22.3.2013 ocenění skokan roku v anketě Český slavík
2008 nominace na cenu České hudební akademie Anděl
2008 ocenění Autorská Porta za píseň Dysgrafik
Xindl X, vlastním jménem Ondřej Ládek, (* 16. srpna 1979, Praha) je český písničkář a scénarista.
Stručná historie slovy samotných členů:
Kapela vznikla začátkem roku 2006, když Ondřej Ládek opustil svou kapelu Já a brácha, začal svoje písničky hrát toliko s akustikou a na svůj druhý koncert si coby hosta přizval klarinetistku Janu Lahodnou. Od dalšího koncertu se k nim připojil trombonista Richard Muller a kapela byla na světe. Pojmenovali se Jupí Tralala. Název si vypůjčili z Jenuetova filmu Příliš dlouhé zásnuby podle románu Sebastiana Japrisota.
Po pár koncertech to Richard pro přílišnou pracovní vytíženost zabalil, ale sotva se z kapely stalo duo, přibyl k němu bubeník Robert Švehla ( hraje také v kapelách Plankton a Jana Šteflíčková a Kůň).V téhle sestavě hráli asi pět měsíců a odehráli pár fajn koncertů. Pak se zase začaly dít převratný změny.
Janu přebrala Hradecká filharmonie a ke kapele přibyl safonista Filip Markes. Na koncertě před Obří broskví v Akropoli se seznámili s producentem Jirkou Maškem a začali s ním připravovat své debutové album Auto-protoest-songy. V březnu zněj nahráli první tři písně, které si můžete poslechnout na těchto stránkách. Basové party na nich nahrával Ondřej, ale v koncertní podobě začal s kapelou hostovat Ondřejův ex-spoluhráč z Já a brácha, basista Václav Magid.
V dubnu 2007 si změnili název na Xindl X - podle postavy z filmu Woody Allena Hollywood Ending. Hned jim to přineslo štěstí. Jejich píseň Mamut zvítězila v prvním ročníku soutěže Českohledá písničku.
2. září 2008 vydal debutové album Návod ke čtení manuálu, za které získal nominaci na cenu České hudební akademie Anděl v kategorii folk a country. V roce 2010 vydal album Praxe relativity, kde se nachází např. píseň Láska v housce (kterou nazpíval s Olgou Lounovou), Chemie nebo třeba Mindráček.
Xindl X ve své hudbě kombinuje hiphopové frázování s folkem, jazzem a blues. Těžištěm písní však zůstávají písňové texty, ve kterých má stejnou váhu pokus o osobní výpověď jako smysl pro ironii.
Na koncertech vystupuje sám s kytarou nebo s doprovodnou kapelou ve složení David Landštof – bicí, Josef Štěpánek – kytara, Jan Cidlinský – baskytara, Dalibor Cidlinský jr. - klávesy, banjo, kytara
Pod svým skutečným jménem Ondřej Ládek působí také jako filmový a televizní scenárista. Je autorem námětu a spoluautorem scénáře filmu Restart (spolu s režisérem Juliem Ševčíkem). Je spoluautorem námětu seriálu Comeback a spoluautorem scénářů k jeho prvním patnácti dílům. Jeho texty a hudba by měly zaznít v připravovaném filmovém muzikálu Raportér, projektu režiséra Jakuba Sommera. Jeho partnerkou byla Olga Lounová.
Rozhovor: Xindl X - 2. 11. 2010
více
Spousta středoškoláků se bude brzy rozhodovat, co dál. Proč jste se rozhodl zrovna pro studium FAMU?
Protože mě nikam jinam nevzali (smích). Ne, to není pravda, vzali mě na češtinu, ale tam mě to nebavilo, protože to nebylo o tom, aby člověk něco vytvářel, něco psal. Pořád mi jenom říkali, jak něco v devatenáctém století bylo super a už to nikdo nepřekoná… Mi to zase tak super nepřišlo a na literaturu jsem měl trochu jiný názor. Raději jsem chtěl něco vytvářet, psát prózu a říkal jsem si, že FAMU je místo, kde budou podněcovat k něčemu tvůrčímu. A i když jsem po bakalářkách ze školy odešel, myslím, že mi to dalo dost. I kvůli všem těm lidem, které jsem tam potkal.
Jaký jste byl středoškolák? Flákač, nebo šprt? Do které skupiny jste se řadil?
Já myslím, že jsem nikdy nebyl nějak výrazně vybočující, vždycky jsem byl spíše introvertnější člověk… No, i když zas tak ne. Organizoval jsem školní kapely a dělal koncerty v tělocvičně… Taky jsme si založili vlastní náboženskou sektu. Ale jinak jsem byl úplně normální středoškolák jako každý jiný.
Pracoval jste v reklamní agentuře, psal scénář k seriálu Comeback, filmu Restart… Proč jste se rozhodl pro kariéru písničkáře?
Muzika byla vždycky můj koníček a nikdy to nebylo o rozhodnutí: „Tak, a teď všeho nechám a budu se živit muzikou.“ Přišlo to tak nějak samo. Kdybych to chtěl dělat cíleně, asi bych víc tlačil na pilu a písničky by tak nezabraly, kdyby byly vycucané z prstu a ne spontánně napsané. Teď, když mě živí hudba, musím hledat jiné pracovní úkoly, abych tvrdě makal a písničky dělal jako tu odpočinkovou činnost.
Co psaní? Letos vám vyšla knížka Bruno v hlavě, chystáte něco dalšího?
S psaním jsem začal asi před čtyřmi až pěti lety, po dokončení Restartu. Teď na to není úplně čas, ale mám ještě napsanou sbírku povídek, která by byla sice trochu útlejší, ale třeba ji ještě někdy vydám. Nebo mi to třeba nepůjde s muzikou a budu psát něco dalšího. V současné době dělám písničky na divadelní texty pro představení Cyrano v Divadle na Vinohradech, píšu také svůj filmový muzikál…
Máte nějakého favorita mezi vlastními písničkami?
Hodně mám rád písničku Chemie, kterou jsme vybrali jako singl trochu natruc. Přijde mi, že to není vlastně jako by singlovitá písnička, ale já ji mám rád a stojím si za ní. I když samozřejmě riskuju, že se nechytí, protože je to pomalá depresivní věc. Z nové desky mám hodně rád píseň Poslední večeře, která je taky poměrně dost netypická, takový šanson.
Píseň Poslední večeře, symbol ryby, který jste několikrát použil v souvislosti s minulou deskou… Jste věřící, že se tak inspirujete křesťanstvím?
Jsem spíš doufající než věřící. Pokouším se v sobě víru hledat, a zatím mi to asi až tak úplně nejde, ale nevzdávám to. Obecně si myslím, že člověk by měl v něco věřit, a pokud nevěří, měl by v sobě víru hledat. Tak, jako se o to pokouším já.
Stahujete hudbu?
Ne. Jsem v tom zásadový, když nechci, aby lidé stahovali moje věci, tak já sám taky nestahuju. Ale zas tak moc mi to nevadí, pokud lidé, kteří si to stáhnou, potom přijdou na koncert.
Podpořil jste iniciativu Vyměňte politiky…
I když je člověk politik, tak to neznamená, že je imunní vůči špíně a že je automaticky považovaný za svatého a za toho, kdo si může dělat, co chce. Já si myslím, že tahle iniciativa se snaží o větší mravnost politiků a dokázat jim, že se obejdeme i bez nich.
Nedávno proběhly volby do Senátu ČR. Statistiky tvrdí, že asi podle poloviny Čechů je senát zbytečný, co si o tom myslíte vy?
Já si myslím, že je dobré, aby bylo více orgánů, které o něčem rozhodují, než jenom jeden. Podle mě to není zbytečná instituce. I když řada politiků, kteří tam jsou, jsou zbyteční. Ale to už jsou názory na jednotlivé lidi. Bude fajn, až se politika bude dělat pro politiku, ne pro teplá místečka.
Co říkáte na facebook? Jste tam poměrně aktivní…
Moc nerozumím tomu, proč lidé na facebook chodí. Já jako uživatel jsem poměrně pasivní. Coby kapela jsem tam dost aktivní, protože to cítím jako super nástroj reklamy. Ale jinak to pro mě nemá úplně to kouzlo, kvůli kterému se potřebuju zapojovat. Zároveň je to určitě fenomén. Vůbec sociální sítě jsou super věc pro muziku, protože spousta kapel se v začátcích teď může prosadit i bez podpory velkých labelů, sama si dávat svoje věci na internet mezi uživatele těchto sociálních sítí a vypouštět svoje „děťátka“ ven. Jsem si jistý, že tahle horečka přejde, ale přijde nějaká jiná sociální síť, která to zase převezme. V Americe je facebook na ústupu, přichází twitter, předtím byl takhle populární youtube, myspace… Uvidíme, co přijde potom, ale asi tady vždycky něco bude. Třeba to bude i něco, co nahradí internet, ještě nevím, co to bude. Asi až funkční telepatie.
méně