Náplava

Další obrázky 4  

  Sdílet

Vznik kapely v roce 1988, hraje trampskou, folk i country muziku, převážně vlastní tvorba.

V lednu r.1988 se potkali Jirka s Renatou v kapele,která hrávala každou středu v restauraci U Kroupů tzv. všehochuť country. Někdy v dubnu r. 1988 přinesl do kapely Vladimír Zach dva texty, Říkalas jen zavolej a Šlapu loukou a nechal je volně k použití tomu, kdo bude mít chuť s nimi něco provést. Skočila po nich Renata, občas se hrály, ale teprve když se Jirka s Renatou rozhodli hrát ještě něco jiného než stávající kapela, staly se základem repertoáru pozdější Náplavy.

Jméno dostala Náplava v západočeském kraji na výročním ohni osady T.O.Hawai, kam se přijeli podívat za kamarády Jirka s Renatou a s Lambertem Kremličkou v červnu 1988. Když se hlásili do soutěže osadních kapel, řešil se problém,pod jakým jménem. Protože se ti tři nemohli dohodnout, zavolal na ně plzeňský kamarád Karel Kop: Tak pojďte,vy náplavy,nebo se do soutěže nedostanete. Už máte jméno? A jméno bylo na světě. Náplava se v západočeském kraji říká cizinci, který se vnutí k ohni. Tak začala hrát Náplava své písničky ve složení:



- Jirka Lankaš - 12ti strunná kytara,zpěv

- Renata Novotná - 6ti strunná kytara, zpěv

- Lambert Kremlička - kontrabas

V září 1988 se Bert odstěhoval do Plzně a Jirka s Renatou oslovili tehdy ústeckého Tomáše Rýpara, který měl tu výhodu, že kromě kontrabasu ovládal slušně i banjo a hlavně zpíval. Ale pořád to byly takové lépe zahrané písničky k ohni. Náplava neměla vyhraněný styl. Pak se jednou na jenom koncertě jedné kapely potkala s Karlem Poláčkem, bývalým kapelníkem skupiny Fešáků a požádala ho o jeho názor na to, co kapela hraje - a Jirka s Renatou objevili svět Doca Watsona, Normana Blakea, ale hlavně svět prstýnkové techniky hraní na kytaru a když za pár týdnů zvládli základy,ve složení:

- Jirka Lankaš-12ti strunná kytara,zpěv

- Renata Novotná-6ti strunná kytara,zpěv

- Tomáš Rýpar-kontrabas,zpěv.

Náplava absolvovala krajské kolo Porty 89 v Ústí nad Labem, kde získala svou první portu. Jirka s Renatou se v listopadu 1989 vzali a vzniklo tak muzikantské manželství, které trvá dodnes.

Avšak v září roku 1990 se Tomáš odstěhoval do Žlutic na karlovarsku, a tak Náplava byla opět bez basy a bez třetího hlasu. Od září do prosince 1990 hrála Náplava ve volném sdružení, na kontrabas zaskakoval Zdeněk Lukášek a zpěv doplňoval Standa Čožík, jehož dělový bas byl sice vynikající, ale trojhlas nebyl tak vyvážený, jak byla Náplava zvyklá. Občas s kapelou hostoval i Vláďa Zach na mandolínu a Mirek Konya na harmoniku a vystoupení doplňoval svými fóry a pěveckými kreacemi Franta Sysel.



Tato formace skončila lednem 1991, kdy do kapely přišel českolipský Jaromír Zajíček, který vzal do ruky kontrabas a bylo jasné, že tím nastal v kapele ten správný posun. V třech v roce 1991 získala Náplava diváckou portu ve finále Interporty v Ústí nad Labem, v roce 1992 znovu diváckou ve finále Tramské porty v Ústí nad Labem.





V září roku 1992 při vystoupení v Děčíně se Náplava potkala se zpěvačkou Harcovníků Děčín /regionální bluegrassová kapela/, slovo dalo slovo a Hanka Vechová doplnila Náplavu o svou nezaměnitelnou barvu sopránu a dala tak kapele konečnou podobu. V tomto složení také kapela počátkem roku 1993 ve studiu Petra Benesche nahrála svůj první kompaktní disk

s názvem Od pátku do neděle a v témže roce získala svou poslední, tentokrát interpretační portu ve finále Trampské porty v Ústí nad Labem. Zakončilo se tím období soutěží a nastalo období přehlídek a festivalů.

V roce 1996 Jirka, Renata, Hanka a Mirek nahráli v Largu druhý kompaktní disk s názvem Trampské písně z brány Čech a zdálo se, že kapela jde mílovými kroky dopředu. Hojně se koncertovalo, ale koncem roku 1998, kdy se opět nashromáždil materiál na nový disk a kapela uvažovala o dalším nahrávání, zpěvačka Hanka ukončila činnost v kapele a nastalo dilema: dva nebo tři hlasy ve vokálech? Po tříměsíčním váhání se kapela rozhodla pro tři hlasy, a tak se do kapely v březnu roku 1999 dostal benjamínek, Kateřina Šondová, která s Náplavou strávila téměř tři roky, až do srpna roku 2001. Mezitím se v září 1999 napolo odstěhoval do Hradce Králového Mirek Zajíček, kterého nahradil Julius Peroutka, hrající na baskytaru. V září roku 2001 u Hanky Vechové pominuly důvody, pro které v Náplavě skončila, a protože Katku život zavál do Prahy /velmi slušná nabídka vysněné práce, kterou chtěla dělat jako svou profesi/, Hanka se vrátila do Náplavy. A toto je současnost:

- Jiří Lankaš- 12ti strunná kytara,zpěv

- Renata Lankašová - 6ti strunná kytara,zpěv

- Hanka Vechová - zpěv

- Julius Peroutka - baskytara

Náplava má statut tramské kapely, hraje převážně vlastní písničky z dílny Renaty Lankašové, nebrání se však převzít ze zahraničí songy, které ji osloví, jako např. Jako já mívá sen /Wildflowers/ od Dolly Parton, Kam táhnu kříž /Morning Train/ od Elaine Mezzetti-v originále zpívají Peter,Paul and Mary.

Na třetím CD, které bude nahráno v únoru 2002 opět v Largu budou i dva tradicionály, které naprosto skvěle hraje Doc Watson /The Riddle Song a Deep River Blues/, od Everly Brothers Crying In The Rain a Let It Be Me, od Peter, Paul and Mary Power, No Easy Walk To Freedom a San Francisco Bay Blues, od Johna Denvera Paradise a Darcy Farrow, samozřejmě s českými texty.