fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Videoarchiv    Podobné filmy    

60% 7 hlasů
film / drama, Česká republika, , 100 min.
Kinopremiéra v ČR 18.10.2012

Režie:
Herci: , , , , , více...


Archiv
00:46



Tanec ve slepý ulici.
Třicátník Petr bydlí ve starém bytě se svou přítelkyní, která by ráda brzy odpromovala. Ze studia ji však vytrhává nejen zatékající střecha, ale i Petrovy vrtochy. Ty se ještě umocní, když zaviní nehodu svého kolegy a nedokáže se srovnat s tím, že ho upoutal na invalidní vozík.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Film jsem viděla v kině. Je to velice zajimavé pojednání příběhu s překvapivým konce. Konec mě docela dostal ani jsem se nemohla zvednout ze sedadla ...
+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Posel

Natočil jej podle oceněného scénáře Marka Epsteina v produkci brněnského studia České televize. Jeho hlavním hrdinou je zanícený cyklista, někdejší reprezentant, který pracuje jako poslíček. Je tedy jedním z těch mladých mužů na barevných moderních kolech, kteří dotvářejí kolorit současných měst. Zpočátku se jeví jak sympatický nekonformní člověk, pohrdající pokřivenou konzumní společností se všemi jejími konvencemi, snobismem, pseudohodnotami a nepravdami. Od okamžiku tragické nehody, které je účastníkem, však začne divák zjišťovat, že jeho povaha má svoji temnou stránku. Z doposud pohodového mladíka se stává sobecký a bezcitný jedinec, který bez ohledu na okolí preferuje jen svoje zájmy. Pro vlastní pohodlí dokáže odvrhnout svého nejlepšího kamaráda i bezcitně opustit zamilovanou přítelkyni. Přestože se nakonec pokusí za pomoci přátel odhodit neuspořádaný život za hlavu, osudu už nelze uniknout.


Marek Epstein (rozhovor)
obrazek
Kdy vznikl scénář a jaká byla jeho geneze?

Na tuhle otázku už nedokážu přesně odpovědět, myslím, že je to nejméně pět let. Text putoval z ruky do ruky, většinou se líbil, ale nikdo neměl odvahu ho točit. Záporný hrdina film předurčuje ke komerčnímu neúspěchu.

Proč jste si pro tento příběh vybral jako hlavního hrdinu messengera?

Přiznám se, že velmi rád jezdím na kole. Nemyslím si, že dobře, vytrvale, ani technicky. Kolo je pro mě prostředek k velmi rychlému přesunu po vlastní ose. Znásobuje mé síly a možnosti. Dává mi svobodu. Vidím v něm alternativu. Je to stroj, který dokáže paradoxně vracet svého majitele do přírody.

Je prostředí poslíčků něčím specifické?

Dělat poslíčka na kole rozhodně nemůžete dlouho. Je to namáhavé, vyčerpávající a nebezpečné. Přijde mi, že většina mladých lidí, kteří se tím živí, stojí před rozhodnutím, co s životem dál. A takový moment je dramaticky zajímavý.

Proč se hlavní hrdina rozhodl skončit s dosavadním způsobem života a živit se úplně jinak?

V našem příběhu ho k tomu donutí tragédie, kterou zaviní, ale nedokáže si ji přiznat. Celý příběh je o tom, že před spoustou problémů se dá na kole ujet. Před sebou samým ale neujede ani Armstrong, ani nikdo jiný. Jednou prostě musíte slézt zpátky na zem.

Proč ve vašem příběhu mají dva mladí lidé potřebu starat se o někoho slabšího, jakoby toužili po tom, aby je někdo potřeboval, aby na nich byl závislý.

Myslím, že jste si i sama odpověděla. Protože po tom touží možná každý.

Jak odpovídá herecké obsazení vašim představám? Došlo u postav k věkovému posunu?

Mé představy nejsou důležité. Když jsem psal Posla, měl jsem před očima hrdinu, který je sám sebou, dokonalý a jedinečný… ostatně jako každý hrdina, o kterém čtete nebo dokonce píšete. Myslím, že Matěj Hádek je talentovaný herec a Vláďa Michálek režisér, který dokáže z dobrých herců vymačkat výjimečné výkony.

Matěj Hádek (rozhovor)
obrazek
Film Posel má blízko ke kolům, platí to i o vás?

„To je shoda náhod, že kola hrají v tomto filmu určitou roli a že já je mám rád. I když vzhledem k tomu, že scénář vznikl už dřív a já na kole jezdím taky dlouho, tak to možná není až tak náhoda. Kolo používám v podstatě od jara do podzimu skoro každý den jako dopravní prostředek, ale že bych někam jezdil na túry, tak to ne.“

Ukradl vám někdy někdo kolo?

„Tři, ale vždycky jsem si za to mohl, protože jsem si na ně nedal pozor. V Evropě, i ve světě se strašně kradou kola.“

Ve filmu jsou dost náročné cyklistické sjezdy…

„Některé jsem jel já, jiné můj dablér. Taky jsem se svezl na velodromu. Byla to paráda.“

O titulním hrdinovi messengerovi Petrovi říká scenárista Marek Epstein, že je to záporná postava. Režisér Vladimír Michálek charakterizuje Petra jako „tak trochu svobodného kluka“.

„Nemyslím si, že Petr je záporná figura. Stejně jako v životě nikdo není jen hodný a nikdo není jen zlý. I ten největší gauner může milovat svého souseda. Postava, kterou hraji, je normální kluk, který v určitém okamžiku zklame jak okolí, tak sebe, a to se může stát komukoliv. Takových lidí je poměrně hodně. Řekl bych víc, než bychom si představovali.“

Není divné, že Petr absolvoval vysokou školu, pak všechno hodí za hlavu a začne se živit jako poslíček?

„Ve svém okolí znám hodně takových rodin, kde si třeba tatínek přál, aby dcera vystudovala práva a doma měla takový peklo, že je opravdu dodělala. Pak otci řekla čau, mám ty práva a teď si jdu po svým.“

Všechny ženy a dívky ale asi nechtějí zůstat svobodné a bez závazků.

„Jasně, to je dáno přírodou, všechno ostatní jsou výjimky potvrzující pravidlo.“

Petr se živí jako messenger spolu se svým největším kamarádem Igorem. Marek Epstein si představuje společnost těchto poslíčků jako přestupní stanici mladých lidí, kteří se rozhodují, jak dál.

„Obzvlášť v Praze, kde člověk vidí na kole hodně zajímavý typy.“

Film Posel je jedním z mála, co se neodehrává v hernách, obejde se bez drog apod. Proč vzniká tolik „vybydlených“ filmů?

„Aby to bylo napínavé. Deprese jsou atraktivní kulisy.“

Jaký je vztah Petra a Igora?

„Jsou to velcí kamarádi, ti největší. Znají se z klubu, kde společně jezdili.“ „Petr se ocitl v mezní situaci, kde se musel nějak rozhodnout a on se rozhodl špatně, ale už se to nedá vrátit. Petr se ani nesnaží žít jinak, jen ví, že musí sám se sebou dál existovat.“

Je to dnes běžná situace?

„Jak se dnes rádo říká, žijeme v postmoderním světě.“

Vladimír Michálek (rozhovor)
<>Obrázek nenalezen<> Není divné, že Petr absolvoval vysokou školu, pak všechno hodí za hlavu a začne se živit jako poslíček?

„Petr mohl vystudovat pod tlakem rodiny a společnosti a možná o to vůbec nestál. Kdyby pod tím tlakem nebyl, třeba by z něho vůbec nebyl inženýr. Někdy lidi bez problémů vystudují, a když skončí, mají konečně od všech pokoj, a mohou si dělat, co chtějí.“

„Pokračování těchto tendencí můžeme vidět u Petrovy přítelkyně Evy. S Petrem se zřejmě seznámila na studiích a doma by měla ráda inženýra, protože její tatínek je asi taky inženýr, nebo možná ani není. Ale ona sama studuje, aby byla inženýrka, a stejně vzhlíží k Petrovi. Konečně má inženýra, akorát ten mladík jí uniká.“

Všechny ženy a dívky ale asi nechtějí zůstat svobodné a bez závazků.

„Tou výjimkou je třeba druhá dívka ve filmu - Sylva, která nechce hnízdit, naopak chce ze všech vžitých stereotypů vypadnout. Protože „přerostla“ a nedotáhla to do reprezentace, skončila v tělocvičně jako cvičitelka aerobiku. Takových osudů je spousta, řekl bych devadesát procent všech sportovců.“

Petr se živí jako messenger spolu se svým největším kamarádem Igorem. Marek Epstein si představuje společnost těchto poslíčků jako přestupní stanici mladých lidí, kteří se rozhodují, jak dál.

„S tím plně nemohu souhlasit, protože Marek je vidí jako mladý kluky, ale znám spoustu messengerů, kterým je čtyřicet, padesát let. Takhle bych to vůbec nebral, že je to přechodná stanice.“

Původní scénář napsal Marek Epstein před devíti lety.

„Hlavní hrdina byl původně sice taky už po škole, ale víc mi vyhovoval posun k třicátníkům. Od vzniku scénáře se všechno změnilo, doba i náhled na život. Devět, deset let je velký skok.“

Film Posel je jedním z mála, co se neodehrává v hernách, obejde se bez drog apod. Proč vzniká tolik „vybydlených“ filmů?

„Vyprávět normální příběh je těžší.“ „Říká se tomu vymetání kanálů. Je to extrém. Alespoň pro mě, protože já jsem optimista. Žil jsem na mnoha místech, ale nic takového jsem nezažil.“

Jaký je vztah Petra a Igora?

„Jejich přátelství funguje, když se nic neděje. Najednou jejich přátelství stojí před zkouškou, při níž Petr selže, ale selže hlavně sám před sebou.“

Je to dnes běžná situace?

„Lidé se obecně emancipují, ať už v tom v pozitivním nebo negativním smyslu. Prožíváme něco, o čem jsme před lety slýchávali, že tak žijí lidé třeba v Holandsku: studují pět škol najednou, ani jednu nedostudují, přitom my jsme vůbec nemohli studovat. V našem dětství jsme museli rozhodnout do patnácti, co budeme dělat. Teď se to posunulo, mladí se rozhodují později. Vidím to u svých dětí, kde nejstarší řekne, půjdu na práva a pak uvidím. V životě by to takhle mělo být, pokud člověk není extrémně talentovaný a nemá vyhraněné zájmy vyhraněné od začátku. Otázkou je, zda chceme být součástí nějakého systému, nebo ne. Dnešní mladí lidé jsou emancipovaní. Už neřeší stejné věci, jako jsme kdysi řešili my. Řeknou si, stačí mít na nájem a trochu na živobytí a jinak si chceme užívat. Už není otázka bytí, nebo nebytí jako před lety. Už máme čas přemýšlet o tom, co chceme. Film hovoří o generaci, která neprožívá žádná extremní dramata, Pokud je něco ohrožuje, tak to jsou jenom oni sami a je to jejich zodpovědnost, jak se životem naloží. Je to čistě naše holá zodpovědnost a to je hodné těžká situace. Tento přerod společnosti je podle mě nejtěžší.“

Jiří Vyorálek (rozhovor)
obrazek
Ve filmu hrajete messengera a bývalého reprezentanta v cyklistice. Jaký jste cyklista v soukromí?

„Bicykl jsem si před natáčením skutečně opatřil, abych se dostal do formy. Upřímně, velký sportovec totiž nejsem. Dávám přednost motorce. Na herectví je ovšem výborný, že si člověk může vyzkoušet i polohy, které mu nejsou vlastní, tedy třeba i sport.“

Co pro vás bylo obtížnější - role cyklisty, nebo muže, který se naráz ocitne na invalidním vozíku?

„Jako herec to nerozlišuji, cítím se dobře na jedné i na dvou stopách.“

S režisérem Vladimírem Michálkem jste se setkal například při natáčení cyklu Okno do hřbitova. Jak se vám s ním spolupracuje? Rozmýšlel jste se, přijmout roli Igora v Poslovi?

„Jsem rád, že můžu kombinovat divadlo a film. Filmoví režiséři, na rozdíl od většiny těch divadelních, jsou míň hysteričtí, náladoví a víc soustředění na daný okamžik. Vladimír patří k těm nejpohodovějším, a přitom přesně ví, co chce. To je ideální kombinace. Takže jsem za roli v Poslovi rád.“

V čem vám byla role Igora blízká? Hrajete tady spíše typ svérázného nekonformního muže, který neuznává konvence a zaběhnutá klišé. Po tragické nehodě se však ukáže, že pravda je poněkud jiná.

„Myslím si, že tohle je rys nás všech. Všichni si hrajeme na hrdiny až do chvíle, než nás něco zkosí. V tom je ta role lidská a velmi uvěřitelná.“

Jan Kolařík (rozhovor)
Čím vás oslovil scénář Posla?

„Ten příběh je trochu Godardův U konce s dechem. Nedávno jsem se v rámci lekce tvůrčího psaní na Masarykově univerzitě setkal s režisérkou Olgou Walló. Ta si pro příklad jak psát dialogy pro dabing vybrala právě toto dílo, a tak mi Posel hned vytanul na mysli. Snad jsme to nepokazili.“

Trenér Luboš, kterého hrajete, má až otcovský přístup k jen o pár let mladším Petrovi a Igorovi. Je vám takový postoj ke kolegům blízký i v životě?

„Slovo kolega je podle mě patřičné spíš do lékařského prostředí. Já to mám tak, že to jsou kamarádi, partneři a je mi s nimi dobře. V mém domovském Divadle Husa na provázku to tak funguje, a to mě těší.“

Takže i natáčení Posla bylo pohodové?

„Vladimír Michálek ví, co chce, jak má scéna vypadat, jaké má mít tempo. Má v sobě neuvěřitelný klid, který mi vyhovuje. Herce nestresuje.“

Bylo pro vás fyzicky náročné zahrát trenéra cyklistů?

„Přiznávám, že v běžném životě mám k cyklistice odpor, neboť moje žena je do kola blázen a má-li čas, najede i 80 kilometrů denně. A i když veze v sedačce našeho pětadvacetikilového syna, já jí naprosto nestačím. Cítím se ponížen, a tak na kolo sedám maximálně jednou za rok cestu na pivo. Při natáčení ovšem bylo fyzicky náročné pouze řvaní na kluky při tréninku na ovále.“

Gabriela Mikulková (rozhovor)
obrazek
Posel je film o lidských vztazích, falešných projevech, sobectví, ale i obyčejném lidském pochopení. Má, podle vás, šanci oslovit diváka? A v čem?

„Určitě. Lidi už tisíce let zajímají stále dokola sejná témata a Posel je právě o nich.“

Sylva, kterou hrajete, je bývalá vrcholová sportovkyně, na první pohled rázná, sebevědomá…

„Moc bych si přála, aby diváci pochopili postavu Sylvy z mého hraní a ne z dlouhého teoretizování o ní.“

Roli jste získala v konkurzu. Bylo těžké obstát?

„Při prvním setkání se nás Vladimír Michálek ptal, jestli se nám líbí scénář a my všichni odpověděli, že ano. A hned se zeptal, koho bychom chtěli hrát? Chvíli bylo ticho, pak jsem se štípla do stehna, abych si dodala odvahy, a povídám, že bych chtěla být Sylva. A Vladimír řekl, dobře, budeš Sylva. Dodnes nevím, jestli měl obsazení takto v plánu. Nikdy jsme se už k tomu nevraceli. Ale stalo se to opravdu tak, a já jsem za to ráda.“

I na place byla práce s Vladimírem Michálkem příjemná?

„Asi takhle. Kdyby mi zavolal, že má pro mě roli mravence, bude se točit v Uzbekistánu a mluvit výhradně svahilštinou, zeptám se, kdy začínáme točit. Já mu zkrátka jako režisérovi věřím a basta.“

Eva Leimbergerová (rozhovor)
Dívka, kterou ve filmu hrajete, je zpočátku hodně tolerantní, spíše podléhá stereotypu, toleruje vady svého přítele. V závěru filmu se však mění v sebevědomou mladou ženu. Je vám takový posun v životě blízký? V čem jste se se Šárkou ztotožnila?

„Spíš jsem se snažila pochopit, proč Šárka jedná tak, jak jedná. A to nebylo těžké. Tolerování vad a přivírání očí nad něčím, co nám vadí, není nic výjimečného, s tím se přece všichni potkáváme často. Ale fakt, že s tím, nebo s ním, dokážeme skončit, to chce sílu.“

Z vašich slov jasně vyplývá, že vás příběh Marka Epsteina zaujal.

„Scénář Posla se mi moc líbil už asi před sedmi, osmi lety, kdy jsem ho četla poprvé. Hlavně role Sylvy. Tedy ta, kterou nakonec nehraju. Pak jsem scénář přečetla vloni, když mi Vladimír Michálek zavolal, že se bude Posel točit a jestli bych v tom nechtěla hrát. A to už jsem nevěděla, kterou roli bych raději. Nabídka ale přišla v době, kdy hrozilo, že se mi budou krýt termíny natáčení s jinou prací. Ale Vladimír Michálek to dokázal skloubit a stihla jsem oboje... To, že Posla režíroval zrovna on bylo parádní. Spolupráce s ním je báječná a doufám, že je to oboustranné.“

Je vám blízké prostředí cyklistiky?

„Ani náhodou, ale na druhou stranu existují i sporty mně ještě vzdálenější. Vím, že cyklistika existuje dráhová a silniční, že se jezdí Tour de France a Giro d‘Italia, možná bych si vzpomněla i na nějaká jména cyklistů. Roman Kreuziger? A v kolové vím, že nás reprezentovali bratři Pospíšilové. Toť vše. Kolo používám na přemísťování se po městě. To je fajn.“

Podobné filmy

Vzpomínky na Afriku
(Out of Africa) Meryl Streep odjela s baronem Klaus Maria Brandauerem do Keni na jeho farm...
dnes 20.00
NAHRAT
ZDARMA
Nova Cinema
Poupata
Cenami ověnčený koprodukční snímek o rodině, která těžce vzdoruje hranicím chudoby i citov...
dnes 20.00
NAHRAT
ZDARMA
ČT2
Barvy
(Colors) Napětí v ulicích chudé čtvrti Los Angeles stoupá! Lze ještě vůbec zjednat spraved...
dnes 21.40
NAHRAT
ZDARMA
ČT2
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Pondělí 10. 8. 2020 Svátek má Vavřinec
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz