Ženy v pokušení

Jedna rodina a tři ženy tří generací v hořké komedii o mužích, iluzích a lásce. Helena je upjatá psycholožka, která sice vede soukromou partnerskou poradnu, ji samotné se však ve vztahu příliš nedaří. Manžel Zdeněk ji opustil, poté co ho Helena s dcerou Laurou a několika narozeninovými hosty přistihla při nevěře s atraktivní černoškou Elen. Na pomoc jí dorazí energická matka Vilma, bývalá herečka, která si užívá života plnými doušky a ze všeho nejraději má muže. Ti jsou také podle ní nejlepším lékem na Heleninu současnou situaci, a tak by si měla co nejdřív najít náruživého milence. Helena však takové radikální řešení odmítá, protože stále věří, že se k ní Zdeněk vrátí. Bez problémů není ani vztah Laury, která se odmítá přestěhovat do nuzného příbytku, který pro ně opatřil přítel Jakub. Ten se pokouší dohodit staršímu kamarádu Michalovi Helenu, a všichni se pak sejdou na chatě u Vilmy, která tu právě připravuje s mladým novinářem Danem svou knihu vzpomínek. Zatímco se ho marně snaží ulovit, Michal se začne sbližovat s Laurou. Jakub přizná, že Michala pozval kvůli Heleně, a začne se s ní sám sbližovat, zejména poté co v kině potkají Zdeňka s Elen a na Heleninu žádost předstírají milence. A jde jim to opravdu dobře. Do milostného jiskření nečekaně zasáhne informace, že je Vilma nemocná. Má rakovinu dělohy, odmítá však strávit zbytek života léčením a místo toho si pořídí nového milence. Také Helena prožívá s Jakubem okamžiky uvolněného štěstí, potom však zasáhne osud, a zatímco Lauře dá možnost poznat sebe sama, Heleně umožní pochopit něco z Vilminy životní filozofie a najít nejen pevnou půdu pod nohama, ale možná také nový vztah.

Ženy - mé celoživotní téma

„Uvědomil jsem si, že vlastně neexistuje téma, o němž bych přemýšlel déle a častěji, které bych zpracovával pečlivěji a kterému bych věnoval víc pozornosti, lásky a vášně,“ vysvětluje Jiří Vejdělek, proč jsou středobodem jeho nového filmu právě ženy. Jak říká, vyrůstal ve vysloveně ženském prostředí, které kromě maminky a dvou sester tvořila i řada tet a dalších příbuzných. „Vznikla zde řada filmů o ženách, jejichž autorkami a režisérkami jsou ženy. Říkal jsem si, že by bylo zajímavé, jak by film o ženách natočil muž, a protože se k tomu stále nikdo neměl, ujal jsem se toho sám,“ dodává s úsměvem režisér. A kde se tedy - kromě rodiny - dozvěděl tolik o ženách, že se o nich rozhodl napsat scénář? „To je dlouholeté studium, které začalo v pubertě a neustále pokračuje. Je to studium, které nikdy nekončí a doufám, že se dostanu až do univerzity třetího věku,“ říká režisér. „Nejlépe se studuje v posteli, protože tam se špatně lže, i když ženy to zvládnou i tady. Možná právě proto jsem se stal režisérem, abych v posteli okamžitě poznal špatný herecký výkon“.

Scenárista má tu výhodu, že si může stvořit úplně novou postavu, ale často k tomu využívá reálné předobrazy. Existují nějaké skutečné osoby, podle nichž byly hrdinky komedie Ženy v pokušení vytvořeny? „Každá z hrdinek v sobě obsahuje určitou esenci čistého ženského názoru,“ říká Jiří Vejdělek. „Vilma si nedělá iluze o mužích, a proto je šťastná, její dcera Helena si naopak o mužích iluze dělá a dokonce se je snaží nějak vědecky potvrdit, a proto je nešťastná a nejmladší Laura ještě váhá do jaké míry si má iluze dělat a rozdává svou lásku do okolí a neuvědomuje si, že by ji možná měla dávat tomu nejbližšímu.“

Hrdinky v jistém smyslu reprezentují i generační pohled. „Nejstarší generace ještě uměla muže využít a užít si to a hrála tu typicky ženskou roli, kterou od ní muži čekají. Střední generace se snaží splnit dvojí nároky - být jak schopnou pracující ženou, tak ženou pro domácnost a postel a zjišťuje, že je z toho vlastně docela uštvaná a nic moc z toho nemá. A nejmladší generace dochází k tomu, že spoléhá sama na sebe, je dominantní v páru, svým způsobem obsadila mužům jejích pozice a paradoxně ona je ta, která před muži kličkuje a vlastně se vyhýbá vztahům,“ vysvětluje režisér.

Vysněná postava - vysněná herečka

V hlavních ženských rolích se objeví Eliška Balzerová, Lenka Vlasáková a Veronika Kubařová. „Postava Vilmy byla klíčová pro celý vznik tohoto filmu,“ přiznává Jiří Vejdělek. „Vilma se mi zdála. To se lidem, kteří dělají filmy. občas stává, že se jim práce přenáší do snů. Mám na nočním stolku zápisník. Když se mi něco zdá, tak si to poznamenám. Většinou ráno člověk zjistí, že je to blbost. Tentokrát se mi to ale ráno nezdálo úplně hloupé, a protože se to nezdálo špatné ani producentovi Tomáši Hoffmanovi, zkusil jsem napsat scénář. Všichni, kteří ho pak četli, reagovali otázkou: A kdo, proboha, bude tu Vilmu hrát? Tak jsem si zase lehnul a zdálo se mi, že by to měla hrát Eliška Balzerová,“ směje se režisér a dodává. „Bylo nutné, aby Vilma měla až starosvětskou eleganci a přitom byla živočišná a nepůsobilo to vulgárně, lacině nebo uměle. Eliška mi pomohla vytvořit tu postavu na takové pikantní hraně.“

Eliška Balzerová, držitelka ceny Elsa 2009 pro nejlepší televizní herečku, je díky seriálu Nemocnice na kraji města ikonou televizní obrazovky, má skvělé příležitosti v divadle, ale film jí určitě velkou roli dluží. Ženy v pokušení, kde hraje Vilmu, jí právě takovou příležitost nabízejí - autor a režisér chce ukázat, jak výborná komediální herečka je. Ženy v pokušení zúročuje Eliška Balzerová ve svou životní filmovou roli. Bylo těžké vzít Vilmu za svou? „To vůbec nebylo těžké, to bylo ve vteřině,“ říká Eliška Balzerová. „Přečetla jsem si scénář a věděla jsem, že role Vilmy, ale nejenom ta, je moc krásná a hned jsem ji vzala za svou. A hned jsem viděla předobraz té postavy a taky jsem to panu režisérovi řekla, že takovou paní znám. On měl velkou radost, že vlastně napsal živou figuru. Taková paní žila a byla to moje spolužačka a já jsem jí tu roli tak trošku věnovala.“ A kdo že byla ta tajemná dáma, která Elišce Balzerové posloužila jako vzor k postavě Vilmy. „Byla to moje spolužačka Laďka Kozderková a jí tu roli věnuju,“ říká Eliška Balzerová.

„Diváci Elišku mají zafixovanou z její nejznámější role v Nemocnici na kraji města a tohle je něco diametrálně odlišného,“ vysvětluje režisér. „Já jsem se s ní před natáčením osobně neznal, ale podvědomě jsem cítil, že tam je ten temperament, který pro většinu lidí byl schovaný pod doktorským pláštěm. Už na první schůzce to bylo jasné. Role se jí líbila, jediné, co se jí nezdálo, bylo, když má Vilma v jedné replice výraz pro ženské přirození. Eliška tvrdila, že slovo, které jsem použil já, by Vilma nikdy neřekla. A tak jsme nad kávou v elegantní restauraci diskutovali o tom, jak by se to mělo říct jinak, což číšníka, který Elišku pochopitelně poznal, uvádělo do značných rozpaků,“ vzpomíná Jiří Vejdělek.

A je podle herečky režisérův pohled na ženy správný? „Jirka se mi hned na začátku přiznal, že vyrůstal s maminkou a dvěma sestrami, takže má ten ženský svět docela dobře odpozorovaný a dokázal ho vystihnout,“ říká herečka. „Panu režisérovi bych dala cenu za něhu a laskavost. Možná proto, že vyrostl mezi ženami a taky tak trochu psal o ženách svého života, byl tak nesmírně laskavý, takže já říkám, že tohle natáčení bude už navždy světlým bodem v mém hereckém životě.“

Hned se tedy nabízí otázka, zda jako muž z rodiny s řadou žen byl autor hýčkaným chlapcem, kterého ženy rozmazlovaly? „Naopak, to bylo pekelné. Bohužel jsem neměl ty pečující sestry, ale dračice, které si na mně brousily drápy a cvičily, jak krotit chlapy v budoucím životě. Byl jsem pokusný králík, aby viděly, jak chlapi reagují a jak jim nasadit ohlávku. Ale já jsem se velmi vzpíral,“ brání se režisér.

S takovou matkou je to těžké

Lenku Vlasákovou uvidí diváci Žen v pokušení v roli, v jaké ji doposud určitě neviděli a pro mnohé bude její cit pro komedii možná překvapením. Lenka Vlasáková měla totiž doposud spíše vážné role, z nichž nejznámější byla kritikou ceněná Lea. V posledních letech jsme ji viděli ve filmech Jana Hřebejka - právě v komediální poloze ve snímku U mě dobrý - a naposledy v dramatickém filmu Kawasakiho růže. „U každého filmu mám snahu předvést některé herce v rolích, v nichž ještě nebyli moc viděni a díky své zálibě v komediálním žánru se rozhlížím jaké komediální talenty mezi našimi herci nejsou ještě dostatečně využité. Lenku jsem měl v hledáčku delší dobu. Ona má v sobě křehkost, citlivost a eleganci, ale zároveň něco, co by mělo jakoby vybublat na povrch. A o tom její postava je. Začíná jako zhrzená, upejpavá, svým způsobem šedá myška, která objeví svou ženskost a to, že se jí nemusí bát,“ říká režisér.

„Jediné, co asi mám s Helenou společné je, že obě máme mladšího muže. Ale já ho mám už osm let, kdežto ona jenom chvíli,“ srovnává Lenka Vlasáková. „Moje filmová matka, kterou hraje Eliška, je taková eruptivní, neukotvená bytost, která díky tomu svou dceru vrhá úplně na druhý břeh, a tak má Helena s muži vlastně docela velký problém. Ale právě ten Vilmin přístup k životu nakonec začne Helenu probouzet,“ říká Lenka Vlasáková o vztahu matky a dcery. „Osobně bych tedy takovou matku jako je Vilma nechtěla a vlastně se moc nedivím, že moje postava je na tom zpočátku tak, jak je. Vedle takovéhle osobnosti je strašně složité si uhájit vlastní život.“

„Mít ve skutečnosti takovou matku, tak z dcery nemůže vyrůst nic jiného než frustrovaná chudinka,“ kontruje s ironickým nadhledem nad svou postavou Eliška Balzerová.

„Mě se taková babička líbila,“ říká Veronika Kubařová. „Myslím, že je správné, když si člověk z věku nic nedělá. Neměl by propadat skepsím a zůstat sedět doma u křížovky. To přece není nic proti ničemu, když si vyjde za zábavou nebo se obleče do růžového kostýmku.“

„Jirkovi Vejdělkovi se, myslím, dost podařilo vystihnout ten vztah mezi matkami a dcerami i se všemi těmi traumaty,“ říká Lenka Vlasáková.

Veronika Kubařová je publiku nejznámější díky roli princezny v pohádce Nejkrásnější hádanka, má však za sebou i řadu divadelních rolí a úspěšnou práci jako herecká partnerka Ivana Trojana v televizním filmu režiséra Juraje Herze Dívka a kouzelník.

„Laura je slečna, která má alternativní názor na svět, na život i na muže a z ničeho si nedělá hlavu. Věnuje se charitě, snaží se lidem pomáhat, má pěkný vztah s maminkou i babičkou,“ představuje svou hrdinku.

<>Obrázek nenalezen<> Byly jsme dobrá rodina

Všechny tři herečky se jednohlasně shodují, že si padly do oka a podařilo se jim vytvořit báječnou rodinu. „My jsme se osobně neznaly,“ přiznává Eliška Balzerová „Lenku Vlasákovou znám jako vynikající herečku a vážím si jí, Veronika Kubařová je začínající hvězdička, já jsem končící, a tak jsme daly dohromady docela dobrou rodinu a na natáčení to bylo znát. Dělaly jsme i to, co herci dost neradi dělají, třeba, že si nahrávají, když už je natáčení u konce. My jsme nikdy neopomněli si tu scénu nahrát a nenechávali jsme to na nějakých figurantech. Víte, oni filmaři vždycky vytvoří takovou rychlou rodinu, jsou na sobě naprosto závislí a pak už se ve stejné sestavě skoro nikdy nesejdou. Premiérou vlastně nastává takový smutný okamžik, kdy my se rozcházíme a to je mi trochu líto.“

„Já myslím, že jsme vytvořily uvěřitelnou rodinu,“ tvrdí Lenka Vlasáková. „Já osobně bych měla docela ráda takovou maminku jako je Eliška a takovou dceru, jako je Verunka, kdyby mi z těch mých holek vyrostla taková dcera, to by bylo fajn.“

„S Eliškou i Lenkou se mi hrálo báječně. Fakt jsme si sedly a získaly pocit opravdové rodiny, dodnes se moc rády vidíme a myslím, že bychom jako skutečná rodina takhle mohly fungovat,“ přidává se Veronika Kubařová.

Pěkné trofeje

Mužské role, které režisér s nadsázkou označuje jako „trofeje“, jsou obsazeny neméně hvězdnými jmény - Jiří Macháček, Roman Zach, Vojtěch Dyk. „Ženy v pokušení jsou filmem o ženách, ale nejen o ženách, ale také o vztazích a tím pádem i o mužích,“ říká režisér. „Mně vadí na filmech, které točí ženy, že na chlapy je v nich vesměs nahlíženo tak, že mě to jako chlapa vzteká. Chtěl jsem se tomu populárnímu, ale jednoduchému pohledu vyhnout. Proto jsem chtěl divačkám nabídnout muže, kteří mají své chyby, jsou mnohdy komičtí, ale nejsou to takoví ňoumové, aby nebylo, o co stát. Budou-li se ženy k mužům chovat pohrdavě, koho pak budou milovat? To by pak ženy ve filmu i na světě zůstaly úplně samy,“ říká Jiří Vejdělek a představuje své hrdiny. „Hrdinové tohoto filmu jsou také v jistém smyslu archetypální. Jirka Macháček hraje charismatického, ale nafoukaného mluvku, který je sebestředný, ale určitě může nějakou ženu zaujmout - než ho trochu prokoukne. Možná tahle postava bude pro mnohé muže odpovědí…“

Do obsazení promlouvalo však i jiné hledisko. „Chtěl jsem, aby obsazení bylo opravdu kvalitní, a tak jsem obsadil dva největší herce v Čechách - Romana Zacha a Vojtu Dyka - oba dohromady mají téměř čtyři metry,“ říká režisér a dodává: „Myslím, že jsem jeden z mála režisérů, který našel odvahu nechat Romana v záběrech postavit, většinou se nevejde do dekorace a když má partnerku políbit, tak ona musí stát na nějakém podstavci.“

První velkou filmovou úlohu má ve komedii Ženy v pokušení nová mladá pěvecká a herecká hvězda Vojtěch Dyk. „Vojta Dyk ve filmu hraje v podstatě hodného kluka, který dostává za uši. Málokdo to má v mladém věku tak těžké jako hodnej kluk, a to dokonce i když je fešák, protože holky si vybírají radši chlapy - potvory a on to taky v průběhu filmu zjišťuje,“ říká Jiří Vejdělek. „Roman Zach jako Dan je inteligentní chlap, který se spálil. Klidný mlčenlivý typ. A Michal Gulyáš je prototypem opouštějícího zloducha, takže asi bude kolektivně nenáviděn, ale možná mu někteří muži v kině budou tajně závidět.“

„Pro mě to byla docela inspirující role a zároveň podtrhovala jistou část života, kdy jsem se hodně bavil a stýkal se staršími ženami, takže mi to vlastně bylo moc příjemné,“ říká Vojta Dyk. A může podtrhnout režisérovo vyjádření, že nikdo to nemá tak těžké, jako hodný kluk, i když je fešák? „Já nevím, jestli jsem fešák a hodnej kluk, takže já to mám takové, jaké si nastavím já a potažmo ta žena.“

Vojta strávil ze všech tří mužských představitelů na place s ženami nejvíce času a jak říká, pracovalo se mu báječně. „Po dlouhé době jsem se těšil na každý natáčecí den. Ty tři dámy, to je radost s nimi pracovat. Tři generace, naprosto odlišné, a přesto zažívají vlastně stejné problémy. A všechny tři herečky na mě strašně moc zapůsobily, protože se všemi jsem dělal poprvé a bylo to nádherné.“

Ženy v pokušení jsou komedií o milostných průšvizích. Dokážou takové situace brát ženy opravdu s humorem? „Myslím, že opravdový milostný průšvih je už jakýmsi konečným dopadem na dno. Takové věci se berou obvykle s humorem až později, po nějakém čase. Pokud je někdo bere s humorem už v okamžiku dopadu, pak je to buď důkazem toho, že jeho milostný život je vlastně povrchní, nebo že jeho smysl pro humor opravdu nezná hranic. Bez ohledu na to je-li žena, muž či cokoli mezi tím,“ říká herec Jiří Macháček.

Duet machochlapů a mýty o ženách

Vojtěch Dyk se filmu navíc představí nejen jako herec, ale jako spoluautor a interpret ústřední písničky, kterou nahrála jeho kapela Nightwork. „My jsme si původně říkali, že bychom to s Jirkou Macháčkem mohli nazpívat dohromady jako duet, že by to bylo takový mužský pohled na tu věc. A z toho to vlastně vzniklo, i když nakonec kvůli Jirkově zaneprázdnění z duetu sešlo. Je to udělané z pohledu takového „machochlapa“, protože když je celý film o ženách, tak ať si ti chlapi alespoň nakonec taky užijou.“

„O ženách panuje spousta mýtů a často je společnost chce vidět jinak, než jaké opravdu jsou. Jsem přesvědčen, že jsou mnohem vášnivější a temperamentnější, než jim dovolujeme a já jim to ve svém filmu chci dovolit,“ říká Jiří Vejdělek. „Díky prostředí, v němž jsem vyrůstal, jsem vstupoval do dospělosti, aniž bych měl o ženách jakoukoliv iluzi, právě proto, že jsem díky sestrám znal jiný obraz žen, než je ten veřejný. Teď je mám o to raději, protože právě díky tomu chápu i věci, které jsou pro většinu chlapů jakoby skryté. Ale vypořádat se s tím na začátku nebylo lehké. Některé věci je totiž lepší nevědět.“

„Všechny své předchozí filmy jsem natočil vlastně o outsiderech, ať to byla Jolana z Účastníků zájezdu nebo třeba Václav. Tak jsem si řekl, že jich bylo dost a udělal jsem film o nejsilnějším tvorovi v dosud známém vesmíru - o ženě!“ dodává režisér.

„Nechť jsou Ženy v pokušení romantickou, pikantní i citlivou komedií, kterou složím hold ženám za jejich lásku, obětavost, toleranci a geniální schopnost najít během tří sekund ve staromládeneckém bytě pár odpovídajících čistých ponožek,“ přeje si autor. „Doufám, že se tahle komedie bude blížit mé představě ideální ženy - tedy bude vášnivá, citlivá a vtipná,“ říká režisér Jiří Vejdělek.