fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Ukázka    Fotky    Podobné filmy    

93% 9 hlasů
film / dokumentární, Česká republika, , 97 min.
Kinopremiéra v ČR 4.9.2014 v SK 8.1.2015, DVD od 10.12.2014 Magicbox

Režie:
Herci: , , ,


Ukázka
03:09



Skutečný životní příběh nejslavnějšího českého cestovatele 20. století.
Životopisný film Století Miroslava Zikmunda přináší osobitý pohled na bouřlivé dějiny dvacátého století očima muže, který poznal celý svět. Byl počat za Habsburků, narodil se pět měsíců po vzniku první republiky. Přežil 2. světovou válku, zažil nástup komunismu i jeho pád. StB byl označen jako „nebezpečná osoba nejvyšší třídy nebezpečnosti". Pobýval v Africe, když zanikal koloniální systém. Setkal se s pre-zidenty, seznámil se s Gagarinem i Hillarym. Zažil nástup demokracie a „všemo-cného" kapitalismu... Vydejme se napříč dějinami a nechme si vyprávět příběh minulého století prostřednictvím muže, který jej zažil.
Uprav informace o filmu

+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: Oficiální stránka    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Století Miroslava Zikmunda

Všichni znají dvojici slavných cestovatelů - Zikmunda a Hanzelku. Všichni znají jejich expedice a knihy. Nikdo neví, jaký žili život. Jejich zážitky z cest znají miliony lidí na celém světě. Legendární dvojici spojuje 111 tisíc kilo-metrů cest, 6,5 milionu prodaných knih v 11 světových jazycích, 4 celovečerní filmy, 147 dokumentárních a televizních filmů a přátelství přetrvávající i po smrti. Miroslav Zikmund - fenomenální cestovatel, fotograf, spisovatel a publicista. Málokdo ví, že si tento bezmála stoletý muž již sedmdesát let denně píše deník. A nyní odtajnil své celoživotní osobní vzpomínky. Životopisný film Století Miroslava Zikmunda přináší osobitý pohled na bouřlivé dějiny dvacátého století očima muže, který poznal celý svět. Byl počat za Habsburků, narodil se pět měsíců po vzniku první republiky. Přežil 2. světovou válku, zažil nástup komunismu i jeho pád. StB byl označen jako „nebezpečná osoba nejvyšší třídy nebezpečnosti“. Pobýval v Africe, když zanikal koloniální systém. Setkal se s pre-zidenty, seznámil se s Gagarinem i Hillarym. Zažil nástup demokracie a „všemo-cného“ kapitalismu. Vydejme se napříč dějinami a nechme si vyprávět příběh minulého století prostřednictvím muže, který jej zažil…


O filmu

obrazek
Málokdo ví, že Zikmund byl překladatelem pro americké a ruské armády, když se setkaly při osvobozování u Plzně, že byl účasten soudu s K.H. Frankem, anebo že fotil inauguraci prezidenta Beneše. Jako chlapec snil o tom, že bude soudním stenografem (aby měl pravdivé informace z první ruky), ale jeho prvním zaměstnáním byl poražeč na jatkách v Plzni. Podobná překvapení provází jeho život až do dnešní doby a naplňují Zikmundovo životní krédo: život je přesný součet náhod.

„Jak jsem za těch sedmnáct let poznával Miroslava Zikmunda - z legendárního dobrodruha postupně jako člověka, jako chlapa, kterému se líbí ženy, ocení dobré víno nebo kvalitní valašskou slivovici, stále více jsem si uvědomoval, že jsem viděl řadu filmů o fenoménu Zikmund a Hanzelka, mnohé byly dokonce velice oslavné, ale žádný z nich vlastně neukazoval, co to bylo za chlapy. Co je jejich vášeň a cestovatelské nadšení stálo, jak na tom byli s rodinami, s penězi, s dětmi, prostě s klasickými lidskými situacemi… A mojí nadějí bylo, že by se to naše dlouholeté - troufnu si říci přátelství - mohlo zhodnotit právě tak, aby vznikl film ne o fenoménu Zikmund a Hanzelka, ale o nich jako o lidech se všemi lidskými rysy - bolestmi, úspěchy i selháním,“ říká o vzniku filmu scenárista a režisér Petr Horký.

Díky tomu, že s Miroslavem Zikmundem jej pojí dlouholetý vztah, založený na úctě a důvěře, mohl Miroslav Zikmund zhruba po roce přesvědčování o smysluplnosti filmového projektu říci: „Tak jo, a když už, tak pořádně. Takže tady máte přístup ke všem mým soukromým deníkům a pusťte se do práce“.

Jak to začalo…

Dávné počátky se datují až do poloviny 90. let, kdy Petr Horký s parťákem, cestovatelem a spoluautorem knih  Miroslavem Náplavou podnikli úspěšnou cestu do Mongolska - Expedici Olgoj Chorchoj. A jak sami říkají - v mladické sebestřednosti si řekli: a teď se seznámíme se Zikmundem a Hanzelkou a k padesátému výročí startu jejich velké cesty uspořádáme v roce 1997 obrovský festival ve Zlíně! Když přijeli do Zlína a doktor Pavlištík, autor expozice a archivu H+Z a drsný Valach se zeptal: „No a kdo to všecko zaplatí?“, nadšení cestovatelé řekli: „My to zaplatíme“.

Nakonec se Horký s Náplavou dostali až k Hanzelkovi a Zikmundovi, kteří jim odpověděli: „Zní to bláznivě, ale nám připadá, že máte v sobě trošičku podobné bláznivosti jako my, když jsme začínali s první cestou. Tak ten festival udělejte.“ Festival se uskutečnil, a přestože na něm oba mladí muži prodělali kalhoty, základ vztahu mezi Horkým a Náplavou a našimi cestovatelskými legendami byl položen.

„Já jsem duší, srdcem i zálibou cestovatel, takže pro mě byli Zikmund a Hanzelka od dětství obrovští učitelé. A jako malého prcka mě ani nenapadlo, že je někdy poznám, připadalo mi, že je to všechno strašně dávno,“ vypráví Petr Horký, jak se rodil jeho osobní vztah k slavné dvojici.

„Když jsem je potkal poprvé, tak z jejich strany byla patrná určitá rezervovanost. Lidí, kteří se chtěli a chtějí ohřát na jejich slávě, je spousta. Pro mě už jen seznámení s nimi byl obrovský dar. Byly to opravdu postupné, malé krůčky, od opatrnosti k cizím příchozím, až po upřímnost a otevřenost při dalším jednání. Po smrti Jiřího Hanzelky jsme samozřejmě v bližším kontaktu s panem Zikmundem a děj filmu se vypráví jeho prostřednictvím. Ale pochopitelně v něm figurují oba, to je neoddělitelné. Zikmund bez Hanzelky by nebyl tím, čím se stal, a Hanzelka bez Zikmunda také ne,“ vypráví režisér.

Ale kdy začalo vznikat to pouto, díky němuž pustil Miroslav Zikmund Petra Horkého i do svých velmi intimních oblastí, do svých soukromých deníků, které neukázal ještě nikomu? „Ten bod zlomu nastal při společné cestě s Mirkem Náplavou a panem Zikmundem na Srí Lanku a Maledivy. Bylo to i takové cestování časem, protože jsme srovnávali Srí Lanku tehdy, v době jejich cesty v letech 1961 a 1969 a Srí Lanku dnes, na přelomu tisíciletí. A tam začalo i naše skutečné přátelství,“ přiznává Petr Horký.

obrazek
Jaké bylo opravdu to velké přátelství H+Z?

Petr Horký postupně procházel od fáze obdivu k poznávání chlapa z masa a kostí a učil se zpracovat obrovskou pracovitost a disciplínu Miroslava Zikmunda, smysl pro detail, preciznost a pravdomluvnost. Všechno se před ním rozkrylo především při společném psaní knihy Sloni žijí do sta let.

Jak se Petr Horký, jako zasvěcený člověk, dívá na vztah Zikmund a Hanzelka? Bylo to fascinující přátelství, ale bylo úplně bezproblémové? Skoro se až nechce věřit, že při všem, co spolu zažili, mezi nimi nedošlo k ničemu, co by mohlo vrhnout na jejich vztah stín? Režisér to však jednoznačně vyvrací.

„Bohužel spousta přátelství se rozpadne, jakmile se na stole objeví peníze. A v případě Zikmunda a Hanzelky to byly po jistou dobu velké peníze, a přece to dokázali zvládnout. Já si dokonce myslím, že dvojice Zikmund a Hanzelka vybudovala dvě velká díla, jedno je cestopisné a druhé je to jejich přátelství. To je taky životní dílo, které nevznikne samo,“ říká Petr Horký a doplňuje: „Četl jsem korespondenci, když Hanzelka žil v Praze a Zikmund ve Zlíně. Rozhodně to pro ně nebyla snadná doba, ale dokázali pochopit důvody, proč to tak je. A dokázali si dát i pěkně za uši, ale to právě bylo projevem té vzájemné důvěry. Proč chodit kolem horké kaše a opatrně vymýšlet, jak bych kamarádovi naznačil, že to udělal blbě? Ne, prostě řeknu, udělals to blbě, zvorals to. Takže byli schopní se tvůrčím, nebo kreativním či procesním způsobem pohádat. Nerozdělily je ani peníze, ani ženské! I když se třeba v Jižní Americe otáčely spíše za blonďákem Hanzelkou, než za černovlasým Zikmundem!,“ směje se režisér a vážně pokračuje. „Kdybych to úplně dotáhl do konce, vezměte si, že Hanzelka, umřel den po Zikmundových narozeninách, jakoby tomu svému parťákovi nechtěl zkazit oslavu. To přátelství trvá, i když už tu Hanzelka není.“

V čem by se dal najít obecný přesah cest Z+H - nešlo zdaleka jen o objevování? Proč je ve své době miloval celý národ a proč mají dodnes tisíce obdivovatelů? Režisér Petr Horký nabízí svůj vlastní pohled.

„Poslední roky, jak pracuji na filmu, vstávám a usínám s myšlenkou na mou rodinu a na Zikmunda. On je, tedy spolu s mými nejbližšími, alfa a omega mého života posledních tří let. A jedna věc je pro mě klíčová: že Zikmund a Hanzelka nebyli na začátku vlastně ničím výjimeční. To byli normální, ale pracovití, jinak obyčejní studenti Vysoké školy ekonomické, jejichž seznámení proběhlo úplně banálně. Stáli za sebou náhodou ve frontě na index a řekli si: „Co budeš dělat po škole? - Já nevím, já bych asi cestoval.“ Pak se několik let neviděli, protože Němci zavřeli vysoké školy. Když se potkali na Mezinárodním srazu mládeže, znovu tu myšlenku oprášili a teď - ten podstatný moment - nehodili to za hlavu. Nezůstalo u keců. Nebyly to pivní řečičky, bylo z toho rozhodnutí. Což je velká věc. Každý z nás může udělat velké dílo, ale musí se k němu odhodlat a musí ho začít dělat co nejlíp. Když Zikmund a Hanzelka vyrazili na první cestu, například vůbec neuměli natáčet. Dokonce spoustu záběrů totálně pokazili. Režisér Jaroslav Novotný ve Zlíně spráskl ruce a řekl: „To je hrůza, taková škoda… Taková příležitost a oni to natočí takhle blbě“. Začal jim psát dopisy a oni se korespondenčně začali učit točit. A nakonec natočili 4 celovečerní filmy, které vždy vyprodaly kina. Není hanba to neumět, je hanba se nezkoušet zlepšit. A to se týká každého člověka. Každý z nás má nějaký cíl, který pořád oddaluje, a je jenom naše chyba, že jsme si ho nesplnili. Druhá věc - nezabalit to. Vezměte si, že byli slavní, bohatí, národ je miloval, ve své době se říkalo, že nejslavnější Češi jsou Zátopek, Zikmund a Hanzelka. Byli na vrcholu.

Na jedinou jejich přednášku přišlo i 11.000 lidí! Pak je v osmašedesátém komunisti odřízli od světa. Ze dne na den všechno skončilo. Měli 100.000 předplatitelů na budoucí knihu a komunisti ji přesto zarazili. Začali je hlídat. To je na to skončit v chlastu. Nenávidět svět, nenávidět lidi, být zabraný sám do sebe. A v tu chvíli si řekli, že budou žít dál a našli si jiný cíl, jiné fungování. Pan Zikmund začal řešit genealogii svého rodu. Tolik mých kamarádů říká, že ve čtyřiceti je to už rozdaný, že už je hotovo. A já si představuji tehdy šedesátiletého pána, kterému režim totálně zlikvidoval profesní fungování, slávu, majetek… A on se nevzdá, začne pátrat po minulosti svého rodu a uspořádá setkání potomků kováře Josefa Zikmunda, pronajme na to penzion, sejdou se tam lidi z Německa, Maďarska. Myslím, že StB z toho tehdy musela mít speciální cvičení, protože nemohla tušit, co se tam děje. Našel si zase obrovský cíl, za kterým šel, a který ho motivoval a učil ho, jak fungovat.

Myslím, že lidé obdivují na Hanzelkovi a Zikmundovi stálost názorů a činů. Že lidé cítí osobnost. Cítí konzistenci. Jistě spousta lidí odsuzuje H+Z třeba za to, že vstoupili do komunistické strany. Zvorali to, asi, neměli uvěřit, netroufám si to posuzovat, protože jsem tu dobu v šedesátých letech nezažil, ale přece si myslím, že byli schopni celý život jednat v souladu se svým svědomím. To je sen, který máme všichni, ne každému se to daří a ne každému se to daří celý život. A jednat v souladu se svým svědomím, možná neznamená vždycky jednat správně, to znamená jednat tak, jak já jsem přesvědčen v tu chvíli. Tohle by podle mě mělo být největším zdrojem obdivu H+Z.“

obrazek
Svatby, Vánoce a další nezveřejněné vzácnosti

Snímek Století Miroslava Zikmunda vznikal postupně tři a půl roku, Petr Horký natočil s Miroslavem Zikmundem více než třicet hodin jeho vzpomínek a komentářů, shlédl dalších pětadvacet hodin archivních i rodinných filmů, pročetl tisíce stran ze Zikmundových soukromých deníků a zápisků. Původně plánovaných pět dnů dotáček se protáhlo na 15.

Diváci uvidí velmi vzácné záběry, které skrývaly soukromé i veřejné archivy Zikmunda a Hanzelky. Některé z unikátních záběrů, které se filmařům podařilo dohledat, dokonce neznal ani sám Zikmund. Režisér procházel Zikmundovy domácí nahrávky, když se natáčela rodina, děti, Vánoce, oslavy. Diváci uvidí filmové záběry ženícího se Zikmunda, jeho utajenou svatbu, kam nepozvali tehdy vůbec nikoho, uslyší úryvky z korespondence, kterou si posílali během druhé cesty s Karlem Pechem, redaktorem Českého rozhlasu, který dával dohromady jejich reportáže, uvidí M. Zikmunda, jak čte některé pasáže svých deníků a pracuje se i s osobní korespondencí mezi oběma muži. Ve filmu se objeví rozhovor se synem Miroslava Zikmunda, který se záměrně drží v ústraní a rozhovory neposkytuje. Kamera měla možnost vidět i jeho dětské dopisy, které posílal otci, jehož kvůli dlouhému cestování pět let neviděl. Uvidí autentické záznamy, jak oba cestovatele pronásledovala StB. A samozřejmě nechybí i záběry z legendárního noclehu Z+H na vrcholku Cheopsovy pyramidy. Věc, kterou by už dnes nikdo nemohl zopakovat.

Režisér se během natáčení snažil vytvářet neplánované situace, na něž byl Miroslav Zikmund nucen reagovat. Vytvořil jakousi konfrontační metodu natáčení. Miroslav Zikmund věděl, že se bude točit v Praze, ale nevěděl, že půjde na Staroměstské náměstí a režisér mu dá do ruky jeho svatební oznámení. Nevěděl, že se setká s Věrou Lukášovou, která v době největší slávy H+Z ve Zlíně byla jejich asistentkou. Nevěděl, že tvůrci sezvali skoro 300 lidí přes Facebook k pětašedesátému výročí startu jejich velké cesty, aby ho překvapili na stejném místě, odkud s Hanzelkou vždy startovali.

Jedna ze zásadních otázek, kterou si režisér Petr Horký položil, než začal film o Miroslavu Zikmundovi realizovat, byla: Dělám jen film pro cestovatele a pro fanoušky Zikmunda? Mám vysvětlovat, kdo to Zikmund je, nebo to je automatické a každý, kdo přijde, to bude vědět? Snažil se tedy udělat film i pro lidi, kteří neznají Zikmunda a pro lidi, které nebaví cestování. Proč?

„Protože ze Zikmundova života stejně nejvíc vystupují otázky, které řeší každý z nás. Uvěřit vztahu, oženit se, rozvést se, rozbít rodinu, upřednostnit práci před rodinou, nebo se vykašlat na dílo, kterému věřím? Couvnout před nátlakem okolí, couvnout před tlakem politiky? Kde jsou hranice, které už nepřekročím, kde jsou momenty, kdy se musím postavit a říct: a dost, takhle to nebude - a nechat se tím pádem zničit? To jsou všechno rozhodování, s nimiž se každý z nás více či méně úspěšně pasuje. A to dobré popasování, není dáno tím, jestli vede k úspěchu, ale jestli vede k tomu, že sami se sebou dokážeme spokojeně žít. Takže, pokud ten film má sílu a já věřím, že ji má, tak ji má právě v tom sdílení života.“

Stále jsou inspirací

Dvojice Hanzelka a Zikmund a dramatické osudy jejich životů i vzrušující dobrodružství se dotkla mnoha lidí. Za svůj život získali a stále získávají stovky a tisíce obdivovatelů.

obrazek
Víte že…

Co všechno se můžete z filmu Století Miroslava Zikmunda dozvědět a možná vás překvapí:

Víte že: Miroslav Zikmund byl osobně přítomen výslechu K.H.Franka?

Víte že: Miroslav Zikmund fotil inauguraci prezidenta Beneše?

Víte že: Miroslav Zikmund dělal překladatele ruským a americkým armádám, když se setkaly u Plzně?

A víte, že tehdy také uviděl svého prvního černocha?

Víte že: Miroslav Zikmund byl označen komunistickou tajnou policií jako Nepřátelská osoba socialistického zřízení první třidy nebezpečnosti, tedy nejnebezpečnější? Tehdejší zvědové pro něj používali krycí označení jako Mira, Mistr2 a Tatra. Svazek Miroslava Zikmunda byl STB zničen.

Víte že: Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka vydali knihu Cejlon Ráj bez andělů jako samizdat v edici Petlice? A že mapy tohoto samizdatu koloroval Ludvík Vaculík?

Víte že: Miroslav Zikmund se osobně setkal a jednal se všemi českými prezidenty kromě Husáka a Háchy?

Víte že: Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka na svoji první expedici nevyráželi jako spisovatelé, cestovatelé a filmaři, ale de facto jako obchodní cestující?

Víte že: Miroslav Zikmund svého parťáka málem zastřelil?

Podobné filmy

Jumbo Jet: 50 let v oblacích (2/2)
Boeingy 747 se staly výkladní skříní největších světových aerolinek. Britský dokumentární ...
dnes 15.15
ČT2
William a Kate: Královský příběh lásky
(William and Kate: The First Year) Jaký byl první rok po pohádkové svatbě Williama a Kate?...
ne. 25.4. 20.15
Barrandov
Pouť krkonošská
Poutnickou cestou Karla Hynka Máchy pěšky napříč Čechami z Prahy na Sněžku. Dokumentární f...
so. 1.5. 13.55
ČT2
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Úterý 20. 4. 2021 Svátek má Marcela
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz