Seznamka

Léta randění, blbnutí na seznamkách a je to pořád stejný. Kretén střídá kreténa, povzdychne si hrdinka filmu a její další rande na inzerát s tváří Lukáše Pavláska se rychle zařadí do jejího oddílu katastrof a kreténů. Podobný seznam příšerných schůzek postupně rozšiřují i další postavy. Sezn@mka je totiž komedie o mužích, ženách a zajímavém fenoménu doby, internetové seznamce. A samozřejmě o tom, co všechno se na takovém rande naslepo může stát. Ale pozor, v rybníku hledajících se může objevit i dravá štika. Jiří Langmajer jako šéf seznamky čelí stížnostem nespokojených dam. Ve jménu firmy a ve jménu příležitosti, která dělá zloděje, musí ukázat, že chlapi nejsou pouze idioti. S šarmem a roztomilostí slavného filmového Kristiána vyráží jako nové rande na schůzky s klientkami. Vyzbrojen informacemi z jejich dotazníků vystupuje jako muž jejich snů. Po několika naplněných schůzkách ovšem beze stopy mizí. On totiž manželku nehledá, on už doma jednu má. A ta má zase kamarádku a ta hledá na seznamce a tu Jiří Langmajer taky svede. Smyčka kolem záletníka se začíná utahovat a ve vzduchu visí společný ženský slib, že pomsta bude sladká .

Seznamování - kdysi

Po souznění s ideálním protějškem touží snad každý. A protože lidé jsou odjakživa tvorové podnikaví, mnozí si této potřeby povšimli a založili si na ní živnost. Zprostředkované seznamování bylo nejenom ve středověku, ale až do počátku první světové války a částečně i za první republiky zcela běžnou věcí. Tehdy se lidé seznamovali téměř bez výjimky podle velikosti movitého majetku. Sňatky se často dohadovaly už v době, kdy ženich i nevěsta ještě tahali kačera, a vlastní vůle seznamovaných tedy nehrála žádnou roli. Takovéto svatby zprostředkovávali dohazovači a dohazovačky, což obvykle bývali vážení lidé na vysokém stupni společenského žebříčku, kteří za každou zrealizovanou svátost manželskou zinkasovali předem dohodnutou odměnu.

Seznamování - první inzeráty

Postupem doby se od dohodnutých sňatků stále více upouštělo, což ovšem neznamená, že by seznamovacímu byznysu nekvetla pšenka. Jen onu delikátní roli dohazovačů přebral denní tisk. První seznamovací rubriky se objevily v novinách někdy na přelomu 19. a 20. století a jejich obsah je zrcadlem doby - přichází průmyslová revoluce, kdy začínající podnikatelé potřebují vstupní kapitál. Současně se hlásí o slovo emancipace - ženy pracují, sportují a také své štěstí v lásce berou do vlastních rukou. V Pražském ilustrovaném zpravodaji z roku 1921 vyšly tehdy například tyto inzeráty:

„Pohledný mladík a cyklista hledá partnerku s větším kapitálem do nově zřízeného závodu v dobrém chodu.“

„20letá úřednice, sportovně založená bruneta, přála by si seznámiti se s inteligentním pánem do 30 let.“

„Inteligentní muž v nejlepších letech, mající výborně zařízený obchod, hledá touto cestou družku života, která by vládla určitým kapitálem a nebyla starší třiceti let. Zn.: Štěstí rodinné.“

Zlatý věk éry seznamovacích inzerátů v novinách pak roztomile dokumentuje scéna z kultovního seriálu Chalupáři, kde Jiřina Bohdalová sedí s novinami u postele nemocného Jiřího Sováka a předčítá mu inzeráty typu: „Úředník bez vl. vin. rozv. 45/168 se zájmem o vilu a auto nabízí přátelství ženě, která má vše, jen ne pro koho žít. ZN.: Štěstí ve dvou.“

Seznamování - online dohazovači

S nástupem internetu se seznamovací inzeráty přestěhovaly ze stránek novin na displeje počítačů, tabletů i telefonů. Internetové seznamky rostou jako houby po dešti, jsou snadno dostupné a jejich provozovatelé se snaží vyjít svým klientům maximálně vstříc - existují seznamky pro lidi hledající vážný vztah, ale i takové, které se specializují pouze na nezávazné dovádění a dokonce funguje i seznamka určená speciálně pro zadané. „To je hnus, velebnosti…“ pokřižovala by se jistě stará Kelišová. A má asi dost recht… Najít na internetové seznamce partnera pro život je každopádně obtížné. Hlavně proto, že je zde možné uvádět nepravdivé údaje, čili celá řada klientů se prezentuje pod identitou, která neodpovídá realitě. Člověk se nestačí divit, kolik je na světě pilotů a letušek… „Pravdivost informací nejsme schopni zajistit,“ přiznává jeden z provozovatelů internetové seznamky a k úspěšnosti tohoto druhu seznamování říká bez obalu: „Ačkoli skoro každý vám dnes bude tvrdit, že zná osobně lidi, kteří se seznámili přes internet, vzali se a jsou spolu šťastní, zdokumentovaná úspěšnost internetových seznamek je přibližně 2 %.“ No a to je samozřejmě pro ty, kteří skutečně hledají vážný vztah, proklatě málo.

Seznamování - není čas ztrácet čas

Dalším moderním způsobem seznamování je tzv. Speed dating, neboli rychlorande. Jedná se o seznamovací aktivitu vedenou moderátorem, který stopuje čas vyhrazený pro rychlou komunikaci mezi dvojicemi účastníků opačného pohlaví. Po skončení časového limitu, který je tři až pět minut, se dvojice mění. Jedinci si tak utvoří základní představu o všech přítomných a následně se rozhodnou, s kým mají zájem setkat se znovu. Nespornou výhodou takovéto formy seznamování je úspora času i peněz, což trefně popsal jeden z účastníků speed dating těmito slovy: „Kdybych chtěl posedět s deseti slečnami bez využití rychlorande, patrně bych tomu musel zasvětit alespoň měsíc času a zároveň nemalou část svého příjmu.“

Seznamování - televize pro pobavení sousedů

Zvláštní kapitolou v dějinách seznamování jsou televizní pořady. Účastníci se v nich, na rozdíl od inzerátů, musejí vzdát anonymity, čili je potřeba počítat s tím, že jejich cestu za láskou budou pozorně sledovat a komentovat všichni sousedé i kolegové. Což je patrně důvod, proč jsou v těchto pořadech k vidění pouze mladší ročníky, kterým je to šumafuk, a také proč žádná z takových relací nevydrží na obrazovce delší dobu. Díky internetu už jsme sice otrlí poměrně dost, ale na veřejné flirtování před kamerou to zjevně ještě nestačí…

Seznamování - (ne)veselé historky z randění

Příliš velké množství potenciálních partnerů na seznamkách vzbuzuje v mnoha lidech pocit, že je potřeba sejít se s co největším množstvím zájemců. Z některých se tak stanou chroničtí vybírači, kteří nakonec zkrátka přeberou, jiní tento způsob seznamování po několika negativních zkušenostech odpískají. A konec konců, níže popsané historky, které jsou všechny do jedné autentické, dávají těm, co to vzdali, celkem za pravdu.

Denisa:
Po týdnu dopisování jsme se začali scházet. Byl vtipný, hezký a milý. Po měsíci u mě skoro bydlel, za dalších 14 dnů mi ukradl šperky a peníze a už jsem ho nikdy nijak nesehnala.

Petr:
Nejdelší vztah na seznamce mi vydržel měsíc. Slečna se mi líbila a rozuměli jsme si. Když jsem ale jednou řekl, že nebudu volit ODS, vynadala mi do čtyřkoaličníků a už se nikdy neozvala.

Lucie:
Na první schůzku přinesl dotazník, který mám prý vyplnit a on mi dá do týdne vědět, jestli jsem uspěla. Polovina otázek se týkala sexuálních praktik.

Lenka:
Byla jsem na rande ze seznamky, prý jen kafe a musí jít, měl na mě asi tak hodinu. Pak jsem šla za sestrou a společně jsme čekaly před školou na příjezd synovce z výletu. O dva metry dál se objímal s manželkou ten dotyčný, se kterým jsem právě měla rande…

Robert:
Začal jsem si psát se šmrncovní, vtipnou a inteligentní holkou. Byla vdova, ale zdálo se, že ze smutku už je venku a ráda by nový vztah. Na první rande mě ale vzala na hřbitov, kde mě s vážnou tváří představila svému mrtvému manželovi a žádala ho, aby jí dal znamení, jestli jsem ten pravý.