San Andreas

Poté, kdy o sobě dá vědět nechvalně známý tektonický zlom San Andreas a vyvolá v Kalifornii zemětřesení o síle 9 Richterovy stupnice, vydávají se pilot průzkumného a záchranného vrtulníku a jeho bývalá manželka, s níž již delší dobu nežije, na cestu z Los Angeles do San Francisca zachránit svou jedinou dceru. Ale jejich složitá cesta na sever je pouze začátek. A když už si myslí, že to nejhorší už mají za sebou... tak velké drama teprve začíná.

O produkci

Film „San Andreas“ nám představí zemětřesení s největším magnitudem v zaznamenané historii. Seismický roj podél dříve neznámého tektonického zlomu poblíž Hooverovy přehrady v Nevadě překračuje hranici a stává se impulsem pro posun desek v kalifornském zlomu San Andreas a následný masivní otřes rozhoupe celé Los Angeles. Ale tím to nekončí. Rázovou vlnu šířící podél linie zlomu až do San Francisca doprovází dominový efekt chaosu a zkázy.

Dwayne Johnson ztvárnil titulní roli ústřední postavy filmu, Raye, pilota pátrací a záchranné helikoptéry losangeleského hasičského sboru, který se ve chvíli, kdy pohroma udeří, vydává na velmi osobní misi s jediným cílem: uprostřed stále se zhoršujících ničivých následků zemětřesení dostat do bezpečí svou odloučeně žijící manželku a jejich dceru. „Ten scénář mě doslova uchvátil. Dojal mě. Úplně mě pohltil.“, říká Johnson. „Zemětřesení udeří bez jakéhokoliv varování. Posun tektonických desek může vyvolat následné otřesy a dokonce i další zemětřesení a člověk se to jen snaží přežít, minutu po minutě, a právě proto je to tak šokující zážitek. Pořád se to člověku vrací.“

„Takovýto film je o velikosti a rozsahu.“, pokračuje. „Když si představíte největší zemětřesení všech dob, tak jak by mělo vypadat pro diváky? Ale pro Raye to není jen o přežití. Snaží se udržet pohromadě rodinu… všemi možnými způsoby.“

Právě spojení rozsáhlé pohromy a intenzivního osobního pouta přimělo nejen Johnsona, ale také režiséra Brada Peytona, zúčastnit se natáčení filmu už v pozdějších fázích přípravy, kterou měl na starosti producent Beau Flynn. Všichni tři již v minulosti spolupracovali na celosvětově úspěšném filmu „Cesta na tajuplný ostrov 2“ a uvítali možnost další spolupráce na tak diametrálně odlišném filmu, ve kterém je všechno - akce, rozměry a emoce - tak umocněno. Peyton říká: „Je to naprosto jiné než cokoliv, co jsem kdy dělal. Bylo to mnohem náročnější z hlediska živlů přesahujících všechno, co si člověk dokáže představit, ale také z hlediska emocionálního podtextu. Chtěl jsem, aby postavy působily opravdově, aby diváci nesledovali nezaujatě děj zpovzdálí, ale vnímali události jejich očima. Protože v každém filmu je důležité, aby stejně působivý jako akce byl i příběh lidí, na kterých vám záleží.“

S nápadem na natočení filmu „San Andreas“ přišel dlouholetý fanoušek katastrofických filmů Flynn, který dychtil natočit film s touto tématikou a pro jeho realistické vyznění využít současné možnosti 3D filmu a nejmodernějších technologií. Kromě toho také připouští: „Tento film mě tak zaujal také proto, že tři týdny po tom, co jsem se přestěhoval do Los Angeles, udeřilo northridgeské zemětřesení. Nikdy předtím jsem žádné otřesy nezažil a to, že jsem hned napoprvé zažil velké zemětřesení, byl děsivý a silný zážitek. Člověk při tom cítí bezmoc a pokoru. Přestože jsem vyrostl ve 3 000 mil vzdáleném Miami, vždycky mě fascinoval právě zlom San Andreas. Myslím, že je to prostě něco, co si lidé vědomě či podvědomě uvědomují. Patří to zkrátka k duchu doby.“

Aby udrželi diváky v napětí, zašli filmaři při natáčení filmu „San Andreas“ ještě dál. Reálná hrozba upravená v rámci kreativní licence filmových tvůrců je doplněna gradující akcí a dramatičností. Přestože ne všechno, co se odehrává na plátně, odpovídá skutečnosti, film vychází z reality.

<>Obrázek nenalezen<> V březnu 2015 americká nezávislá vědeckovýzkumná agentura USGS odhadla, že pro příštích třicet let se v Kalifornii zvýšila pravděpodobnost výskytu seismické události o síle magnituda 8 nebo větší; stejně tak se zvýšila pravděpodobnost vzniku spojitých či řetězových trhlin napříč několika zlomy. Pozornost se dlouhodobě soustřeďuje na neblaze proslulý zlom San Andreas, ale jsou i další zlomy s narůstajícím tlakem, včetně zlomu Puente Hills, který se táhne od Orange County až na předměstí LA, a podmořského zlomu Cascadia , který se táhne od Severní Karolíny až po ostrov Vancouver a má potenciál vyvolat podmořské zemětřesení s následnými vlnami tsunami zaplavujícími celé pobřeží. V poslední době byla hlášena zemětřesení v Nevadě, Virginii, Oklahomě, Missouri a na mnoha v minulosti nerozpoznaných potenciálně rizikových místech po celé zemi. Zemětřesení zůstávají nedílnou součástí života na celé zemi - agentura USGS odhaduje, že každý rok dojde na celém světě přibližně k 500 000 zaznamenaných otřesů, z nichž 100 000 pociťujeme a až 100 jich působí škody.

Scénárista Carlton Cuse říká: „Vzal jsem veškeré své obavy a přetvořil je do scénáře. Věděl jsem, že Brad natočí každou scénu na velmi vysoké úrovni a on mé očekávání překonal.“ Film „San Andreas“ líčí na pozadí katastrofického zemětřesení nejhlubší instinkty a emoce, jaké taková nepředvídatelná a neovladatelná přírodní síla vyvolává: naši potřebu podat si navzájem pomocnou ruku a potvrdit si to, co je pro nás nejdůležitější. „Při katastrofách lidé dokáží projevit to nejlepší, co v nich je.“, říká Peyton. „Jednotlivci seberou odvahu a síly a stávají se důležitými. Z obyčejných lidí se stávají hrdinové a hrdinové posunují hranice lidských možností.“ Flynn dodává: „Musím na rovinu přiznat, že nikdo přesně neví, co by dělal v tak extrémní situaci, a právě na to se v našem filmu snažíme najít odpověď.“

U Raye je tento instinkt podroben té nejhorší zkoušce. „Lidé na celém světě chápou rodinná pouta a nás zajímá, jak daleko jsme ochotni zajít, abychom ochránili lidi, na kterých nám záleží.“, říká Johnson.

Film „San Andreas“ sleduje tři dějové linie. Poté, kdy první otřes odřízne Los Angeles, Ray najde při dechberoucí záchranné akci ve vrtulníku svou bývalou manželku Emmu ve chvíli, kdy tato energická a odhodlaná žena balancuje na troskách hroutícího se věžáku na předměstí. Společně se pak vydávají hledat svou dceru Blake do 400 mil vzdáleného San Francisca poničeného v druhé vlně otřesů. Zatímco uhánějí na sever, 19letá Blake se ocitá sama, když zmizí její nastávající nevlastní otec Daniel. Aby přežila, musí se spoléhat na své instinkty a vynalézavost a společně s Benem mladíkem, se kterým se právě seznámila, si proklestit cestu do bezpečí.

„Carla a Alexandra jsou silné ženy, žádné ustrašené slečinky, a to pro nás bylo to podstatné.“, říká Flynn. „Mají spoustu skvělých akčních scén a ve filmu dělají opravdu úžasné věci. Sama mám dvě dcery a tak jsem ráda, když tyto role hrají ženy, protože pravdou je, že skutečnými hrdiny jsou často právě ženy.“

Paul Giamatti hraje Lawrence Hayese, předního seismologa Caltechu, který je přesvědčen, že přišel na způsob, jak monitorovat otřesy a že to nejhorší teprve přijde. Otrávený zhoršením situace a zhroucením elektrické sítě a komunikace dělá s pomocí odvážné televizní publicistky Sereny, která s ním uvízla v jeho pasadenské laboratoři, všechno možné, aby se jeho varování dostalo na veřejnost. Cuse poznamenává: „Páteří příběhu je seismologie, která tvoří celkový rámec filmu a dává katastrofu do příčinných souvislostí.“

„Brad je vynikající vypravěč a přesně ví, kde se má použít dramatičnost a kde city.“, říká Flynn. „Vždy se opět zaměří na postavy a ony krátké chvilky - ať už se jedná o mladý pár Blake a Bena, kteří začínají navazovat vztah uprostřed okolní zkázy, nebo o Raye a Emmu, pár s dlouhou společnou historií, který v nejhorších chvílích znovu objevuje v tom druhém to nejlepší.“

Aby zachytil atmosféru intimních pocitů, snažil se Peyton natočit co nejvíce scén kamerou. Ve velké míře používal kaskadéry, vytvářel scény a reálné efekty. Jedním z příkladů je záchrana Emmy ze střechy věžáku. Byla to nepřerušovaná několikaminutová scéna, o které říká: „Když byla na hroutící se budově, doslova jsme se budovou propadali s ní, nedělali jsme žádné střihy. Člověk se pohybuje zároveň s ní a vidí vše jejíma očima, vnímá rozhodnutí, která musí učinit ve zlomku sekundy, aby se dostala ze stále se měnící situace, a Carla dokáže zprostředkovat všechno to napětí a velmi reálné nebezpečí, kterému musí její postava po celou tu dobu čelit.“

Podobně se i diváci ocitnou v cestě řítící se lavině trosek, v autě jen taktak visícím z útesu, pod vodou a na rozpadající se hrázi Hooverovy přehrady. Ve filmu „San Andreas“ bylo použito více než 1 300 vizuálních efektů ve scénách s masivním přívalem pohybujících trosek, vlnícími se silnicemi, praskajícími mosty, erupcemi ohně v několika městských panoramatech a řítícími se budovami ničícími okolní budovy, které jim stojí v cestě, jako v nějakém obřím dominu. Potom, když nastane čas znovu popadnout dech, vlna tsunami vysoká jako 15patrová budova - virtuální vodní stěna - se s burácením valí na San Francisco.

„Brad může být opravdu hrdý na to, jak se mu to podařilo.“, dosvědčuje Johnson. „Každý den přišel na scénu nabitý energií a hledal nové cesty, jak vtáhnout diváky do děje, po emoční i vizuální stránce.“

Skladba „California Dreaming“

Hudbou pro film „San Andreas“, Peyton opět pověřil skladatele Andrewa Lockingtona, autora hudby k filmům „Cesta do středu Země“ a „Cesta na tajuplný ostrov 2“. Peyton vysvětluje celý proces od začátku: „Když vytvářím nějaký svět, tak se nejdříve zaměřím na vyznění a hudbu. U filmu ‚San Andreas‛ vyvstala otázka, jak vytvořit původní, epickou a velmi emotivní hudbu, tak jsme se do toho prostě pustili, začali jsme zkoušet různé varianty a snažili jsme se najít melodie a vyznění filmu. Musíte se rozhodnout, zda se zaměříte na postavy nebo události. ‚Je tohle moment, kdy se na věci díváme z něčí perspektivy nebo nabízíme širší pohled na věc?‛“

Lockington, který byl vždy otevřený originálním nápadům, použil jeden, který byl obzvláště vhodný: zvuky odvozené ze skutečných, rok starých, křivek zaznamenaných ve zlomu San Andreas. „Použil jsem skutečná data ze seismických událostí zaznamenaných agenturou USGS a nalezli jsme seismické prvky, ze kterých jsme po určitých úpravách vytvořili tyto neuvěřitelné zvuky.“, líčí Lockington. „Nepoužili jsme jich moc, ale dodávají atmosféru, zejména ve scénách z Caltechu.“

Abychom pochopili smysl pro disharmonii, Lockington vypráví: „Dostal jsem staré piano a dva dny jsem strávil tím, že jsem do něj bušil a ničil ho velkými obouručnými kladivy a štípačkami. Měli jsme v plánu nahrát ty údery kladivem do piana a ve filmu ty zvuky smíchat s orchestrálními prvky. Potom jsem si sedl a hrál na ten rozmlácený nástroj, jehož zbytky držely jen taktak na vlásku pohromadě; hrál jsem noty, ale ty zněly úplně jinak, než jsme předpokládali, a vůbec to neznělo jako hra na piano. No a tak před námi najednou stál zcela nový hudební nástroj - a některé ty zvuky také výrazně figurují v určitých scénách. Je to zajímavý rytmický prvek.“ Skladatel pak spolupracoval s programátorem na syntetizaci tónů z poškozeného piana a vzniklo z toho něco, co on sám nazývá „syrový děsivý hluk, který připomíná pěst dopadající na zbývající část skladby“.

Pro přechod od strachu a destrukce k odhodlání a naději použil Lockington úryvky chlapeckého sborového zpěvu „aby se se proklestil všemi těmi hrůznými událostmi do niterných emocí postav a jejich odhodlání zdolat všechny potíže. A pak je tu také nádherný motiv v podání spousty strunných nástrojů, který překonává hranice probíhající katastrofy.“

Ve stejném ladění Sia, několikanásobná držitelka nominace na cenu Grammy umisťující se na špičce mezinárodních žebříčků, umělecky ztvárnila pro soundtrack k filmu „San Andreas“ klasickou skladbu z šedesátých let minulého století „California Dreaming“. V produkci Olivera Krause nahrála Sia skladbu speciálně pro film, kde za doprovodu závěrečných taktů a titulků zní vznešené noty velkého finále.

„Když hovoříme o souznění hudby a prožitků postav, snažíme se dívat jejich očima.“, říká Peyton, který by to mohl stejně dobře použít i na svůj celkový přístup. „Na pozadí výpravných akčních scén, řítících se budov a vln drtících ve městě vše, co jim přijde do cesty, jsou citová pouta a motiv znovu se sjednocující rodiny.“

„Takovéto příběhy hrozně rád vyprávím: rozvinutá myšlenka, rozvinuté emoce.“, říká Flynn. „Ve filmu ‚San Andreas‛ je spousta silných témat a kromě toho je nesmírně zábavný. Fascinuje mě proměna obyčejného člověka na hrdinu.“ „Obsahuje akci, lásku, dramatičnost a hrdiny.“, shrnuje Dwayne Johnson. „A na druhé straně stojí největší nepřítel člověka: matka příroda.“