Pianista

Polsko je v srpnu 1939 bez jakéhokoliv varování napadeno německými vojsky. Život mladého, mimořádně talentovaného a úspěšného pianisty židovského původu Wladyslawa Szpilmana se tak změní k nepoznání. Jeho rodina je donucena po obsazení Varšavy Němci postupně přijímat tvrdé a ponižující restrikce zaměřené proti židovské komunitě. Nejprve rozprodávají majetek, který rodina dlouhá léta shromažďovala, včetně pianistova drahocenného klavíru. Pak se musí podřídit ponižujícím pravidlům a nosit pod hrozbou přísného trestu na rukou Davidovu hvězdu. Jsou přestěhováni do uzavřeného areálu obehnaného vysokými zdmi - na místo, které brzy vstoupí do dějin jako Varšavské ghetto, ve kterém živoří půl miliónů Židů. S postupujícím časem začínají transporty do koncentračních táborů, jimž se nevyhne ani Szpilmanova rodina. Wladyslaw se na poslední chvíli zachrání a s pomocí přátel se dostane za zeď, kde až do konce války přežívá v opuštěném bytě.

Před začátkem natáčení Polanski konzultoval téma s historiky a lidmi, kteří ghetto přežili - jedním z nich byl například Marek Edelman. Celému filmového štábu pak také promítnul několik dokumentů o varšavském ghettu. Nikdo z nich nepochyboval o důležitosti věrné rekonstrukce Szpilmanova zázračného přežití. Konec 2. světové války zanechal mnohá města střední a východní Evropy v ruinách. Aby mohli o 55 let později filmaři znovu navodit atmosféru poválečné Varšavy, museli vynaložit měsíce práce a půl milionu dolarů. Po dlouhém hledání bylo zruinované město znovu vytvořeno v německém Juterborgu, nacházejícím se 90 km od Berlína. Hlavní výtvarník Allan Starski zde využil bývalé kasárny sovětské armády a vytvořil hrůzu nahánějící zpustošenou krajinu, kterou kromě rozvalin doprovází pouze několik ohnutých pouličních lamp.

Varšava však ve filmu není vyobrazena pouze jako zdevastované a mrtvé město. Jelikož se děj odehrává v časovém rozmezí šesti let, musel Starski spolu se svým týmem zrekonstruovat prostředí tak, jak vypadalo v různých obdobích války. Příběh zachycuje invazi německých vojsk v roce 1939, vznik židovského ghetta, postupnou degradaci životních podmínek uvnitř něj a nakonec i vyhlazení všech jeho obyvatel...

Adrien Brody

Narodil se v roce 1973 v New Yorku a v současnosti je velmi žádaným hercem. Za svou roli ve filmu Restaurant byl nominován na Independent Spirit Award. Proslavil se zejména díky svým rolím ve filmech Bread and Roses a Tenká červená linie. Do jeho filmografie patří dále snímky Dummy, Love the Hard Way, Aféra s náhrdelníkem, Harrisonovy květy, Nespoutaná volnost, Krvavé léto v New Yorku, Ten Benny, Střela, King of the Hill a New York Stories.

Thomas Kretschmann

Narodil se ve Východním Německu a než se dal na hereckou kariéru, věnoval se plavání. Ve dvaceti letech se mu podařilo uprchnout do západního Berlína a začít zde nový život. Jeho hereckým debutem byl film Der Mitwisser, za který získal prestižní německé ocenění Max-Ophuls Prize jako největší herecký objev. Do centra pozornosti se dostal díky roli ve válečném filmu Stalingrad. Následně si zahrál mimo jiné ve snímcích Královna Margot, Marching In The Dark, The Stendahl Syndrome a Prince Valiant. V poslední době obsadil role ve filmech Ponorka U-571, Feindliche Übernahme - althan.com a The Knights of the Quest.

Roman Polanski

Pařížský rodák vyrostl v Polsku, kde navštěvoval umělecké školy v Krakowě a v Lodzi. Ve čtrnácti letech si poprvé zahrál v divadle a posléze se stal účinkujícím v populární rádiové show The Merry Gang. Ještě během dospívání se objevil ve filmu Three Stories a následně obsadil malé role v mnoha dalších polských snímcích, mimo jiné i ve filmu Andrzeje Wajdy Generation. Během studií natočil několik krátkých snímků jako Two Men and a Wardrobe, When Angels Fall, The Fat and the Lean a Mammals, z nichž se všechny dočkaly ocenění na různých filmových festivalech. Jeho celovečerním debutem byl v roce 1962 film Nůž ve vodě, který získal cenu kritiků na filmovém festivalu v Benátkách a byl nominován na Oscara jako nejlepší zahraniční film. Po tomto úspěchu natočil Polanski filmy Hnus (oceněn Stříbrným medvědem na Berlínském filmovém festivalu), Slepá ulička (taktéž oceněn Stříbrným medvědem), Ples upírů (v tomto filmu obsadil sám jednu z hlavních rolí), Rosemary má děťátko (nominace na Oscara v kategorii nejlepší scénář), Macbeth a What? V roce 1974 dosáhl velkého úspěchu s filmem Čínská čtvrť, který získal Zlatý glóbus a byl nominován na jedenáct Oscarů, z nichž však obdržel pouze jednoho za nejlepší původní scénář. Do ústřední herecké role se vrátil ve svém dalším filmu The Tenant. Následující snímek Tess byl nominován na šest Oscarů, z nichž tři získal. V roce 1984 napsal Polanski autobiografii Roman, která se stala knižním bestsellerem v mnoha zemích. Poté natočil filmy Pirates, 48 hodin v Paříži, Hořký měsíc a Devátá brána. Kromě filmové tvorby se věnoval také režii divadelních her a oper.