka a člena královského námořnictva, jenž se zoufale snaží otce, kterého takřka nepoznal, zachránit před strašlivým osudem. Pro Thwaitese bylo nadšení z obsazení do filmu Salazarova pomsta o to intenzivnější, že v době, kdy měl premiéru první film série, byl stále ještě malý chlapec a od té doby je jejím velmi nadšeným fanouškem.
Britská Kaya Scodelariová, která si vysloužila svou rolí v televizním seriálu Skins možnost objevit se i v řadě významnějších filmových rolí, byla obsazena do role Cariny, sebevědomé mladé matematičky a astronomky, jejíž krása se zcela vyrovná její inteligenci a statečnosti.
Mezi další nováčky patří celosvětově uznávaná íránská rodačka Golshifteh Farahaniová v roli Shansy, tajemné a mocné mořské čarodějky, a australský herecký veterán David Wenham v roli Scarfielda.
Když se tvůrci filmu Salazarova pomsta rozhodli vydat na tuto pozoruhodnou pouť, museli přijít s nápadem, kde celý film natočit. Po obhlídce řady lokací po celém světě se nakonec tvůrčí tým rozhodl usadit v turistickém ráji Gold Coast ve státě Queenslandu na východním pobřeží Austrálie. Pátý díl nyní již legendární série Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta se tam začal natáčet 16. února 2015.
V průběhu natáčení se pak štáb vylodil na dalších místech australského pobřeží, ať už se jednalo o Moreton Bay, Lennox Headland Reserve, Hastings Point, Tamborine Mountain či slavné souostroví Whitsunday, aby úplně na konec na 13 posledních natáčecích dní zakotvil ve Vancouveru v Britské Kolumbii.
Natáčení snímku Salazarova pomsta bylo další studií toho, jak dokáží lidé nejrůznějších profesí spojit své síly v rámci společného úsilí v jistém smyslu posunout hranice času a přílivu, zhmotnit nehmotné a učinit nemožné možným.
Výtvarník Nigel Phelps, který je autorem obřích a pečlivě propracovaných dekorací a lodí pro Bruckheimerův snímek Pearl Harbor, čelil při natáčení Salazarovy pomsty neméně náročnému úkolu: musel navrhnout a vytvořit celou řadu různých prostředí, od kompletní karibské vesnice přes boží hrobku na mořském dně až po 13 lodí, některých dlouhých skoro 50 metrů, včetně kompletně zrekonstruované Černé perly a Queen Anne's Revenge, stejně jako i „plovoucí pevnost“ kapitána Salazara, působivou galeonu Silent Mary, a to jak v původní podobě, tak i v její podobě „duchařské, ale taktéž lodě britského námořnictva, pirátské lodě a také roztomile ubohou a rozpadající se loď Umírající racek, které se kapitán Jack zmocní, protože nemá žádnou jinou možnost. „Hlavně tu jde o to, že musíte respektovat události předchozích dílů,“ poznamenává Phelps, „které sice vypadaly úžasně, ale současně je chcete trochu oživit a na filmová plátna přivést výjevy, které na nich zatím nebyly k vidění.“
Pro natáčení scén na lodích tvůrčí štáb využil svou rozsáhlou „lodní arénu“, která obsahovala lodě takřka v plné velikosti, připevněné na sofistikovaný systém počítačem ovládaných kardanových závěsů a pohyblivých plošin, vybudovaný oscarovým autorem speciálních efektů Johna Fraziera. Pro potřeby práce se dvěma verzemi lodí - o délce 33 metrů a 40 metrů - tak při použití shodného základního mechanismu výtvarník Nigel Phelps vytvořil více než 10 různých lodí, které na plošinu mohl upevnit.
Již popáté v historii série Piráti z Karibiku se výjimečná kostymérka Penny Roseová pustí do tvorby tisícovek kostýmů plných těch nejmenších dobových detailů pro všechny postavy, které se před kamerou v rámci filmu objeví, bez ohledu na to, o jak významnou roli se jedná.
Roseová si na pomoc povolala celkem 30 australských kostymérů, převážně ze světa divadla a opery, kteří doplnili její již tak početnou armádu kostymérů, textilních výtvarníků, dokončovacích umělců, přistřihovačů, barvířů, švadlen a poslíčků či asistentů. Roseová se společně se svým týmem usídlila v ateliéru o rozloze 1400-1800 metrů čtverečních v areálu Village Roadshow Studios, který současně sloužil jako skladiště pro více než 2000 kostýmů, klobouků, bot a doplňků, pečlivě uložených podle jména postavy, typu, pohlaví a věku.
Při premiéře snímku Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta, která proběhne 25. května, se diváci znovu ocitnou v pestrobarevném, fantastickém a vřelém světě těch nejpozoruhodnějších pirátů, jaké kdy bylo možné na moři potkat. Díky vizi talentovaných tvůrců a pozoruhodného hereckého týmu snímek slibuje filmové dobrodružství, jakému se žádné jiné nevyrovná.
„Chtěli jsme natočit ten nejlepší díl Pirátů vůbec,“ říká režisér Joachim Rønning. „Toužili jsme natočit zábavné a velkolepé akční scény a vytvořit tak výpravný velkofilm s velice silnou citovou složkou a skvělými postavami. Na filmu jsme pracovali řadu let, aby se nám podařilo zaznamenat atmosféru původního filmu a současně jsme měli jistotu, že Salazarova pomsta působí nově a svěže. Teď je jen na divácích, aby posoudili, zda se nám to podařilo.“
„Při natáčení prvního dílu jsme mohli leda snít o tom, že pracujeme na něčem, co nás zavede až takhle daleko,“ komentuje Jerry Bruckheimer. „Je to pro nás obrovská pocta a vděčíme za to nejen skvělým umělcům a řemeslníkům před kamerami i za nimi, kteří se na sérii Piráti z Karibiku podíleli, ale také divákům po celém světě, jež tyto filmy oslovily.“
„Vždycky jsme toužili jen po možnosti je pobavit, zavést je na pár hodin do odlišného světa, a neměli jsme tušení, že je do tohoto světa budeme vodit už téměř patnáct let.“
„Zřejmě jsme byli všichni předurčeni pro život mezi piráty,“ dodává Bruckheimer s úsměvem.
Zajímavosti
- Mladý herec Brenton Thwaites, který ve filmu Piráti z Karibiku: Salazarova pomsta ztvárnil postavu Henryho, byl fanouškem této filmové série už jako školák v australském státě Queenslandu. Jeho radost tak byla hned dvojí - nejen, že se dozvěděl, že získal roli mladého hlavního hrdiny tohoto filmu, ale film samotný se navíc natáčel takřka výhradně...v oblasti Queenslandu v Austrálii!
- Přesně podle zaběhnutých tradic série Piráti z Karibiku - kdy se při natáčení předchozích čtyř filmů série herci i štáb potýkali s extrémními povětrnostními podmínkami po celém světě - zažili obyvatelé hlavních natáčecích lokací v okolí města Gold Coast v Queenslandu v Austrálii nejhorší srážky za posledních 61 let následkem řádění cyklónu Marcia.
- Joachim Rønning a Espen Sandberg kupodivu nejsou prvními Nory, kteří kdy pro společnost Walt Disney Studios natáčeli film o pirátech. V roce 1991 tato společnost uvedla jiný pirátský film původem z této země, který se jmenoval Trosečníci a režíroval ho Nils Gaup.
- Pozoruhodně detailní dekorace města St. Martin, které navrhl výtvarník Nigel Phelps a za jejich výstavbu byli zodpovědní hlavní umělecký vedoucí Ian Gracie a vedoucí dekoratérů Bernie Childs, zabírají celkem dva hektary vegetací hustě porostlého pozemku ve čtvrti Hinterlands v Maudslandu a představují výtvarníkovu vizi honosné, deštěm zkrápěné britské koloniální vesnice v Karibiku. Ačkoliv většinu budov zastupovaly pouze jejich čelní štíty, přinejmenším dvě z nich - Grimesova krčma a dům kartografa Swifta - byly plně trojrozměrné a atmosférické a zásluhou týmu dekoratérů pod vedením Beverley Dunn vyvedené do nejmenších detailů. Některé z budov byly velice rafinovaně navrženy tak, aby je bylo možné kompletně přesunout do jiné části vesnice a umocnit tak dojem z její rozlohy.
- Před každým obchodem v rámci dekorací St. Martin bylo vystavené zboží, ať už se jednalo o sušené chobotnice a sépie, zcela reálné a v průběhu několika měsíců natáčení nemálo zapáchající, sítě, košíky, keramiku či potraviny.
- Pro potřeby sekvence, v níž dojde k vyloupení banky, byla vystavěna kompletní banka z 18. století, do které byl zakomponován traktor Manitou. Jeho řidič měl prostřednictvím plexiskla v průčelí banky umožněn výhled ven, ale dovnitř vidět nebylo a iluze toho, že má banka všechny čtyři stěny, tak byla dokonale zachována.
- Kostymérka Penny Rose se svým týmem přetvořila jeden celý ateliér o rozloze 1860 metrů čtverečních v ateliérech Village Roadshow Studios v Gold Coast v australském Queenslandu v kostymérský sklad, jenž obsahoval 2000 kostýmů, klobouků, bot a rekvizit, které byly všechny pečlivě seřazeny podle jmen postav, typů kostýmů, pohlaví a věku.
- Aby kostýmy působily patřičně obnošeným dojmem, použila Penny Rose se svým týmem celou řadu inovativních technik včetně toho, že kostýmy vložila do míchačky a zasypala je oblázky, opotřebovávala je pomocí struhadla na sýr a občas se neostýchala použít dokonce ani letlampu!
- Takzvaná „lodní aréna“ v Helensvale v Queenslandu v Austrálii byla domovem celkem jedenácti lodí, které byly vybudovány na počítačem ovládaných pohyblivých platformách. Zvědaví kolemjdoucí měli občas možnost zahlédnout, jak z prostorů, ohrazených celkem stovkou lodních kontejnerů, naskládaných na sebe jako cihly, vykukuje stěžeň. Jeden z místních novinářů soudil, že kontejnery slouží k tomu, aby byli účastníci přísně utajovaného natáčení ukryti před zvědavými zraky přihlížejících. Ve skutečnosti ale kontejnery tvořili rám pozoruhodné technologie s názvem Aircover Inflatables - obřích nafukovacích modrých pozadí - díky kterým mohl vedoucí týmu vizuálních efektů Gary Brozenich se svým týmem do natočených záběrů později zakomponovat oblohu a příboj. Čtveřice inovátorů, kteří tuto technologii vymysleli, byla při udílení Oscarů v roce 2016 oceněna speciálním Oscarem za technický přínos filmovému průmyslu.
- Při stavbě lodní arény bylo využito celkem 27 nákladových jeřábů, určených pro hydraulické zvedání nákladu a jeho přepravu, a nad všemi loděmi byla zavěšena 46 metrů dlouhá osvětlovací konstrukce, která jak ve dne, tak zejména v noci sloužila k navození té správné atmosféry. Na celkem třech ramenech Technocrane pak bylo upevněno dohromady pět kamer, které pracovaly dnem i nocí. Celkově se v lodní aréně uplatnilo zhruba 30 až 40 kusů těžké techniky.
- Loď kapitána Salazara, které její autor, výtvarník Nigel Phelps přezdíval „zjizvený vyhazovač“, není ničím jiným než plovoucí španělskou pevností vybavenou střeleckými věžemi i opevněným můstkem. Na její palubě jsou umístěna otočná děla a paluby i vnější části lodi zdobí sochy rytířů ve středověké zbroji. Na poklopech dělových střílen se skví jako pochmurní hlídači ďábelské hlavy s rohu, jako by snad mohly nepřítele nebo piráty zastrašit více než loď samotná, nebo možná jako symbol kapitánova zkaženého srdce. Na palubě jsou rozmístěny také velké dřevěné sudy, které ovšem neslouží posádce jako zásobárna vody či vína, ale ztělesňují tu nejhorší možnou formu trestu pro zajatce.
- Ačkoliv je loď kapitána Salazara zamýšlena jako fiktivní výtvor, který nebere v potaz skutečnou námořní historii, dvouhlavého orla na hlavní plachtě si Phelps vypůjčil z historických návrhů lodí a děla na palubě na sobě mají španělskou královskou pečeť a každé z nich je zdobeno dvěma delfíny, klasickým motivem francouzských a španělských děl z 18. století.
- Když na Helensvale padla noc, velice často se na rozlehlém travnatém poli za obrovským stanem, jenž sloužil jako jídelna, objevilo několik klokanů, aby zvědavě zjistili, co že se to v jejich sousedství odehrává za podivné věci.
- Kvůli své komplikované masce prokletého kapitána Salazara strávil herec Javier Bardem na maskérském křesle každý den dvě až tři hodiny. Když ale došlo k proměně krásné Golshifteh Farahani v tajemnou mořskou čarodějku Shansu, musela zde strávit dokonce čtyři až pět hodin!
- Tým vlásenkáře Petera Swordse Kinga vytvořil pro potřeby natáčení více než 1000 paruk, které v těch nejnáročnějších dnech aplikoval až na 700 statistů a 30 členů hlavního hereckého týmu, přičemž se jeho hlavní tým skládal z celkem 22 osob, a dalších 70 pracovalo na maskách postav v pozadí, kaskadérů a trenérů zvířat. Místům, kde vykonávali svou práci, se v žertu přezdívalo „uzenářství“.
- Vratidlo na Černé perle je stejné, které jsme měli možnost spatřit už na předchozích verzích této lodi v prvním, druhém a třetím filmu série, a je tak skutečným legendárním mořským vlkem! Pro všechny suchozemské krysy podotýkáme, že vratidlo je mechanismus, na který se při otáčení navíjí provaz nebo lano, které tak pohybuje či zdvihá těžkým předmětem, například lodní kotvou.
- Dvě hlavy, které jsou v sekvenci s popravou gilotinou odděleny od těl jejich původních majitelů, byly vytvořeny podle předloh obou režisérů filmu, Joachima Rønninga a Espena Sandberga!
- V Hastings Pointu v Novém Jižním Walesu nedaleko hranic s Queenslandem začínal natáčecí den tím, že herce svými tanci přivítali členové klanu Goobjingburra z lidu Bundjalung, kteří tuto zemi opatrují po tisíce let.
- Sekvence bujaré „vynucené svatby“, která se v Hastings Pointu natáčela, se pro Stephena Grahama - Scrum stala skutečnou rodinnou záležitostí poté, co byla jeho manželka Hannah Waltersová - sama talentovaná herečka - tvůrci filmu požádána, aby ztvárnila roli ne až tak nevinné nastávající kapitána Jacka Beatrice Kellyové. Obě temperamentní a okouzlující děti Grahama a Waltersové, Alfie a Grace, si zahrály role dětí Beatrice. Vlásenkáři a maskéři pak měli nelehký úkol zajistit, aby jinak velmi atraktivní členové této rodiny působili před kamerami co nejodpudivěji!
- Rodinnou záležitostí bylo natáčení do jisté míry také pro představitele role kapitána Salazara, držitele Oscara Javiera Bardema. Bardemova manželka Penelope Cruz si zahrála v předchozím dílu série s podtitulem Na vlnách podivna a Bardem byl během jeho natáčení častým hostem.
- Španělský herec Juan Carlos Vellido je jediným oficiálně uvedeným hercem, který si ve dvou různých dílech série Piráti z Karibiku zahrál dvě odlišné postavy, protože byl k vidění jako španělský kapitán ve filmu Na vlnách podivna a nyní se ve snímku Salazarova pomsta objevuje v roli věrného pobočníka kapitána Salazara, Lesara.
- 27. května 2015 byl australský štáb filmu velmi rozpolcený, neboť se konal památný zápas v rugby, ve kterém se utkaly týmy Queensland Maroons a New South Wales Blues. Svou podporu tomu či onomu týmu vyjádřili členové štábu prostřednictvím knoflíků, stuh, šátků, čepic a klobouků mnoha různých druhů v odpovídajících týmových barvách, a napůl vážně a napůl z legrace vzduchem létaly výhrůžky vůči fanouškům opačného týmu. V areálu Village Roadshow Studios bylo také na bok jednoho z kamionů umístěno obří plátno, na které se celý zápas promítal. Když ale o jeden bod Maroons vyhráli, nebyly hlášeny žádné potyčky či případy vandalismu.
- Předtím, než byla vytvořena finální verze vzácného deníku Cariny Smythové, jí předcházelo celkem 88 pracovních verzí. Jeho desky jsou z kůže a pro to, aby stránky deníku vypadaly jako velmi staré, bylo použito zajímavého postupu… byly namáčeny do kávy!
- Láhev na rum kapitána Jacka Sparrowa skutečně pochází z Anglie 18. století. Naopak některé ze slunečníků, které jsou ve filmu k vidění, vyrobila drobná stará dáma v Brisbane, které táhne na osmdesát, jedna z posledních žijících osob na světě, které jsou takové slunečníky schopné vyrobit.
- Jediný kostým mořské čarodějky Shansy v podání Golshifteh Farahaniové vznikal celkem týden a pracovalo na něm dohromady 42 lidí 15 hodin denně.
- V den natáčení „gagu“ s rotující gilotinou v rámci sekvence popravy napršelo v oblasti, kde stály dekorace městečka St. Martins několik centimetrů srážek. Aby bylo pro potřeby natáčení na zemi sucho, navezl sem štáb celkem 30 tun písku.
- Když štáb snímku Salazarova pomsta natáčel v husté džungli na Tamborine Mountain, museli jeho členové nosit přilby, aby se chránili před překvapivě těžkými tmavými fazolemi, které na ně z prastarých stromů padaly. Australští členové štábu s humorem sobě vlastním vysvětlili svým kolegům z Ameriky a dalších zemí, že se jedná o pověstné „padací medvědy“, legendární hrozivé vačnatce, kteří připomínají velké dravé koaly a podle zaručených svědectví útočí na své nic netušící oběti tak, že na ně skočí z vysokého stromu.
- Obří logistická operace pro potřeby natáčení na souostroví Whitsunday si vyžádala použití celkem 60 kamionů, které se musely vypravit na 1400 kilometrů dlouhou cestu ze základny v Gold Coast, aby následně podstoupily čtyřicetiminutovou cestu trajektem na Hamilton Island, jednu z natáčecích lokací, a poté další hodinu a půl dlouhou cestu lodí na další ostrovy, na kterých natáčení probíhalo.
- Když štáb filmu Salazarova pomsta natáčel na pláži Whitehaven Beach na ostrově Whitsunday Island, způsobilo zde neobvyklé počasí a nestandardní přílivové podmínky situaci, při které museli herci i členové štábu vyskakovat z přistávajících lodí podobně jako za nějaké vojenské invaze a brodit se po pás, po prsa a někdy i po krk, podle výšky dotyčného, vodou ve svém civilním oblečení. Nikdo z nich nečekal, že toho dne budou muset do práce plavat!
- Poté, co bylo dokončeno 93 dní dlouhé natáčení v Austrálii se nad souostrovím Whitsunday, poslední natáčecí lokací filmu, usadila bouřková fronta, kvůli které byly zakázány veškeré lety z malého letiště na ostrově Hamilton Island. Více než 200 herců a členů štábu tak muselo podstoupit cestu lodí rozbouřenými vodami průlivu Whitsunday na australskou pevninu, odtud se nechat odvézt do více než dvě hodiny vzdáleného města Mackay a teprve odtud se letecky vydat ke svým domovům.