fb  Sdílet
   Informace    Komentáře    Obsazení    Hodnocení    Ukázka    Fotky    

67% 534 hlasů
drama, USA, , 143 min.
The Lost City
Kinopremiéra v ČR 17.8.2006 v SK 15.2.2007, DVD od 13.11.2006 Hollywood

Režie:
Herci: , , , , , více...


Ukázka
02:07



Sentimentální a dojemný film o tom, jak někomu může chybět rodné město.
Andy Garcia vzdává ve svém celovečerním režijním debutu hold rodné Kubě. Vyprávění se odehrává v Havaně v roce 1958 - v době, která některým přála, ale pro jiné byla nešťastným obdobím spojeným s vládou diktátora Batisty. Radikální revoluční proměny spjaté s osobností Fidela Castra ovšem pro hrdinu vyprávění, jímž je majitel nočního hudebního klubu El Tropico Fico Fellove, znamenají drastickou změnu. Muž spjatý s životním stylem své bohaté rodiny a společenské třídy se jen bolestně loučí s představou, že možná navždy zaniká třpytivý a elegantní svět, v němž vyrůstal a který pro něj symbolizuje hudba... Projekt inspirovaný románem kubánského spisovatele Guillerma Cabrery Infanteho, který je rovněž autorem scénáře a který zemřel loni v únoru, má v případě Andyho Garcii lehce autobiografický charakter. K realizaci nazrával celých šestnáct let, natočen byl však za pouhých 35 dní. Důležitou roli ve vyprávění, v němž se vedle Andyho Garcii coby režiséra, výkonného producenta, autora hudby a představitele hlavní role objeví i řada dalších známých hollywoodských tváří, hraje kubánská hudba, jíž se Garcia věnoval už jako režisér hudebních dokumentů.
Uprav informace o filmu

Komentář k filmu Rezisersky debut Andy Garciu je len znesitelny priemer. Pohlad na Kubu pred nastolenim rezimu Fidela Castra je uchvatny a fascinujuci, ale filmu chyba pribeh, herecke vykony a poriadne tempo. Takto je to len pekny, ale nicnehovoriaci pohlad na predcastrovsku Kubu. 56 %
Všechny komentáře k filmu 6+ Napiš komentář k filmu a získej DVD

Web: IMDB, Titulky    Videotéka: přidat si do ní film

O filmu Ztracené město

obrazek
Obyvatelé Ztraceného města
Herec/režisér Andy Garcia rád opěvuje „maestros“ své rodné země. Jeho uznávaný dokument Cachao...Como Su Ritmo No Hay Dos vzdává hold hudebnímu geniovi Israeli Lopezovi přezdívanému Cachao, který stvořil mambo. Ve Městě Garcia opěvuje další kubánskou legendu, spisovatele Guillerma Cabreru Infante.

Infante je významnou postavou latinsko-americké literatury. Vytvořil styl fikce, který je od základů čistě kubánský. Měl skvělé znalosti o filmu a velice rozsáhle o svých milovaných filmech psal. Jeho psaní je bohaté na slovní hříčky a parodii. Příběhy jsou bohaté na absurditu a fatalismus, ale jejich humor je stejně tak důležitý.

Nejznámějším románem Infanteho je Tres Tristes Tigres (španělský jazykolam). Poté, co si tuto knihu Garcia přečetl, věděl, že právě našel energii splnit si svůj dlouholetý film a natočit film o Kubě. Vyhledal spisovatele v jeho exilu v Londýně a šestnáctiletá cesta k uskutečnění Ztraceného města začala.

Pro Infanteho nebylo psaní scénářů novinkou. Napsal scénář ke kultovnímu britskému filmu Wonderwall a pro režiséra Josepha Loseyho pracoval na adaptaci Under the Volcano od Malcolma Lowryho. Také napsal scénář k filmu Vanishing Point od Richarda C. Sarafiana.

obrazek
Výsledný scénář Města byl klasickou Infanteho prací. Od prvních titulků, kde slyšíte klepání na jeho psací stroj až po jeho objevení se na plátně (v podání Billa Murray). Infante použil své představy, jak pravá Kuba vypadá. Ano, skutečně byl útok na Batistův prezidentský palác, skutečně existoval muž jako Fico, který se jmenoval Martin Fox a provozoval noční klub Tropicana, jež se ve filmu jmenuje El Tropico. Události dějin jsou však jen začátkem Infanteho představivosti.

Rodiče Infanteho byli zakladateli Kubánské komunistické strany. Ale stejně jako mnoho intelektuálů, kteří podporovali revoluci a Castra, se Infante později cítil „Fidelismem“ zrazen. V roce 1966 Kubu navždy opustil. Proto není překvapením, že příběh protestuje proti největší ikoně revoluce Che. Infante se snaží povzbudit diváky k přezkoumání „hrdinství“ Cheho, stejně jako to někdo dělá v případě Maoa nebo Stalina.

Jakmile se Garciovi dostal Infanteho scénář do ruky, nechtěl se ho pustit. Dal hercům možnost improvizovat ve svých rolích. Oba Dustin Hoffman a Bill Murray přikrášlili role svými schopnostmi. Tón však zůstává Infanteho. Když Spisovatel (Murray) říká Ficovi „Poslal mě Al,“ netušíme, kdo Al je - to je přesně styl Infanteho. Akceptujete svět kolem sebe takový, jaký je, jenže nakonec vás stejně dokáže překvapit.

obrazek
Jak pro Infanteho, tak pro Garciu je hudba hlavní postavou filmu. Takže písně na soundtracku reprezentují kubánskou hudbu na jejím vrcholu: Beny More, Israel Lopez „Cachao,“ Roland Laserie, Bola de Nieve atd. Písně a umělce ve filmu zná každý fanoušek latinské hudby. Ale i bez její znalosti nemůže divák popřít rytmus Města. Nemusíte vědět, co zpěváci zpívají, ale stejně to cítíte.

To samé můžeme říct o africko-kubánských rytmech, které ve filmu uslyšíme. Jsou skutečnou součástí afro-kubánské víry v Santerii. Specifické rytmy slouží k vyvolání orishas (božstev), které představují různé elementy života jako „válku“ nebo „nové začátky“ podobně jako to bylo u řeckých či římských bohů. Garcia používá tyto Santerijské prvky např. při útoku na palác, aby situaci zdramatizoval a též dodal akci výrazně kubánský podtext.

Infanteho a Garciova pozornost těmto čistě kubánským detailům je též zdůrazněna v tanci. Např. umístění kapesníku na mužovo rameno, aby si mohla partnerka položit hlavu a „nezanechala žádné důkazy“ rtěnky nebo pudřenky. A ještě důležitější je, jakým způsobem Garcia natočil taneční čísla. Ať už je to dynamická choreografie v El Tropico nebo baletní sólo Leonely (Lorena Foijóo), propůjčuje si Garcia prvky od režisérů jako jsou Stanley Donen nebo Vincente Minnelli: natáčel záběry dlouze. Garcia ví, že pokud je tanec tak dobrý, nesmí ho zabrat miliónem rychlých střihů, aby ho prodal. Tanec se prodává sám.

Goreografii baletních čísel ve Městě zpracovala Lupe Calzadilla. Calzadilla je matkou balerín Lorena a Lorna Feijóo. Ona sama byla tanečnicí Národního kubánského baletu a její rodina patří k jedněm z nejskvělejších baletních dynastií. Dcera Lorena je v současné době primabalerínou v San Francisckém baletu a dcera Lorna je primabalerínou v Bostonském baletu.

obrazek
Choreografii folklórních čísel v El Tropicu má na svědomí Neri Torres. Dříve pracovala jako tanečnice a choreografka pro Gloriu Estefan. Garcia pracoval s Torres velice podrobně, předělávali tempa klasických písní, aby měla choreografka víc prostoru k vytvoření skvělých tanců. Nejenže musely být taneční čísla perfektní, ale také je museli stihnout natočit během čtyř dnů kvůli rezervaci lokace.

Nesmíme též zapomenout zmínit se o kameramanovi Emmanuelu Kadoshovi, který přiletěl do Dominikánské republiky na natáčení bez jakékoliv přípravy. Také bylo velice obtížné vejít se do krátkých 35 dní natáčení a přizpůsobit se karibskému počasí. I přes všechny tyto nástrahy se podařilo Kadoshovi natočit Město neuvěřitelným způsobem. Jeho svěží pohled na film se vrací k nejlepší dobové práci Gordona Willise a Vittoria Storara.

Waldemar Kalinowksi, který pracoval na výpravě a Deborah L. Scott (držitelka Oscara za Titanic), jež měla na starosti kostýmy, si též zaslouží neuvěřitelnou poklonu. Za rozpočet 9,5 miliónů dolarů se jim podařilo vykouzlit prostředí vypadající minimálně 10x dráž. Kalinowski vytvořil noční klub El Tropico v budově, která za normálních okolností slouží ke konferencím. A Scott oblékla všechny herce do dobových kostýmů, jež atmosféře dodaly neuvěřitelnou eleganci. Jenom když vidíte scény z El Tropica - diváci v klubu vypadají skoro stejně skvěle jako tanečníci a muzikanti na jevišti.

obrazek
Město začíná a končí záběrem na trumpetistu Alfreda „Čokoládu“ Armentorose, který byl kapelníkem kubánské legendy Benyho Morea. Důležitější však je, že těsně před výstupem „Čokolády“ slyšíme báseň od Jose Martiho, významného kubánského básníka a politika 19.století. Marti je pojemem Kuby, osobností, kterou uznávají nalevo i napravo. Vedl prvotní boj za kubánskou nezávislost proti Španělsku a za své přesvědčení položil život.

Martiho sbírka básní nazvaná Versos Sencillos vyjadřuje volání po kubánské identitě, ale také po potřebě lidského soucitu během boje. Když Fico přijíždí z Havany do New Yorku, můžeme zahlédnout rychlý střih na sochu Jose Martiho, která je v Central Parku. A není náhodou, že když vyhnaný Fico sleduje své domácí filmy z Kuby, poezie Martiho a kubánská hudba ho osvobozují.


obrazek
Vyjádření Andyho Garcii
Nedávno se mě někdo zeptal: „Jak dlouho Vám trvalo splnit si svůj sen a tento film natočit?“ Chvíli jsem přemýšlel a pak řekl: „Myslím, že to vše začalo v den, kdy jsem opustil Havanu, když mi bylo pět a půl let.“

Od té chvíle jsem fascinován kubánskými dějinami, kulturou a hudbou - Perlou Antil. Věděl jsem, že tam někde je skvělý příběh, který čeká, až ho někdo odvypráví.

obrazek
Po letech hudby a příběhů jsem si předčetl knihu od skvělého kubánského spisovatele Guillerma Cabrery-Infanteho, která se jmenovala Tres Tristes Tigres. Ta mně představila Havanu: různorodé město a hlavně noční život. A především světovou hudbu: Beny More, Cachao, Bola de Niece, Septet Nacinal de Ignacio Punier, Or Questa Argon, Celia Cruz, Lacuna a samozřejmě Freddy. Věděl jsem, že v tomto světě jsem našel sám sebe.

S panem Infantem jsme propovídali hodiny. Tento příběh se stal základem mnoha elementů: rodinného dramatu, milostného příběhu, revoluce, tance a především hudby. Hudba je naším protagonistou, vede náš příběh a představuje Fica. Vždy jsem jí považoval za hlavní postavu filmu.

O hercích

Dustin Hoffman
Dvojnásobný držitel Oscara a sedmkrát na toto ocenění nominovaný. Svou kariéru začal jako Benjamin Braddock v Absolventovi Mikea Nichola. Mimo filmové plátno se často též objevuje na divadelních prknech. Na Broadwayi si zahrál Willyho Lomana ve Smrti obchodního cestujícího, v Londýně a na Broadwayi (nominován na Tony) hrál Shylocka v Kupci benátském.

Bill Murray
Murray se narodil v Chicagu a svou hereckou kariéru začal právě tam. Je znám hereckými výkony v televizních seriálech i v blockbusterech. Dále pracoval na Saturday Night Live na NBC a získal Emmy jako scénárista této show.

Inés Sastreová
Carlos Saura objevil Ines Sastreovou, když jí bylo 13 let a obsadil ji do svého filmu El Dorado. Poté vyhrála soutěž Elite Model a poprvé v dějinách této agentury odmítla právě ona podepsat smlouvu. Místo toho se odstěhovala do Paříže a začala studovat na Sorbonně. Během studií pokračovala ve své herecké kariéře. V roce 1996 odpromovala z moderní literatury.

Lorena Feijóová
Lorena Feijóová je mezinárodně uznávanou balerínou. Narodila se a trénovala v Havaně na Kubě, kde se stala primabalerínou pro Národní balet Kuby. V roce 1985 získala bronzovou medaily na Mezinárodní baletní soutěži ve Varně v Bulharsku. Poté, co opustila Kubu, byla součástí několika mezinárodních baletních společností jako např.: Ballet de Monterrey, Královský balet Flander a Joffrey Ballet of Chicago. Feijóo tančila každičkou důležitou postavu v baletním repertoiru. Sestra Loreny Lorna je od r. 2003 hlavní baletkou Bostonského baletu. Jejich matka Lupe Calzadillaová byla též baletkou Národního baletu Kuby.

Tomás Milian
Tomás Milian se ze své rodné Kuby přestěhoval do New Yorku na začátku 50. let. Jeho sen byl dost velkolepý: být přijat do Lee Strasberg´s Actors´ Studio. Ten rok byl jedním ze tří mladých herců, které přijali. Jean Cocteau a Gian-Carlo Menotti viděli Miliana během jeho prvního newyorského představení a poté ho pozvali na Spoleto Festival v Itálii. Tam si zahrál v Cocteautově Básníkovi a múze. Itálie se stala pro Miliana domovem na více než 30 let. Během té doby si zahrál ve více než 100 filmech. Milian se stal v Evropě velice populárním po svém výkonu v Monezza. Film byl tak úspěšný, že po něm následovalo mnoho pokračování, která se ještě stále hrají v italské televizi. Poté, co se vrátil do USA, pracoval Milian s mnoha skvělými režiséry jako je Sydney Pollack, Oliver Stone a Steven Spielberg. Také si zahrál generála Salazara v oscarovém filmu Stevena Soderberga Traffic.

Elizabeth Penaová
Elizabeth Penaová byla vychována v New Yorku a hrála v mnoha divadelních hrách „off-Broadway“. V sedmnácti dostala svou první filmovou roli v oceněném nezávislém filmu El Super (1979). Po několika dalších filmech se rozhodla odstěhovat do Los Angeles, kde zazářila ve filmu Somrák z Beverly Hills.

Millie Perkinsová
Když ji po celosvětovém hledání našel v roce 1958 režisér George Stevens pro hlavní roli svého filmu Deník Anny Frankové, byla Millie úspěšnou modelkou z New Jersey (dcerou maďarsko-mongolského kapitána a krásné irské matky). Anna byla její první filmovou rolí a získala si za ní celosvětové uznání. Dalších pár let studovala a hrála ve filmech, televizi i divadle. Poté, co se vdala za spisovatele Roberta Thoma, stáhla se do ústraní, aby mohla vychovávat své dcery Lillie a Hedy. Šest let žila v Oregonu, pracovala v místních zprávách na KTVL-TV, učila na Státní vysoké škole jižního Oregonu. Jak sama říká, v tomto svém „ráji“ žila do roku 1981. Když její manžel zemřel, vrátila se se svými dcerami do Los Angeles a od té doby opět pracuje ve filmech, TV a divadle.

Enrique Murciano
Enriqueho můžeme vidět v seriálu CBS Beze stopy, kde hraje Dannyho Tylora. Enriqua vždy lákalo herectví, a tak opustil studia práv a začal studovat herectví. Dostal šanci dva dny pracovat se Stevenem Soderberghem na filmu Traffic a nakonec z toho byla několikatýdenní spolupráce a další nabídky na sebe nenechaly čekat. Murciano žije v Los Angeles, ale často se vrací do Miami, kde vyrostl a kde žije jeho rodina. Miluje neobvyklé automobily a motorky a rád hraje na kytaru a klavír.

O tvůrcích

Andy Garcia
Narozen roku 1956, Havana, Kuba. Je známý hlavně jako herec: na svém kontě má kolem padesátky televizních a filmových titulů. Narodil se na Kubě, ale po Castrově vítězství v roce 1961 odešel s rodiči do USA. Studoval na International University na Floridě a v roce 1983 debutoval ve filmu Blue Skies Again (Zase modré nebe). Od poloviny 90. let se profiluje také jako producent či vedoucí výroby (mj. životopisné drama Modigliani, r. Mick Davis, 2004, v němž ztvárnil titulní roli). Režíroval dokument Cachao... Como su ritmo no hay dos či segment z televizního hudebního projektu Nuestra Navidad. Drama Ztracené město je jeho celovečerní hraný režijní debut, na němž se podílel také jako výkonný producent, autor hudby a představitel hlavní role.

G. Cabrera Infante
G.Cabrera Infante se narodil v Gibaru v provincii Oriente na Kubě 22. dubna 1929. Získal stipendium na Havanské škole žurnalistiky a v roce 1952 byl zatčen a uvězněn kvůli své povídce, která obsahovala „anglické klení.“ Stal se odpůrcem Batistova režimu a byl donucen psát pod pseudonymem G. Cain (což je přesmyčka „Cabrera“ a „Infante“). V roce 1954 napsal serii filmových kritik pro časopis Carteles a v roce 1957 se stal jeho šéfredaktorem. Založil Kubánskou filmotéku (1950-1956). V roce 1959 se stal ředitelem časopisu Lunes, literární přílohy Revolucion a ve své funkci zůstal až do zákazu časopisu v roce 1961. Následující rok jel jakožto kulturní attaché do Belgie.
Infante navždy opustil Kubu v roce 1966 a usadil se v Londýně. Z exilu v Anglii potom pokračoval svou čtyřicetiletou spisovatelskou kariéru a stal se jedním z nejvýznamnějších oponentů Castrova režimu. Za své dílo získal mnoho cen, mezi něž patří i prestižní cena Cervantes, kterou obdržel v roce 1997.
Infante zemřel 21.února 2005 v Londýně.

Emmanuel Kadosh
Poté, co vyhrál ocenění Izraelské akademie za nejlepší kameru na filmu Black to the promise Land, jeho kariéra raketově vystartovala a přinesla mu i mezinárodní uznání. Narodil se v Jeruzalému a sloužil v Izraelské armádě. Když mu služba skončila, rozhodl se pracovat ve filmovém průmyslu. Přihlásil se na Filmovou akademii Beth Zvi a promoval s vyznamenáním. Kadosh si své umění vylepšil léty praxe v natáčení reklam, jak v Izraeli, tak v Evropě. Teprve pak přišel jeho první celovečerní film Black to the promise Land.

Waldemar Kalinowski
Waldemar Kalinowski řekl o Ztraceném městě: „Do projektu jsem zapojen od roku 1990. Ve skutečnosti jsem však zainteresován do ztraceného města Havany od chvíle, kdy jsem si přečetl knihy Cabrery Infanteho, což bylo dávno předtím než jsem potkal Andyho. S Andym jsem se seznámil na natáčení filmu Vnitřní záležitosti. V té době mi řekl, že pracuje na filmu o Kubě a že scénáristou je Cabrera Infante. Svedla mě Andyho vášeň a Infanteho neskutečný důvtip a smysl pro pravdu. Ve vášních Fellovovy rodiny jsem viděl svou vlastní rodinu, která bojovala s cizími okupanty a diktátorstvím schovávajícím se za heslem „spravedlnost a rovnost všem.“ Kubánská hudba a kultura byla pro mě neustálým zdrojem radosti a nadšení během natáčení Ztraceného města v Dominikánské republice. Pro mě znamenalo 15 let práce na tomto projektu neskutečnou studii hudby, kterou miluji, lidí, jež obdivuji a kultury, jež zplodila Jose Martiho, významného básníka a ještě významnějšího politika.“


logo horoskopy
logo humor
logo studentka
logo nejhry
logo sms
logo tvp
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce... Filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
hledat filmy, osoby, kapely, kulturní akce...
    Přihlášení
    Registrace


    Čtvrtek 30. 6. 2022 Svátek má Šárka
    Vyhrávej v casino.cz nebo na vyherni-automaty.cz   Prodávej s Plať-Mobilem.cz