Rozchod!

Romantická komedie Rozchod! začíná přesně tam, kde většina podobně žánrově laděných filmů končí. On a ona se potkali, zamilovali se do sebe až po uši a našli si společné hnízdečko, ve kterém chtěli žít šťastně až do smrti. což by mohli, kdyby se záhy nezačali nenávidět. Záminkou pro ukončení jejich společného života se stane jedna z mnoha banálních hádek, které provázejí sto procent partnerských vztahů. Na jejím konci se Brooke a Gary rozhodnou, že se každý vydá vlastní cestou. Potíž je v tom, že nádherný byt, který si pořídili a zařídili, patří jim oběma a ani jeden nemá vůli se z něj vystěhovat. V tu chvíli se rozjíždí velmi zábavný souboj pohlaví, který má prostřednictvím kamarádů, nastrčených podivínů a menších i větších ústrků dostat toho druhého z bytu. To nebude ani trochu jednoduché, zvlášť když si při vzájemném rafinovaném schovávání spodního prádla a během hlasitých večírků, které pořádají ve chvíli, kdy chce ten druhý urputně spát, postupně uvědomí, že jim nejde ani tak o byt jako o bývalého partnera.

Množství scénářů k romantickým komediím, které se mu objevovaly na stole, začalo herce, scénáristu a producenta Vince Vaughna už docela unavovat - zejména s přihlédnutím k tomu, že dějová linie drtivé většiny z nich vyprávěla příběhy zamilovaných párů, které procházejí velkými obtížemi, aby nakonec skončily v dojemném hollywoodském objetí. Po celá léta přemýšlel o natočení anti-romantické komedie pojednávající o lásce, která nedopadne dobře. Zároveň věřil, že okolnosti mnoha mezilidských vztahů jsou samy o sobě dostatečně humorné na to, aby se nemusel uchylovat ke scénáristickým berličkám typu „když se hlavnímu hrdinovi podaří oženit se během 10 dní, získá 10 milionů dolarů“.

„Říkal jsem si - co takhle natočit něco jiného než tyhle tradiční romantické komedie?“ vzpomíná herec, který má na kontě sérii zdařilých filmů včetně komerčně nejúspěšnější komedie roku 2005 Nesvatbovi a snímků jako Mr. & Mrs. Smith, Vybíjená: Běž do toho na plný koule, Mládí v trapu nebo Starsky & Hutch. „Napadal mě film Divný pár a přemýšlel jsem, jak by bylo zajímavé sledovat vývoj vztahu dvou lidí, kteří stále žijí pod jednou střechou, absolvují rozchod a zažívají všechny s ním spojené obtíže. V komedii se nikdy neobejdete bez absurdity, ale já mám rád, když je ukotvena v realitě. Nápad Vaugna neopustil po několik následujících let, ale věci se daly do pohybu teprve po setkání se scénáristy Jeremym Garelickem a Jayem Lavenderem. Ti tehdy dokončili a prodali svůj první scénář - komedii, v jejíž hlavní roli si představovali Vaughna - který se po čase ocitl na stole Vaughnova manažera. Tomu se velice líbil, proto v prosinci 2002 zorganizoval pracovní setkání, na němž se scénáristé s Vaughnem sešli. Vaughnovi se však honilo hlavou něco jiného než zmíněný scénář - seznámil scénáristy se svou představou o „rozchodovém“ filmu a už na konci schůzky bylo jasné, že jsou všichni tři na stejné vlně a zdárnému zpaočetí práce na projektu nic nebrání.

Přípravy se trochu protáhly, nicméně ke konci roku 2004 se celé tvůrčí trio sešlo ve Vaughnově losangeleském bytu, kde po tři měsíce pracovalo 12-20 hodin denně na scénáři. „Vlastně jsme tři měsíce u Vinceho bydleli,“ směje se Garelick. Během psaní si Vaughn s Garelickem a Lavenderem zkoušeli spoustu scén zahrát a vytvořit dialogy v průběhu herecké improvizace. „V některých chvílích to Vinceho opravdu popadlo a najednou jsme měli pět stran textů,“ říká Lavender. Jakmile byli hotovi, nasadil si Vaughn svůj producentský kabát a obešel se scénářem Hollywood. Vaughn, který v roce 2001 produkoval s Jonem Favreauem krimikomedii Ranaři, byl připraven tento snímek natočit jako první titul pod hlavičkou své nové produkční společností Wild West Picture Show Productions. Hledání vhodného studia netrvalo dlouho - po třicetiminutovém pohovoru v Universal Pictures byla realizace projektu zajištěna.

Když se mu podařilo získat zázemí v podobě velkého studia, začal se Vaughn ihned věnovat hledání režiséra. Během rozhovorů s Universalem padlo jméno Peytona Reeda, který v minulosti natočil komediální romanci Kašlu na lásku s Renée Zellweger a Ewanem McGregorem a nyní již kultovní komedii Bravo, girls! s Kirsten Dunst. Scénář, který se mu dostal do rukou, v něm ihned vzbudil velký zájem: „Velice se mi líbila představa spolupracovat s Vincem a vyprávět příběh o dvou lidech, který by se v tom nejobecnějším smyslu dal považovat za romantickou komedii, ale v žádném případě se neodvíjí podle typických zákonitostí tohoto žánru. Ten scénář nechával člověka na pochybách - budou nakonec spolu nebo ne? To mi přišlo zajímavé.“ <>Obrázek nenalezen<> „Ten žánr už existuje hrozně dlouho, lidé se pokaždé snaží přistupovat k němu nějakým novým způsobem,“ pokračuje režisér. „Zaujalo mě, že tentokrát nesledujete, jak láska rozkvétá, ale jak umírá. Rozchod je vlastně mnohem univerzálnější než romance, která funguje okamžitě.“

Odklon od obvyklých stereotypů, s nimiž bývá tento žánr neoddělitelně spojován, přilákal nejen talentované filmové tvůrce, ale také známé herce. „Líbilo se mi, že to nebyla jedna z těch romantických komedií plných klišé, které jsou natočeny v rukavičkách. Zachází hlouběji do okolností rozpadu vztahu a nesnaží se být za všech okolností příjemná,“ říká Jennifer Aniston, která ztvárnila Brooke Meyers. <>Obrázek nenalezen<> Výtvarná stránka filmu
Hlavní výtvarník Andrew Laws, který s Reedem spolupracoval také na snímku Kašlu na lásku, četl scénář krátce poté, co v Chicagu dotočil jiný film. „Líbilo se mi, že Rozchod! je oslavou tohoto města,“ říká Laws.

Vzhledem k tomu, že se přibližně dvě třetiny filmu odehrávají v bytě Brooke a Garyho, byla všechna rozhodnutí, která se týkala této scény, velmi důležitá. Filmaři nejdříve zvažovali možnost natočit film ve skutečném chicagském bytě a dali se do jeho hledání. Tato možnost však postrádala flexibilitu. „To, jak měl být byt ve filmu velký, s sebou přinášelo spoustu omezení,“ říká Laws. „Na poměrně malém prostoru mělo být natěsnáno veškeré domácí vybavení. Měli jsme tam natáčet přibližně pět týdnů, v jejichž průběhu bychom si asi celou dobu museli stát na hlavě.“

„Navíc je to problematické i z hlediska sousedů. Lidé, kteří bydlí pod vámi a nad vámi jsou první den sice nadšeni, že se v jejich domě natáčí film, ale po týdnu či dvou je ten rachot ve 4 ráno už docela irituje,“ říká Vaughn. <>Obrázek nenalezen<> „Navíc je to problematické i z hlediska sousedů. Lidé, kteří bydlí pod vámi a nad vámi jsou první den sice nadšeni, že se v jejich domě natáčí film, ale po týdnu či dvou je ten rachot ve 4 ráno už docela irituje,“ říká Vaughn.

Nakonec se tedy filmaři rozhodli využít k natáčení přece jen studio. Vzhledem k tomu, že je jich v Chicagu žalostně málo a navíc se natáčení Rozhodu krylo se dvěma dalšími filmy, pronajali filmaři pro účely natáčení obří zbrojnici Národní stráže.

Půdorys pro filmové kondominium Laws vytvořil podle skutečného chicagského bytu z 20. let. „Chtěli jsme něco, co mělo nádech starší stavby,“ říká výtvarník. Když byly plány schváleny, byla vybudována plošina, která zvedla celý byt ze země, aby působilo panoráma za oknem realisticky.

Scéna byla postavena trochu větší, aby jí mohli výtvarníci dodat více realismu. „To jsem Andrewovi po celou dobu říkal - musí to vypadat realisticky. Člověk se nesmí ani sekundu cítit jako na filmové scéně. Musíte uvěřit tomu, že tady doopravdy žijí,“ říká Reed.

Na začátku castingu se filmaři rozhodli, že herecké obsazení sestaví z opravdových herců - nikoliv standardních komediálních představitelů, jaké by člověk v romantické komedii čekal. Tato filozofie vedla k obsazení mnoha různorodých hereckých talentů.

Režisér Reed věří, že příznivé reakce oslovených herců souvisely se scénářem - a s Vaughnem. „Je těžké nenechat se strhnout Vinceovým nadšením,“ vysvětluje. „Se spoustou lidí v tomhle filmu už Vince v minulosti pracoval a mnohé z nich oba velice obdivujeme. Navíc jsme natáčeli v létě v Chicagu. Naštěstí se nám podařilo přeházet lidem kalendáře tak, aby to bylo realizovatelné.“

„Gary je zkrátka normální Američan. Myslí všechno dobře a je pozitivní. Ale příliš se mu nechce do věcí, které perfektně neovládá. Je trochu sobecký a příliš si to neuvědomuje,“ říká o své postavě chicagský rodák Vaughn.

Vaughn, Garelick a Lavender se docela dlouho rozmýšleli, jaké by mělo být Garyho zaměstnání. „Velká část filmu se odehrává v bytě, takže jsme to chtěli trochu rozvinout a podívat se ven,“ říká Lavender. Nakonec se ujala myšlenka udělat z Garyho autobusového průvodce. „Věděli jsme, že pokud dáme Vinceovi mikrofon a zaměstnání, v němž bude moci neustále mlít pantem, bude to úplně v pohodě,“ říká Lavender. „Dvoupatrové autobusy k Chicagu neodmyslitelně patří a navíc nám to pomohlo dostat se ven. Mohli jsme se podívat na známá místa a natáčet v příjemném počasí.“

Role Brooke vyžadovala zkušenou herečku, která by dokázala servírovat štiplavé poznámky se stejnou razancí jako její filmový protějšek. Pro Vaughna byla první volbou už od začátku Jennifer Aniston.

„Začal jsem o ní uvažovat už při psaní scénáře, protože nejde jen o to, že je skvělá herečka, ale také dokáže být velmi líbivá, příjemná a přitažlivá. A kromě toho je opravdu vtipná,“ říká Vaughn.

Herečka popisuje Brooke jako typickou přítelkyni, která se svému muži snaží být oporou. „Je to umělkyně, ale neslaví na tomto poli žádné zásadní úspěchy,“ říká herečka. „A má vztah, jaký už měla mnohokrát… doufá, že tentokrát to konečně bude jiné než ve všech předchozích případech.“

Jon Favreau, který s Vaughnem poprvé spojil síly před 10 lety, kdy si zahráli ve filmu o nočním životě v L.A. Swingers, byl pro roli Garyho nejlepšího přítele Johnnyho O jasnou volbou. Možnosti vrátit se do města, které dříve bývalo jeho domovem a vyměnit si s Vaughnem pozice na place Favreau rád využil: „Když jsem s Vincem hrál dříve, byl jsem hlavní hvězdou já a on byl ten můj legrační kámoš. A přijde mi fajn si to prohodit.“ Nejlepší kamarádkou Brooke je Addie - vdaná matka dvou dětí, která je vždy připravena Brooke zavalit kopou dobře míněných rad. Addie ztvárnila Joey Lauren Adams, která se k tomuto projektu dostala jako Vaughnova dlouholetá známá.

„Říkala jsem si, že ten film líčí vztahy nezvykle pravdivým způsobem,“ říká herečka, kterou scénář ihned zaujal. „Mělo to opravdu nějaký smysl. A má postava nebyla jenom ta ‚nejlepší kamarádka‘. Byla to propracovaná a plnohodnotná postava.“

Manžela Addie Andrewa ztvárnil vedoucí výroby Peter Billingsley, který si během posledního desetiletí zahrál pouze v několika filmech. „Je to věc, kterou jsem na čas pověsil na hřebík, ale moc rád jsem si tohle řemeslo zase po čase vyzkoušel,“ říká Billingsley.

John Michael Higgins, který je známý především v souvislosti s filmy Christophera Guesta Nejlepší show a Vichřice, si zahrál bratra Brooke Richarda, který je patologicky muzikální.

„Přitahují mě postavy, které mají poněkud snížené sociální schopnosti,“ směje se Higgins. „Ta scéna, s níž jsem zkoušel štěstí na konkurzu, patří k těm nejzajímavějším ve filmu. Všichni spořádaně jí u stolu a najednou jeden z nich zmagoří a snaží se všechny rozezpívat.“

Jednou z věcí, která hrála při natáčení významnou roli, byla improvizace. Reed věděl, že ve Vaughnovi najde přesně takového člověka, jakého potřebuje - někoho, komu nevadí se při natáčení trochu uvolnit. „Vince je v roli producenta podobný jako v roli herce,“ vysvětluje režisér. „Je neúnavný. Má tuny energie a jasnou představu o tom, jak by měl film vypadat. Ví, na kterých místech by měl být být vtipný a na kterých dramatický.“

„Vince a Jen se většinou úzce drželi scénáře, ale když se nám po několika záběrech podařilo zachytit podstatu té které scény, nechali jsme je zkrátka improvizovat. V tom Vince doopravdy exceluje a lidé ho tak zbožňují. Komika se pak stává hodně bezprostřední, je poznat, že ho ty legrácky napadají přímo v té chvíli,“ pokračuje režisér. Do podobného rytmu se brzy dostala také Jennifer Aniston a užívala si možnosti přispět do scény něčím, co není ve scénáři. „Moc se mi líbilo, jak jsme na sebe dokázali reagovat - mělo to skvělý rytmus. Takovou souhru nenajdete pokaždé,“ přiznává herečka. „Byla jsem na ni zvyklá u Přátel, ale tam jsme spolu byli 10 let.“

Jennifer Anistonová
Vyrůstala v hereckém prostředí. Její otec John Aniston účinkoval v seriálu Tak jde čas a praotec Telly Salavas má za sebou spoustu úspěšných televizních a filmových rolí. V roce 1987 Aniston dostudovala střední školu se zaměřením na herectví a začala hrát v divadle. O dva roky později dostala první příležitost v televizi a stala se součástí hereckého obsazení seriálu Molloy. Proslavila se zejména díky roli Rachel Green v seriálu Přátelé, která jí kromě nominací na čtyři Emmy, z nichž jednu získala, přinesla Zlatý glóbus, čtyři ocenění People's Choice Award, šest nominací na ceny SAG a nominaci na další Zlatý glóbus. Kromě velkého úspěchu, který slaví jako televizní herečka, se jí podařilo úspěšně ztvárnit několik rozličných rolí v celovečerních filmech.

Peyton Reed
Reed pochází z Raleighu v Severní Karolíně a vystudoval University of North Carolina. Kariéru začal jako střihač dokumentů ve společnosti ZM Productions. Poté, co napsal a zrežíroval krátký film Almost Beat, dostal příležitost natočit několik prestižních dokumentů. Svůj talent uplatnil také v oblasti televizních filmů, hudebních videoklipů a komediálních televizních pořadů.