Ready Player One: Hra začíná

Děj filmu legendárního režiséra Stevena Spielberga je zasazen do roku 2045, kdy se svět ocitá na pokraji chaosu a kolapsu. Lidé však nalezli spásu v OASIS, rozsáhlém světě virtuální reality, který vytvořil geniální a excentrický James Halliday. Když Halliday zemře, odkáže své nesmírné bohatství prvnímu člověku, který najde Velikonoční vajíčko ukryté někde v OASIS. Odstartuje tak zběsilý závod, který pohltí celý svět. Když se k závodu o nalezení Velikonočního vajíčka rozhodne přidat nenápadný mladý hrdina Wade Watts, je vržen do šílené, realitě na hony vzdálené honby za pokladem ve fantaskním světě mystérií, nečekaných objevů a nebezpečí.

“Od knihy k filmu"

Před více než třiceti lety bylo jen těžko přestavitelné, že by se člověk mohl přihlásit do počítače, vytvořit si vlastní profil - pravdivý či vymyšlený - a okamžitě se spojil s lidmi kdekoliv na světě. Ale co kdybyste se za 30 let mohli přihlásit, stát se vlastním osobním avatarem - pravým nebo vymyšleným - a komunikovat s lidmi v nekonečném virtuálním světě? Představte si ty možnosti… a nebezpečí.

To je základní premisou bestseleru Ernesta Clinea Ready Player One, která upoutala představivost jednoho z nejuznávanějších a nejúspěšnějších filmových tvůrců všech dob: Stevena Spielberga. „Je to jedno obrovské dobrodružství odehrávající se ve dvou diametrálně odlišných světech.“, říká režisér. „Myslím, že Ernest Cline je vizionář, který napsal román o budoucnosti, která se vlastně ani moc neliší od toho, kam směřujeme s vývojem virtuální reality.“

Spisovatel přiznává, že jeden z lidí, kteří ho nejvíce ovlivnili při psaní jeho prvního románu, byl Spielberg. „Je těžké kvantifikovat, do jaké míry Spielbergovo dílo ovlivnilo můj život a zájmy, ale kdybych v mládí a v době dospívání neměl trvalý přísun jeho filmů, nikdy bych nenapsal román Ready Player One. Stejně jako všechny, kdo v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století vyrůstali s vášní pro film, jeho dílo ovlivnilo i mě. Natolik, že to nakonec poznamenalo i můj román a styl, jakým jsem se ho rozhodl napsat, a odráží se to v celé knize.“

Film „Ready Player One: Hra začíná“ je zasazen do roku 2045, kdy technologie umožní lidem vstupovat do digitálního světa zvaného OASIS, ve kterém můžete jít, kam chcete, dělat co chcete, být kýmkoliv či čímkoliv chcete být. V době, kdy populaci sužuje nezaměstnanost, chudoba, přelidnění a beznaděj, „je vhodný čas uniknout do virtuálního světa, ve kterém můžete prostřednictvím svého avatara prožívat neobyčejný život.“, říká Spielberg. „Potřebujete k tomu pouze svou fantazii, která vás zavede daleko do OASIS. Ale když utíkáte před realitou, tak svým způsobem přicházíte o jakýkoliv skutečný mezilidský kontakt. Takže přestože je to zábavný příběh, ale obsahuje i sociální poselství.“

Producentka Kristie Macosko Krieger, která se Spielbergem spolupracuje již více než dvě desetiletí, dodává: „Na tomto filmu zajímavé i to, že na pozadí veškeré akčnosti upozorňuje na závažná témata, která jsou zároveň aktuální i nadčasová. Je to příběh o dospívání, který vyzdvihuje pouta přátelství, nalezení první lásky a akceptování sebe sama i ostatních. Je to scifi epos s typicky Spielbergovským člověčenstvím.“

Cline prozrazuje, že k napsání románu ho inspirovaly některé významné okamžiky v mládí. „Původní nápad pochází ze hry Adventure pro počítače Atari, první videohry, ve které bylo ukryto tzv. velikonoční vajíčko - její vývojář Warren Robinett vytvořil ve hře tajnou místnost, ve které bylo ukryto jeho jméno. To bylo poprvé, kdy jsem ve virtuálním světě našel něco, co tam ukryl jeho tvůrce. Byl to silný zážitek, který na mě hluboce zapůsobil. Byl jsem také velký fanoušek díla Roalda Dahla, zejména knih s Willym Wonkou, a jednoho dne mě napadlo: Co kdyby byl Willy Wonka vývojářem videoher místo výrobce cukrovinek? Začal jsem přemýšlet o všech rébusech a hádankách, které by po sobě mohl tento excentrický miliardář zanechat, aby našel důstojného nástupce, a věděl jsem, že jsem přišel na něco velkého.”

Z Clineova excentrického miliardáře se stal samotářský spolutvůrce OASIS James Halliday, kterého ve filmu ztvárnil Mark Rylance. „Celý svět žije v jeho snu - snu, ze kterého vytvořil celý svět.“, říká Spielberg. „Ale když zemřel, neměl žádné dědice, takže světu odkázal soutěž: Všechno zdědí ten, kdo první splní tři úkoly, za jejichž splnění bude vždy odměněn jedním klíčem, a potom najde Velikonoční vejce ukryté kdesi v OASIS.“

Za svého života Halliday nabídl lidem únik z reality. Po smrti jim nabídl budoucnost s nadějí - hru ve hře, ve které bylo hlavní cenou jeho obrovské jmění a úplné vlastnictví OASIS.

Spielberg poznamenává: „Určitě si dokážete představit, že se všichni snažili Velikonoční vejce najít, včetně našeho velmi nepravděpodobného mladého hrdiny Wadea Wattse.“

Vítězství by znamenalo naprostou změnu života a Wade věnoval každou bdělou hodinu luštění vodítek a tomu, aby byl, v souladu se svým bojovým pokřikem, „první u klíče, první u Vejce.” Z pátrání se však stává něco mnohem většího než hledání pokladu, když si i se svými přáteli z Horní pětky uvědomí, že v sázce je něco mnohem důležitějšího než peníze.

Představitel Wadea Wattse Tye Sheridan říká: „OASIS se snaží získat mamutí korporace Innovative Online Industries, neboli IOI, a pokud se jim to podaří, budou mít nad vším naprostou kontrolu. Našich pět postav, kterým se říká ‚gunters' - z anglického egG Hunters, jsou outsideři a člověk jim musí fandit, protože k účasti ve hře mají ten správný důvod. Chtějí soutěž vyhrát, aby zachránili OASIS.“

Už v době prvního vydání v srpnu 2011 vzbudila kniha Ready Player One velký rozruch. Kniha nejen naplnila očekávání, ale značně je velkolepým. Úspěšný titul, číslo 1 na žebříčku bestsellerů deníku New York Times, vyšel ve více než 50 zemích. Na plánech na zfilmování knihy se však začalo pracovat dlouho před jejím vydáním.

Producent Donald De Line vzpomíná: „Knihu jsem četl více než rok před jejím vydáním a moc se mi líbila. Podle mě jsou různé důvody, proč se ten příběh líbí tolika lidem; každý si ve světě, na který se může napojit, najde to své. Člověk nemusí být hráč, protože chápe lidské aspekty pro cestu, na kterou se musí Wade Watts vydat, aby se z něj stal hrdina příběhu. A také je to úžasné dobrodružství a všechny ty zmínky o popkultuře.“

Téměř všechny tyto zmínky evokují ducha konkrétní dekády, ke které má Cline silný vztah: osmdesátá leta minulého století. Cline vysvětluje: „Halliday stavěl svou hru na věcech, které měl rád, a to mě nadchlo, protože jsem si uvědomil, že jeho nadšení by mohlo být vyjádřením toho mého. V osmdesátých letech jsem byl teenager, a proto to byla nevýznamnější dekáda ve formování mé osobnosti. V té době jsem také dostal svou první herní konzoli a první počítač. A byl to také úsvit internetové éry.

„Byl jsem zvědavý, jestli se kniha bude líbit pouze lidem přibližně mého věku, pro které jsou osmdesátá leta nostalgickou vzpomínkou.”, pokračuje Cline. „Ale v tomto případě tomu tak nebylo, protože román vypovídá o tom, jak žijeme teď. Většina z nás má skutečnou identitu a virtuální identitu ve formě profilů na sociálních sítích. A podobně jako avatary v románu můžeme své profily upravovat podle toho, jak chceme, aby nás lidé viděli.“

Producent Dan Farah, Clineův dlouholetý kolega a první člověk, kterému svěřil svou knihu, dodává: „Měl jsem štěstí, že mi Ernie dal přečíst první koncept své knihy. Už od začátku jsem si uvědomoval její kulturní závažnost a aktuálnost. A s postupem času se zdá, že se čím dál tím víc izolujeme a omezujeme reálné mezilidské interakce - posíláme textové zprávy, zveřejňujeme příspěvky na internetu, udržujeme kontakty s druhými lidmi a sledujeme jejich životy prostřednictvím sociálních médií. Román Ready Player One líčí, jak by mohla společnost vypadat, pokud tento trend bude pokračovat. Je to sice fikce, ale ne příliš nepravděpodobná. Kniha popisuje, jek by naše společnost mohla skutečně vypadat.“

Scénárista Zak Penn prozrazuje, že se shodou okolností s Clinem seznámil při práci na jiném herním projektu. Penn poznamenává: „Pracoval jsem na dokumentárním filmu o konci počítačů Atari a mezi lidmi, se kterými jsem o tom měl mluvit, byl Ernie Cline, takže jsme se sešli a spřátelili jsme se ještě předtím, než jsem si začal dělat poznámky.“

Cline říká: „Když se ke štábu přidal Zak, napsal úžasnou pracovní verzi scénáře, který vystihoval ducha mého románu a upravil ho pro film. Byl velmi vstřícný a všechny navrhované změny se mnou konzultoval. Právě jeho pracovní verze scénáře zaujala Stevena natolik, že si přečetl můj román. Byla to nádherná spolupráce a jsem Zakovi velmi vděčný za jeho obrovskou zásluhu na zfilmování románu Ready Player One.“

Když byla pracovní verze scénáře hotová, nastal čas vybrat režiséra. De Line říká: „Věděli jsme, že potřebujeme někoho, kdo dokáže brilantně vyprávět příběh filmovými prostředky, vizuálně i dějově, a zároveň režiséra, který zvládá technologie - a Steven Spielberg takový člověk určitě je. Samozřejmě, že vždy bude první na seznamu, ale realisticky vzato, jaké jsou šance, že ho skutečně získáte? Ale vždy je dobré mít nějaký sen,“ usmívá se, „takže jsem řekl: ‚Jasně, dáme to Spielbergovi.‘ A on si to hned přečet a moc se mu to líbilo.“

Spielberg potvrzuje: „Poslali mi knihu i scénář, který jsem si přečetl jako první. Myšlenka dvou oddělených světů vedle sebe mi naprosto učarovala. Potom jsem si přečetl knihu a nadchla mě její hloubka a množství vrstev. Bylo to ezoterické; bylo to děsivé; bylo to čtivé… Byl jsem unesen!“ Cline i Farah shodně prohlašují, že získat Spielberga jako režiséra filmu „bylo víc než splněný sen”. Farah k tomu k tomu dodává: „Když jste se Stevenem na place, tak vás to předem nutí být nostalgický - s vědomím, že si chcete tyto chvíle zapamatovat a potom na ně po zbytek života vzpomínat.“

Cline dodává: „Dokonce i teď mi to připadá neskutečné… Pořád nad tím žasnu.“
Stejně to cítili i herci. Lena Waithe, která ve filmu hraje Wadeova nejlepšího přítele Aech, potvrzuje: „Steven Spielberg dal pro lidi mé generace filmu doslova nový význam a výrazně ovlivnil naši kulturu. Myslím, že kdyby měl někdo vložit všechny jeho filmy do časové schránky, podaly by smysluplný obraz o vývoji a růstu našeho světa. Takže být součástí jeho odkazu pro mě a pro nás všechny hodně znamenalo.“

Při zfilmování románu filmoví tvůrci velmi dbali na to, aby respektovali knižní předlohu i řady jejích fanoušků. „Ale,“ připouští Spielberg, “při adaptaci literárního díla pro film se musí každá kniha přizpůsobit filmovým výrazovým prostředkům. Myslím, že se nám nakonec podařilo k vyprávění skutečně nádherného příběhu zvolit ty správné prvky.”

„Ve filmu jsme museli spoustu věcí sloučit a některé věci přesunout, ale pořád zůstává zachována podstata mého původního příběhu.“, ujišťuje Cline. „Když se mě na to ptají fanoušci knihy, tak je ujišťuji, že není důvod k obavám - že já sám jsem také neměl žádné obavy ode dne, kdy Steven Spielberg podepsal smlouvu na natočení tohoto filmu.“

Jedna ze změn se týkala i samotného režiséra. Spielberg vysvětluje: „V knize bylo hodně zmínek o mých filmech, které jsem od osmdesátých let režíroval nebo produkoval, ale nechtěl jsem, aby nastavoval l zrcadlo tomu, co jsem od té doby udělal. Pár zmínek jsme ve filmu nechali, ale ty v první řadě představují kulturní vlivy dalších filmařů, umělců, módních návrhářů a hudebníků z této doby.”

Ačkoliv je děj zasazen do Columbusu v Ohiu, film „Ready Player One: Hra začíná“ se natáčel v Anglii a velká část natáčení probíhala ve studiích společnosti Warner Bros. v Leavesdenu.

Natáčení posunulo hranice filmové techniky, když Spielberg spolupracoval mimo jiné s génii na vizuální efekty ze společností ILM a Digital Domain, aby přenesl diváky do fantastického světa OASIS. Aby ještě více zvýraznil absolutní kontrast mezi OASIS a drsným skutečným světem, Spielberg natáčel scény z reálného světa na film, zatímco scény ve virtuálním prostředí se točily digitálně.

Vrstvy, které jsme museli natočit, abychom dostali OASIS na plátno, byly jednou z nejkomplikovanějších věcí, jaké jsem kdy dělal.“, říká ostřílený režisér. „Bylo nutné nasnímat pohyb, živé herecké výkony, počítačovou animaci… Bylo jako natáčet čtyři filmy najednou.“

Spielberg dokonce použil současné nástroje virtuální reality k přímému natáčení ve futuristické virtuální realitě OASIS. Macosko Krieger uvádí podrobnosti: „S nasazenými brýlemi pro virtuální realitu mohl de facto vstupovat na digitální scény, mít 360°rozhled po okolním prostředí a určit úhly, pod kterými budou kamery snímat scény, a jak se to bude natáčet. Dělali jsme to tak poprvé a Stevenovi se otevíralo velké množství možností. Bylo to ale náročné, takže jsem rád, že ten film měl na povel on.“

Navzdory technickému pokroku, Spielberg zdůrazňuje: „Nikdy nenatáčím filmy kvůli technologii; pouze ji používám k tomu, abych mohl lépe vyprávět příběh. Technologie slouží k realizaci tohoto typu filmu, ale potom by měla zmizet, abyste se soustředili na příběh a postavy.“

Horní pětka

Na první pohled Wade Watts neodpovídá typické představě hrdiny. Spielberg říká: „Ve všech filmech z osmdesátých let, které jsem režíroval nebo produkoval, byli hrdinové outsideři, a Wade nepochybně je outsider. Je to bystrý, ale sociálně poněkud znevýhodněný mladík, který se nachází ve velmi nešťastné etapě života: jeho rodiče zemřeli a on žije se svou tetou a jejím současným přítelem na zchátralém vertikálním parkovišti karavanů v Columbusu v Ohiu, kterému se říká Komíny. Spokojený je jedině když se snaží vyhrát Hallidayovu soutěž ve virtuální OASIS.“

Tye Sheridan potvrzuje: „Wade Jamese Hallidaye zbožňuje a věnoval bezpočet hodin studiu i těch nejmenších detailů jeho života, ve snaze najít jakýkoliv náznak, který by mu pomohl v jeho snaze být ‚první u Vejce'“.

Wade je jediný gunter, se kterým nejdříve objeví pod svým pravým já. Jakmile se přesune do OASIS, Wade zmizí ve svém avatarovi Parzivalovi, jehož jméno má po rytíři, který našel Svatý grál. O své dvojroli Sheridan říká: „Wade a Parzival jsou naprosto odlišní; Parzival je vším, čím Wade není. Wade je poněkud vzdorovitý kluk, plachý a uzavřený, zatímco Parzival je sebevědomý, odvážný, nápaditý a velmi zručný.“

Parzival je také společenštější. Spielberg k tomu poznamenává: „Jediné přátele má v OASIS. S nikým z nich se nikdy nepotkal, pouze s jejich avatary, a tak mu to vyhovuje. Všechno, na čem mu záleží, existuje v této virtuální rovině.“

Nejbližší a očividně největší Parzivalovým přítelem je do výšky čnící Aech, kterého Lena Waithe identifikuje „částečně muž, částečně stroj. Má obrovské svaly, ale je také velmi chladný, prostě naprosto bezva. Aech je v OASIS známý jako špičkový mechanik, který dokáže postavit či opravit téměř cokoliv. Je to prostě úžasná persona, kterou si vytvořila moje postava, ale zároveň si uvědomuje, že něco před svým nejlepším přítelem tají.“

Když Waithe používá zájmena ženského rodu, prozrazuje tím tajemství své postavy. Spielberg potvrzuje: „Ukáže se, že Aech zastupuje Helenu, Afroameričanku, která se z vlastních důvodů rozhodla pro avatara opačného pohlaví.“
„Myslím, že Helena nechce, aby ji lidé soudili pouze podle pohlaví či aby si na základě pohlaví mysleli, že je méně schopná či zdatná, a to jsem chápala.“, říká Waithe. „Když je chlap, tak některé věci se berou jako samozřejmost a nikdo o nich nepochybuje - například to, že je skvělý mechanik. Ta role měla několik poloh, které se mi opravdu zamlouvaly. Moc se mi líbí, že o mojí postavě se mluví jako o něm i o ní, což je velmi pokročilé smýšlení a odráží náš současný způsob života. Můžeme si vybrat zájmena, se kterými se ztotožňujeme.“

„Lena je úžasný přírodní živel a podala vynikající výkon.“, říká Spielberg. „Helen v jejím podání byla jedna z našich nejoblíbenějších postav - dokonalá kombinace síly, stylu a legrace.“

Přestože Parzival a Aech jsou přátelé, když jde o hru, je Parzival neústupný a s nikým se „nebratříčkuje“ a raději pracuje sám. Ale všechno se změní, když se osobně setká d Art3mis, otevře mu mysl a srdce takovým způsobem, jakým by to byl nikdy nečekal. Art3mis nesoucí jméno řecké bohyně lovu je mezi guntery tak trochu legendou díky svému agresivnímu stylu hry.

Art3mis je tvrdá, nebojácná a velmi odhodlaná, takže v tomto smyslu působí trochu vražedným dojmem.“, říká Olivia Cooke, která hraje Art3mis a její alter ego Samanthu. „Ale její důvody pro účast v soutěži jsou jiné než u ostatních gunterů. Z vlastní zkušenosti ví, jak hrozné věci se budou dít, pokud IOI získá výhradní kontrolu nad OASIS, a proto chce vyhrát ve jménu vyššího dobra.“

Na rozdíl od některých lidí a jejich avatarů „Samantha a Art3mis jsou v podstatě stejné, až na pár rozdílů, mezi které patří i jistá Samanthina nespolehlivost v určitých věcech. „Ale co se týče morálky, cílů a zásadovosti… v tomto ohledu se Samantha snaží být důsledná.“

Prvním Hallidayovým úkolem je závod ulicemi virtuálního New Yorku bez jakýchkoliv omezení - závod, který dosud nikdy nikdo nevyhrál a ty, kdo se o to pokusili, to „totálně vodrovnalo“, což znamená, že je to stálo všechno.

Hned na začátku závodu Parzivala ohromí, že slavná Art3mis zaujme místo hned vedle něj - ona na motorce Kaneda z filmu „Akira“ a on v autě DeLorean z filmu „Návrat do budoucnosti.”, poznamenává Olivia Cooke. „Parzival ji na dálku tak trochu zbožňoval, ale Art3mis si téměř nevšímá až do chvíle, dokud při závodě neukáže, co v něm je. A to je začátek jejich bouřlivého, slibně se rozvíjejícího vztahu. Nejdříve si o něm myslí, že není tak docela upřímný - že chce jen vyhrát závod pro osobní zisk. Ale později s překvapením zjistí, že mu upřímně záleží na lidech a zachování Hallidayovy vize OASIS. Ale i tak chce Art3mis vyhrát… dokud Parzival nevyhraje první kolo soutěže a neprojeví se záludnost IOI. V tu chvíli si skutečná Samantha uvědomí, že musí odstoupit a sejít se s Wadem.“
Wade však vůbec netuší, co to má znamenat, když ho Samantha osloví šokujícím pozdravem: ‚Vítej mezi povstalci, Wade.'“

Spielberg poznamenává, „Jeden z nejfantastičtějších okamžiků tohoto příběhu je, když se obě postavy - které se znaly pouze jako avatarové - setkají jako lidské bytosti. Když se konečně setkají ve skutečném světě, dochází k velmi zajímavému procitnutí.“
Sheridan dodává: „Moc se mi líbí poselství filmu ‚Ready Player One: Hra začíná‘ o tom, jak důležité je přijmout sebe sama takového, jaký člověk je. Hrdinové tohoto filmu nejsou stejní. Nemělo by záležet na rase, pohlaví, věku či fyzickém vzhledu.“

Olivia Cooke byla do filmu obsazena ještě před Sheridanem, takže podmínkou pro to, aby roli dostal, byla jejich vzájemná interakce a porozumění. Macosko Krieger vzpomíná: „Už od začátku jsme si byli na 99 % jistí, že Tye byl náš Wade, ale potřebovali jsme, aby přišel na zkoušku s Olivií. Jakmile spolu začali ti dva hrát, od první sekundy jsme věděli, že jsou pro role Wadea a Samanthy perfektní.“

Když se po dlouhých pěti letech objeví na výsledkové tabuli hry OASIS jako jediné a první jméno Parzival, stane se z něj přes noc celebrita… a terč. Mocný šéf IOI Nolan Sorrento považoval Wadea za hrozbu a proto drasticky zvýšil vklad, o který se hraje - život nebo smrt.

Spielberg říká: „Sorrento nechce, aby nějaký nadutec vyhrál Hallidayovo jmění. Chce ho získat pro sebe a udělá cokoliv, jen aby zastavil Wadea. A myslím tím opravdu cokoliv. Teď se Wade s někým spojit, a by splnil další dva úkoly dříve než hráči armády IOI nazývaní Sixeři.“

A tak se zrodila Horní pětka: Wade/Parzival, Samantha/Art3mis, Helen/Aech a další dva členové týmu, Daitó a Šó.

Silný a rychlý japonský samurajský bojovník Daitó v podání Wina Morisakiho mistrovsky ovládá meč a bojová umění. Je to avatar mladého vyznavače zenové filozofie jménem Toširó. Morisaki vzpomíná: „Prošel jsem konkurzem v Japonsku a potom jsem přijel do Los Angeles na schůzku se Stevenem. Když mi sdělili, že jsem tu roli dostal, nemohl jsem tomu ani uvěřit. Je to můj první mezinárodní film, a proto jsem z toho tak nadšený.“

Nováček Philip Zhao byl obsazen do role Šó, tvrdého nindži, který se ve skutečném světě jmenuje Zhou a jeho věk je překvapením i pro jeho přátele. Mladý herec byl pro tuto roli vybrán ze stovek dalších mladých nadějných účastníků otevřeného castingu na základě videa ukazujícího jeho akční schopnosti, které do castingu poslal jeho otec. Zhao říká: “ Šó je přidrzlý 11letý kluk, který nesnáší, když ho někdo posuzuje podle věku. Jeho vzorem je Daitó, kterého obdivuje, a snaží se chovat jako dospělý, protože tají svou skutečnou totožnost.” S odvahou a vyzrálostí, která neodpovídá jeho věku, si Zhou získá více než respekt svých vrstevníků.

„Vždycky rád spolupracuji s mladými herci, takže jsem nadšeně uvítal, když byli do rolí obsazení Tye, Olivia, Lena, Win a Philip.“, říká Spielberg. „Dokázali se zhostit svých rolí a oproti scénáři k nim přidat něco navíc, a to je přesně to, co vždycky hledám.“

Stvořitel

Virtuální svět OASIS - stejně jako tříetapovou soutěž o jeho dědictví - vymyslel nadaný, byť poněkud excentrický, James Halliday. Lidé Hallidaye zbožňují, Protože Halliday lidem nabídl únik z jejich jinak beznadějných životů, všichni, zejména pak gunteři, ho zbožňovali. Gunteři jsou hrdí na to, že o Hallidayovi ví všechno, co se jen vědět dá, až do těch nejtriviálnějších maličkostí. Je ironií, že tento slavný samotářský multimiliardář po své smrti umožnil doslova každému naprostý přístup ke svému životu prostřednictvím svých puntičkářsky podrobných deníků, ve kterých byly zaznamenány všechny události, všechny záliby a slabůstky, všechny úspěchy a prohry. A někde v těchto kronikách jeho života jsou skryta vodítka k výhře v soutěži o jeho dědictví.

„Je docela hezké zahrát si tak těžko postižitelnou postavu.“, říká Mark Rylance, představitel Hallidaye a jeho čaroději podobnému avatara Anoraka, který hru řídí. Přestože je hlavním aktérem příběhu a jeho přítomnost se prolíná celým filmem, „Halliday se objevuje jen zřídka, což umožnilo uchovat jisté pochybnosti a tajemství obestírající jeho osobu.“, dodává herec.

„Ready Player One: Hra začíná“ je již třetím filmem, který Rylance natočil se Spielbergem. Režisér podotýká: „Mark s citem ztvárnil Jamese Hallidaye, s trochou zranitelnosti a jistou ostýchavostí. Podařilo se mu vytvořit postavu, která je blízká a drahá mému srdci.“

Rylance říká, že uvítal možnost s režisérem opět spolupracovat. „Určitě se může stát, že když s někým opakovaně spolupracujete, můžete se dostat jinam a riskovat trochu víc. Ale se Stevenem je nejzábavnější, když se na place stane něco nečekaného - když se scéna odchýlí určitým směrem nebo se spontánně vyvine. Okamžitě ho to velmi nadchne a ještě to podporuje, a u tohoto filmu to nebylo tak úplně samozřejmé, když uvážíte, že se musel zabývat také spoustou nových technologií.“

OASIS byla Hallidayovým duchovním dítětem, ale na jejím vývoji spolupracoval se svým nejlepším přítelem Ogdenem Morrowem, který byl také jeho společníkem v jejich společnosti Gregarious Games. De Line vysvětluje: „Halliday a Morrow byli géniové a velmi blízcí přátelé. Halliday miloval počítače, ale v mezilidských vztazích byl poněkud bezradný, a je zajímavé, že v tomto směru se mu dost podobal Wade Watts. Ale Morrow byl jeho pravý opak.“

Představitel Ogdena Morrowa Simon Pegg poznamenává, „Halliday byl hnací tvůrčí silou za OASIS, ale právě Ogden Morrow se značnou měrou podílel na realizaci a rozšíření jeho nápadu až k lidem.“

V počátcích společnosti Gregarious Games, když byl virtuální svět OASIS ještě v plenkách, pracoval u Hallidaye a Morrowa nesmírně horlivý stážista, jehož hlavním úkolem bylo správně vyřizovat jejich objednávky kávy. Jeho jméno? Nolan Sorrento.

IOI

Nolan Sorrento urazil notný kus cesty od dob, kdy dělal poskoka ve společnosti Gregarious Games. Představitel této role Ben Mendelsohn říká: „Nolan začal jako taková nula, ale stal se z něj šéf druhé největší společnosti na světě, Innovative Online Industries. Kontrolují veškerý hardware a vybavení, které je potřebné ke hře ve virtuální OASIS. Jinými slovy, ‚Chcete brýle, haptickou kombinézu, rukavice či něco jiného? Dobrá. Přijďte ke mně.'“

Avšak přesto, že získal enormní bohatství a moc, není intrikánský Sorrento spokojený s tím, že je jenom druhý, a V převzetí OASIS by mu už nikdo nezabránil. Udělá cokoliv, aby vyhrál Hallidayovu soutěž - a neznamená to, že by něco dělal osobně.

„Sorrento disponuje obrovskými zdroji, tak co se všemi těmi malými hráči tam venku? Může si jich koupit tisíce a poslat je do OASIS, aby tam pro něj ty tři klíče našli.“, říká Mendelsohn. Sorrentovi přisluhovači se nazývají Sixeři, protože nepoužívají jména, ale identifikují se pouze podle čísel. Aby mohl Sixerům dodávat informace, zřídil oddělení zvané Oology Department - skupinu chytrých mladých mužů a žen, která se se celý den a každý den snaží přijít na kloub Hallidayovým tajemstvím.

Ale opravdoví gunteři, jako je Horní pětka, se nedají koupit. Cline říká: „Wade a ostatní gunteři si uvědomují, že pokud IOI získá kontrolu na OASIS, charakter celého místa se změní, takže představa, že by OASIS převzal nějaký průmyslový konglomerát, který by ji zpoplatnil a je připravil o svobodu, je pro ně děsivá. A Nolan, jako jakýsi bezcitný korporátní parazit, zosobňuje je zosobněním všeho, čeho se obávají. Pro něj je všechno jen o penězích a kontrole, vůbec ne o lásce k OASIS, jak bylo od samého začátku zamýšleno.“

Spielberg byl Mendelsohnovým fanouškem ještě předtím, než byl obsazen do filmu „Ready Player One: Hra začíná“. Spielberg to potvrzuje: „Poprvé jsem Bena viděl v televizním seriálu ‚Bloodline‘ a úplně jsem si ho zamiloval. Řekl jsem si: ‚Nevím kdy ani co, ale s tímhle chlapíkem určitě něco natočím.‘ Ben je velmi univerzální herec s širokým záběrem. Dokáže zahrát cokoliv; dokáže zahrát kohokoliv.”

Jejich obdiv je vzájemný. „Pokud znáte Stevenovy zásady a potom osobně zažijete, jak pracuje, uvědomíte si, že má hluboce zakořeněný smysl pro film - jeho dynamiku, emoční vyvrcholení, rytmus příběhu …“, poznamenává Mendelsohn. „Na poli filmové tvorby je absolutní jedničkou. Nikdo jiný nemá to, co on. Nikdo.“

I když jeho Sixeři Oologisté pracují přesčas, nemá Sorrento vůbec šanci, že by mohli porazit Wadea. Zaměstnal dva nelítostné vymahače operující v různých rovinách. Lovec odměn známý jako i-R0k, kterého namluvil T. J. Miller, pronásleduje Parzivala v OASIS. Není pochyb, jak nebezpečná je tato postava, protože je, až na torzo, celá opancéřovaná, a celkový zlověstný vzhled dokresluje otevřená lebka s obrovskými tesáky. A zároveň je šéfka bezpečnosti IOI F'Nale Zandor v patách Wadea Wattse ve fyzickém světě.

Hannah John-Kamen, která hraje F'Nale, říká: „Je to žena vyslaná na misi. Je pevně odhodlaná zastavit Wadea a jeho přátele a za každou cenu jim zabránit ve vítězství. F'Nale vlastně v knize ani není, takže jsem ji nemohla použít jako vodítko. Ale když mi Steven tu roli popisoval, řekl: ‚Je to žena, kterou bys nikdy nepřivedla domů, abys ji představila matce.‘, a já jsme to hned pochopila.“, usmívá se.
F'Nale a i-R0k jsou jediné hlavní postavy, se objeví výhradně ve své sféře. Všichni ostatní střídavě mění svou identitu z té skutečné na avatara a naopak. A pro herce, režiséra a tým pro speciální efekty s tím byla spojena řada specifických problémů.

Snímání pohybu
S využitím techniky snímání pohybu a počítačové animace herci ztvárnili nejen své role z reálného života svých postav, ale oživili také své avatarové protějšky. Tento proces kladl vysoké nároky na spolupráci Spielberga, herců filmového architekta Adama Stockhausena, kostýmní výtvarnice Kasii Walicki Maimone a dvou hlavních společnosti pro tvorbu vizuálních efektů, Industrial Light & Magic - ILM a Digital Domain.

Stockhausen a Walicka Maimone, společné s vedoucími týmu pro tvorbu vizuálních efektů ze společnosti ILM Rogerem Guyettem a Gradym Coferem, hlavním animátorem Davidem Shirkem, vedoucím designérem virtuální koncepce Alexem Jaegerem a dalšími, úzce spolupracovali se Spielbergem na vývoji všech aspektů virtuálních postav, od jejich vzhledu a stylu pohybu až po účesy, kostýmy a unikátní digitální textury viditelné na pokožce a pleti postav.

Cofer říká: „Vývoj avatarů byl velmi náročný. ILM se připojilo již v rané fázi a společně s Adamem a Kasiou postupně pracovali na návrzích prototypů. Neustále jsme museli mít na paměti, že avataři jsou sice virtuální, ale chovají se jako herci z reálného světa.“

Guyett souhlasí a poznamenává: „Pro Stevena i pro nás bylo velmi důležité, abychom vystihli rozdílné osobnosti, které svým postavám propůjčili herci. A čím lépe jsme je poznávali, a čím více jsme je viděli při práci, museli jsme podle toho upravovat naše původní návrhy virtuálních postav.”

„Vyřešit postavu Art3mis byla zajímavá práce,“ říká Shirk, „protože její obrovské oči upoutají vaši pozornost hned, jak se na ni podáváte. Dodávají jí téměř skřítkovský vzhled. Parzival byla jedna z nejtěžších postav, protože je jsme museli brát v úvahu mnoho aspektů. Musel to být obyčejný, průměrný člověk, se kterým by se diváci mohli ztotožnit; musel to být hrdina, ale zároveň zůstat dítětem; musel být přitažlivý, ale ne příliš velký hezoun… Trvalo opravdu dlouho, než jsme našli design, který se bude hodit k jeho roli a všem se bude líbit.“

Při návrhu Aech bylo nutné vyřešit největší rozdíl mezi reálným člověkem a jeho alter ego. „Adam Stockhausen navrhl několik opravdu úchvatných vzhledů.“, říká Cofer. „Aech je mechanický, takže je částečně stroj s hydraulickými součástmi, z čehož jsme při návrhu této postavy vycházeli. Pokud se pozorně podíváte, jeho pokožka připomíná tuhou kůži nosorožce a na hlavě uvidíte podobné vzorování jako má manta. Tyto vizuální prvky si zvolila Helen, aby se určitým způsobem prezentovala v OASIS. Je to velmi mimořádná postava.“

Společnost Digital Domain v čele s vedoucím virtuální produkce a producentem Gary Robertsem měla na starosti pořízení pohybových dat a záběrů z kamery umístěné na hlavě herců, což se provádělo v téměř prázdných ateliérech - v podstatě na prázdném plátně s mřížkou na podlaze a pouze s těmi nejzákladnějšími prvky scény a rekvizitami. Všechno ostatní, od avatarů až po jejich prostředí, nakonec kompletně vytvořil tým společnosti ILM.
Mladí herci, kteří ztvárnili členy Horní pětky - pro všechny bylo snímání pohybu novou zkušeností - se shodují, že celý proces byl náročný, ale mimořádně naplňující.

Olivia Cooke potvrzuje: „Pro herce je to dobrá zkouška, protože všechno musí prožívat jen ve své fantazii. Aby zahrál svou roli, nemůže se spolehnout na nic ve svém okolí, protože tam nic není. Nejlepší na tom bylo, že nás to přirozeně sblížilo, protože jsme dělali něco, co pro nás bylo naprosto nové a neznámé. Nešlo se tomu vyhnout, byli jsme v tom společně.”

„Snímání pohybu se naučíte jen tak, že ho budete dělat.“, dodává Lena Waithe. „Chvíli to trvá, než tomu přijdete na kloub a zvyknete si na to, ale musím říct, že jsem se při tom výborně bavila. Obléknou vás do celotělového obleku posetého malými tečkami a nasadí vám jakousi helmu s kamerou před obličejem. Ze začátku z toho člověk může být 13 trochu nesvůj, ale potom to bylo prima a připadala jsem si, jako kdybych v tom mohla dělat cokoliv. Při snímání pohybu není člověk ničím omezován a mě se to začalo moc líbit a nakonec jsem si to zamilovala.“

Herci byli velmi vděční režisérovi za jeho rady. Tye Sheridan říká: „Steven se nám vždy velmi věnoval a mluvil s námi o tom, jak si to představuje. Hodně nám pomáhalo, že s námi mluvil a přesně nám vysvětlil, co chce. Byla to neuvěřitelná zkušenost; hodně jsem se při tom naučil.“

Přestože techniku snímání pohybu používal už při natáčení filmů „Tintinova dobrodružství“ a „Obr Dobr“, ve filmu „Ready Player One: Hra začíná“ se Spielberg vydal na neprobádaná území, když použil špičkovou technologii pro virtuální realitu jako nástroj k režírování ve virtuálním prostředí. S nasazenou náhlavní soupravou pro virtuální realitu mohl sledovat čistě digitální svět, stopnout herce ve formě avatarů a plánovat záběry.

Podrobně to popisuje: „Všechny scény v OASIS jsou virtuální, takže vytvořili avatara i pro mě a já jsem tak mohl procházet virtuální prostředí a vidět skutečný prostor natáčení. A jakmile jsem si ujasnil, jak budu jednotlivé sekvence natáčet, požádal jsem herce, aby si nasadili brýle pro virtuální realitu a seznámili se s prostředím, ve kterém budou hrát. Ve skutečnosti se hraje ve velké bílé místnosti se spoustou kamer namířených na herce. Pro herce i pro režiséra je matoucí vstoupit na úplně prázdnou scénu a snažit se představit si, co na ní je. S nasazenými brýlemi jsme si nemuseli nic představovat. Po návratu do prázdného prostředí pro snímání pohybu si stačilo zapamatovat, jako to vypadá ve virtuální realitě.“

Spielberg používal také speciální rig na virtuální kameru, který pro něj na míru vyrobil vedoucí produkce snímání pohybu Clint Spillers, se kterým režisér spolupracoval již na svých předchozích filmech, ve kterých tuto techniku použil. Spillers si nejdříve poznamenal Spielbergovy požadavky a potom konzultoval s robotickým inženýrem Jimem Kundigem ze společnosti Digital Domain návrh a výrobu lehčího, ergonomicky vhodnějšího ručního rigu na virtuální kameru, včetně integrovaného malého displeje, na kterém bylo možné v reálném čase sledovat vykreslování herního prostředí. „Steven mohl stiskem tlačítka rychle přepínat objektivy a přizpůsobit perspektivu pohledu. Je to nepropracovanější kamerový rig, jaký byl kdy navržen.“, říká Spillers s úsměvem.

Jakmile byl Spielberg s výkony herců spokojen, šel do kabiny, kde se na několika monitorech promítala virtuální scéna, a upravil šířku záběru a provedl veškerá další potřebná nastavení k pokrytí scény. Při typickém klasickém natáčení se musel záběr několikrát opakovat.

Veškerá data ze snímání pohybu a záběry z kamer umístěných na hlavách herců se předala do společnosti ILM, kde provedli finální animaci a vykreslení jednotlivých postav. K replikaci všech detailů hereckých výkonů byl použit Oscarem oceněný systém společnosti ILM pro snímání obličeje Facial Capture System. Cofer říká: „Veškeré pokročilé vykreslování a efekty, které se filmu měly použít, by bez toho, aby se Steven s postavami na displeji emočně ztotožnil, nefungovaly. Takže pro nás to byl skvělý ukazatel zachování integrity s původními hereckými výkony. Nechtěli jsme nijak upravovat to, co herci zahráli; chtěli jsme transformovat podstatu jejich výkonu do avatarů jednotlivých postav.“

K zalidnění OASIS, zejména během sekvence s rozhodující bitvou, vyvinula společnost ILM vyspělý systém pro vytvoření „davu“, který jim umožnil generovat tisíce digitálních postav.

Svět čiré fantazie
Společnost ILM měla také na starosti vytvoření celého virtuálního světa OASIS podle návrhu filmového architekta Adama Stockhausena, který k tomu říká: „Hlavní otázky při návrhu OASIS jsme si kladli na začátku nad prázdným archem papíru. OASIS je produktem fantazie, takže co to vlastně je? Co chceme, aby to bylo? Jak vtvoříme prostor vhodný pro náš příběh a postavy který bude působit věrohodným dojmem, přestože není reálný?“

Avšak Roger Guyett říká: „Chtěli jsme, aby to působilo dojmem skutečného místa, a proto jsme se stále víc přikláněli k realistickému pojetí. Takže jsme nakonec použili fotorealistický přístup ve větší míře, než jsme původně předpokládali.“

Osvětlení bylo nedílným předpokladem pro dosažení požadovaného efektu. Grady Cofer říká: „Jedním z nejdůležitějších Stevenových požadavků bylo, abychom OASIS nasvítili stejně jako ve scéně hrané živými herci. Takže jsme se na to podívali očima našeho hlavního kameramana a pečlivě jsme analyzovali skvělou práci, kterou za celá léta on a Janusz Kaminski odvedli. Usilovně jsme pracovali na tom, abychom dosáhli filmového scénického nasvícení, které podtrhnou děj a emoce natáčených scén.“

Guyett dodává: „Občas se zastavil Janusz a schválil náš postup, a nám to udělalo radost. Ale největší motivací byl Steven. Má velký cit pro osvětlení a kontrast a barvy… ale on je, je prostě vynikající filmový tvůrce.“

První úkol ze tří v Hallidayově soutěži o vlastnictví OASIS je divoký, krkolomný závod ulicemi virtuálního New Yorku, s šíleně velkým počtem nebezpečných situací - z nichž některé byly inspirovány popkulturou - nečekaně se objevujících po celé trase závodu. Tato sekvence znamenala pro designéry a týmy pro vizuální efekty jiný, ale stejně obtížný, úkol. „Svým způsobem to je New York, a zároveň není.”, poznamenává Stockhausen. „Najdeme to propojená či sousedící místa, která by být propojená či vedle sebe být neměla: řetězový most Manhattan Bridge vedoucí na Liberty Island a otáčí se šroubovici jako nějaká pouťová atrakce. Ulice se stěhují a posouvají a celé to je jako verze města v podobě nějaké gigantické pinballové hry.“

„Sekvence se závodem byla velmi náročná.“, říká David Shirk. „Celkové záběry, detailní záběry, efekty, střih… Vynaložili jsme obrovské úsilí, abychom pro film připravili něco strhujícího ve zběsilém tempu, ale aby to diváci přesto stíhali sledovat. Myslím, že jedinou nevýhodou velké rychlosti závodní sekvence je, že diváci nestačí postřehnout neuvěřitelné množství detailů některých vozidel.“

Když se v závodě zdemoluje Art3misina motorka, Parzival ji zavede do garáže k Aech, aby si ji dala opravit. Pozornosti bystrých fanoušků určitě neunikne učiněná hojnost velikonočních vajíček v dílně, včetně kultovních vozidel a lodí z nezapomenutelných sci-fi filmů. V garáži se tyčí do výšky titulní postava z milovaného celovečerního animovaného filmu „Železný obr“. Parzival a Art3mis si dají první rande v OASIS v bájném nočním klubu Distracted Globe, ve kterém taneční parket s nulovou gravitací vlastně ani nemá podlahu. Aby se jejich postavy vznášely, Sheridan a Olivia Cooke byli při natáčení v klíčovacím prostoru zdviženi v postrojích do vzduchu. Ale ve scénách se složitějšími otočkami a přemety je zastoupili profesionální tanečníci a dokonce i artista na visuté hrazdě, kteří na natáčení dostali stejné postroje.

Kostýmní výtvarnice Kasia Walicka oblékla Art3mis pro klubovou sekvenci Maimone do rudých šatů s texturou, která má podle jejích slov „připomínat vodního tvora. Když se s Art3mis setkáváme poprvé, má na sobě elegantní závodnickou výstroj, ale do klubu je oblečena velmi žensky. Vytvořili jsme pro její šatník původní slovník ovlivněný punkrockovou scénou osmdesátých let minulého století a současnými street-trendy. Když vezmete ty správné prvky, inspiruje vás to k vytvoření něčeho nového, a právě tak se formoval Art3misin vzhled.“

Pro ty, kdo dávají přednost zápasu na život a na smrt před tancem, je tady Planet Doom, kterou Stockhausen popisuje jako „bojovou zónu pro totální boj hráče proti hráči … která je zdarma dostupná všem bez rozdílu a boje v ní probíhají 24 hodin denně 7 dní v týdnu.“ Je to místo, kde si zarytí hráči mohou přijít na pěknej balík a získat artefakty a schopnosti.

V OASIS je umístěn přehled všech Hallidayových obsáhlých deníků, které jsou hlavním zdrojem informací jak pro guntery, tak pro oologisty z IOI. Všechny byly katalogizovány v ultramoderní knihovně, jejíž design byl inspirován knihovnou z filmu „Snídaňový klub“.

Kolekci deníků spravuje poněkud autoritativní kurátor, vytvořený podle zesnulého Arthura Treachera, jehož jméno se stalo synonymem pro typického anglického majordoma. Deníky jsou prezentovány v kombinaci virtuálního a reálného světa, protože na pořádání se okamžiky z Hallidayova života přehrávají živě jako trojrozměrná diorámata v digitálním světě.