Benoit Delépine

  Sdílet

Benoit Delépine, který psal původně scénáře ke komiksům (např. L’imposteur, La Bombe a God Killer), a Gustave Kervern (27. srpna 1962) se poprvé střetli před patnácti lety během práce na televizním satirickém pořadu s legendárními gumáky (Guignols de l’Info and Groland) a neméně úspěšném pořadu o rock and rollu (Le plein de Super). Jako autorská dvojice však začali spolupracovat až před devíti lety na televizním pořadu Grolandsat o imaginární zemi. Díky liberální produkci si mohli svobodně zkoušet jakékoli způsoby vyprávění, které je napadly. Během další televizní spolupráce (na pořadu Toc Toc Toc) se setkali s Mauricem Pialatem, který je povzbudil, aby se pustili do natáčení filmů. Než se tak stalo, vytvořili další televizní sérii - jakousi cyklistickou road-movie o anarchistovi, kterého doprovází poslíček pizz na mopedu (Don Quichotte de la Revoluccion). Ke společnému filmovému debutu se dostali v roce 2004. V parodické vozíčkářské road movie Aaltra, která se stala festivalovým hitem, chtěli ukázat život, jaký dnešní filmy opomíjejí. Kombinovali v ní přiznanou kamerou se skrytou, napsané dialogy s improvizovanými, a lokace i charaktery objevovali v průběhu natáčení. Pozitivní odezva publika i kritiků je povzbudila k realizaci absurdní, surrealistické komedie Avida o Salvadoru Dalím, která se dostala do oficiálního výběru MFF v Cannes. Důvod, proč pracují zřídka s profesionálními herci je ten, že nevěří „hereckým výstupům“. Když se jako neherci objeví ve svých filmech, je to z části kvůli financím (dodávají s úsměvem), ale především proto, že je to jejich přátelství, které dá scéně hloubku. Práce s neherci spočívá v dlouhých záběrech a jízdách, které vždy zachytí něco neopakovatelného. Gustave Kervern a Benoit Delépine se hlásí k tvorbě finského režiséra Aki Kaurismakiho. Jejich humor bývá přirovnáván k britským Monthy Python, ale podle samotného dua jsou jejich vlastní filmy méně absurdní a více sociálně kritické, ačkoli sdílejí tutéž zálibu v grotesce a v němém filmu.