fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Videoukázka    Fotky    Videoarchiv    Podobné filmy    

50% 41 hlasů
film / thriller, komedie, krimi, fantasy, mysteriózní, Česká republika/Slovensko, , 115 min.
Kinopremiéra v ČR a SK 1.10.2015, DVD od 24.2.2016 Magic Box, Blu-Ray od 24.2.2016 Wilsonov

Režie:
Herci: , , , , , více...


Archiv
02:09



Detektivní komedie.
První světová válka právě skončila a v  jednom zapadlém městě kdesi ve střední Evropě začíná primátor Dangl snít svůj velký sen. Plánuje připojení města ke Spojeným státům americkým a přejmenování na Wilsonov, na počest svého přítele, prezidenta Woodrova Wilsona. Vše klape, až na jeden nepříjemný problém! Ve městě prý řádí tajemný vrah. Oběti mají ukousnutý jazyk a hrůzou umírají ještě dříve, než vůbec dojde ke skutečnému napadení. Místní policejní sbor tápe, a tak primátor požádá o pomoc za oceánem. A sám Wilson okamžitě posílá příslušníka americké FBI. Ta má specialisty na mafie, drogy, komunisty, socialisty i jinou verbež. A má také machra na mytologii a mystiku. A tím je Aaron Food, muž v dlouhém kabátě a klobouku, který si jen zřídka sundává z hlavy. Muž vychovaný českou kojnou. Po celém světě už vyřešil 513 vražd a teď pomůže i Wilsonovu. A aby ve městě nebloudil, k rukám dostává mladého policejního čekatele Josefa Eisnera. Strhující honba po stopách šíleného vraha může začít.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Příběh nic moc teda, ale celkové pojetí filmu bylo divácky přívětivé, i když některé scénky byly zbytečně vyhnány do krajností.. Kostýmy i kulisy jsou na jedničku, herecké (záměrně přehnané) výkony pobaví.. Mrknout na "Wilsonov" jednou pro ten zážitek z pořádné blbiny (v dobrém slova smyslu), proč ne, ale koukat na to opakovaně nebo to celé brát vážně opravdu nejde ;-) Asi chabý pokus napodobit filmy typu "Adéla ještě nevečeřela"..
Všechny komentáře k filmu 11+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB    Videotéka: přidat si do ní film

Popis filmu Wilsonov

Píše sa rok 1919 a v novovzniknutej Európe začína primátor Prešporka plánovať pripojiť mesto k Spojeným štátom americkým a pomenovať ho Wilsonovo. Všetko skomplikuje tajomný vrah, ktorý začína vyčíňať v starej židovskej štvrti. Miestny policajný zbor je v koncoch a na pomoc prichádza príslušník FBI Aaron Food. Za svojho pomocníka si vyberá mladého policajného čakateľa Eisnera. Začne sa strhujúce prenasledovanie šialeného vraha.


O filmu Wilsonov

Můj nejhorší den na place

Jiří Macháček
obrazek
„V podstatě nejtěžší natáčecí den je den, který trvá víc než 18 hodin a to už potom člověk neví, co je za den, nebo jestli je den nebo noc. Snad den, kdy se natáčela scéna v mučírně, která se natáčela hodně dlouho a nebýt toho, že jsem měl tu možnost mučit svého milého kolegu a skvělého českého herce Stanislava Zindulku, což mi přinášelo jisté vnitřní potěšení, tak nebýt toho bych tento den prožíval velmi těžce. Díky Stando…“

Vojtěch Dyk
„Já vlastně už ani nevím, ale mně se dost vybavuje, že se to točilo v noci, takže pro mě to byly spíše noční prázdniny. Pro mě to byl nejvíc noční film, co jsem kdy točil a hodně si pamatuju Roudnici, kde jsme točili ty kaskadérské kousky a různé shnilé ryby, mezi kterýma jsem ležel a tak. Takový hezký prázdniny. Místo toho, abych je trávil s dětmi, trávil jsem je se shnilými rybami.“

Tatiana Pauhofová
„Pro mě byly skoro všechny natáčecí dny zábavné, já jsem tam byla spíše na takovém hravém výletě. Chlapci si to odmakali podstatně víc, ale jako jediná žena z celého filmu, jsem tam vlastně nechtěně velmi důležitá. Jeden jediný den byl takový, ani bych neřekla náročný, ale víceméně překvapivý, protože jsme točili scény ve vodě a na jezeře to bylo dobrodružné, párkrát jsme se nechtěně převrátili a potopili i zima byla, ale to jsou věci, které se běžně při natáčení stávají. Ale potom jsme točili scény pod vodou, což jsme si všichni představovali, že se bude točit někde v bazénku, pohodička, podvodní kamera a nic. Když jsem přišla na plac, viděla jsem, že pánové Dyk a Kraus skoro nemluví a mají takovou zvláštní křeč v ústech, protože tam byli dřív a asi už jim vysvětlili, o co jde. Tak jsem začala tušit, že to asi nebude úplně tak, jak jsme si to představovali. Každopádně, točili jsme v potápěčské jámě, v osmimetrové hloubce. Dostala jsem nejrychlejší rychlokurz potápění jaký v historii existuje, trvalo to asi minutu, kdy mi vysvětlili, jak se dýchá, strčili mi do pusy přístroj, šli jsme dolů. Bez brýlí, ve tmě, protože byla noc, srdce mi bilo, uši mi hučely ještě asi měsíc potom, většinu času jsem netušila, co se se mnou děje, a ještě jsem měla hrát, že jsem vlastně taková poloutopená mrtvá.“

obrazek
Herci o sobě, režisér o hercích

Tomáš Mašín o obsazování hlavních rolí

„Když jsem do projektu nastoupil, byla tu producentská představa, že by tam měl hrát Jiří Macháček a Vojta Dyk. A já jsem trošku režisérsky zlobil, zpochybňoval jsem Vojtu Dyka, protože Vojta je výborný herec, ale jenom jsem si z pozice toho režisérského uchopení postav představoval toho detektiva výrazně jako dominantní, autoritativní, sarkastickou velice nepředvídatelnou postavu. Aby to byla výrazná parodie a tím pádem i stylizované herectví. Proto jsem chtěl v rámci těch dvou hlavních postav posílit kontrast - to znamená, že americký detektiv jako výrazná figura a svým způsobem blázen a vůči němu naivní policejní čekatel, takový ucho, lidově řečeno, někdo naivní, plný očekávání, nemotorný, nešikovný. Představoval jsem si ty dvě postavy vedle sebe a říkal jsem si z hlediska řeči těla i gestikulace, že mezi nimi musí být výrazný výškový rozdíl. To znamená vyšetřovatel větší, policejní čekatel menší, spíš chlapecký, že posílíme tu naivitu a vykulenost. A ono to bylo přesně naopak. Vojta má metr devadesát pět a je to velký charismatický muž. Když vejde do místnosti, všichni koukají na Vojtu Dyka, a tak jsem si říkal, jak to s tím Jirkou vybalancujeme? Proto jsem navrhoval alternace, udělali jsem kamerové zkoušky s dalšími dvěma herci a nakonec jsme se shodli, že Vojta je vlastně dobrá volba. Dokázal to zahrát přesně s tou jemnou stylizovanou nadsázkou, že mi nakonec šli velice dobře dohromady.”

Jiří Macháček o spolupráci v Vojtou Dykem

„S Vojtou Dykem, si myslím že, kdyby jeden z nás byl opačného pohlaví než ten druhý, tak spolu budeme velmi úspěšně tvořit krásný pár a budeme mít určitě milé, chytré a hodné děti. Ale vzhledem k tomu že osud byl přísný a jsme oba stejného pohlaví, nezbývalo nám tedy, než se stát kamarády, což už se stalo dávno před natáčením tohoto filmu. Takže já jsem byl šťasten, že s přítelem Vojtou Dykem mohu strávit pár krásných tvůrčích okamžiků a už jenom to, že jsme si každý nezažádali o svůj karavan s vlastním bazénem, ale že jsme se rozhodli sdílet jeden pojízdný obytný prostor, hovoří za to, že máme touhu spolu být, tvořit a nejen tvořit.“

Vojtěch Dyk o Jiřím Macháčkovi

„Bylo to náročné natáčení, protože na to bylo málo peněz, proto jsme to museli natáčet v tak drastických podmínkách, kdy jsme museli být s Jirkou v jednom karavanu, což jindy nebýváme. Ale co se ještě týče Jirky, já na to natáčení vzpomínám i proto, že jsem ho naučil hrát FIFU 2015. Takže jsme hráli vždycky vedle sebe a musím taky říct, že s Jirkou si velmi rychle dokážu představit, že bych s ním i žil, po zkušenosti v tom karavanu.“

Táňa Pauhofová o jízdě s Janem Krausem v historickém automobilu

„My jsme měli ne, že kousíček možnost popojet, to byla opravdová jízda… Byla jsem velmi překvapená, až bych řekla nadšená z toho, jak dokáže Honza Kraus řídit, on je opravdu skvělý řidič. Protože ono řídit v našem běžném provozu auto, to se dá, ale ty historické kousky to je přeci jen úplně jiný oříšek to zvládnout a on to dával úplně s přehledem Honza dokázal s tím autem dělat normálně zázraky, bylo to dobrodružné. My jsme vlastně jeli pořád, on to prostě dával všechno sám.“

Tomáš Mašín o Janu Krausovi

„Já mám Honzu rád lidsky, máme spoustu podobných povahových rysů a podobný pohled na svět hlavně. Mám rád jeho sarkasmus a ironii. On je velice pohotový, což já zdaleka nejsem, ale je to velice citlivý a přátelský člověk v civilu, i když ho většina lidí vnímá jako sekerníka a arogantního drzouna. Mě baví se na něj dívat, jako divák se dívá na herce, protože on má velké charisma a krásně prokreslený obličej, a je to vlastně ideální typ na padoucha. Já bych ho hrozně rád obsadil do role hezkého prince, ale obávám se, že už je trošku věkově za zenitem a padouši se s ním obsazují dobře. On má navíc velký dar ty padouchy hrát tak, že je to v něčem milý padouch. Že se vlastně usmíváme, když ho vidíme, a protože je velice chytrý, tak dokáže dobře vystihnout míru té jemnosti, toho sarkasmu a té nadsázky. Hraje zkrátka nad tou rolí, a baví ho se na sebe dívat, což se potvrdilo. To byla jasné volba a já jsem rád, že to přijal.“

obrazek
Herci a postavy

Aaron Food - Jiří Macháček

Specialista na nekauzální zlo, agent FBI, jenž do města přijíždí místnímu policejnímu sboru pomoci vyřešit záhadné vraždy. Cynický a sebestředný Američan zaslepený mystikou, který odmítá jednoduchá a racionální řešení případu. Mezi sirotkem Eisnerem a Foodem se během příběhu vytvoří pouto připomínající vztah otce a syna. Jeho životní krédo zní: Na životě je nejsmutnější, že poslední slovo v něm maj vždycky idioti! „Aaron Food je Američan, detektiv, specialista FBI, především na boj proti zlu a vzhledem k tomu, že má téměř neomezené finanční prostředky od amerického kongresu, tak se vybavil poměrně slušným technickým zázemím. Ovládá spoustu jazyků, technických, chemických, fyzikálních schopností a prokazuje se taky mimořádnou mrštností a to nejen fyzickou ale i psychickou,“ charakterizuje svého hrdinu Jiří Macháček. „Je to člověk, řekl bych, schopný úsudku tak rychlého, že rychlost tohoto úsudku kolikrát brání i kvalitě toho úsudku a to leckdy může způsobit komickou situaci.“ Vzhledem k mimořádným schopnostem, kterými je agent Food obdařen, bylo třeba, aby také jeho představitel zvládl řadu dovedností. „Musel jsem se naučit pracovat s koltem, který měl větší rozměry než klasické šestiranné tehdejší pistole, protože Aaron používal větší kanón, a to nebylo úplně jednoduché. Museli jsme pro tento případ nechat vyrobit i speciální pouzdro. Taky jsem se musel naučit řídit malou paroloď, zápasit s nekromantem, anebo setrvat pod vodní hladinou v trošku delším časovém úseku. Především obsluhovat ten složitý stroj na vymítání ďábla z těla posedlé bylo velmi náročné a určitě bych si vzpomněl na víc věcí, ale teď už mně nic nenapadá,“ přiznává skromně všestranný český herec a popisuje své první pocity. „Když jsem četl scénář úplně poprvé, tak nejsilnější pocit byl, že to není nic tak běžného, co by se u nás realizovalo a že především výtvarně a žánrově se to vymyká běžné filmové produkci. A pak jsem byl rád, že konečně budu mít příležitost nehrát postavu, která prožívá vztah s nějakou ženou, případně více ženami a řeší kolize těchto vztahů, ale naopak postavu, která svůj vztah k ženám má zcela vyhraněný, neboť Aaron Food měl pět manželek a všechny jsou - jak říká - zaplaťpánbůh po smrti!“ Tak to bylo konečně něco, čemu se říká protiúkol.“

Kvido Eisner - Vojtěch Dyk

Mladý a nezkušený policejní čekatel. Ačkoli ještě nemá všechny potřebné policejní zkoušky, právě Eisner je shodou náhod vyšetřovatelem, který má tu čest dorazit na místo činu první záhadné vraždy a zahlédnout i stín pachatele. Není tedy v bezpečí a pod svá křídla si ho proto bere agent FBI Aaron Food, s nímž vytvoří charizmatickou dvojici vyšetřovatelů. Během příběhu se zamiluje do krásné továrníkovy dcery Šajndele. Nejčastější věta: Na to ještě nemám složené zkoušky. „Kvido je policejní čekatel, velmi rychle zamilovávatelný policejní čekatel. I když Wilsonov je detektivka a doufejme, že bude i komediální, tak můj příběh v tom filmu je o lásce,“ říká herec Vojtěch Dyk. Také on měl při natáčení náročné, někdy až kaskadérské scény… „Ano, já jsem měl kaskadérské scény. Snažil jsem se je dělat do velké míry sám, protože mě to baví, ale samozřejmě potom už v určité fázi moje fyzická zdatnost nevládla, takže nastoupili kaskadéři.“ Mezi kaskadérskými kousky, které Vojta zvládl sám, byla jízda na historickém kole.. „Tak historické kolo mi ani nepřipomínejte. Já už jsem měl pocit, že ho budu muset nějak po natáčení odtrhnout od zadnice, protože na každém natáčecím dni jsem přišel a první, co mi vrazili do ruky, nebyla snídaně, ale kolo. Bohužel to kolo ještě zvláštním způsobem 95% toho filmu nefungovalo, takže se muselo opravovat na místě a kvůli tomu se dlouho čekalo. Ale třeba na chalupu bych si ho pořídil, aby mi to vždycky připomínalo, že takhle ne.“ Kvido Eisner má ve filmu poměrně odlišnou podobu od toho, jak Vojtěcha Dyka známe z reálného života. „Já jsem přišel s tím, že bych nechtěl být v tom filmu poznat. Ne, že bych režisérovi a producentovi nevěřil, ale prostě jsem si myslel, že by to bylo lepší, kdyby moje tvář byla něčím poznamenaná. Tak samozřejmě nabízí se odstáté uši, nabízí se zvláštní sestřih, který si už nikdy v životě neudělám, ale to co mě napadlo při maskérských zkouškách, se týkalo zubů. Protože jsem jako vždy žvýkal žvýkačku a dal jsem si ji nad horní ret, a to se mi tak zalíbilo, že na základě toho se pro Eisnera vyrobil takový implantát, který vlastně žvýkačku nahrazoval a dělal mi trochu předkus. Ale musím říct, že po osmadvacátém natáčecím dni jsem si trochu vyčítal, že jsem to vymyslel.“

Šajndele Popperová - Tatiana Pauhofová

Mladá a půvabná dcera továrníka Poppera, nejbohatšího muže ve městě a člena městské rady. Ačkoli se všeobecně předpokládá, že si po připojení města k USA vezme guvernéra Dangla, bezhlavě se zamiluje do policejního čekatele Eisnera. Nejzamilovanější věta: Je to policajný orgán! „Měla jsem to štěstí, že jsem dostala krásnou roli - já tomu říkám, že je to taková role za odměnu, protože po dlouhé době jsem měla možnost si na place hrát. A to jako mladá, velmi mladá - o hodně mladší než ve skutečnosti jsem, naivní slečinka, která v tom příběhu prožije velké dobrodružství a takovou krásnou a skutečně až filmovou romantickou lásku,“ říká představitelka Šajndele Táňa Pauhofová. „Tím, že tato role přišla po období skutečně pro mě náročných úloh, tak to opravdu byla role za odměnu. I Tomáš, režisér, nám několikrát v rámci žánru toho filmu, opakoval, ať mu nepřinášíme žádnou hlubokou psychologii, psychologizaci postav nebo motivaci. Abychom to pojali tak, že si hrajeme, že vytváříme něco, co má být příjemné, hravé, zábavné, poutavé pro diváka a vlastně pro nás. Pro mě jako herečku jsou výzvy náročných postav úžasné, ale toto najednou bylo jako když vám někdo dá dárek, jako v pohádce a řekne: „ Pojď budeme si hrát“. Takže my jsme si vlastně hráli.“ O Wilsonově se často hovoří, jako o snímku, který se vymyká, a tak má Táňa Pauhofová jednoduchý návod, jak ho přijmout. „Myslím, že cesta k tomuto filmu je zbavit se všech předsudků. Je to film, který je abnormálně nekorektní vůči všem a všemu, což je ale na druhé straně velmi sympatické, že je tak cynicky nemilosrdný ke všem skupinám, náboženstvím, lidem. Je tam pro mě neuvěřitelně mnoho kouzelných, humorných, tajemných scén, je tam i napětí a navíc je to podle mě něco, co momentálně minimálně v rámci Česka a Slovenska nemáme. Takový film tu dlouho nebyl a podle mě se dlouho ani nikdo neodváží nic podobného natočit.

Tomáš Mašín (rozhovor)
obrazek
Jak jste přistupoval po přečtení scénáře k  představě, jak ten film natočit?

„Za prvé se mi to strašně líbilo, protože scénář byl napsán svižnou formou a kombinoval žánr komedie a detektivní příběh, který je hlavní. Zdálo se mi to jako šťastná kombinace, nejen pro dobovost, ale i pro možnost práce s komedií v rámci prolínání žánrů - detektivky a komedie. To totiž dávalo potenciál hrát si s formou a udělat z toho výrazně stylizovaný film v tom smyslu, jak já jsem to vnímal od začátku - jako grotesku. Říkal jsem si, že to je vlastně parodie na brakovou literaturu, na paperbackové detektivky, takovou tu šestákovou literaturu, jak se často říká. A když posílíme ten sarkasmus blíž ke  grotesce a posílíme to jakýmsi opulentním a hravým filmovým projevem, tak se to prostě může přiblížit velice známým a dokonalým filmům od Brdečky nebo od Lipského, jako třeba Adéla ještě nevečeřela, nebo Tajemství hradu v Karpatech. Takže to byly první reference a obrazy, které mi naskakovaly v hlavě, když jsem scénář přečetl.“

Je ve filmu nějaká scéna, kterou máte obzvlášť rád?

„Oblíbených jich je víc, vlastně hodně. Mám rád většinu scén s Lubem Kostelným, protože mi přijde, že to je výborná figura, velice šťavnatá a živá, ale kdybych měl jmenovat nějakou zásadní jednu dvě, které se mi líbí a na které se těším, tak asi scénu namlouvání Táňi a Vojty před domem, následné couvání, zdržení a potom první polibky v parku včetně to posunu ze dne do večera, kde se to odehrává v jednom záběru a pomocí takového jednoduchého elementu.“

Může si vůbec režisér dovolit mít nějakou scénu obzvlášť rád?

„Já myslím, že by měl mít rád všechny scény filmu, který dělá. Je přirozené, že v mnoha si najde člověk něco, co v něm rezonuje víc a co je mu bližší a já si myslím, že si to člověk může dovolit, že by vlastně dokonce měl vytvářet nějaké scény, které jsou pro něj klíčové v rámci stavby a třeba můžou být oblíbené. A samozřejmě člověk rezonuje lidsky. V momentě, kdy je tam velice hezky napsaný dialog, třeba při tom líbání, tak rezonuje čistě emocionálně a to si prostě režisér oblíbí.“

Film je nabitý akčními scénami, která z nich byla nejnáročnější?

„Jsem přesvědčený, že to byla scéna v divadle, což je jedna z vrcholných scén. Točilo se ve Slovenské národní opeře v Bratislavě - z finančních důvodů jsme měli možnost tam točit jen jeden den, a ve scénáři jsme to s Markem rozpracovali do mnohovrstevnaté scény, kdy se propojují nitky příběhu zrovna v tomhle místě, současně se oslavuje téměř vyhlášení nezávislosti Wilsonova. Je tam hodně komparsu a poměrně veliká výtvarně výrazná scéna, nechali jsme složit oslavnou píseň Wilsonova, hymnu - všechno to v tom filmu je sice krátkou dobu, ale existuje celá skladba, která má 3 sloky. A tohle všechno jsme potřebovali natočit, plus nějakou rezoluci toho, kdo s kým a proti komu. Na jevišti se vlastně většina hlavních postav protne, je tam přestřelka a to všechno se muselo udělat za den. Abych zkrátil svoje režisérské povídání, udělal jsem storyboard, a jenom scény v divadle a nepočítám do toho orchestr, protože se točily i záběry orchestru, měly asi 140 záběrů. A na to jsme měli den, takže pokud je někdo profesionál, tak si představí, že to nebylo lehké, což je eufemismus, protože člověk má žaludek jako lískový oříšek tak malý a tak tvrdý. Ale všichni mi pomohli, a všichni byli ohromně kolaborativní, i když bylo vidět, že padají únavou. Hlavně herci, ti nastupovali kvůli maskám třeba ve 4 ráno. Část štábu pracovala od tří a končili jsme někdy v půl jedenácté večer, posledními záběry byly orchestru. A nikdo neremcal, všichni byli hrozně profesionální. Toho si moc vážím a za to děkuji.“

Jakým způsobem pozvat diváka na něco, co dlouho nezažil a možná nikdy nezažil?

„Nejsem moc dobrý na tyhle rychlé definice. Já bych rád diváky pozval na film, který je má především bavit a který je hravý a v mnoha ohledech drzý. Na film, ve kterém hrají výborní herci, a kde každá scéna a každý záběr je skutečně propracovaný tak, aby přinesl jistou vizuální opulentnost a nabízel spoustu drobných elementů, v souhře komedie kombinované s napětím, detektivkou. Tak aby to diváka chvílemi bavilo a chvílemi znejišťovalo, jestli to myslíme vážně, chvílema ho to napínalo, když jsou tam scény tajemných vražd. To celé je zabalené dohromady do obrazu a akcí, z kterých, domnívám se, je cítit že nás to všecky hrozně bavilo.“

Podobné filmy

Už tam jsme?
(Are We There Yet?) Postarat se jeden den o dvě děti a dovézt je několik set kilometrů za ...
dnes 16.45
NAHRAT
ZDARMA
Prima
Duch nad zlato
I s duchem se dá letět vzduchem za štěstím! Viktor Preiss jako tajemný duch ve výpravné po...
dnes 17.15
NAHRAT
ZDARMA
ČT1
Byl jednou jeden polda
Ladislav Potměšil jako major Maisner už ví, jak na to. Vše, co potřebuje znát, pečlivě nas...
dnes 17.40
NAHRAT
ZDARMA
Nova
Podobné filmy
Jestli se ti nelíbí naše nabídka podobných pořadů napiš nám.

logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo najdemese
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Neděle 5. 7. 2020 Svátek má Cyril a Metoděj
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz