Oldřich Kaiser

  Sdílet

2016, Český Lev, Herec ve vedlejší roli, Masaryk
2017, Český Lev, Herec ve vedlejší roli, Po strništi bos
2021, Český Lev, Herec ve vedlejší roli, Muž se zaječíma ušima
2024, Český Lev, Herec v hlavní roli, Zahradníkův rok


Jeden z nejvýraznějších talentů své generace vystudoval brněnskou konzervatoř a poté i pražskou DAMU. Ihned po absolutoriu (1977) nastoupil do Divadla na Vinohradech a v letech 1985-1992 působil v pražském divadle Y, v němž aktivně prožil svou nejprogresivnější éru. Od roku 1993 je členem souboru Národního divadla v Praze. Z jeho významných divadelních rolí jmenujme například postavy Matěj Poctivý (L. Klíma, A. Dvořák), Podsekalnikov (N. Erdman: Sebevrah), Diabetes (W. Allen: Bůh) atd.

Před kamerou debutoval v Kachyňově poetickém snímku Láska (1973). Do konce 80. let natočil více než tucet filmů, většinou oddechového nebo dobově schematického ražení, které často ani zdaleka nepostihovaly jeho herecké možnosti: Zrcadlo pro Kristýnu a Plavení hříbat z r. 1975, Šestapadesát neomluvených hodin, Podivný výlet a Stín létajícího ptáčka z r. 1977, Setkání v červenci (1978), Revue na zakázku (1982), Komediant (1984), Já nejsem já (1985), Velká filmová loupež (1986), Můj hříšný muž (1986), Sagarmatha (1988).

Obrovskou popularitu mu přinesla televize, kde se objevil v seriálech (Dynastie Nováků) i řadě inscenací. Zde se etabloval rovněž jako nápaditý komik, vystupující ve dvojici s kolegou z divadla Y Jiřím Lábusem (zábavná série Možná přijde i kouzelník). Také z tohoto důvodu jej filmoví režiséři obsazovali jen zřídka: navzdory vážným divadelním rolím byl Oldřich Kaiser u diváků zaškatulkován coby excentrický bavič. Tento dojem posiloval i tehdy velmi poslouchaný "nekonečný" rozhlasový seriál o rodině Tlučhořových. Zde Kaiser s Lábusem na místě improvizovali fantaskní děj a zároveň chameleónsky namlouvali všechny figury.

Tehdejší herecký rozkyv Oldřicha Kaisera ilustrují pouhé dva filmy, které v 90. letech natočil: Troškova bláznivá komedie Slunce, seno, erotika (1991), kde si zahrál karikaturu italského mafiána Vincenza, a na druhé straně Michálkova Amerika (1994), kde vystupoval coby ďábelský Delamarche.

Role v Tmavomodrém světě znamená pro Oldřicha Kaisera velký filmový comeback. V postavě Machatého, elegána, pianisty a přítele krásných žen, konečně naplno předvedl svůj svěží, zábavnou branží nezkažený talent, podložený navíc i letitou zkušeností a citem pro míru. Na malé ploše dokázal Oldřich Kaiser velké věci: pilot s noblesní cigaretou a šviháckým gableovským knírkem se stal v jeho podání jednou z nezapomenutelných figur tohoto napínavého příběhu.


Mazaný Filip - Česká republika, 2003
Non plus ultras - Česká republika, 2004
Žralok v hlavě - Česká republika, 2005
Obsluhoval jsem anglického krále - Česká republika, Slovensko, Německo, Maďarsko, 2006
Vendeta / Vendeta - Česká republika, 2011 rozhovor
Klauni / Klauni - Slovensko, Lucembursko, Česká republika, Finsko, 2013 rozhovor
Masaryk / Masaryk - Česká republika, Slovensko, 2016 rozhovor